|
|
Permakulturní zemědělství v geografických souvislostech
Bučková, Hana ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kabrda, Jan (oponent)
Permakultura je jedním z alternativních typů zemědělství. Vznikla jako reakce na problémy konvenčního (intenzivního) zemědělství, které není trvale udržitelné. Navrhuje projekty podle vzoru přírody. Využívá k tomu nových technologií v kombinaci se zkušenostmi našich předků. Zahrnuje celou řadu oborů, které se neustále rozvíjejí. Permakultura nabízí mnohem více než jen potravinovou soběstačnost. Stala se způsobem života, který je založen na principech permakulturní etiky. Zdůrazňuje důležitost ochrany krajiny a životního prostředí. Podporuje lokální trh a místní ekonomiku. Permakulturní zahrady se nejčastěji nachází na venkově. V posledních letech se její principy uplatňují při zakládání komunitních zahrad. Cílem této práce je zjistit, jak je permakultura rozšířena v Česku, z jakého důvodu jsou permakulturní zahrady zakládány a zda může permakultura pomoci řešit problémy konvenčního zemědělství. Smíšený výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření s 19 permakulturními zahradami a formou polostrukturovaného rozhovoru s jednou komunitní zahradou. V kombinaci s odbornou literaturou byly zodpovězeny výzkumné otázky. Klíčová slova: permakultura, soběstačnost, jedlý les, udržitelnost, komunitní zahrada, konvenční (intenzivní) zemědělství
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Změny prostorového vzorce využití ploch v České republice a jejích příčiny
Kabrda, Jan ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Kubeš, Jan (oponent) ; Spišiak, Peter (oponent)
iíiiiágiiiišiiiitgiá*giáái.. :Eáá- Ěígši;iiá*iii.g:itagl;;i ;ĚfiiÉgg!iĚigiĚg:iiiiggíc.| Ěáál g ší$iíšIáišBĚ;iá;Ěiáilgá$šigi -+ * ; * i e ; ý E. ; 1' cE ÉÉE E i ž?E,É? EzE?=z 7E,.*E$ í:r?Eiei;=áa ?=?iB i;i'í;ii íe ?7' iĚ g :iai.Éi l;'€ =. :; =e ; á F g íT:. ře ícg$' = íTEÉa = v?E$H,€E ť9;Ě H €;::'E.aíi E ťř i u ííi=z iaa;i = =' E:ižíi;; 3- = =š? - !1Eu'ž;€Ť;=i Et íiiiq*:šííár*; ;lx tĚ5 á íÉřiÉ;i á i ř í* aÉíi íía ?i,* € e = ígííiÍiiá: íía=1;E:!z !ě3 !.: i z-ir? ?íi+:?11íi íi íi í$ i ; * ; i á ít. ?i?e iat í=:";z+i ;a: *áE íi= ;É.tí: ! íÉt ÍÉrřŤĚ.€ =É ; *Ea eiÉE€ u, [ ;.EB F r:==P9.! FHT3řE rĚířEÉEříÉEíÉěÍř.Etg í6E í5.l ai g íE*; ;$! eĚ:5ÉíErĚíí[Ělg:E'3 gÉ. íšEi ř Íř;íg:řs* ír 3 íi:ÍĚ13 ííílg ř i _ ; a ] 8 .š ř e í? +? >3 E =. í* a Í; i ř Ě ííg É: ígíÍli.-íá::: Zplt gi1t l *;:Ž*zi* !+1íiáš. Ž t;iÉŤ iFíÍíÉgš+*i +:. 1 rÉ.iaí:šÉ;EEiiii;;Ěa;š:a!Í.* ;E. =. * * ííi E šaÉíil?i =. P šč.ř. g íiB $ :H* iíi Éš:i.řííiáií!. íi?i1í;iiíÉíěi.L iE:.=E.le E-ř;,+3aÉ*;1pí:í**si? u':+t l.g:. í':ťB .?TiiíígŠ;i í.:I = |J +í:.gě] íeĚí;íE3ra;*íři**a3*; t ees"ecĚĚi$gt=5E. gg ti:gag*aaĚi.s.ĚEEtE :řgáíĚáEa$*. gg*í[arř*tgĚ-ggg EĚĚi'$g*glgga:: ítggšE*ĚiÉgea*
|
|
| |
|
|
Procesy extenzifikace využití ploch ve vnitřní periferii Česka po roce 1990
Kříž, Jaroslav ; Kabrda, Jan (vedoucí práce) ; Rašín, Robin (oponent)
Jaroslav KŘÍŽ: Procesy extenzifikace využití ploch ve vnitřní periferii Česka po roce 1990 Diplomová práce se zabývá změnami využití ploch na území vnitřní periferie Česka, které probíhají od roku 1990 do současnosti, se zaměřením na extenzifikační procesy, především na zatravňování, zalesňování a opouštění zemědělské půdy. Výzkum se soustředí na odhalení faktorů, které tyto procesy na úrovni jednotlivých zemědělských pozemků ovlivňují. Zkoumány jsou jak přírodní faktory (sklonitost, produkční schopnost půdy), tak i faktory socioekonomické (vzdálenost od sídla a komunikace, počet vlastníků plochy, vzdálenost bydliště vlastníka od plochy). Výzkum probíhá ve dvou modelových územích, která zároveň odpovídají katastrálním územím. Aktuální data jsou získávána terénním šetřením a následně porovnávána se stavem před rokem 1990, který je zachycen na mapových listech Státní mapy odvozené 1:5000. Z přírodních faktorů má na extenzifikační procesy vliv jak sklonitost, tak i produkční schopnost půdy. U socioekonomických faktorů je to především počet vlastníků plochy, a vzdálenost jejich bydliště. K zatravňování, zalesňování a opouštění zemědělské půdy dochází také na průměrně menších plochách, než na kterých se nachází například orná půda, a také na plochách s problematickým tvarem. Klíčová slova: extenzifikace...
|
|
|
Zatravňování, zalesňování a opouštění zemědělské půdy Česka po roce 1990
Kříž, Jaroslav ; Kabrda, Jan (vedoucí práce) ; Rašín, Robin (oponent)
Jaroslav KŘÍŽ: Zatravňování, zalesňování a opouštění zemědělské půdy Česka po roce 1990 Diplomová práce se zabývá změnami využití ploch na území Česka, které probíhají od roku 1990 až do současnosti, se zaměřením na extenzifikační procesy, především na zatravňování, zalesňování a opouštění zemědělské půdy. Výzkum se soustředí na odhalení faktorů, které tyto procesy na úrovni jednotlivých zemědělských pozemků ovlivňují. Zkoumány jsou jak přírodní faktory (sklonitost, produkční schopnost půdy), tak i faktory socioekonomické (vzdálenost od sídla a komunikace, počet vlastníků plochy, vzdálenost bydliště vlastníka od plochy). Výzkum probíhá ve dvou modelových územích, která zároveň odpovídají katastrálním územím. Aktuální data jsou získávána terénním šetřením a následně porovnávána se stavem před rokem 1990, který je zachycen na mapových listech Státní mapy odvozené 1:5000. Z přírodních faktorů má na extenzifikační procesy vliv jak sklonitost, tak i produkční schopnost půdy. U socioekonomických faktorů je to především počet vlastníků plochy, a vzdálenost jejich bydliště. K zatravňování, zalesňování a opouštění zemědělské půdy dochází také na průměrně menších plochách, než na kterých se nachází například orná půda, a také na plochách s problematickým tvarem. Klíčová slova: extenzifikace - využití ploch -...
|
|
|
Liniové prvky v zemědělské krajině pohraničí Plzeňského kraje
Černík, Lukáš ; Kabrda, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá vývojem liniových prvků v zemědělské krajině pohraničí Plzeňského kraje. Hodnocením vývoje linií práce zkoumá změny v mikrostruktuře krajiny. Pomocí ukazatele "hustota linií v zemědělské krajině" byl porovnáván stav krajiny v polovině 20. století a v současnosti. Linií v zemědělské krajině výrazně ubylo, jak bylo předpokládáno. Nejvíce ubylo linií komunikací, mírně přibylo liniových porostů suché vegetace i linií vlhkých vodotečí. Největší úbytek délky za sledované období zasáhl nejužší a úzké linie, širokých linií v krajině naopak přibylo. Úbytek liniových prvků byl výraznější v oblastech postižených odsunem českých Němců, než v oblastech, kde zůstalo žít původní české obyvatelstvo. Podařilo se prokázat předpoklad, že populační změny měly vliv na výraznější změny v mikrostruktuře krajiny těchto území. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.