|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Přírodovědně orientovaný nadaný žák na druhém stupni základní školy a jeho komplexní rozvoj v rámci společného vzdělávání
Piskáčková, Klára ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Název Přírodovědně orientovaný nadaný žák na druhém stupni základní školy a jeho komplexní rozvoj v rámci společného vzdělávání Klíčová slova Nadání, intelektové nadání, nadaný žák, společné vzdělávání, komplexní rozvoj Abstrakt Tématem diplomové práce je komplexní rozvoj přírodovědně nadaného žáka na druhém stupni běžné základní školy. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, co a jakým způsobem je u nadaného žáka rozvíjeno a na základě výsledků vyplývajících z provedeného šetření pak navrhnout další doporučení. Teoretická část práce se nejprve zabývá obecně nadáním, vysvětluje pojem nadání, popisuje přístupy k nadání v čase a věnuje se modelům a druhům nadání. Podrobněji je pak popsáno nadání intelektové, zejména přírodovědné. Další oddíl teoretické části práce se zaměřuje na nadaného žáka, jeho charakteristiky, identifikaci a diagnostiku. Kromě toho charakterizuje specifickou skupinu nadaných žáků, konkrétně nadané žáky s poruchami učení. Teoretická část se zabývá také vzděláváním nadaných žáků. Popisuje legislativu České republiky v této oblasti, nejvíce se věnuje Vyhlášce č.27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. V kapitole vzdělávání jsou také zmíněny vzdělávací potřeby nadaných žáků. Poslední kapitola teoretické části uvádí klíčové oblasti rozvoje dítěte....
|
|
|
Rodičovství osob s těžkým zrakovým postižením pohledem jejich dětí
Machová, Marie ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Rodičovství osob s těžkým zrakovým postižením pohledem jejich dětí Bakalářská práce nahlíží do života rodin rodičů s těžkým zrakovým postižením, a to prostřednictvím rozhovorů s jejich dětmi. Konkrétní zaměření je na rodiny, kde takové postižení má jen otec a matka je bez těžkého postižení. Cílem bakalářské práce je zanalyzovat, jak děti těchto rodičů vnímají tuto realitu a s jakými specifiky se v této souvislosti potýkají. Dále také, jaká pro ně ze zmíněné životní zkušenosti plynou negativa či pozitiva. Teoretická část pohlíží na specifika osob se zrakovým postižením v rodině. Mapuje možnosti vypořádání těchto lidí s praktickým životem. Dále nastiňuje obecný pohled na rodinu - otcovství, mateřství a potřeby dítěte. Praktická část přibližuje pohled potomků otců se zrakovým postižením, a to na základě tří rozhovorů se třemi vybranými dětmi různého věku, z různých rodin. Prostřednictvím analýzy rozhovorů a jeho vhledu do života těchto dětí by mohla být tato práce vodítkem pro rodiče či potencionální rodiče s těžkým zrakovým postižením, pro jejich rodinné příslušníky, ale i lidi pracující s těmito rodinami. Z výzkumu vyplývá, že si všichni respondenti uvědomují odlišnost oproti dětem v běžných rodinách, cítí se být empatičtí a zodpovědní pomáhat. Hodnotí, že jsou citlivější ke vnímání handicapu...
|
|
| |
|
|
Potřeby rodičů dětí s kombinovaným postižením v raném věku pro stanovení individualizované rané intervence
Vencová, Barbora ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Vítková, Marie (oponent) ; Bužgová, Radka (oponent)
Úvod: Příchod dítěte s kombinovaným postižením (KP) do rodiny je náročnou situací. Zvýšený stres v rodině dítěte s KP nejčastěji souvisí s nenaplněním potřeb jednotlivých členů. Nenaplnění potřeb vede k frustraci a deprivaci, které mohou vyústit v závažné zdravotní obtíže. Záměrem předkládané práce je rodiči subjektivně vymezený a popsaný život s dítětem s (KP), zaměřující se na potřeby těchto rodičů vyplývající z každodenní péče o dítě. Cíl: Identifikovat, popsat a analyzovat potřeby rodičů dětí s KP v raném věku. Metody: Byl zvolen kvalitativní přístup metodou biograficko narativní. Designem výzkumu je případová studie. Ke sběru dat bylo užito metodologické triangulace. Jedná se o tři různé metody sběru dat, které se mezi sebou vzájemně ověřují: biografická křivka, hloubkový rozhovor a Cantrilův žebřík. Výsledky: Na základě vyhodnocení jednotlivých případů byly všechny případy komparovány mezi sebou. Z výsledných kategorií všech případů mnohopřípadové studie bylo zjištěno 12 potřeb rodičů. Metodou Cantrilova žebříku byly za významně nenaplněné potřeby vyhodnoceny: potřeba odpočinku a potřeba odborné zdravotnické pomoci. Závěr: Hlavní přínos práce je spatřován v pochopení individuality a potřeb rodičů dítěte s kombinovaným postižením, jako možnosti poskytovat účelně individualizovanou ranou intervenci,...
|
|
| |
host ::
RSS.