|
|
Hospodářský a sociální život ve Valašském Meziříčí v letech 1939-1945
Machýček, Jaroslav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
(česky): Bakalářská práce přibližuje hospodářský a sociální život ve Valašském Meziříčí v letech 1939-1945, středně velkém moravském městě, které se během těchto let stalo pohraniční oblastí protektorátu Čechy a Morava. Práce je rozdělena do kapitol, z nichž se každá věnuje určitému tématu hospodářského a sociálního života. Zahrnut je problém tzv. náhradní existence pro obyvatele, kteří zde našli na přelomu let 1938/1939 azyl, dále se zaměřuje na problematiku školství, kultury, hospodářské výstavby, průmyslového podnikání a židovské otázky. Rozebrána je také tématika místního odboje dělící se ve městě na dvě etapy - organizovaného odboje a partyzánského odboje. Práce celkově analyzuje vliv politických systémů v letech 1938 - 1945 na městský život ve Valašském Meziříčí jak v sociálním, tak i v hospodářském sektoru. Tyto změny v tomto zkoumaném období velmi zásadně ovlivnily životní situaci všech skupin obyvatel, kteří zde žili, studovali nebo pracovali. V této práci byly využity všechny dostupné prameny. Převážně se využívají archivní materiály ze Státního okresního archivu ve Vsetíně a Zemského archivu v Opavě. Bohaté množství informací se také nalézá v odborné literatuře týkající se především historie města Valašské Meziříčí.
|
|
|
Skauting v Havlíčkově Brodě v letech 1919-1940
Kratochvílová, Alena ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Bakalářská práce se věnuje skautskému hnutí v Havlíčkově Brodě od jeho založení ve městě v roce 1919 do prvního zákazu nacisty roku 1940. Zabývá se převážně skauty organizovanými ve Svazu junáků-skautů Republiky československé a jejich vnitřním uspořádáním, předkládá analýzu oddílových schůzek, táborů a členské základny, pojednává o finanční situaci a vztahu ke skautům z okolních měst. Druhá část je zaměřena na působení oddílů na veřejnost a snaží se odpovědět na otázku, jak byl skauting vnímán havlíčkobrodskou společností a nakolik ji ovlivňoval svým veřejným vystupováním, jaké vztahy udržoval s ostatními spolky a jak se odrážel v místním tisku. Závěrečná část práce přesahuje vymezené téma a zabývá se zánikem skautingu a pokračováním některých skautů v ilegalitě.
|
|
|
Rakovník ve 30. letech 20. století
Bělka, Václav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Práce popisuje život v Rakovníku ve třicátých letech 20. století. Zabývá se zejména politickými poměry ve městě včetně hektického konce třicátých let. V souvislosti s tím se zaměřuje na problém uprchlíků z pohraničí. Dále se zabývá policejními a vojenskými záležitostmi ve městě. Mnoho prostoru věnuje také spolkovému životu ve městě. Velký prostor věnuje také hospodářství města, zejména podnikům a větším firmám. Práce se dotýká také rakovnického školství, kultury, zdravotnictví a církevních poměrů. Popisuje celkový vývoj města do 15. března 1939. Abstract The presented thesis describes the life in the city of Rakovnik in 1930s. It deals mainly with political situation in the Rakovnik city including the hectic end of 1930s, especially the important problem of refugees. The work is also focused on military and police affairs that were located in the city during the given time. The last part of the thesis is devoted to the city's social life, economy (especially with the focus on big companies), education system, culture, health care and situation in church. The work describes the overall development of the city of Rakovnik till the 15th of March 1939.
|
|
|
Stávka textilních dělníků ve Strakonicích v roce 1933: hospodářsko-sociální konflikt v průběhu velké hospodářské krize
Melichar, Bohumil ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Práce, založena na sociálně-historické analýze konkrétní události, která se odehrála na přelomu let 1932 a 1933 ve Strakonicích, se orientuje na problematiku stávky jakožto hospodářsko-sociálního konfliktu se zvláštním zřetelem na dopad kataklyzmatu velké hospodářské krize ovlivňující sociální postavení a politické názory jednotlivých aktérů. Hlavním cílem je postižení dichotomie mezi pojetím tohoto jevu jako antisystémového (politizací stávky jakožto projevu sílícího sociálně- politického konfliktu) a náhledu na problém čistě optikou hospodářského konfliktu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, který upravuje pracovněprávní vztahy bez aspirací na konkrétní politické vyústění. V rámci těchto dvou úhlů pohledu bude následně popsáno jednání a motivace jednotlivých aktérů a jejich snaha na ovlivnění situace v jejich prospěch. Hlavní důraz je kladen na analýzu ideologie a strategie KSČ, která si nárokovala hegemonii nad dělnickým prostředím. Závěry přináší zhodnocení sil jednotlivých aktérů v rámci dobové společnosti ve fázi vstupu a výstupu z konfliktu a hodnocení příčin jejich zisků a ztrát.
|
|
|
Přijímání vojáků Wehrmachtu do československé zahraniční armády na Západě během 2. světové války
Neminář, Jiří ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Práce se zabývá přijímáním německých zajatců, bývalých vojáků Wehrmachtu, do československé zahraniční armády na Západě. Na základě studia široké škály pramenů především vojenské provenience ukazuje průběh náboru se všemi jeho proměnami a specifiky typickými pro lokality, kde se odehrával. Práce zároveň hledá odpovědi na otázky stran prověřovací praxe německých zajatců. Do jaké míry se odrazil normativ směrnic do reality náboru, jaké stylizační prostředky zajatci používali a jak byli hodnoceni oficiálními československými místy i prostými důstojníky. Výsledná mozaika by pak měla ukázat, že nábor bývalých německých vojáků byl nevyhnutelnou záležitostí nutnou pro doplňování československé branné moci. Samotné prověřování pak představovalo velmi pečlivý a přísný proces, jehož snahou bylo zamezit vstupu jakýchkoliv potenciálně nebezpečných či nespolehlivých osob, což se až na několik výjimek dařilo.
|
|
|
Češi a Slováci v zemi helvetského kříže: československé krajanské spolky ve Švýcarsku ve druhé polovině 20. století
Dörner, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem a činností krajanských organizací Čechů a Slováků ve Švýcarsku v průběhu 20. století sdružených ve Svazu československých spolků ve Švýcarsku. První spolky, které neměly dlouhého trvání, byly zakládány v 60. letech 19. století. Vznik stabilnějších organizací datujeme až s počátkem 20. století, kdy vznikly spolky Českoslovanská Beseda Slovan v Ženevě a Českoslovanská Beseda Svatopluk Čech v Curychu. Největší rozvoj těchto organizací nastal až po příchodu velké emigrační vlny vyvolané vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Právě toto období mezi roky 1968-1990 je hlavním předmětem zkoumání. Práce je členěna do čtyř kapitol. První z nich vytyčuje základní pojmy a zasazuje existenci krajanských organizací ve Švýcarsku do širšího kontextu. Zabývá se přitom nejpodstatnějšími emigračními vlnami z území našeho státu s důrazem na emigranty, kteří zamířili do Švýcarska. Druhá část práce se již zaobírá samotným vývojem krajanského hnutí ve Švýcarsku před přelomovým rokem 1968. Kapitola je přitom dále členěna na části podle zásadních mezníků vývoje krajanských organizací, tj. konstituování prvních spolků, vzniku Ústředního svazu českých spolků ve Švýcarsku, angažmá krajanů a jejich organizací v prvním a druhém zahraničním odboji, situace po únorovém převratu a...
|
|
|
Akce Kulak na Lounsku a její obecné předpoklady
Kaloušová, Lenka ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Diplomová práce se soustředí na postižení akce Kulak se zaměřením na lounský region s vysvětlením obecných trendů kolektivizace zemědělství. Cílem práce je pomocí detailního zmapování celého průběhu akce "K" ve sledovaném regionu ukázat problémy, které ji ještě v roce 1953 provázely. Různorodost nuceného stěhování dokresluje i poslední kapitola s osudy jednotlivých selských rodin zařazených do této akce. Jedná se o mikrosondu do procesu násilného stěhování rodin odsouzených sedláků v letech 1951-1953. V práci nejsou opomenuty ani historické okolnosti, z jejichž podkladu akce Kulak vzešla. Práce čerpá především z archivních materiálů.
|
|
|
Modernizace Volyně. Dominantní trendy ve vývoji hospodářství, společnosti a politiky ve Volyni mezi léty 1848 a 1938
Polanský, Zdeněk ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Modernizace Volyně, Dominantní trendy ve vývoji hospodářství, společnosti a politiky ve Volyni mezi léty 1848 a 1938 Text se snaží sledovat dlouhodobou tendenci vytváření moderní společnosti v malém městě Volyni. Rozdělen je do částí, které sledují modernizační vývoj jednotlivých společenských sektorů. První kapitola popisuje zlepšování dopravních podmínek, zmasovění dopravy a příchod nových komunikačních technologií. Druhá kapitola hledající modernizační trendy v hospodářství se zaměřuje na změny spojené s nástupem liberální ekonomiky a průmyslové revoluce. Zde je cíleno hlavně na racionalizaci zemědělské výroby, přesun výrobních sil do jiných sektorů a jejich koncentraci v průmyslových podnicích. Část týkající se demografického vývoje ukazuje na hlavní změny ve velikosti populace, přirozeném přírůstku a migraci obyvatel a ve změně jejich věkové skladby. V oblasti školství je sledován ústup vlivu církevních institucí, proměna ideologické výuky a budování nových škol praktického zaměření. Pátá kapitola se zabývá posunem ve vnímání širokých i místních identit a vysvětluje způsob i okolnosti přijetí českého sekulárního nacionalismu. Práce je uzavřena rozborem politického života, jeho vývojem od revolučního roku 1848 až po vznik rozštěpeného stranického spektra a etablování masových politických stran. Cílem...
|
|
|
Československý okultismus a jeho přední reprezentanti v období I. republiky
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Československý okultismus a jeho čelní reprezentanti v době první republiky zpracovává téma moderního okultismu v kontextu západní esoterické tradice a formování moderní společnosti. Zaměřuje se na metodologická východiska problematiky nových náboženských hnutí, sekularizaci a na celkovou typologii okultismus. V rámci zpracování je kladen zvýšený důraz na hlubší kulturně-historické kořeny, na kterých moderní český okultismus stavěl. V práci je charakterizován jednak vývoj a dynamika jednotlivých okultních hnutí v českém prostředí, tak i někteří jeho čelní představitelé. Hlavní soustředění je pak na směry, kde během první republiky bylo dosaženo významných organizovaných forem, a to hlavně v podobě spiritismu, hermetismu, mystiky, ale jsou všeobecně zahrnuty i jiné významné směry jako příkladně theosofie. Klíčová slova: sociální dějiny, první republika, nová náboženská hnutí, sekularizace, modernizace, západní esoterismus, okultismus, hermetismus, spiritismus, mystika, theosofie, tajné společnosti, náboženské společnosti, Universalia, Psyché
|
|
|
České fašistické hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu
Benda, Michal ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na fenomén českého fašistického hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu. Český fašismus a krajní nacionalismus, který byl reprezentován zejména Národní obcí fašistickou, tvořil v období meziválečného Československa svébytnou součást domácí politické scény, a proto si zaslouží podrobnější výzkum. Tato práce si neklade za cíl vytvořit syntetickou studii o prvorepublikovém českém fašismu, ani se nesnaží postihnout vývoj Národní obce fašistické a dalších fašistických a krajně nacionálních organizací na celém území Československa. Naopak hlavním cílem je vytvoření regionální sondy, která nalezne specifika zmíněného hnutí ve zvoleném regionu. Český fašismus na Pardubicku v mnohém kopíroval celostátní vývoj, přesto je možné vymezit specifika, která region odlišovala. Jednalo se především o netypické sociální složení meziválečných Pardubic způsobené prudkými demografickými změnami od druhé poloviny devatenáctého století, existencí velkého počtu válečných vysloužilců a legionářů nebo absencí výraznější národnostní menšiny. Podrobně jsou také vylíčeny osudy ústřední postavy místního fašistického hnutí, kterou byl Vojtěch Vážný. Na jeho politickém a osobním příběhu je patrné, jakými etapami fašistické hnutí na Pardubicku procházelo....
|
host ::
RSS.