|
|
Transformace státu v postkoloniálním Mozambiku
Jelínek, Petr ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent) ; Fiala, Vlastimil (oponent)
Disertační práce "Transformace státu v postkoloniálním Mozambiku" je úvodem zasazena do kontextu výzkumu afrického postkoloniálního státu. Představeny jsou mj. přístupy afrikanistů Mahmooda Mamdaniho, Patricka Chabala a Jean François Bayarta, z nichž je vyvozeno konceptuální uchopení zkoumání postkoloniálního státu v Mozambiku. Vznik a vývoj postkoloniálního státu v Mozambiku je analyzován v širším historickém rámci. Představeny jsou politické systémy prekoloniálního Mozambiku, stejně tak jako i první kontakty mezi prekoloniálním Mozambikem a Portugalci a počátky ustavování portugalské přítomnosti. Popsána je formace a konsolidace koloniálního státu, včetně vymezení hranic koloniálního Mozambiku během tzv. "rvačky o Afriku," dobytí takto vymezeného území a ustavení koloniální správy. Analyzován je mozambický zápas za nezávislost a jeho dopad na státní správu. Prezentován je vývoj strany FRELIMO stojící v čele tohoto zápasu, a to od vzniku sloučením tří národněosvobozeneckých hnutí přes vnitřní spory, postupnou radikalizaci, změnu vedení po úmrtí prvního předsedy Eduarda Mondlaneho až po jednání s novou portugalskou vládou o nezávislosti země a převzetí moci. Práce popisuje vznik postkoloniálního státu v Mozambiku, včetně období tzv. prozatímní vlády. Představena je ústava Mozambické lidové republiky z roku...
|
|
|
Prvky mudéjarského umění
Guia, Eva ; Kropáček, Luboš (oponent) ; Veselý, Rudolf (vedoucí práce)
Mudéjarské umění označuje umění mudéjarů (muslimů žijících pod křesťanskou navládou), 1110risků (muslimů násilně přinucených přijmout křest, tajně však nadále vyznávajících islám) jakož i dalších etnických a náboženských skupin používajících jejich techniky. Jelikož je uskutečňováno mimo území islámu, obvykle se pojí s prvky jiných náboženství a tradic a jim sloužících budov. Územně je mudéjarské umění vymezeno oblastí Pyrenejského poloostrova (Španělsko a Portugalsko) a jejich bývalých kolonií. Španělští i francouzští historici umění 111ěli často tendenci mudéjarské umění a jeho existenci jakožto samostatného stylu zpochybňovat, diskutovalo se i o samém názvu, pro nějž se neúspěšně hledaly vhodnější varianty. Snad tomu tak bylo i vzhledem k celkové roztříštěnosti mudéjarského umění, které v každé oblasti (Kastílie a León, Aragónie, Toledo, Andalusie, levantská oblast atd.) vykazuje své specifické rysy. Za hlavní čtyři mudéjarské materiály se považuje cihla, dřevo, sádra a keramika. Tato definice, přijatá na III. Mezinárodním sympoziu mudéjarismu v Teruelu, byla v případě dvou prvních materiálů zpochybněna Philippem Araguasem a Nuerem Mataucem, stejně tak jako jejich údajná ekonomičnost. Dekorace vychází z antiky, z vizigótské a evropské tradice, a samozřejmě i z muslimského umění Východu i Západu. Oproti...
|
|
| |
|
|
Islám ve Spojených státech
Hlaváčová, Simona ; Gombár, Eduard (oponent) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat ideologický vývoj a organizační růst dvou proudů islámu ve Spojených státech - politického islámu a africko-amerického islámského hnutí. Rámcově by měla objasnit také kontext vývoje přítomnosti islámu v USA a vlivů uplatňovaných na americké islámské organizace ze zahraničí. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola podává základní informace o muslimském obyvatelstvu a přistěhovalectví a pokračuje popisem procesu zakládání islámských organizací a zahraničních vlivů. Dále se zabývá adaptací islámu na nový institucionální rámec- občanskou společnost a rozvojem islámské infrastruktury (mešit a spolků) a obsahuje výčet nejvýznamnějších islámských organizací v USA. Druhá kapitola se zaměřuje na politický islám, tedy proud myšlení, který v USA navazuje na ideologii a organizační styl Muslimského bratrstva (Alichwán al-muslimún) a Islámského společenství (Džamácat -e islámí). Analyzuje adaptaci ideologie islamistů ve vztahu k neislámskému státu a metod dacwy na západní prostředí. Identifikuje okruh islamistických organizací v USA včetně nových politických lobby a rozebírá jejich aktivismus v oblasti dacwy, občanských práv, otázkách zahraniční a domácí politiky a voleb. Kapitolu uzavírá nástin činnosti a projektů amerických islamistů v oblastech ekonomiky a fiqhu (právní...
|
|
|
Bedžové - dějiny, společnost a kultura
Záhořík, Jan ; Kumsa, Alemayehu (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Dějiny národa Bedža sahají, jak jsem se pokusil demonstrovat, až hluboko do starověku a tvoří tak souvislý dějinný vývoj trvající zhruba pět tisíc let. Poznávání dávných národů, z evropských badatelů nejdříve řeckými historiky, bylo spojeno s mnohými obtížemi. Představitelé popisovaných civilizací byli vykreslováni mnohdy v hrůzostrašných barvách, mj. bez hlavy či jiných částí těla. Ke změně pohledu došlo ve středověku hlavně zásluhou arabských učenců, kterým jsme vděční za cenné zprávy. Bohužel, takřka jedinými prameny z dávných dob jsou různé nápisy staroegyptských faraónů, které ale mnohdy nenesou relevantní informace, které by blíže a přesněji objasnily tuto etapu dějin Bedžů. Významnou roli v poznávání historie Bedžů hrají především německy hovořící cestovatelé a badatelé devatenáctého století. Jejich záznamy nám umožňují nahlédnout do historických etap národa Bedža, jakož i poodhalit jeho každodenní život. Takovéto záznamy se ale ve dvacátém století takřka nevyskytují, proto je rekonstrukce moderních dějin Bedžů paradoxně mnohdy složitější, než rekonstrukce starších dějinných etap. Bedžové vnímají sami sebe jako národ s velmi dlouhou tradicí, na niž mohou být právem hrdí. Je jistě zajímavé zvážit, jak se v dějinách měnil právě pohled na Bedži. Zatímco dříve měli pověst nebezpečných a divokých nomádů,...
|
|
|
Úprava osobního statusu v právních řádech vybraných arabských států
Kopecký, Robert ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Oblast kolem Středozemního moře byla v každé historické epoše geopolitickým prostorem, v němž docházelo ke střetům, vzájemnému prolínání a absorpci podnětů civilizací na různém stupni společenského vyvoJe. Tato koexistence na relativně omezeném prostoru byla v určitých údobích mírumilovná, vhodná pro předávání poznatků lidského vědění, a v jiných epochách naopak značně destruktivní, kdy řečiště poznání na čas vyschla a došlo k určité stagnaci v procesu vzájemného intelektuálního obohacování. V dobách dávno minulých byly rozepře podněcovány jedinci, lačnícími po moci, ovládnutí co největšího území. Zášť tedy pramenila nejčastěji z důvodů ryze dobyvatelských. Avšak se vznikem islámu, posledního z monoteistických světových náboženských komplexů, se objevily nové stimuly, vycházející z náboženské ideologie. Jak historické zkušenosti praví, směšování politických ambicí s vírou tenduje zpravidla k rigiditě a konzervaci statu quo. Objevení nové cesty do Indie a řada dalších jiných mezníků vedla k tomu, že Evropa ztratila důvod a tím i zájem o hlubší kontakty s Blízkým východem. Orient se také uzavřel sám do sebe. Začala etapa jakési zahleděnosti do úspěchů předešlých generací, která, mimo jiné i vlivem centralizované správy impéria, zavedené osmanskými sultány, podpisem tzv. kapitulací s řadou evropských panovníků...
|
|
|
Islám ve společnosti Ferganské doliny za carské a sovětské vlády
Exnerová, Věra ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Mendel, Miloš (oponent) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Tématem disertační práce se stala analýza vývoje islámu ve společnosti Ferganské doliny za carského a sovětského režimu. Cílem práce je odpovědět na otázku, jakou roli hrál islám v místní společnosti po více než sto letech ruské nadvlády a jaký význam měl v chápání jednotlivců a jejich jednání v rámci vztahů v rodině a místní komunitě. Práce si také klade za cíl podnítit nový metodologický přístup k problematice islámu ve Střední Asii za carské a sovětské vlády a ukázat, že pro pochopení vývoje v oblasti je potřeba analyzovat nejen politiku vůči islámu, ale i společenské a hospodářské změny a jejich vliv na místní muslimskou komunitu. Záměrem práce je rovněž v českém a mezinárodním kontextu přispět ke kvalitnějšímu výzkumu vývoje islámu v současné Střední Asii, pro nějž je zasazení do historického kontextu zásadní. Za předmět analýzy byla vybrána Ferganská dolina, jedno z center islámu v oblasti Střední Asie. Toto téměř souvisle osídlené úrodné údolí poskytuje jedinečnou možnost analyzovat vliv carské a především sovětské politiky na příkladu oblasti, kde hrála místní muslimská komunita po staletí zásadní roli nejen v náboženském, ale i ve společenském a hospodářském životě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Angola od osvobozeneckých bojů do současnosti
Caettano Joáo, Mário Augusto ; Kropáček, Luboš (oponent) ; Kumsa, Alemayehu (vedoucí práce)
Tato diplomová práce na téma ,,Angola od osvobozeneckých bojů do současnosti" vznikala na základě dlouhodobého bádaní během studia magisterského programu. Některé části kapitol vznikaly v rámci seminárních prácí, ať už pro obor afrikanistika nebo pro obor portugalština. Ačkoli existuje rozsáhlá literatura v češtině, bylo pro tuto práci velmi užitečné studium zahraniční literatury, především v anglickém, francouzském a portugalském jazyce. Dále pak mnoho článků, které existují pouze v online formě jako například statistiky. Ke sběru materiálu jsem také využil svůj jednoroční pobyt v Portugalsku a mnoho cest do Paříže. Práce se skládá ze šesti kapitol, které jsou rozvržené v chronologickém sledu. Před zavedením čtenáře do bojů o osvobození se v prvních dvou kapitolách autor rozhodl věnovat reáliím Angoly a etnolingvistivcké skladbě angolského teritoria. Už zde v této posledně zmíněné kapitole se autor setkal s potížemi, které existují při zmapování etnických a lingvistických skupin v Angole. Většina publikací je zastaralá a pochází ještě z doby, kdy byla portugalská správa. Názvy jsou pro dnešního badatele označeny pejorativně a mapy jsou z 60-70. letech minulého století. Mapy nekopírují řadu migrací, které byly po tomto období nejsilnější. Tato kapitola je tedy psána nejen na základě nejnovějších publikací...
|
|
|
Otázka konfesní identity tzv. bosenských krstjanů a patarénů a hereze bosenské církve
Rejzl, Bohuslav ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Téma Bosenské církve, které z hlediska celých bosenských dějin patří v kruzích historiků ze zemí bývalé Jugoslávie mezi ta nejdiskutovanější, je českou historiografií tak trochu opomíjeno a často bagatelizováno. Tento stav by se měl změnit a to hlavně vzhledem k naléhavé potřebě studia historických zdrojů a příčin nedávného balkánského konfliktu, které vedou až k samotnému prahu dějin balkánských států, tedy i k období středověké bosenské bánoviny a působení Bosenské církve. Mezi obsáhlejší monografie našich badatelů, zabývajících se touto problematikou, patří bezesporu velmi pečlivé a fundované studie Milana Loosa, hojně citované i v zahraničních publikacích, či příspěvek studie Ladislava Hladkého, zaměřený na obecné dějiny Bosny a Hercegoviny.
|
|
|
Úprava osobního statusu v právních řádech vybraných arabských států
Kopecký, Robert ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Oblast kolem Středozemního moře byla v každé historické epoše geopolitickým prostorem, v němž docházelo ke střetům, vzájemnému prolínání a absorpci podnětů civilizací na různém stupni společenského vyvoJe. Tato koexistence na relativně omezeném prostoru byla v určitých údobích mírumilovná, vhodná pro předávání poznatků lidského vědění, a v jiných epochách naopak značně destruktivní, kdy řečiště poznání na čas vyschla a došlo k určité stagnaci v procesu vzájemného intelektuálního obohacování. V dobách dávno minulých byly rozepře podněcovány jedinci, lačnícími po moci, ovládnutí co největšího území. Zášť tedy pramenila nejčastěji z důvodů ryze dobyvatelských. Avšak se vznikem islámu, posledního z monoteistických světových náboženských komplexů, se objevily nové stimuly, vycházející z náboženské ideologie. Jak historické zkušenosti praví, směšování politických ambicí s vírou tenduje zpravidla k rigiditě a konzervaci statu quo. Objevení nové cesty do Indie a řada dalších jiných mezníků vedla k tomu, že Evropa ztratila důvod a tím i zájem o hlubší kontakty s Blízkým východem. Orient se také uzavřel sám do sebe. Začala etapa jakési zahleděnosti do úspěchů předešlých generací, která, mimo jiné i vlivem centralizované správy impéria, zavedené osmanskými sultány, podpisem tzv. kapitulací s řadou evropských panovníků...
|
host ::
RSS.