|
|
Česká koruna a král v představách české šlechty na přelomu středověku a novověku (Registrum desíti truhlic Matouše z Chlumčan jako pramen k politickému myšlení české šlechty)
Hanousková, Jana ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Stavovský systém, který se vyvíjel v průběhu 15. století a upevnil se do své definitivní podoby v jeho závěrečné čtvrtině, postavil i v soustátí České koruny po bok panovníkovi nový politický subjekt vzniklý na zemské úrovni. V Českém království se o svůj podíl na politické moci přihlásily především šlechtické stavy - panstvo a rytířstvo. V souvislosti se vstupem na politickou scénu se formovalo jejich kolektivní stavovské vědomí a jako jeho část i představy o panovníkovi a České koruně. Definitivně se začaly oba šlechtické stavy prosazovat až ke konci století, za vlády krále Vladislava II. Jagellonského. Zájmovou oblastí české šlechty jako stavů se staly orgány správy, vrcholným fórem pak zemský sněm. Velmi záhy projevila také zájem o zemská privilegia, v nichž hledala zakotvení svých práv i způsob, jak vymezit své politické nároky proti panovníkovi.
|
|
|
České princezny z lucemburského rodu
Mazancová, Tereza ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Dana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou života vysoce urozených žen ve 14. století. Na příkladu příběhu Kateřiny Lucemburské, dcery Karla IV., je poukázáno na společenské role a situace, v nichž se princezny v průběhu svého života nacházely. Připadla jim úloha dcery, manželky, matky a vdovy. Byly také důležitým objektem rodové sňatkové politiky. Pro celistvost pohledu je text doplněn informacemi o dalších českých princeznách z dynastie Lucemburků.
|
|
| |
|
|
Kaplířové ze Sulevic na prahu raného novověku
Kozojed, Petr ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dějinám rytířského rodu Kaplířů ze Sulevic, a to od doby první zmínky před polovinou 14. století až po skon posledního mužského člena rodu na počátku 18. století. Rod Kaplířů ze Sulevic patří mezi významné příslušníky českého rytířského stavu. V průběhu 14. a na počátku 15. století členové rodu budovali svoji majetkovou strukturu, tehdy se konstituovalo hned pět linií, sulevická, osterská, solanská, skalská-řehlovická a vimperská. Díky husitským bouřím se podařilo podnikavým Kaplířům poprvé výrazněji proniknout i mimo hranice vlastních statků. Po polovině 15. století docházelo k jisté stagnaci, s výjimkou vimperské větve, jež naopak dosáhla svého vrcholu. V 16. století se genealogické i majetkové vztahy uvnitř rodu projasnily. Zanikly vimperská a solanská linie, naopak vznikly pnětlucká, třebívlická a tuchořická linie. Právě 16. a počátek 17. století je v obecném pohledu zlatým věkem Kaplířů. V této epoše působilo nejvíce osobností a jednotlivé linie dosáhly také největších majetkových zisků.
|
|
|
Stavební aktivity pražských měšťanů na jejich venkovských statcích ve středověku
Hůrka, Martin ; Klápště, Jan (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
V práci pojednávám o stavební činnosti na venkovských statcích, kterou iniciovali pražští měšťané či osoby, které se již mezi měšťany nepočítaly, ale které v pražských měšťanských rodech měly své kořeny. Zabývám se obdobím přibližně od prvních zmínek o aktivitě těchto osob na venkově v polovině 13. století až po konec století patnáctého. Stavební činnost je dnes patrná a vysledovatelná téměř výlučně na dvou typech staveb - na sídlech (tvrze, hrady) a na kostelech. Největší rozmach stavební činnosti na venkovských statcích "měšťanů" lze vidět od poloviny 14. století do vypuknutí husitských válek. Nejatraktivnějším regionem, kde sledované osoby investovaly své prostředky se ukázal region východně od Prahy.
|
|
|
Působení křížovníků s červenou hvězdou v západních a severozápadních Čechách do roku 1526. Majetková držba, špitálnictví a farní správa
Janderová, Andrea ; Hledíková, Zdenka (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Při svém studiu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity jsem navštěvovala historický seminář PhDr. Blanky Zilynské, v jehož rámci jsme měli možnost zapojit se do práce v grantovém projektu Gotika v severozápadních Čechách. Tato oblast se mi jevila z historického hlediska jako velice zajímavá, proto jsem ráda tuto nabídku přijala a vybrala jsem si jako téma své práce činnost řádu křížovníků s červenou hvězdou v dané oblasti. Téma, jež bylo a je, podle mého názoru, poněkud stranou historického bádání. Cílem předkládané diplomní práce je výzkum působení řádu křfžovníků s červenou v hvězdou v oblasti západních, severozápadních a částečně i severních Čech. Řád křížovníků s červenou hvězdou, řehole sv. Augustina, jediný mužský řád českého původu, se v počátcích svého vývoje věnoval charitativní péči o nemocné, chudé a zestárlé v mnoha špitálech, jež během staletí získal nebo sám založil. Později byl křížovnický řád uveden do oblasti duchovní správy a po husitských válkách, kdy většinu špitálů řád ztratil nebo byly zničeny a současně došlo k poklesu počtu duchovenstva v českých zemích, byl tento špitální řád přetvořen v řád řeholních kanovníků, jejichž hlavní činností byla duchovní správa a péče o hospodářské nadání kostelů, které řád spravoval.
|
|
|
Magdeburské právo ve městech severozápadních Čech v předhusitské době
Mareš, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Počátky a rychlé šíření magdeburského městského práva v českých zemích ve středověku byly předmětem pozornosti historických věd již od doby vrcholného rozkvětu právní historie ve druhé polovině 19. století. Období velkého zájmu historické obce o toto téma ovšem končí v polovině minulého století a od té doby dochází spíše ke konzervaci starších stereotypně přebíraných náhledů a poznatků. Detailní pohled na již známé vývojové momenty ve spojení s využitím různých typů pramenů (od dosud dominantních normativních směrem k zatím málo využívaným dokladům právní praxe) otevírá nové možnosti snahám o hlubší poznání jednoho ze základních stavebních kamenů středověkých transformací 13. století. Magdeburské právo je fenomén překračující hranice regionů i států v rámci střední a východní Evropy, takže jeho výzkum v určité oblasti je vždy nutné zasazovat do širších souvislostí. Předkládaná práce se soustřeďuje na tři hlavní tematické okruhy z doby počátečního formování i vrcholného rozkvětu magdeburského právního okruhu ve středověkých Čechách. Nejdůležitějším městem této právní rodiny byly nejpozději od druhé poloviny 13. století severočeské Litoměřice, pozdější vrchní stolice pro všechna česká města téhož práva. Právě počátků městského práva v Litoměřicích je věnována první část studie. Východiskem úvah a zkoumání Je...
|
|
|
Sasové v Čechách v letech 1631 a 1632
Kortus, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Fukala, Radek (oponent)
Předmětem této práce je zpracování epizodické události z dějin třicetileté války, tažení saské armády do Čech v letech 1631 a 1632. Text práce je rozvržen do šesti kapitol. První z nich shrnuje přehled dosavadního bádání o tématu a seznamuje čtenáře s existující literaturou a použitými prameny pro sepsání tohoto pojednání. Druhá kapitola věnovaná počátkům tažení saského vojska do Čech řeší odpověď na některé z otázek položených v úvodu: Proč se uskutečnilo tažení do Čech? Na tuto otázku nelze zcela jednoznačně odpovědět. Podnětem k němu mohly být dva důvody spojené z faktem, že této příležitosti bylo možné využít k živení saské armády na území Čech. Prvním důvodem mohly být obavy saské strany z napadení kurfiřtství císařskými vojsky pod velením Aldringena a Tiefenbacha. Druhým důvodem mohla být obava z plánů českých pobělohorských exulantů. Ti, pod vedením Jindřicha Matyáše hraběte z Thurnu usilovali o návrat do staré vlasti a o obnovení náboženských a politických poměrů do té míry, jaké existovaly před rokem 1620. Toto se mělo zdařit vyvoláním povstání v zemi proti císaři a českému králi Ferdinandovi II. za podpory švédské armády. Tažení švédského vojska do Čech a následně do rakouských zemí se císařský dvůr, generalita a vlivné politické osobnosti dlouhou dobu velmi obávaly. Mám za to, že Arnimovo tažení...
|
|
|
Karlštejnská manská soustava od svého vzniku do 80. let 14. století
Novotná, Markéta ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Bobková, Lenka (oponent)
Předložené pojednání navazuje na diplomovou práci o Karlštejnské manské soustavě, v jejímž rámci jsem si vymezila několik období, která by mohla být ještě samostatněji a hlouběji analyzována. Na následujících řádkách jsem se pokusila více proniknout do prvních dvou vytyčených etap, jež se obě týkají problematiky kolem vzniku karlštejnských lén. V první části nazvané Kamýk nad Vltavou a jeho vilikace, která vznikla na základě stejnojmenného článku1, jsem se soustředila na postižení celkové hospodářsko-společenské situace na Kamýcku, do níž jsem pak zasadila osudy zdejších lén. Oproti zmiňované stati jsem se snažila oprostit od metodických problémů, které mi v souvislosti s ní byly vytýkány. V druhé části jsem se zaměřila jednak na některé aspekty, jež provázely vznik hospodářského zázemí hradu Karlštejna, a jednak na dosud neznámé okolnosti vztahující se ke správním počátkům dominia. Po naznačení celkové situace jsem se pak zabývala lenní problematikou na Podbrdsku. Jelikož mnohé záležitosti, o nichž zde pojednávám, například tzv. Tetínsko či osobnost Štěpána z Tetína, už byly částečně zkoumány v jiném kontextu, jakkoliv nedostatečně, snažila jsem se především vyzdvihnout nové souvislosti a vyhnout se opakování toho, co již bylo jinde napsáno. Oproti diplomové práci jsem vzhledem k dispozicím regionu čerpala...
|
|
|
Kaplířové ze Sulevic na prahu raného novověku
Kozojed, Petr ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje dějinám rytířského rodu Kaplířů ze Sulevic, a to od doby první zmínky před polovinou 14. století až po skon posledního mužského člena rodu na počátku 18. století. Rod Kaplířů ze Sulevic patří mezi významné příslušníky českého rytířského stavu. V průběhu 14. a na počátku 15. století členové rodu budovali svoji majetkovou strukturu, tehdy se konstituovalo hned pět linií, sulevická, osterská, solanská, skalská-řehlovická a vimperská. Díky husitským bouřím se podařilo podnikavým Kaplířům poprvé výrazněji proniknout i mimo hranice vlastních statků. Po polovině 15. století docházelo k jisté stagnaci, s výjimkou vimperské větve, jež naopak dosáhla svého vrcholu. V 16. století se genealogické i majetkové vztahy uvnitř rodu projasnily. Zanikly vimperská a solanská linie, naopak vznikly pnětlucká, třebívlická a tuchořická linie. Právě 16. a počátek 17. století je v obecném pohledu zlatým věkem Kaplířů. V této epoše působilo nejvíce osobností a jednotlivé linie dosáhly také největších majetkových zisků.
|
host ::
RSS.