|
|
Stopovací zkoušky v krasu s přihlédnutím k novějším výzkumům
Mareš, Jakub ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Krasové kolektory jsou tvořeny vysoce propustnými kanály, které umožňují velmi rychlé a koncentrované proudění vody. V nich se mohou šířit kontaminanty a ohrožovat zdroje pitné vody. Vzhledem k velkému rozšíření zkrasovělých karbonátových hornin je potřeba zabránit možné kontaminaci. Pro zjištění rozsahu krasových povodí a hydrodynamických parametrů se používají stopovací zkoušky. Ty se neustále vyvíjejí, aby lépe simulovaly transport jak rozpuštěných, tak nerozpuštěných látek a mohlo se minimalizovat riziko znečištění. V současné době se hlavně rozvíjí využití částicových a koloidních stopovačů, jako třeba DNA, které lépe simulují pohyb patogenních bakterií. Tímto vývojem se zabývá tato bakalářská práce. V praktické části jsem provedl stopovací zkoušky pomocí NaCl a LiCl v české křídové pánvi v krasu jizerského souvrství z ponoru v osadě Borek do vzorkovacích míst a pramenů na Vazoveckém potoce, prameni Bezednice a pramenech u Jizery. Stopovací zkoušky vyvrátily prvotní předpoklad, že voda z ponoru směřuje přímo do Vazoveckého potoka pod závrtem a ukazuje na jednu z mála zjištěných polyfurkací v České republice. Dále se potvrzuje předpoklad, že se jedná o nejlépe vyvinutý kras v Čechách. Série tří stopovacích zkoušek, provedená na jaře roku 2017 zjistila spojení ponoru jak s Vazoveckým potokem,...
|
|
|
Hydrogeologie Skorkovského a Sojovického jímacího řadu na základě nových údajů z vrtů
Rybářová, Magdalena ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Ve studňových řadech břehové infiltrace jímacího území Káraný dochází v posledních desetiletích k výraznému zvyšování obsahu dusičnanů. Tato práce se zabývá prouděním a chemismem podzemní vody v oblasti Skorkovského a Sojovického jímacího řadu, které jsou svou jakostí dlouhodobě nejvíce problémové. V roce 2013 bylo v oblasti těchto řadů, vyhloubeno 12 vrtů (V1- V12), údaje z nich jsem využila k zpřesnění hydrogeologické charakteristiky oblasti a pokusila jsem se zpřesnit informace o původu znečištění dusičnany. Z provedených měření úrovní hladiny podzemní vody je zřetelná hydraulická spojitost mezi řekou a vrty ležícími do 130 m od řeky (V1, V2 a V10), kterou dokazují i krátkodobé výkyvy teploty vzniklé v důsledku rychlejšího a intenzivnějšího průniku povrchové vody z Jizery při vyšším průtoku v řece. Dále jsem sestavila geologické řezy zájmovým území, které ukazují geometrii kvartérních sedimentů a hladiny podzemní vody. Chemické analýzy podzemní vody ukázaly, že podle hlavních rozpuštěných látek nelze odlišit podzemní vody z vrtů zasahující mělkou část křídového kolektoru od podzemní vody kvartérní zvodně. Z výsledků infiltračních zkoušek vyplývá větší propustnost v prostředí s travním krytem (kv = 8,6-10-5 m/s), kde je povrch půdy rozrušen kořeny rostlin, než v prostředí na polních pozemcích,...
|
|
|
Krasovění karbonáto-silikátových hornin: rešerše literatury a loužící experimenty
Vojtíšek, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Proces krasovění není vázán jen na dobře rozpustné horniny, jako jsou vápence a evapority, ale projevuje se i v jiných horninách, jako jsou křemence nebo siliciklastické horniny s karbonátovým tmelem. "Ghost rock" krasovění je, na rozdíl od vzniku klasického krasu, dvoustupňový proces, kdy jsou nejdříve v hornině odstraněny rozpustné složky a následně jsou erodovány a vyplaveny složky nerozpustné. Tyto procesy se uplatňují i v České republice, například v České křídové pánvi (dále ČKP). Součástí této práce byly loužící experimenty se vzorky, které byly odebrány z ČKP. Loužení v kyselině chlorovodíkové je zrychlenou simulací přírodních procesů rozpouštění kyselými roztoky. Loužením vzorků v kyselině došlo ke snížení jejich pevnosti, někdy až k jejich rozpadu. Horniny, které se rozpadly jsou pravděpodobně náchylné ke vzniku krasových kanálů. Loužící experimenty ukázaly, že obsah karbonátů je důležitým, ne však jediným, řídícím faktorem v procesu krasovění.
|
|
|
Vývoj hladin a přítoků do lomu Střeleč: interpretace vývoje kanálů v okolí lomu
Světlík, Daniel ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
V důsledku čerpání podzemní vody v lomu Střeleč došlo k vytvoření deprese v hladině podzemní vody a ovlivnění oblasti o rozloze cca 10 km2 . Díky existenci strmého hydraulického gradientu v okolí lomu dochází k subterénní erozi za vzniku podzemních kanálů, z nichž největší, který vznikl v letech 2000 - 2002, dosahoval délky až 300 m a výšky až 17 m. Během terénního výzkumu v letech 2009 - 2010 v lomu Střeleč byl jeden z přístupných podzemních kanálů detailně zdokumentován. V kanálu byl zjištěn výskyt dvou typů puklin, na jejichž křížení dochází ke vzniku propadů, které komplikují těžbu. Bylo zjištěno, že při hydraulickém gradientu >5% již dochází k odnosu písku a tím k rozšiřování iniciálních puklin do kanálů. Vznik kanálů se dále projevil i na chemizmu vod čerpaných v lomu v důsledku uvolňování statických zásob podzemní vody. V etapě nejintenzivnějšího rozvoje kanálů v r. 2001 činil podíl statických zásob podzemních vod na čerpaném množství 56% a v tomto období výrazně klesla koncentrace síranů na vývěrech v lomu. K r. 2010 existovaly v lomu tři hlavní systémy podzemních kanálů, které měly samostatný hydrogeologický režim.
|
|
|
Opakované stopovací zkoušky za různých hydraulických podmínek
Paděra, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Bakalářská práce pojednává o stopovacích zkouškách provedených opakovaně za odlišných vodních stavů na několika světových lokalitách. V závislosti na průtoku se mění celá řada parametrů, jako střední doba zdržení, koncentrace a návratnost stopovače, charakter průnikové křivky a mnoho dalších. Výsledky z jednotlivých lokalit včetně výsledků z mých vlastních měření jsem vzájemně porovnal, abych zjistil, jestli je možné je nějakým způsobem generalizovat. Jak se ukázalo, generalizace není možná. Střední doba zdržení se v jednom jeskynním systému s rostoucím průtokem snižuje, zatímco v jiném se prodlužuje. Stejné je možné říci i o návratnosti stopovače. Je to ovlivněno rozdílnou geometrií jednotlivých krasových systémů, zejména různými objemy freatických a vadózních prostor v jednotlivých úrovních nad a pod nejnižší hladinou vody v systému. Zásadní roli v popsání krasového systému hraje průniková křivka, která mění v závislosti na průtoku svůj charakter a umožňuje velmi dobře systém charakterizovat. Její interpretací je možné odhalit, případně lokalizovat rozdvojení nedostupných částí podzemních kanálů a detailněji popsat distribuci vody do jednotlivých kanálů.
|
|
|
Charakterizace hydrogeologického masivu na základě archivních vrtných prací a konceptuální model
Vacková, Alena ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Tato práce se zabývá charakteristikou hydrogeologického masivu v okolí řeky Sázavy na základě archivních dat o hladinách ve vrtech a výsledcích čerpacích zkoušek z Geofondu a topografických údajů (DMR, vodní toky apod). Pro zpracování dat jsem použila programy ArcMap 10.1 a Excel. Studovala jsem vzájemné vztahy mezi hloubkou hladiny pod terénem, sklonem hladiny, specifickou vydatností, transmisivitou s řadou topografických parametrů (vzdálenost od vodního toku, nadmořská výška, relativní výška nad nejbližším vodním tokem, spád terénu atd.) V zájmovém území existuje těsná lineární závislost mezi spádem terénu a spádem hladiny (rxy 0,96). Spád hladiny dosahuje v průměru 88% spádu terénu. Střední spád hladiny podzemní vody v zájmovém území je 10% (6). Průměrná hodnota transmisivity v zájmovém území je 1,27x 10-4 m2 /s, specifická vydatnost se obvykle pohybuje mezi 0,01 a 0,1 l/s m což odpovídá zařazení do nízké až velmi nízké třídy transmisivity s velkou variabilitou hodnot. V oblasti se nepotvrdil běžně očekávaný předpoklad, že by hodnoty transmisivity a specifické vydatnosti měly být v průměru vyšší v oblastech drenáže, než v oblastech infiltrace. Aplikace metody Krásného a Kněžka (1977) pro určení specifického podzemního (základního) odtoku ze středních hodnot transmisivity, spádu terénu nebo...
|
|
|
Charakter proudění a šíření hydraulické odezvy ve vybraných jeskyních Moravského krasu
Kůrková, Iva ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Knížek, Martin (oponent)
Tato práce je rozdělena do dvou částí. V první části se zabývám stopovacími zkouškami provedenými na několika lokalitách v Moravském krasu. V případě, že na stejném místě je k dispozici více stopovacích zkoušek provedených za různých průtoků, je možné zjistit závislosti rychlosti proudění, průměrné plochy průtočného řezu, podélné disperzivity a Pecletova čísla na průtoku. Z tohoto srovnání jsem interpretovala vlastnosti krasových kanálů, například, zda se jedná o plně zaplavený kanál, kanál s volnou hladinou nebo se v úseku nacházejí paralelní kanály. Dále jsem se zaměřila na srovnání mých výsledků s odbornými články věnujícími se stejné problematice jinde ve světě. V druhé části se věnuji záznamu hladiny a teploty vody ze tří čidel umístěných na různých místech jeskynního systému. Cílem bylo zjistit závislost rychlosti šíření hydraulické odezvy na průtoku. Bohužel výsledky tuto závislost nepotvrzují, rychlost šíření hydraulické odezvy pravděpodobně ovlivňuje řada dalších parametrů, např. změna délky plně zaplavených úseků.
|
|
|
Režim a chemizmus podzemních vod v širším okolí trasy metra A
Drábková, Jana ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zpracovat a vyhodnotit naměřená data z monitoringu podzemních vod v okolí stavby metra A (21.4.2010 - 31.8.2011). Data pocházejí ze 17 monitorovacích objektů (štoly, prameny a hydrogeologické vrty) jimající až na výjimky především cenomanskou zvodeň (1 objekt v ordovických břidlicích, 2 objekty v kvartérní zvodni). U štol a pramenů byla spočítána základní statistika těchto veličin: vydatnost, pH, konduktivita a teplota vody. Vydatnost těchto objektů je velmi vyrovnaná. Průměrné hodnoty pH spadají do rozmezí neutrálních vod a celkově hodnoty pH vykazují velmi malou míru variability. Průměrná konduktivita u objektů naznačuje nižší až střední mineralizaci vody a teplota podzemních vod výrazněji nereaguje na změnu teploty vzduchu. Výrazné poklesy výšky hladin v hydrogeologických vrtech jsou způsobeny pravděpodobně ražbou v blízkosti vrtu. Z chemických rozborů podzemních vod u všech 17-ti objektů vyplývá, že podzemní vody jsou typu Ca-HCO3. Vody z objektů se od sebe liší zvýšenými koncentracemi chloridů, dusičnanů nebo síranů.Vody jsou nenasycené vzhledem k sádrovci. Vody jsou nenasycené vzhledem k dolomitu, s vyjimkou některých objektů v cenomanské a kvartérní zvodni. Vody z vrtů jsou v rovnováze s kalcitem. Na základě odběrů vzorků na izotopové složení H a O v...
|
|
| |
|
|
Možnosti rozvoje sebepojetí žáka na 2.stupni ZŠ se zřetelem ke kurzům artefiletiky
Kůrková, Ivana ; Valenta, Josef (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o možnostech vlivu učitele na sebepojetí žáků. První část práce obsahuje vymezení základních pojmů, vysvětlení procesu formování sebepojetí a klade si za cíl poukázat na základní problémy, s nimiž se žáci ve vztahu k sobě potýkají. Cílem druhé části je ukázat konkrétní možnosti, jak může učitel v běžné škole sebepojetí svých žáků pozitivně ovlivňovat (s důrazem na potenciál osobnostní a sociální výchovy a kooperativního vyučování). Třetí část představuje artefiletiku jako možnost, jíž může učitel (či škola) v této snaze využít. Součástí této části je empirické šetření zjišťující jaký pozitivní přínos reflektují účastníci kurzu artefi1etiky ve vztahu ke svému sebepojetí.
|
host ::
RSS.