|
|
Opakované stopovací zkoušky za různých hydraulických podmínek
Paděra, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Bakalářská práce pojednává o stopovacích zkouškách provedených opakovaně za odlišných vodních stavů na několika světových lokalitách. V závislosti na průtoku se mění celá řada parametrů, jako střední doba zdržení, koncentrace a návratnost stopovače, charakter průnikové křivky a mnoho dalších. Výsledky z jednotlivých lokalit včetně výsledků z mých vlastních měření jsem vzájemně porovnal, abych zjistil, jestli je možné je nějakým způsobem generalizovat. Jak se ukázalo, generalizace není možná. Střední doba zdržení se v jednom jeskynním systému s rostoucím průtokem snižuje, zatímco v jiném se prodlužuje. Stejné je možné říci i o návratnosti stopovače. Je to ovlivněno rozdílnou geometrií jednotlivých krasových systémů, zejména různými objemy freatických a vadózních prostor v jednotlivých úrovních nad a pod nejnižší hladinou vody v systému. Zásadní roli v popsání krasového systému hraje průniková křivka, která mění v závislosti na průtoku svůj charakter a umožňuje velmi dobře systém charakterizovat. Její interpretací je možné odhalit, případně lokalizovat rozdvojení nedostupných částí podzemních kanálů a detailněji popsat distribuci vody do jednotlivých kanálů.
|
|
|
Chemické složení vody z nenasycené zóny vybraných pískovcových výchozů
Paděra, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kamas, Jiří (oponent)
Práce se zabývá studiem chemického složení vody z nenasycené zóny pískovců na šesti lokalitách v české křídové pánvi a jedné lokalitě v permokarbonské pánvi. Předmětem studia jsou především kapilárně vázané vody odebrané z hloubky několika cm, k jejichž odběru bylo testováno použití půdních lyzimetrů, tzv. rhizonů. Ačkoliv jsou rhizony určeny primárně pro odběr půdní vlhkosti, odběr vadózních vod z pískovce byl při vhodných podmínkách úspěšný a možný. Vody mají nízké pH 3,7-6,2, způsobené infiltrací kyselých atmosférických srážek, se kterými se do prostředí dostávají především sírany a dusičnany a další komponenty, které se následně podílejí na tvorbě a krystalizaci solí. Vyšší pH 5,7-6,2 vykazují lokality, kde je nárůst pH i odlišný chemismus způsoben odlišnými geologickými podmínkami. Vody vykazují vysoké zastoupení síranů (4,9-763 mg/l), dusičnanů (2,2-109 mg/l), vápníku (1,8-167 mg/l) a hliníku (0,1-4,7 mg/l) a jsou ve srovnání s atmosférickými srážkami nabohaceny o veškeré rozpuštěné látky. Od vod skapových se výrazně neliší. Vody jsou dle výsledků geochemického modelování přesyceny vůči křemeni a chalcedonu. K vysrážení významných solí, sádrovce a K-alumu, které jsou hlavní složky odebraných vod a povrchové eflorescence, dochází s progresivním výparem.
|
|
|
Opakované stopovací zkoušky za různých hydraulických podmínek
Paděra, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Bakalářská práce pojednává o stopovacích zkouškách provedených opakovaně za odlišných vodních stavů na několika světových lokalitách. V závislosti na průtoku se mění celá řada parametrů, jako střední doba zdržení, koncentrace a návratnost stopovače, charakter průnikové křivky a mnoho dalších. Výsledky z jednotlivých lokalit včetně výsledků z mých vlastních měření jsem vzájemně porovnal, abych zjistil, jestli je možné je nějakým způsobem generalizovat. Jak se ukázalo, generalizace není možná. Střední doba zdržení se v jednom jeskynním systému s rostoucím průtokem snižuje, zatímco v jiném se prodlužuje. Stejné je možné říci i o návratnosti stopovače. Je to ovlivněno rozdílnou geometrií jednotlivých krasových systémů, zejména různými objemy freatických a vadózních prostor v jednotlivých úrovních nad a pod nejnižší hladinou vody v systému. Zásadní roli v popsání krasového systému hraje průniková křivka, která mění v závislosti na průtoku svůj charakter a umožňuje velmi dobře systém charakterizovat. Její interpretací je možné odhalit, případně lokalizovat rozdvojení nedostupných částí podzemních kanálů a detailněji popsat distribuci vody do jednotlivých kanálů.
|
host ::
RSS.