|
|
Přijímání vojáků Wehrmachtu do československé zahraniční armády na Západě během 2. světové války
Neminář, Jiří ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Práce se zabývá přijímáním německých zajatců, bývalých vojáků Wehrmachtu, do československé zahraniční armády na Západě. Na základě studia široké škály pramenů především vojenské provenience ukazuje průběh náboru se všemi jeho proměnami a specifiky typickými pro lokality, kde se odehrával. Práce zároveň hledá odpovědi na otázky stran prověřovací praxe německých zajatců. Do jaké míry se odrazil normativ směrnic do reality náboru, jaké stylizační prostředky zajatci používali a jak byli hodnoceni oficiálními československými místy i prostými důstojníky. Výsledná mozaika by pak měla ukázat, že nábor bývalých německých vojáků byl nevyhnutelnou záležitostí nutnou pro doplňování československé branné moci. Samotné prověřování pak představovalo velmi pečlivý a přísný proces, jehož snahou bylo zamezit vstupu jakýchkoliv potenciálně nebezpečných či nespolehlivých osob, což se až na několik výjimek dařilo.
|
|
|
Češi a Slováci v zemi helvetského kříže: československé krajanské spolky ve Švýcarsku ve druhé polovině 20. století
Dörner, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem a činností krajanských organizací Čechů a Slováků ve Švýcarsku v průběhu 20. století sdružených ve Svazu československých spolků ve Švýcarsku. První spolky, které neměly dlouhého trvání, byly zakládány v 60. letech 19. století. Vznik stabilnějších organizací datujeme až s počátkem 20. století, kdy vznikly spolky Českoslovanská Beseda Slovan v Ženevě a Českoslovanská Beseda Svatopluk Čech v Curychu. Největší rozvoj těchto organizací nastal až po příchodu velké emigrační vlny vyvolané vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Právě toto období mezi roky 1968-1990 je hlavním předmětem zkoumání. Práce je členěna do čtyř kapitol. První z nich vytyčuje základní pojmy a zasazuje existenci krajanských organizací ve Švýcarsku do širšího kontextu. Zabývá se přitom nejpodstatnějšími emigračními vlnami z území našeho státu s důrazem na emigranty, kteří zamířili do Švýcarska. Druhá část práce se již zaobírá samotným vývojem krajanského hnutí ve Švýcarsku před přelomovým rokem 1968. Kapitola je přitom dále členěna na části podle zásadních mezníků vývoje krajanských organizací, tj. konstituování prvních spolků, vzniku Ústředního svazu českých spolků ve Švýcarsku, angažmá krajanů a jejich organizací v prvním a druhém zahraničním odboji, situace po únorovém převratu a...
|
|
|
Akce Kulak na Lounsku a její obecné předpoklady
Kaloušová, Lenka ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Diplomová práce se soustředí na postižení akce Kulak se zaměřením na lounský region s vysvětlením obecných trendů kolektivizace zemědělství. Cílem práce je pomocí detailního zmapování celého průběhu akce "K" ve sledovaném regionu ukázat problémy, které ji ještě v roce 1953 provázely. Různorodost nuceného stěhování dokresluje i poslední kapitola s osudy jednotlivých selských rodin zařazených do této akce. Jedná se o mikrosondu do procesu násilného stěhování rodin odsouzených sedláků v letech 1951-1953. V práci nejsou opomenuty ani historické okolnosti, z jejichž podkladu akce Kulak vzešla. Práce čerpá především z archivních materiálů.
|
|
|
Modernizace Volyně. Dominantní trendy ve vývoji hospodářství, společnosti a politiky ve Volyni mezi léty 1848 a 1938
Polanský, Zdeněk ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Modernizace Volyně, Dominantní trendy ve vývoji hospodářství, společnosti a politiky ve Volyni mezi léty 1848 a 1938 Text se snaží sledovat dlouhodobou tendenci vytváření moderní společnosti v malém městě Volyni. Rozdělen je do částí, které sledují modernizační vývoj jednotlivých společenských sektorů. První kapitola popisuje zlepšování dopravních podmínek, zmasovění dopravy a příchod nových komunikačních technologií. Druhá kapitola hledající modernizační trendy v hospodářství se zaměřuje na změny spojené s nástupem liberální ekonomiky a průmyslové revoluce. Zde je cíleno hlavně na racionalizaci zemědělské výroby, přesun výrobních sil do jiných sektorů a jejich koncentraci v průmyslových podnicích. Část týkající se demografického vývoje ukazuje na hlavní změny ve velikosti populace, přirozeném přírůstku a migraci obyvatel a ve změně jejich věkové skladby. V oblasti školství je sledován ústup vlivu církevních institucí, proměna ideologické výuky a budování nových škol praktického zaměření. Pátá kapitola se zabývá posunem ve vnímání širokých i místních identit a vysvětluje způsob i okolnosti přijetí českého sekulárního nacionalismu. Práce je uzavřena rozborem politického života, jeho vývojem od revolučního roku 1848 až po vznik rozštěpeného stranického spektra a etablování masových politických stran. Cílem...
|
|
|
Československý okultismus a jeho přední reprezentanti v období I. republiky
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Československý okultismus a jeho čelní reprezentanti v době první republiky zpracovává téma moderního okultismu v kontextu západní esoterické tradice a formování moderní společnosti. Zaměřuje se na metodologická východiska problematiky nových náboženských hnutí, sekularizaci a na celkovou typologii okultismus. V rámci zpracování je kladen zvýšený důraz na hlubší kulturně-historické kořeny, na kterých moderní český okultismus stavěl. V práci je charakterizován jednak vývoj a dynamika jednotlivých okultních hnutí v českém prostředí, tak i někteří jeho čelní představitelé. Hlavní soustředění je pak na směry, kde během první republiky bylo dosaženo významných organizovaných forem, a to hlavně v podobě spiritismu, hermetismu, mystiky, ale jsou všeobecně zahrnuty i jiné významné směry jako příkladně theosofie. Klíčová slova: sociální dějiny, první republika, nová náboženská hnutí, sekularizace, modernizace, západní esoterismus, okultismus, hermetismus, spiritismus, mystika, theosofie, tajné společnosti, náboženské společnosti, Universalia, Psyché
|
|
|
České fašistické hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu
Benda, Michal ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na fenomén českého fašistického hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu. Český fašismus a krajní nacionalismus, který byl reprezentován zejména Národní obcí fašistickou, tvořil v období meziválečného Československa svébytnou součást domácí politické scény, a proto si zaslouží podrobnější výzkum. Tato práce si neklade za cíl vytvořit syntetickou studii o prvorepublikovém českém fašismu, ani se nesnaží postihnout vývoj Národní obce fašistické a dalších fašistických a krajně nacionálních organizací na celém území Československa. Naopak hlavním cílem je vytvoření regionální sondy, která nalezne specifika zmíněného hnutí ve zvoleném regionu. Český fašismus na Pardubicku v mnohém kopíroval celostátní vývoj, přesto je možné vymezit specifika, která region odlišovala. Jednalo se především o netypické sociální složení meziválečných Pardubic způsobené prudkými demografickými změnami od druhé poloviny devatenáctého století, existencí velkého počtu válečných vysloužilců a legionářů nebo absencí výraznější národnostní menšiny. Podrobně jsou také vylíčeny osudy ústřední postavy místního fašistického hnutí, kterou byl Vojtěch Vážný. Na jeho politickém a osobním příběhu je patrné, jakými etapami fašistické hnutí na Pardubicku procházelo....
|
|
|
Od palisády k moderní československé dělostřelecké věži. Vývoj pevnostního materiálu Škodovými závody v 19. a 20. století
Chmelenský, Jiří ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Práce je zaměřena na celkový vývoj a konstrukci dělostřelectva Škodovými závody od počátků výroby zbraní, přes vývoj pancéřových věží, pevnostních děl, lodních děl a konečně polních děl. Práce vhodně kombinuje tři základní celky: ekonomický vývoj Škodových závodů, vývoj dělostřeleckého pevnostního a polního materiálu s životopisy osob spjatých s fungováním plzeňské Škodovky. Práce je rozdělena z časového hlediska na dvě zásadní období, od počátků vývoje dělostřelectva po konec první světové války a na období počátku třicátých let, kdy byly vyvinuty nové zbrojní konstrukce určené na export, pro československou armádu a následně německý Wehrmacht. Práce je založena na archivním výzkumu v podnikovém archivu Škodových závodů v Plzni, Ústředním vojenské archivu v Praze a na práci se sekundární literaturou. Škodovy závody se od počátků produkce vypracovaly na největšího producenta dělostřeleckého materiálu v Rakouské monarchii, kdy byly za první světové války průkopníkem nových progresivních konstrukcí jak v pevnostním materiálu, tak v polním dělostřelectvu včetně těžkého obléhacího dělostřelectva. Za první republiky zpočátku produkovaly děla vycházející z válečných konstrukcí, ale na počátku třicátých let vyvinuly a vyrobily velmi moderní kanony a houfnice pro polní armádu včetně pevnostního...
|
|
|
Kontakty s Lužickými Srby na Mladoboleslavsku v letech 1918-1938
Futtera, Ladislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Téma kontaktů s Lužickými Srby na Mladoboleslavsku v letech 1918-1938 je sledováno na základě studia tiskovin vydávaných v Mladé Boleslavi, lužickosrbského tisku a časopisu pražského Českolužického spolku "Adolf Černý" - Českolužický věstník, od r. 1931 Lužickosrbský věstník. Dále je využito nevydaných pramenů převážně z fondů Serbkého kulturného archiwu v Budyšíně a Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi. Dvě úvodní kapitoly stručně představují lužickosrbské etnikum, jeho původ, dějiny a styky s českým prostředím. Následující kapitola analyzuje geografické a národnostní předpoklady, jež umožnily, aby se Mladá Boleslav po roce 1918 stala střediskem styků s Lužickými Srby. Následuje stručný přehled těchto kontaktů. Těžiště práce tvoří tři okruhy: sociální stratifikace sorabofilů v Mladé Boleslavi, stratifikace z hlediska činnosti a jejich motivace a cíle. První téma zkoumá, jaké sociální skupiny lužickosrbská problematika oslovovala ve 20. letech a jaká proměna nastala po založení odboru českolužického spolku v Mladé Boleslavi v roce 1931. Téma stratifikace sorabofilů z hlediska činnosti tvoří kapitoly, jež se podrobně zabývají vnitřní dynamikou spolku. Rozebrán je přínos a myšlenkový obzor jednotlivých nejaktivnějších členů českolužického spolku. Poslední tematický okruh se zabývá základními...
|
|
|
Ženy na stráž! Exukrze do nitra politicky aktivní ženy 1. republiky
Železná, Hana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Předkládaná práce "Ženy na stráž! Exkurz do nitra politicky aktivní ženy 1. republiky se snaží prostřednictvím Boženy Vikové-Kunětické zmapovat a zhodnotit míru aktivity žen v politice v prvorepublikovém období. Snaží se odpovědět na otázky, zda se ženy po vzniku Československa plně zapojily do budování nového státu, jak moc a jaký byl okruh jejich požadavků. Současně s tím souvisí otázka, zda se dokázaly vymanit z okruhu tzv. feministických problémů a zda se zapojily i do problematiky jiného charakteru, především v kritických obdobích republiky. Protože je ústředním tématem této práce postava Boženy Vikové-Kunětické, nemůžeme zcela pominout ani její literární činnost, skrze kterou se dostala do prostředí politiky a získala první ženský mandát. Zcela samostatné podkapitoly jsou pak věnovány dvěma jejím největším přátelům z řad literatury a politiky, tedy J. S. Macharovi a Karlovi Kramářovi. Práce je rozdělena do šesti zcela uzavřených kapitol, které se snažily o zmapování celého jejího života. První dvě kapitoly se věnují především jejímu soukromému životu. Ukazují nám, z jakého prostředí vyšla a čím a kým byla v dětství formována. Třetí kapitola se věnuje její literární činnosti. Mapuje její vývoj jako spisovatelky od nesmělých začátků povídkové činnosti, až po vrcholnou tvorbu, tedy romány. Čtvrtá...
|
|
|
Akce Robotka
Skořepová, Michaela ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
(česky): Tato diplomová práce se zabývá poválečnými osudy Josefa Robotky, účastníka druhého i třetího odboje, a lidí s ním spolupracujících. Nelze nezmínit jeho činnost za druhé světové války v Radě tří, ale klíčovým tématem bude jeho angažmá po roce 1945. Chtěla bych popsat jeho vystřízlivění z komunistických ideií během pobytu na Vorošilovově vojenské akademii v Moskvě, následný nucený návrat do Československa a poúnorovou spolupráci se zpravodajskou službou CIC. Budu se také snažit přiblížit roli státních orgánů při zatčení, vazbě a soudním procesu. V další části práce bych ráda zmapovala zatčení celé Robotkovy skupiny, její uvěznění a vlastní soud. Následující kapitoly se budou věnovat Robotkově popravě a roli manželek a blízkých příbuzných odsouzených. Práce je založena převážně na archivním výzkumu, doplněná vzpomínkami V. Nováčkové - Jakubové, Robotkovy neteře a blízké spolupracovnice. Jako základní otázku si pokládá, jak velký byl význam informací, které skupina poslala do zahraničí, a jaký význam by měly v případě eventuálního konfliktu.
|
host ::
RSS.