Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 295 záznamů.  začátekpředchozí129 - 138dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium vlivu způsobu chovu slepic na obsah vybraných chemických složek vajec
Michalec, Adam ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Táto diplomová práca je zameraná na analýzu žĺtkov a bielkov zo slepačích vajec pochádzajúcich z rozdielnych druhov chovov v Českej republike za pomoci troch analytických metód. Na určenie bielkovín bola použitá Kjeldahlova metóda, na stanovenie tukov zas poslúžila Soxhletova metóda a na prvkovú analýzu optická emisná spektrometria s indukčne viazanou plazmou ICP-OES. V teoretickej časti je popísaná história chovu sliepok, označovanie a rozdeľovanie vajec a zloženie vajec na základe rôznych aspektov. Hlavným bodom bolo rozdelenie vajca na žĺtok a bielok a jeho následné popísanie po chemickej a fyziologickej stránke. Uvedený je tiež princíp použitých metód. Experimentálna časť sa zaoberá prípravou vzoriek, kalibračných roztokov a postupom analýzy. Vo výsledkoch a diskusii sú spracované všetky výsledky, štatisticky vyhodnotené a porovnané s literatúrou. Na analýzu bolo použitých jedenásť rôznych druhov vajec z Českej republiky patriacich do šiestich rôznych kategórii.
Obsah vonných látek v nečokoládových cukrovinkách
Polochová, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací aromaticky aktivních látek ve vzorcích nečokoládových cukrovinek. Teoretická část se zabývá legislativou a technologií výroby nečokoládových cukrovinek, charakterizací aromatických látek včetně potenciálně alergenních Také je popsána metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce pevnou fází a plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. V experimentální části byla vybraná SPME-GC-MS metoda použita k identifikaci těkavých aromaticky aktivních látek ve vybraných vzorcích želatinových bonbonů, zakoupených v běžné tržní síti. U potenciálně alergenních vonných látek byla navíc provedena i kvantifikace. Jednotlivé vzorky se v závislosti na výrobci a typu příchutě lišily v počtu a typu těkavých sloučenin. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 246 sloučenin, z toho 30 uhlovodíků, 66 alkoholů, 7 etherů, 20 aldehydů, 24 ketonů, 56 esterů, 13 karboxylových kyselin, 3 fenoly, 16 heterocyklických sloučenin, 6 laktonů a 5 ostatních sloučenin (jednalo se o linalooloxid; methylsulfonylmethan; dimethylsulfoxid; 1,1-diisobutoxy-isobutan a propanamid).
Studium možnosti využití pevného odpadu z biorafinace kávové sedliny pro zemedělské účely
Slavíková, Zuzana ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím kávové sedliny a produktů její biorafinace v zemědělství, konkrétně jako potenciálního organického hnojiva. Byl prověřen vliv přídavku jak nativní kávové sedliny, tak kysele hydrolyzované, odtučněné a oxidované kávové sedliny do experimentální jílovité půdy na chemické a fyzikální vlastnosti, konkrétně pH a vodivost a obsah minerálních látek. Byly také provedeny růstové experimenty na rostlinách Lactuca sativa s cílem vyhodnotit potenciálně pozitivní nebo negativní růstové účinky. Jako reference k naměřeným hodnotám sloužily vzorky neobohacené půdy a půdy s přídavky komerčního hnojiva NPK. Měřením bylo zjištěno, že přidáním nativní kávové sedliny a produktů její biorafinace do jílovité půdy chudé na minerální látky došlo k poklesu pH, a naopak zvýšení vodivosti půdních vzorků. Došlo také k významnému zvýšení obsahu přístupného vápníku, hořčíku a manganu, mírný nárůst byl zaznamenán také u draslíku. 2 hm. % přídavek nativní sedliny do půdy se na růstu rostlin významně neprojevil, počet i vzhled rostlin byl srovnatelný se saláty na neobohacené půdě. Na kysele hydrolyzovaných půdních vzorcích nedošlo k vyklíčení žádných rostlin salátů, což bylo způsobeno velkým nárůstem vodivosti půdního roztoku a koncentrace síranů. U odtučněných a oxidovaných půdních vzorků naopak došlo k rychlejšímu nástupu klíčení semínek a byl evidován i vyšší počet vyrostlých rostlin. Příčinou mohlo být snížení obsahu fenolických látek v procesu biorafinace kávové sedliny. Na vzhled rostlin v půdních vzorcích měla významný vliv nízká koncentrace fosforu, který kávová sedlina ani produkty její biorafinace nebyly schopny do půdy dodat v potřebném množství. Při porovnání s rostlinami ve vzorcích půdy s obsahem NPK, měly saláty narůžovělý nádech a menší vzrůst.
Porovnání extrakčních metod pro prvkovou analýzu zemědělských půd
Štursa, Václav ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací postupu přípravy vzorku půd z vinic pro prvkovou analýzu metodou ICP-MS. První část práce pojednává o prvkové analýze a jejím využití v agrotechnice a ve vinařství, popisem toxických a nutričních vlastností jednotlivých prvků a legislativou definující příslušné koncentrační limity prvků v zemědělských půdách. Následně jsou popsány běžně užívané metody prvkové analýzy jako jsou AES, AAS, rentgenová fluorescenční spektrometrie a ICP-MS. V další části bakalářské práce jsou popsány metody odběru vzorků a jsou diskutovány rozkladné a extrakční postupy pro úpravu vzorků. Experimentální část práce se zabývá porovnáním vybraných extrakčních metod (extrakce 2M HNO3 za studena, extrakce 2M HNO3 za horka, extrakce Lučavkou královskou a mikrovlnný rozklad směsí HNO3 a H2O2). Tyto metody byly aplikovány na certifikované materiály půd. Pro analýzu extraktů byla použita technika ICP-MS. Nejlepší výsledky vykazovala metoda extrakce 2M HNO3 za horka. Tato extrakce byla následně aplikována na reálné vzorky půdy z vinice.
Nutriční a mikrobiologická charakterizace sojového sýru tempeh
Sobotková, Markéta ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tempeh patří mezi fermentované probiotické sójové výrobky. Díky jeho bohatému zdroji bílkovin, přítomnosti nenasycených mastných kyselin esenciálních pro člověka a vysoké hladině antioxidantů je hodnotnou výživovou potravinou. Teoretická část práce popisuje nutriční složení tempehu a sójových bobů. Jsou diskutovány pozitivní a negativní účinky sóji na lidské zdraví. Dále byly sledovány změny výživových složek způsobené fermentačním procesem a působením mikroorganismů. Experimentální část diplomové práce se zabývá mikrobiologickou analýzou tří druhů tempehu a využitím metody polymerázové řetězové reakce. Izolace DNA z produktů byla provedena pomocí fenolové extrakce, pomocí magnetických mikročástic F-kol 77ox a magnetických nanočástic F79/L3-PLL. V rámci nutriční analýzy byly studovány změny jednotlivých nutričních složek a dalších látek v sójových bobech po fermentaci tempehu. Ve výrobcích byl stanovován celkový obsah hlavních nutričních složek – sacharidů, lipidů a bílkovin. Pomocí UV-VIS spektrofotometrie bylo analyzováno množství antioxidačních látek jako polyfenoly a flavonoidy. V práci bylo také provedeno stanovení množství vitaminu E pomocí HPLC a stanovení přítomnosti mastných kyselin pomocí GC ve vzorcích tempehu a bobů.
Komplexní charakterizace plodů angreštu
Rodzíková, Martina ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek angreštu a jeho senzorickou analýzou se zaměřením na chutnost (flavour). V teoretické části je popsána zejména obecná charakteristika, biologické znaky a vlastnosti vybraných odrůd, léčivé účinky, účinné látky obsažené v plodech angreštu a jeho využití. Cílem praktické části bylo stanovit pomocí metody SPME-GC-FID aromaticky aktivní látky obsažené v plodech devatenácti vybraných odrůd angreštu. Celkem bylo identifikováno 45 těkavých sloučenin, z toho 17 alkoholů, 11 aldehydů, 6 ketonů, 9 esterů a 2 kyseliny. Pro lepší identifikaci byl jeden vzorek (odrůda Captivátor) podroben také analýze GC-MS s purge and trap extrakcí. Pomocí hmotnostních spekter byl jednoznačně potvrzen pentan-1-ol, hexanal, pentanal, ethylethanoát, ethylbutanoát, methylethanoát, methylbutanoát a ethanol. K celkovému hodnoceni senzorické jakosti a chutnosti plodů bylo vybráno několik odrůd, mezi nejlépe hodnocené vzorky podle posuzovatelů patří odrůdy Karmen a Remarka.
Stanovení vybraných chemických parametrů plodů šlechtěných odrůd bezu černého
Hamalová, Veronika ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením vybraných chemických parametrů plodů planého bezu (Sambucus nigra L.) a 17 jeho vyšlechtěných odrůd poskytnutých Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským v Holovousích. V teoretické části je zpracována literární rešerše zabývající se charakteristikou černého bezu, obsahem biologicky aktivních látek a využitím jeho částí nejen v potravinářství. Větší pozornost je věnována účinkům sacharidů a anthokyanů a metodám jejich stanovení, s ohledem na stanovení pomocí metody HPLC. V experimentální části byly popsány jednotlivé metody stanovení u vybraných chemických parametrů. Ve všech odrůdách byl stanoven obsah celkové sušiny, polyfenolických sloučenin, monomerního anthokyanového pigmentu a antioxidační aktivita. U vybraných odrůd byla dále stanovena refraktometrická sušina, obsah organických kyselin a sacharidů různými metodami. Na základě naměřených hodnot byly vzájemně porovnány jednotlivé metody i odrůdy.
Stanovení aromaticky aktivních látek ve vybraných typech ovoce
Frechová, Vendula ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek ve vybraných druzích méně známého ovoce (rakytník řešetlákový, dřín obecný, mišpule obecná, jeřáb obecný, kdoulovec japonský a arónie). Teoretická část je zaměřena na popis těchto rostlin, jejich chemické složení a možnosti využití a zpracování. V experimentální části byly identifikovány a kvantifikovány aromaticky aktivní látky. Tyto sloučeniny byly extrahovány pomocí metody SPME a následně analyzovány plynovou chromatografií. Celkem bylo identifikováno 45 aromaticky aktivních látek, z toho 17 alkoholů, 9 ketonů, 8 aldehydů, 6 kyselin a 5 esterů. Současně proběhlo senzorické hodnocení těchto druhů ovoce. Za využití profilového testu a posuzování pomocí grafických stupnic byla hodnocena příjemnost a intenzita chuti a vůně.
Bioaktivní látky obsažené ve výliscích z černého bezu
Šimšová, Veronika ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických charakteristik v extraktu z výlisků, ve šťávě a v kompotu z bezu černého (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána botanická charakteristika bezu černého včetně jeho rozšíření, možnosti využití jednotlivých částí bezu v potravinářství a v léčitelství a chemické složení plodů bezu černého. Velká část je věnována bioaktivním látkám obsaženým v těchto plodech. Druhá kapitola pojednává o sušině a metodách jejího stanovení. V poslední kapitole teoretické části je popsán vitamín C, jeho význam pro organismus a manuální metody stanovení tohoto vitamínu. Mezi vybrané chemické charakteristiky stanovené v experimentální části bylo zařazeno stanovení obsahu redukujících cukrů gravimetrickou metodou a metodou podle Berthranda, titrovatelných kyselin, celkových anthokyanových barviv pH-diferenciální metodou, celkových fenolických látek metodou podle Folin-Ciocalteua a stanovení sušiny sušením do konstantní hmotnosti a refraktometrickou metodou. Analýzy prokázaly, že extrakty z výlisků bezu černého připravené za vhodných podmínek, mají ve většině případů chemické charakteristiky srovnatelné s bezinkovou šťávou a kompotem. V případě anthokyanových a fenolických látek jsou extrakty z výlisků mnohonásobně lepším zdrojem než bezinková šťáva a kompot.
Charakterizace a optimalizace senzorické kvality olejovaných želatinových cukrovinek
Knotek, Vojtěch ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá monitorováním a optimalizováním vlhkosti škrobu v průběhu výroby želatinových cukrovinek. Teoretická část se zabývá technologií výroby želé cukrovinek a popisem základních surovin potřebných k výrobě. Také jsou zde stručně popsány metody vhodné pro měření vlhkosti škrobu. Experimentální část se zabývá stabilizací vlhkosti škrobu při výrobě želatinových cukrovinek, konkrétně při lití želatinové hmoty do škrobových forem. K měření vlhkosti byla použita metoda pomocí sušící váhy Radwag. Doporučená vlhkost škrobu je do 8 %. Během dvouměsíčního měření tato hodnota byla stále o cca 0,5 % vyšší. Na základě výsledků této práce došlo k drobné úpravě v sušení škrobu. Toto vedlo ke snížení vlhkosti škrobu i když zatím ne k optimálnímu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 295 záznamů.   začátekpředchozí129 - 138dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.