|
|
Využití dětské literatury při výuce angličtiny na základní škole
Vraštilová, Olga ; Mánek, Bohuslav (vedoucí práce) ; Mothejzíková, Jarmila (oponent) ; Čermák, Jan (oponent)
práce Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou dětské literatury a možností jejího využití ve výuce cizího jazyka na základní škole. Zasazuje zkoumanou problematiku do rámce českých kurikulárních dokumentů a výchovně-vzdělávacího procesu, charakterizuje dětskou literaturu z historické a žánrové perspektivy, popisuje řečovou dovednost čtení ve výuce cizímu jazyku a zabývá se postavením literárního textu a plánování vyučovací hodiny s literárním textem v cizojazyčné výuce. Pozornost věnuje rovněž dětské literatuře v pregraduální přípavě učitelů. Cílem práce je zjistit, jak je dětská literatura využívána ve výuce cizímu jazyku na základní škole, zda ji používají současné učebnice, jak na problematiku nahlížejí praktikující učitelé i studenti učitelství, ale i jaké možnosti využití dětská literatura v procesu cizojazyčné výuky nabízí. Výzkumná šetření provedená dotazníkovou formou, náslechy, vlastní pilotáží a obsahovou analýzou učebnice prokazují, že se literatura pro děti a mládež objevuje jak v učebnicích základních škol, tak i ve výuce cizímu jazyku. Vzhledem k vysokému procentu nekvalifikovaných učitelů angličtiny v praxi je však i problematika využití literárního textu ve výuce cizímu jazyku interpretována intuitivně. Šetření prokázala, že praktikujícím učitelům chybí metodika práce s...
|
|
|
The Pre-listening Stage in L2 Listening Instruction to A2 - B1 Adult Learners.
Ždímalová, Hana ; Mothejzíková, Jarmila (vedoucí práce) ; Betáková, Lucie (oponent) ; Mánek, Bohuslav (oponent)
Předposlechová fáze ve výuce poslechu u dospělého žáka na úrovni A2 - B1 Hana Ždímalová Tato dizertační práce se zabývá výukou poslechu u dospělých studentů angličtiny jako cizího jazyka v České republice a zejména faktorem předposlechu, který zatím není dostatečně probádán. Práce zkoumá názory studentů na poslech a jejich vnímání výuky poslechu v kurzech obecné angličtiny a použití různých předposlechových technik ve výuce poslechu, a to zejména z pohledu dospělých studentů jazykové úrovně A2-B1 (dle CEFR). Teoretická část dizertace se zabývá současnými poznatky z výzkumu výuky poslechu a mapuje historii výuky poslechu v rámci klasických (didaktických) metod výuky cizích jazyků. Předposlechová fáze je integrální součástí výuky cizojazyčného poslechu od začátku komunikačního přístupu, avšak v poslední době se vynořila některá kontroverzní témata. Učitelům se vytýká, že tráví předposlechovou fází příliš mnoho času (Field 2002; 2008) a dále je zpochybňována zásada, že studentům mají být při testování poslechu předloženy otázky na poslech předem (Sherman 1997). Poslechové potřeby studentů a jejich vnímání dovednosti poslechu s porozuměním navíc nebyly ještě v dostatečné míře zkoumány (Graham 2006; Graham - Macaro 2008) a v ČR zatím vůbec. Domníváme se, že je třeba se studentů ptát na jejich názory a...
|
|
|
Topophilia and Escapism: W.H.Auden's Interwar Poetics of Place (1927-1938)
Vít, Ladislav ; Mánek, Bohuslav (vedoucí práce)
v českém jazyce Tato disertační práce se zabývá ranou poezií (1927-1938) britského básníka Wystana H. Audena (1907-1973) a zaměřuje se na poetiku místa. Časově se soustředí na první a zároveň nejdynamičtější fázi jeho básnické tvorby. V tomto období Auden započal velmi uvědomělé, disciplinované a už tehdy mimořádně ctižádostivé hledání svého osobitého básnického hlasu. Silný a proměnlivý myšlenkový náboj Audenovy poezie let třicátých nesly oslnivá dikce a vytříbený styl spájející ryze současné prvky s tradičními. Kombinace těchto obsahových a formálních aspektů představovala hybnou sílu, jež začínajícího básníka vynesla do samého středu meziválečné literární scény. Tyto faktory zároveň poutají největší pozornost literárních kritiků, kteří kladou hlavní důraz na technické stránky Audenovy rané poezie a zajímají se o míru i povahu jejího odrazu básníkova zájmu o freudovskou psychologii a o jeho politickou angažovanost. Tato disertační práce sdílí zájem o tuto fázi Audenovy tvorby, ale přesouvá svou pozornost na literární topografii. Vychází z výjimečné vnímavosti, kterou básník již od dětství projevoval ke struktuře materiálního světa, krajině, krajinným typům, ale i jejich literárnímu zobrazení a vazbám, které mezi nimi a lidským subjektem vznikají. Věnuje se třem místům, pro Audena představujícím...
|
|
|
Topophilia and Escapism: W.H.Auden's Interwar Poetics of Place (1927-1938)
Vít, Ladislav ; Mánek, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sukdolová, Alice (oponent) ; Franková, Milada (oponent)
v českém jazyce Tato disertační práce se zabývá ranou poezií (1927-1938) britského básníka Wystana H. Audena (1907-1973) a zaměřuje se na poetiku místa. Časově se soustředí na první a zároveň nejdynamičtější fázi jeho básnické tvorby. V tomto období Auden započal velmi uvědomělé, disciplinované a už tehdy mimořádně ctižádostivé hledání svého osobitého básnického hlasu. Silný a proměnlivý myšlenkový náboj Audenovy poezie let třicátých nesly oslnivá dikce a vytříbený styl spájející ryze současné prvky s tradičními. Kombinace těchto obsahových a formálních aspektů představovala hybnou sílu, jež začínajícího básníka vynesla do samého středu meziválečné literární scény. Tyto faktory zároveň poutají největší pozornost literárních kritiků, kteří kladou hlavní důraz na technické stránky Audenovy rané poezie a zajímají se o míru i povahu jejího odrazu básníkova zájmu o freudovskou psychologii a o jeho politickou angažovanost. Tato disertační práce sdílí zájem o tuto fázi Audenovy tvorby, ale přesouvá svou pozornost na literární topografii. Vychází z výjimečné vnímavosti, kterou básník již od dětství projevoval ke struktuře materiálního světa, krajině, krajinným typům, ale i jejich literárnímu zobrazení a vazbám, které mezi nimi a lidským subjektem vznikají. Věnuje se třem místům, pro Audena představujícím...
|
|
|
Ideology, censorship, indirect translations and non-translation: Czech literature in 20th -century Portugal
Špirk, Jaroslav ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Seruya, Teresa Maria Menano (oponent) ; Mánek, Bohuslav (oponent)
Dizertační práce se zabývá knižními překlady české a slovenské literatury do portugalštiny v Portugalsku ve 20. století. Úvod zdůvodňuje volbu tématu, ukazuje jeho relevanci a nastiňuje strukturu práce. Stanovuje též hlavní otázku výzkumu, Jak byla česká literatura zastoupena na portugalském knižním trhu ve 20. století?, a formuluje hypotézu: Překlady české literatury v Portugalsku 20. století vykazovaly nějakou tendenci, systém. První kapitola se pokouší operacionalizovat sedm obecně translatologických témat: 1. ideologie, 2. cenzura, 3. nepřímé překlady, 4. nepřekládání, 5. kánon a světová literatura, 6. paratexty, 7. "středně velké" kultury. Druhá kapitola vymezuje předmět zkoumání, obecně představuje hlavní typy použitých zdrojů a materiálu a definuje metodologii. Jako hlavní oblast zájmu stanovuje překlady české beletrie do evropské portugalštiny publikované v Portugalsku ve 20. století v knižní podobě. Obšírněji probírá stěžejní práce J. Levého a A. Popoviče, z nichž vyvozuje metodologii vhodnou pro analýzu nalezeného materiálu. Třetí kapitola poskytuje obecně historický, politický a kulturní kontext práce. Soustředí se především na kulturní vztahy Československa a Portugalska ve 20. století a poprvé české odborné veřejnosti přináší informace o fungování cenzury v Portugalsku během Nového...
|
|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
|
|
Historický román Waltera Scotta v anglo-americkém kontextu a v českých překladech
Mohrová, Hana ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou recepce nového a světově přivítaného žánru historického románu Waltera Scotta a jeho podob v konkrétních kulturních oblastech. Těžištěm teoretické části práce je studium a srovnání recepce Scottova prozaického díla v kontextu angloskotském, originálním; severoamerickém, především jižanském, a v kontextu českém. Studium recepce ve stejnojazyčných kulturních kontextech dokazuje platnost hypotézy, že každý jedinečný kulturní kontext modeluje svou vlastní interpretaci. V jinojazyčném prostředí, jako je české, jsou výsledkem takové kulturní interpretace vlastní jazykové překlady. Jednotlivé kapitoly, zabývající se recepcí v daných kulturních oblastech, popisují bezprecedentní úspěch Scottem ustaveného žánru historického románu. Práce v popisu recepce vychází z dobových kritik a recenzí a z monografií, které se scottovskou recepcí zabývají. Oproti české recepci, která se projevuje jako národně se uvědomující jen náznakově (v kulturních ohlasech, ve výběru románů pro překlad, v jejich textech a paratextech) se recepce severoamerická projevuje jako transformace vlivů Scottova díla v původní tvorbě, ale i v kulturních postojích a společenském životě. Specificky recepce na severoamerickém Jihu má rysy jižansky nacionální. Překroucená interpretace Scottových myšlenek je ilustrována na...
|
|
|
Subverting Scotland: cultural identities in contemporary Scottish fiction
Roebuck, Olga ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Franková, Milada (oponent)
Disertační práce se zabývá otázkou možností vyjádření kulturních identit v současné skotské literatuře. Skotská literatura byla vybrána proto, že představuje národní literaturu země, která prochází rozsáhlými změnami v oblasti sebedefinice. Skotský národ svou vlastní pozici v rámci větších evropských struktur teprve hledá a proto poskytuje zajímavý prostor pro zkoumání validity konceptů národa, státu a národní kultury v době, která již takovéto tradiční prvky opouští především díky vlivu globalizace. Kromě jiného je skotská literatura zajímavým objektem zkoumání i proto, že již od počátku 80. let 20. století zažívá jakousi renesanci, charakteristickou především touhou po osvobození Skotství a skotské kultury od tradiční limitující reprezentace. Práce je založena na kulturní a literární analýze. Kulturní analýzu tvoří nejprve charakteristika současného skotského kulturního prostředí, které je typické především tradiční rozporuplností mezi koncepty jako jsou národ a region, kolonizátor a kolonizovaný, Highlands a Lowlands, skotský a britský, ženská a mužská kulturní reprezentace. Většina těchto dualit má historické kořeny a úkolem textu je zjistit, do jaké míry jsou tyto provázány se současností, tj. do jaké míry tyto duality ovlivňují kulturní sebedefinování současného Skotska. Kromě konkrétní...
|
|
|
Aspekty didaktiky cizojazyčné literatury ve výuce cizího jazyka v kontextu kurikulární reformy pro gymnázia
Skopečková, Eva ; Grmelová, Anna (vedoucí práce) ; Betáková, Lucie (oponent) ; Mánek, Bohuslav (oponent)
Tato disertační práce se zabývá tématem využívání literárních textů ve výuce cizích jazyků. Konkrétně se tato práce věnuje specifickým aspektům didaktiky anglicky psané literatury ve výuce anglického jazyka a to v kontextu kurikulární reformy pro gymnázia. Pozornost je tak věnována vztahu literatury a vzdělávání, ale také otázce interpretace a recepce literárního textu v souvislosti s výukou cizích jazyků determinovanou také novými kurikulárními dokumenty. V rovině výzkumu se práce zaměřuje na hledání vhodného a funkčního propojení několika s touto problematikou úzce spjatých rovin z oblasti literární vědy, lingvodidaktiky i současného pojetí výuky cizích jazyků v rámci kurikulárních dokumentů a vytvoření nových možností pro adekvátní začlenění anglicky psané literatury do výuky anglického jazyka. Teoretická část práce je tvořena třemi hlavními kapitolami, v rámci kterých jsme představili a objasnili základní teoretická východiska celé práce - složku literárněvědnou, výstupy kurikulární reformy s ohledem na postavení cizojazyčné literatury ve výuce cizích jazyků a v neposlední řadě složku lingvodidaktickou. Nejprve jsme se tedy zaměřili na úlohu literatury ve vzdělávání, objasnili specifičnost jejího postavení v rámci výuky a představili základní principy recepční estetiky Wolfganga Isera. V...
|
|
|
Concepts of harmony in five metaphysical poets
Jajtner, Tomáš ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Mánek, Bohuslav (oponent)
Překládaná dizertační práce analyzuje význam pythagorejské harmonické kosmologie pro způsob vnímání člověka a světa v anglické renesanci. Chápe ji jako klíčový pojem pro renesanční umění, a to zejména pro hudbu a poezii. Postupný rozpad víry v pythagorejský koncept univerzální kosmické harmonie se výrazně projevuje v tvorbě tzv. metafyzických básníků, kteří vedou zápas o udržení její metaforické síly důrazem na vlastní proces své jazykové práce. Tím však postupně dochází k procesu celkové metaforizace světa: úkol básníkův se přesouvá od tlumočení univerzálních pravd o světě a lidském údělu v něm spíše k udržování síly básnického jazyka jako výsostného nástroje této metaforizace. První díl se zabývá teoretickými a historickými předpoklady takového zkoumání. První kapitola analyzuje dva významné koncepty harmonie ve starověku, koncept Hérakleitův a Pythagorův. Význam Hérakleitův není pro renesanci zásadní, přesto - jak se ukazuje v pozdější vlastní analýze - můžeme najít náznaky Hérakleitova pojetí v díle Donneově. Naproti tomu myšlení Pythagorovo je renesanci centrální, a proto je mu v předkládané práci věnována větší pozornost. Je zdůrazněn význam Pythagorova pojetí čísla jako komunikačního prostředku mezi světem pozemských fenoménů a abstraktních idejí. Toto základní filozofické východisko Pythagorejci...
|
host ::
RSS.