|
| |
|
|
Sociologické aspekty překladových norem v právním prostředí
Valenta, Jan ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Ježková, Slavomíra (oponent)
Tématem této diplomové práce je stanovování a negociace překladových norem v právním prostředí. Práce vychází z teoretických poznatků o překladu právních textů a z teoretických prací o překladových normách, zejména z prací Gideona Touryho, Thea Hermanse, Andrewa Chestermana a dalších autorů. Cílem práce je konfrontovat tyto teoretické poznatky s každodenní praxí překládání v právním prostředí. Výzkumnou metodou práce je kvalitativní sociologický výzkum, konkrétně kombinace analytických postupů metody zakotvené teorie podle sociologů Strausse a Glasera a sběru dat formou tzv. "rozhovorů zaměřených na problém" a zkoumání dokumentů. Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 respondentů - překladatelů, kteří jsou nebo byli zaměstnanci advokátní kanceláře. Překlad v prostředí advokátní kanceláře je z hlediska procesů stanovování a negociace překladových norem velice specifický. Klíčovou otázkou je odpovědnost za překlad. Překladatel v advokátní kanceláři není za konečnou podobu překladu odpovědný - za překlad jako součást právní služby nebo právního poradenství je odpovědný advokát. Tato skutečnost má důsledky pro vzájemné vztahy mezi překladatelem a právníkem jako autorem originálu a zadavatelem překladu. Překladatel nemá za těchto okolností možnost stanovit ani prosadit vlastní normu, jelikož nemá kontrolu nad celým...
|
|
| |
|
| |
|
|
Polarita diskurzu v překladu popularizačních textů ze španělštiny do češtiny
Bulířová, Anna ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Ježková, Slavomíra (oponent)
Inherentní složkou každého komunikativního procesu je existence autora a adresáta, kteří jsou významnými slohotvornými činiteli, neboť do značné míry ovlivňují výstavbu textu. Autor při tvorbě textu zohledňuje očekávání a kompetenci adresáta, který text přijímá a interpretuje podle toho, jak je formulován a jak odpovídá konvencím pro daný typ textu. Vztah autora a adresáta vytváří v komunikátu tzv. polaritu. Polaritu je možné sledovat ve výstavbě řečnické perspektivy - v užívání 1. os. sg., inkluzivního plurálu, 2. os.pl., ve využívání řečnických otázek, zvolacích vět, v předjímání adresátových reakcí apod. Vztah mezi komunikačními partnery je ovlivňován normami, které se v různých kulturách liší, a proto je třeba při překladu zohledňovat, že k dosažení adekvátního přenosu je třeba překročit kulturní hranici a polaritu diskurzu v textu uzpůsobit tak, aby odpovídala očekáváním ze strany příjemce překladu. V naší práci jsme zkoumali polaritu diskurzu v původních španělských a českých popularizačních textech a sledovali jsme, jak s polaritními prostředky zacházejí čeští překladatelé. Na styl popularizační jsme se zaměřili proto, že v souvislosti s polaritou diskurzu zaznamenal v posledních letech v důsledku internacionalizace komunikace četné změny.
|
|
|
Sociologické aspekty překladových norem v právním prostředí
Valenta, Jan ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Ježková, Slavomíra (oponent)
Tématem této diplomové práce je stanovování a negociace překladových norem v právním prostředí. Práce vychází z teoretických poznatků o překladu právních textů a z teoretických prací o překladových normách, zejména z prací Gideona Touryho, Thea Hermanse, Andrewa Chestermana a dalších autorů. Cílem práce je konfrontovat tyto teoretické poznatky s každodenní praxí překládání v právním prostředí. Výzkumnou metodou práce je kvalitativní sociologický výzkum, konkrétně kombinace analytických postupů metody zakotvené teorie podle sociologů Strausse a Glasera a sběru dat formou tzv. "rozhovorů zaměřených na problém" a zkoumání dokumentů. Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 respondentů - překladatelů, kteří jsou nebo byli zaměstnanci advokátní kanceláře. Překlad v prostředí advokátní kanceláře je z hlediska procesů stanovování a negociace překladových norem velice specifický. Klíčovou otázkou je odpovědnost za překlad. Překladatel v advokátní kanceláři není za konečnou podobu překladu odpovědný - za překlad jako součást právní služby nebo právního poradenství je odpovědný advokát. Tato skutečnost má důsledky pro vzájemné vztahy mezi překladatelem a právníkem jako autorem originálu a zadavatelem překladu. Překladatel nemá za těchto okolností možnost stanovit ani prosadit vlastní normu, jelikož nemá kontrolu nad celým...
|
|
|
Vyjadřování mezipropozičních vztahů v překladu bilaterálních mezinárodních smluv
Novotná, Marcela ; Uličný, Miloslav (oponent) ; Králová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vyjadřováním mezipropozičních vztahů v překladu bilaterálních mezinárodních smluv. V teoreticko-empirické části charakterizujeme právní funkční styl obecně a posléze vymezujeme znaky, jimiž se projevuje v českém a ve španělském jazyce. Stručně podáváme přehled o různých žánrech, jež tento funkční styl zastřešuje. Zastavujeme se i u problematiky právního překladu a vymezujeme dva jeho základní typy - překlad instrumentální a překlad dokumentární. Velký prostor věnujeme žánru bilaterální mezinárodní smlouvy a na základě odborné literatury a překladatelské analýzy stanovíme jeho dominantní rysy v českém a ve španělském jazyce (vyjma oblasti mezipropozičních vztahů, které se detailně věnujeme v empirické části naší práce). Následně přecházíme k oblasti mezipropozičních vztahů a vymezujeme je jako předmět našeho výzkumu. Empirická část je zpracována formou kvantitativního výzkumu. Na materiálu bilaterálních mezinárodních smluv z oblasti práva sociálního zabezpečení zkoumáme realizaci propozice z hlediska explicitnosti a implicitnosti jejího vyjádření. Poté přecházíme ke kvantitativnímu vyjádření mezipropozičních vztahů v souvětí a k utřídění a kvantitativnímu vyjádření zastoupení typů syntaktických celků, kde se zaměřujeme především na poměr hypotaxe a parataxe. Tento kvantitativní výzkum...
|
|
|
Odborně poskytovaná podpora studentům se zrakovým postižením na vysokých školách
Seifert, Radek ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Vysoké školy v České republice přebírají stále větší a větší díl odpovědnosti za kvalitu vzdělávání svých studentů, kteří jsou zrakově handicapováni. Jsou jim poskytovány základní i odborné služby a zřizují se střediska studijní podpory se speciálně určenou infrastrukturou. Úroveň konkrétních služeb i jejich rozsah se však meziuniverzitně liší, a to mnohdy i velmi výrazně. Práce proto hledá odpověď na otázku, za jakých podmínek systém studijní podpory pro tuto cílovou skupinu studentů vzniká a jaké konkrétní podpůrně studijní aktivity s sebou přináší. V obecně zaměřené části shromažďuje práce informace o tom, jakými tématy se dostupná literatura v této souvislosti zabývá a jaký prostor se ve službách studijní podpory odkrývá sociálním pracovníkům. Vedle toho jsou detailně zmapována jednotlivá střediska studijní podpory: jejich vznik, vzájemné odlišnosti a přínos pro studenty i odbornou veřejnost. Zvláštní kapitola nabízí srovnání provozu středisek studijní podpory a jejich podpůrných služeb se zařízeními, poskytujícími služby sociální. Při sestavování práce bylo využito kromě veřejně dostupných informací značného množství interních materiálů a osobních rozhovorů s podpůrnými pracovníky i se samotnými studenty. Vypracována byla podrobná tabulka aktivit středisek studijní podpory, která je výsledkem obsahové...
|
|
|
Polarita diskurzu v překladu popularizačních textů ze španělštiny do češtiny
Bulířová, Anna ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Ježková, Slavomíra (oponent)
Inherentní složkou každého komunikativního procesu je existence autora a adresáta, kteří jsou významnými slohotvornými činiteli, neboť do značné míry ovlivňují výstavbu textu. Autor při tvorbě textu zohledňuje očekávání a kompetenci adresáta, který text přijímá a interpretuje podle toho, jak je formulován a jak odpovídá konvencím pro daný typ textu. Vztah autora a adresáta vytváří v komunikátu tzv. polaritu. Polaritu je možné sledovat ve výstavbě řečnické perspektivy - v užívání 1. os. sg., inkluzivního plurálu, 2. os.pl., ve využívání řečnických otázek, zvolacích vět, v předjímání adresátových reakcí apod. Vztah mezi komunikačními partnery je ovlivňován normami, které se v různých kulturách liší, a proto je třeba při překladu zohledňovat, že k dosažení adekvátního přenosu je třeba překročit kulturní hranici a polaritu diskurzu v textu uzpůsobit tak, aby odpovídala očekáváním ze strany příjemce překladu. V naší práci jsme zkoumali polaritu diskurzu v původních španělských a českých popularizačních textech a sledovali jsme, jak s polaritními prostředky zacházejí čeští překladatelé. Na styl popularizační jsme se zaměřili proto, že v souvislosti s polaritou diskurzu zaznamenal v posledních letech v důsledku internacionalizace komunikace četné změny.
|
|
|
Komentovaný překlad: La vida cotidiana de los espanoles
Elstnerová, Romana ; Uličný, Miloslav (oponent) ; Králová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vytvořit funkčně ekvivalentní překlad odborného španělského textu o módě ve Španělsku z pohledu sociologie. Samotný překlad představuje první část této práce. Ve druhé části se pak nejprve celkově charakterizuje výchozí text a poté se přistupuje k nastínění hlavních problémů, které při překladu vyvstaly, a postupů užitých při jejich řešení. Jednotlivá překladatelská řešení jsou pak podložena konkrétními příklady z textu překladu.
|
host ::
RSS.