|
|
Proměny funkce kláštera dominikánek s kostelem sv. Anny na Starém Městě pražském
Císařová, Tereza ; Pospíšil, Aleš (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
The bachelor thesis describes changing of function of the church of Saint Ann, which is part of a monastery of Dominican Sisters on Anenské náměstí in Prague. This object is an example of varied exploitation of sacral spaces after church reforms of Joseph II. in 1880s. In the first part the author describes the process of the reforms and their influence on a set of chosen churches in the Prague's Old Town. Many of those churches underwent gradual change of their sacral function and started to be used for warehousing or accommodation purposes. In connection with the changes, the question of the new use of the churches and criteria for evaluation of these changes is given in the next part of the thesis. The author presents this issue on example of the development of church of St. Ann. Firstly, the history of the church and adjacent monastery until its cancellation in 1782 is presented. The following changes in the use of the church from the end of 18th century are described in the next part. In the recent time, the church is being used for the project The Prague Crossroads by Foundation VIZE 97.
|
|
|
Sídliště jako styl života - sídliště v Praze a Bratislavě
Kovaříková, Tereza ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bibliografická citace Sídliště jako styl života: sídliště v Praze a Bratislavě: bakalářská práce/ Tereza Kovaříková; PhDr. Vladimír Czumalo, Csc. -- Praha, 5.12.2013. 67 stran Anotace: V této bakalářské práci se budu zabývat vývojem panelových sídlišť v Praze a Bratislavě. Nejranější sídliště v Praze bylo vybudováno na Zelené lišce v letech 1954-1955. Mezi první panelové sídliště v Bratislavě je považován experimentální obytný soubor v Rajčianské ulici (1958-1961). Nová sídliště, která vznikala, byla vyobrazována jako nové, idylické a socialistické bydlení. Panelová sídliště měla řešit bytovou krizi, rychlá a levná stavba šla na úkor kvality. Tehdejší stavitelé dávali paneláku 40 let životnosti. V praxi se však idea s realitou minula, přesto paneláky slouží dodnes. Klíčová slova: architektura panelových sídlišť, panelová výstavba, sídliště, urbanismus panelových sídlišť, nová socialistická města Počet znaků: 95 825
|
|
| |
|
|
Gotická hradní kaple v Horšovském Týně
Cibulková, Alžběta ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Gotická hradní kaple v Horšovském Týně Tématem mé bakalářské práce je objekt raně gotické cisterciácké hradní kaple v Horšovském Týně. Záměrem práce je zkoumat podobu a funkci kaple od jejího vzniku (kol. 1260-1270) do r. 1988, kdy byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a v tomto stavu je kaple dodnes. Každá kapitola se zabývá jednotlivým obdobím, kterým kaple spolu s celým hradem a později i zámkem prošla. Prvně se jedná o období biskupského hradu, kdy byla do Horšovského Týna povolána cisterecko-burgundská stavební huť, která zbudovala kapli na nevelkém půdorysu hradní komnaty. Další důležitou kapitolou je období za Jana ml. Popela z Lobkovic, kdy v r. 1547 vypukl velký požár celého města Horšovského Týna, který zachvátil i hrad a došlo k poškození kaple a narušení stability jejího stavebního systému. Následně nechal Jan ml. Popel z Lobkovic kapli upravit a vyzdobit renesančními nástěnnými malbami. Dále se práce zaměří na období po r. 1834, kdy byla část klenby na západní straně snesena a nahrazena trámovým stropem a na následující rozsáhlou rekonstrukci, která byla ukončena r. 1988. Práce se nezaměřuje pouze na výčet stavebních úprav kaple, ale zabývá se také její uměleckou hodnotou, jak architektonickou, tak i výzdobou kaple a jejím vybavením.
|
|
|
Kostel sv. Martina Většího ve zdi na Starém Městě pražském
Mikeska, Pavel ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Bakalářská práce bude zaměřena na kostel sv. Martina Většího ve zdi. Ten se nachází na rozhraní Starého a Nového Města v Praze. Ve své práci se budu věnovat historii a architektuře kostela. Rovněž se pokusím začlenit stavbu do vývojového kontextu soudobé architektury. Klíčová slova: kostel, svatý Martin, architektura, gotika, románské umění, Praha, ve zdi, Staré Město
|
|
|
Vznik sakrálního centra na staroboleslavském hradišti na počátku 10. století
Pisančiková, Jindra ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce, "Vznik sakrálního centra na staroboleslavském hradišti na počátku 10. Století", je věnována založení Staré Boleslavi a prvnímu sakrálnímu centru v této oblasti, kostelu sv. Kosmy a Damiána. Nejprve se zabývá založením samotného hradu, jakého byl půdorysu, jak vypadalo opevnění, jaké stavby se v tomto areálu nacházely. Závěr této kapitoly je věnován legendám o sv. Václavu, ve kterých se autoři zmiňují o Staré Boleslavi, nebo jen o Boleslavově hradu. Poté následuje kapitola, která se týká kostela sv. Kosmy a Damiána, kde se nacházel, jak vypadal, z jakého materiálu byl postaven. V souvislosti s materiálem stavby se pracuji i s analogiemi ze stejného časového úseku. Poslední kapitola je zaměřena na archeologické výzkumy dané oblasti, počátky výzkumů, výzkumy v kostele sv. Václava a především hřbitovními nálezy v areálu hradu a na jeho předhradí.
|
|
|
Zaniklé kaple na Kladně
Malanowska, Veronika Marie ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Sojka, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zaniklými kaplemi v Kladně, Kročehlavech a Rozdělově postavené na počátku 20. století. Jde o vybrané objekty, kterých je v samotném městě hned několik. Zaměřuje pozornost na kaple popsané Antonínem Podlahou v knize Posvátná místa království českého z roku 1913, a odhaluje byť jen několika slovy i další zcela ztracené. V první kapitole se uvádí historie jednotlivých částí města, tj. Kladna, Kročehlav a Rozdělova. V každé další kapitole se zabývá jednotlivou budovou či komplexem, jak z dějinné stránky tak z uměnovědného hlediska. Vzhled těchto kaplí se nedochoval do dnešních dnů, proto se dále pracuje se starými fotografiemi a pohlednicemi, a vytváří se tak jejich živý obraz v kontextu s jejich obyvateli, ať to byli žáci ve školách, věřící v kaplích, řeholní sestry v klášterech nebo pozůstalí při pohřbech v areálu nemocnice. Cílem práce je vystihnout ztracené bohatství, na které toto město často zapomíná, a zhodnotit dřívější a dnešní stav.
|
|
|
Patronátní kostely rodu Liechtensteinů na jižní Moravě ve druhé polovině 19. století
Bodnárová, Jana ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
5. Resumé Patronátní kostely Liechtensteinů na jižní Moravě ve druhé polovině 19. století Tato diplomová práce se zabývá tématem liechtensteinských patronátních kostelů nově vystavených nebo radikálně přestavěných ve druhé polovině 19. století na Moravě. Pokládási otázky, proč vlastně tyto stavby vznikaly a za jakých podmínek. Jakým způsobem byla zabezpečena jejich výstavba a kteří architekti je navrhovali. Zda se na jejich výsledné stylové podobě podílel pouze patron, nebo se do ní promítly i představy obcí, duchovních správců i farníků. Současně se věnuje stručné genealogii rodu Liechtensteinů a osobnosti Jana II. z Liechtensteina. Mapuje všechny patronátní kostely tohoto rodu na území Moravy. V neposlední řadě se také zabývá kompetencemi a rozsahem činnosti dvorní kanceláře a dvorní stavební kanceláře.
|
|
| |
|
|
Stavební proměny hradu a zámku Frýdlant v době renesance
Kobrsková, Markéta ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce "Stavební proměny hradu a zámku Frýdlant v době renesance" je zejména architektura hradu a zámku Frýdlant, stavební proměny tohoto sídla v době jeho vlastnictví rodem Redernů (od roku 1558). Předmětem práce je rovněž samotný rod Redernů a související stavební a objednavatelská činnost tohoto rodu ve Frýdlantu, spojená s významnou historickou postavou Melchiora z Redernu (1555-1600). Mezi významné objednávky z tohoto období patří například Kostel Nalezení sv. Kříže ve Frýdlantu, kde nechala Kateřina Redernová vybudovat pohřební kapli, která je vrcholným renesančním dílem. Tu vytvořil Erhard Heinrich a postavením této kaple byl pověřen Marcus Spazzio, stavitel frýdlantského Dolního zámku a dalších renesančních staveb. Pro ucelený přehled dějin hradu a zámku Frýdlant, je zde shrnuta historie jednotlivých rodů, které zde žily a ovlivnily jeho stavební vývoj. V práci jsem také naznačila problematiku nalezených sgrafit, o kterých jsem našla zmínku v restaurátorských zprávách.
|
host ::
RSS.