|
|
Ostpolitik na příkladu Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa
Kabátová, Martina ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Ostpolitik na příkladu Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa" předkládá pohled na novou východní politiku (Ostpolitik) Spolkové republiky Německo vlády Willyho Brandta a Waltera Scheela v souvislosti s uzavřením Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa z roku 1974. Práce se věnuje domácí i východní politice SRN přelomu šedesátých a sedmdesátých let a historickému kontextu zkoumaného období. Předkládá také postoje a stanoviska obou aktérů smlouvy. Dále je v textu popsán obsah smlouvy a zhodnocen její význam.
|
|
|
Komparace západní politiky SRN v době vlády Konrada Adenauera a Willyho Brandta
Handlíř, Jakub ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá komparací západní politiky Spolkové republiky Německo (SRN) v době kancléřství Konrada Adenauera a Willy Brandta. Západní politiku SRN jsem pro účely této bakalářské práce definoval jako politiku západního Německa vůči organizacím a státům tzv. západního světa, přičemž z prostorových i časových důvodů jsem ji omezil na vztah západního Německa k evropskému integračnímu procesu, NATO a dále na bilaterální vztahy Německa s Velkou Británií, Francií a USA. Tato práce se zaměřuje pouze na dobu kancléřství Adenauera (1949 - 63) a Brandta (1969 - 74). Nezaměřuje se na dobu, kdy tito muži vykonávali jiné funkce než funkci kancléře. Nezaměřuje se také na politiku vůči jiným západním organizacím či státům, na politiku vůči tzv. východnímu světu, ani na politiku východního Německa.
|
|
|
Izolovaný ostrov : Západní Berlín pod správou Willyho Brandta (1961-1966). Město za berlínskou zdí
Nigrin, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Křen, Jan (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Předložená práce "Izolovaný ostrov: Západní Berlín pod správou Willyho Brandta (1961-1966). Město za berlínskou zdí" se zaměřuje na Západní Berlín v letech 1961 až 1966 a na kroky Willyho Brandta jako úřadujícího starosty města. Město, které se bezprostředně po druhé světové válce stalo středobodem světového studenoválečného napětí mezi Východem a Západem, se po první berlínské krizi stalo posledním prostupným místem v železné oponě, kde docházelo ke styku dvou světů - východního a západního. Stavba berlínské zdi 13. srpna 1961 tento stav ukončila a významně proměnila situaci Západního Berlína. Město prožilo šok, ze kterého se velmi rychle zotavilo, a z následných změn dokonce profitovalo díky mimořádnému působení úřadujícího starosty Willyho Brandta. Nebýt jeho politického stylu a nového komunikačního přístupu k politice, nepodařilo by se nastalou situaci využít k modernizaci a rozvoji Západního Berlína. Dokázal zajistit dlouhodobou morální, politickou, ale především finanční podporu městu, díky čemuž bylo možné dotvořit kulisu "výkladní skříně demokracie uprostřed komunistického moře". Jeho samotného tento úspěch v Západním Berlíně katapultoval do nejvyšších politických postů ve Spolkové republice Německo.
|
|
|
Druhá verze Berlínského programu z r. 1971: konec Adenauerovy CDU?
Picka, Ondřej ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Po té, co byla CDU přinucena po volbách do Spolkového sněmu v roce 1969 odejít do opozice, vytvořila programovou komisi, která měla doplnit Berlínský program strany přijatý o rok dříve. Tato komise překvapivě vypracovala zcela nový programový text, který se rozcházel s některými dosavadními dogmaty politiky CDU, což vyvolalo bouřlivé diskuse. V předkládané práci je tento vývoj popisován jako projev generační výměny ve straně, která byla urychlena odchodem z vlády. Klíčová role je připisována předsedovy programové komise Helmutu Kohlovi, který byl přední osobností nastupující mladé generace a dlouhodobým hlasitým propagátorem reformy strany. Ten vytvořil v komisi podmínky pro vznik progresivního textu tím, že dal hodně prostoru řadě mladých talentovaných reformních politiků. Konzervativní proud v CDU byl však stále dost silný na to, aby mohl reformní vyznění návrhu oslabit. Ústřední výbor strany text výrazně přepracoval a zmírnil některé klíčové pasáže. Až jednoznačná prohra CDU ve volbách v roce 1972 a následná volba Kohla předsedou otevřela cestu k provedení důsledné reformy strany. Řada z mladých Kohlových spolupracovníků z doby programové diskuse na počátku 70. let se stala klíčovými osobnostmi CDU. Některá z témat, která se v návrhu Kohlovy komise objevila, byla v 70. letech v programatice...
|
|
|
Německá a východní politika v letech 1963-1966
Matějů, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
diplomové práce MATĚJŮ, Petra. Německá a východní politika v letech 1963-1966. Praha, 2011. 103 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra německých a rakouských studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D. Diplomová práce Německá a východní politika v letech 1963-1966 se zaměřuje na postoje jednotlivých parlamentních stran Spolkové republiky Německo (tedy CDU/CSU, FDP a SPD) k politice vůči zemím východního bloku a na jejich proměny v době Erhardovy vlády. Její výchozí tezí je předpoklad, že v letech 1963-1966 došlo u všech parlamentních politických stran Spolkové republiky Německo k výraznému posunu ve vnímání německé a východní politiky. Tuto tezi se práce snaží potvrdit, anebo vyvrátit pomocí důkladného, chronologicky uspořádaného popisu a rozboru vývoje dané problematiky a následné komparativní analýzy přístupu sledovaných politických stran k politice vůči Sovětskému svazu, Německé demokratické republice i dalším komunistickým státům východní Evropy ve vymezeném období. Nejprve je srovnáván stav na počátku a na konci funkčního období Erhardovy vlády u každé politické strany zvlášť a poté je provedena celková komparace dynamiky změn v jednotlivých stranách. Tato diplomová práce tak čtenářům předkládá charakteristiku...
|
|
|
Pravicový extremismus v Sasku
Lisý, Marek ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou pravicového extremismu ve Spolkové republice Německo, konkrétně ve Svobodném státě Sasko. Úvodní část pojednává o historii pravicového extremismu na území bývalé NDR. Následuje stručné shrnutí vývoje pravicového extremismu po sjednocení Německa. Hlavní pozornost je však věnována aktuálnímu dění. Jedna část práce se věnuje nejsilnější a nejúspěšnější pravicově extremistické politické straně na území Saska - Nationaldemokratische Partei Deutschlands (NPD), zejména jejím volebním výsledkům. Diplomová práce dále sleduje vývoj politické strategie NPD a uplatňování této strategie v praxi. Zvláštní pozornost je věnována konceptu National befreite Zone (nacionálně osvobozená zóna). Další části sledují rychle se rozvíjející pravicově extremistickou subkulturu. Pronikání pravicového extremismu do oblastí sportu, hudby a módy je v práci doloženo několika konkrétními příklady. Samostatná kapitola je věnována trestné činnosti spáchané pravicovými extremisty. Zároveň se zabývá legislativou, která je namířena právě proti projevům pravicového extremismu.
|
|
|
PDS a politické důsledky spouodpovědnosti za vládu v Berlíně v období 2001-2006
Kafka, Václav ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "PDS a politické důsledky spoluodpovědnosti za vládu v Berlíně v období 2001-2006" se zabývá působením německé politické strany PDS (dnes Die Linke) ve vládě městského spolkového státu Berlín. Téma je zajímavé především z toho důvodu, že se jedná o stranu s komplikovaným charakterem, kterou některé jiné strany politického spektra vnímají jako krajně populistickou až extremistickou. Dalším podstatným faktem je, že se jedná o nástupnickou stranu bývalé východoněmecké komunistické SED. Její první vstup do vládní koalice v roce 1998 ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko a o 3 roky později v Berlíně proto vyvolaly v Německu relativně silnou diskusi. V berlínském případě, který se stal hlavním objektem mého zájmu, to platí ještě ve větší míře, neboť se jedná o hlavní město Spolkové republiky s navíc velmi specifickou historií. Dalším specifikem Berlína je jeho tradičně komplikovaná finanční situace. Tento fakt jistě též přispělo k tomu, že nástup výrazně levicové vlády vyvolal u velké části veřejnosti obavy. Nicméně právě berlínská organizace pravicové strany CDU pomohla PDS v předčasných volbách roku 2001 k jejímu zatím nejlepšímu volebnímu výsledku kvůli zapojení některých svých členů ve velkém finančním skandálu. Koalice PDS s SPD nakonec vládla po celé volební období a i přesto, že v...
|
|
|
Migrační vlny ve Spolkové republice Německo po roce 1989 - mezi severními a jižními spolkovými zeměmi
Hamplová, Martina ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Diplomová práce je věnována tématu vnitřní migrace a je zaměřena na německé obyvatelstvo a jeho pohyb v rámci Spolkové republiky Německo po roce 1989. Výchozí perspektivou je migrační trend, v jehož důsledku dochází k vylidňování zemí ležících na severu SRN a v souvislosti s tím přesun určitých migračních skupin do jižně položených spolkových zemí. Práce mapuje migrační proudy v rámci daného území v období let 1990 až 2008 a zabývá se jejich vlivem na demografické změny, jakož i na proměny v místní socioekonomické struktuře. Východiskem pro empirickou část je vymezení základních pojmů z oblasti migračního výzkumu. Konkrétní přehled migrační proudů mezi severem a jihem SRN je zpracován v rámci dvou případových studií. První z nich je věnována severní spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, na jejímž příkladu je prezentována problematika vylidňování severu. Vzhledem k závažnosti této problematiky jsou tu vedle samotné migrace, pojednány rovněž důsledky, které vyplývají z migračního chování obyvatelstva pro tuto spolkovou zemi, jakož i postoj zemské politické scény k dané otázce. Jako zástupce jižní části SRN je zde představena spolková země Bádensko-Württembersko, která je naopak příkladem nárůstu obyvatelstva.
|
|
| |
|
|
Zásobování düsseldorfského obyvatelstva a britská zónová zásobovací politika 1945-1948
Nigrin, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Období okupace Německa po druhé světové válce je především v Německu a ve Velké Británii častým námětem nejrůznějších historických studií, nicméně akcenty tohoto historického zkoumání nejsou rovnoměrně rozloženy a tak stále ještě zůstává část témat nedostatečně zpracovaných. K nejdokonaleji a nejčastěji zpracovávaným tématům patří především události vrcholné velmocenské politiky a mezinárodní diplomacie. Ostatním tématům nevěnovali historici tolik pozornosti a životu "obyčejného" člověka a jeho problémům se věnuje jen velice malá část literatury. Komplexní zpracovávání témat z období okupace Německa navíc komplikuje fakt, že je třeba každý fenomén zkoumat odděleně pro každou ze zón a v mnoha tématech nelze rozhodně paušalizovat ani na zónové úrovni. Historické bádání o životě společnosti se doposud nejčastěji zaměřovalo především na Americkou a Sovětskou okupační zónu. V Britské okupační zóně (Britische Besatzungszone - BBZ) byla při zpracovávání dějin městského obyvatelstva největší pozornost věnována Kolínu nad Rýnem, vjehož stínu zůstala všechna ostatní města BBZ. Cílem této práce je zaplnit jedno malé bílé místo historiografie a popsat vývoj společnosti v Důsseldorfu z pohledu jejího potravinového zásobování a s ním spojených fenoménů a popsat a porovnat reakce nejvyšší britské zónové politiky v oblasti...
|
host ::
RSS.