|
|
Patentové právo v Rakousku a ČSR - aplikace ve Škodových závodech do roku 1939
Černý, Richard ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Adamová, Karolina (oponent)
Obsah práce jsem omezil věcně na zbrojní výrobu. Přehled vývoje patentového práva v Čechách v 19. a v části 20. století zúžen není. Ochrana patentů - ochrana původcovských a vynálezeckých práv byla upravena nejprve zákonem roku 1832, druhý dokonalejší "nový zákon výsadní" z roku 1852. Zákon o ochraně vynálezů z roku 1897 řešil stejné otázky jako výsadní zákon z roku 1852. Patentová ochrana platila 15 let. Pro ochranu vynálezů byl jediný centrální "úřad patentový" se sídlem ve Vídni. "Rejstřík patentový" zaznamenával udělení patentu. Pro přezkoumání rozhodnutí úřadu byl příslušný "soud patentový". Národní shromáždění převzalo patentový zákon z roku 1897 a roku 1919 rozšířilo jeho platnost "na veškeré území státu československého". Zákon z roku 1922 připojil ke znění patentního zákona řadu dílčích změn a také přehled poplatků. V roce 1923 byl vydán předpis měnící vnitřní organizaci patentního úřadu a jeho personální obsazení. V roce 1924 byl modernizován jednací řád patentního úřadu. Správa patentů v Akciové společnosti, dříve Škodovy závody, založení a vývoj podniku. Strojírna v Plzni vznikla roku 1859 a od roku 1866 ji vedl ing. Emil Škoda, roku 1899 se stala akciovou společností. K 1.1.1920 převzal Schneider et Cie nových 225 000 akcií. Byla uzavřena smlouva o patentech o vzájemném využívání a...
|
|
|
Zákonodárná činnost českého zemského sněmu od roku 1627 do roku 1848
Štěrba, Milan ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Základním cílem této práce bylo vytvořit analýzou jednotlivých usnesení celkový obraz o skutečné i formální činnosti (pravomoci) českých zemských sněmů a sjezdů. Touto cestou jsou pak definovány oblasti, ve kterých stavové z hlediska své zákonodárné pravomoci působili. Základním pramenem pro definování a vymezení pravomocí je text Obnoveného zřízení zemského. Z této práce vyplývá, že české stavy měly i v době absolutismu svůj nezastupitelný význam při spravování země a vydávání důležitých zákonných norem. Z rozličných oblastí, jejichž úpravou se jednotlivé sněmy popř. sjezdy zabývaly, je vidět, že jim byly otevřeny rozličné obory.
|
|
|
Právní aspekty cechovního zřízení v českých zemích
Škařupa, Petr ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
1 Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá právními aspekty cechovního zřízení v českých zemích, popisuje tyto jednotlivé aspekty a věnuje se také jejich vývoji od počátků cechovnictví až po jeho zánik v roce 1860. Práce vychází ze situace v oblasti měst a městského práva, detailně popisuje cechovní správu a zabývá se právy a povinnostmi každého člena cechu. Stěžejní částí práce je potom problematika cechovní normotvorby, jejímž projevem jsou zejména cechovní statuta a později také obecně závazné předpisy vydávané panovníkem.
|
|
|
Pozemková reforma v době první republiky
Peichlová, Adéla ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tématem mé práce je "Pozemková reforma v době první republiky", která probíhala od roku 1919 až do roku 1935. Pozemková reforma obsahovala konfiskační i vyvlastňovací prvek, a proto jsem do úvodu své práce zařadila vysvětlení a krátký přehled historie a vývoje těchto dvou institutů, které představují nejvýznamnější státní zásahy do pozemkového vlastnictví. Dále jsem se zaměřila pozemkové úpravy, jejich historii a vývoj. Hlavní část práce se zabývá pozemkovou reformou, především předpokladům a důvodům, proč se náš stát rozhodl provést tak významnou a radikální změnu pozemkového vlastnictví a představám jednotlivých politických stran na podobu této reformy. Další část mé práce je zaměřena na jednotlivé zákony, které řešily základní otázky této reformy, a provádění pozemkové reformy v praxi. Neopomněla jsem zařadit ani výsledky této reformy, její nejčastější kritiku a zhodnocení. Podle mého názoru tato reforma představuje významnou součást státního převratu a jeden z nejdůležitějších úkolů, který musel nový samostatný stát splnit, aby upevnil vnitropolitickou situaci v zemi.
|
|
|
Československý parlament 1945 - 1992
Korych, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Československý parlament 1945 - 1992 Rigorózní práce, která nese název "Československý parlament 1945 - 1992", si klade za cíl popsat činnost československého parlamentarismu od konce druhé světové války až po rozpad Československa. Autor v této práci zkoumá složení, postavení a působnost Národního, resp. Federálního shromáždění, a to nejen formální podle ústavy a dalších zákonů, ale rovněž faktické, které se především v době vlády totalitního komunistického režimu od toho ústavně zakotveného značně lišilo. Po druhé světové válce prošel československý parlament mnoha etapami svého vývoje. Cílem této práce je tato jednotlivá období popsat a blíže čtenáře seznámit s činností Národního, resp. Federálního shromáždění, v celé poválečné historii, s důrazem na dobu, kdy náš parlament byl skutečně nejvyšším zákonodárným orgánem a to nejen pouze formálně podle ústavy, ale také fakticky. Zároveň je v této práci popsána role parlamentu v klíčových dějinných okamžicích Československa v poválečném období, jako byl "Únor 1948", "Pražské jaro" 1968, "Sametová revoluce" 1989 či rozdělení Československa v roce 1992. Klíčová slova: Parlamentarismus - Československo - Národní shromáždění - Federální shromáždění.
|
|
|
České azylové právo od 16. do 18. století
Lojek, Antonín ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Hrdina, Antonín (oponent)
Tato práce se věnuje zejména českému azylovému právu od počátku 16. století do konce 18. století. Historie azylu je pro chápání dnešní azylové problematiky velmi významná, přičemž zájem historiků zabývajících se otázkami azylového práva je poměrně velký, avšak soustřeďuje se převážně na otázku vývoje azylu a s ním souvisejících institutů v recentní době - v 19. a především ve 20. a 21. století. Snahou autora této práce bylo osvětlit historii azylu v době předcházející Vídeňskému kongresu a revolucím roku 1848, poukázat na různorodé podoby, jichž azylové právo v této době nabývalo a pokusit se zodpovědět také otázky kontinuity vývoje azylového práva. Pozornost se zaměřuje zejména na azylové právo výše uvedeného období v českých zemích, jeho zakotvení v právním řádu či v jednotlivých mezinárodních smlouvách a jeho uplatňování v praxi, jak jej podávají historické prameny. Jelikož však české země ve sledovaném období zdaleka netvořili svébytný ostrov, ale právě naopak byly bytostně provázány s vývojem v širší evropské společnosti a ostatních zemích Habsburské monarchie, věnuje se tato práce zkoumanému jevu právě v širších souvislostech tehdejší Evropy. Azylové právo 16. až 18. století bylo mnohotvárné a otevřené, ale také ambivalentní, obtíženo problémy a konflikty. Avšak jeho hlavní význam především...
|
|
|
Právní problémy združstevňování české vesnice v 50. letech
Hanzálková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o procesu kolektivizace ("združstevňování") české vesnice v 50. letech 20. století se zaměřením na jeho právní problémy. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které se nejprve zabývají samotným pojmem "kolektivizace zemědělství" (jeho významem, původem, tím, co tomuto procesu předcházelo, jakož i jeho zobecněním v kontextu satelitních zemí SSSR). Následuje kapitola uvozující problematiku kolektivizačního procesu v Československu zahrnující jeho časové rozmezí a popis klíčových pojmů (JZD, státní statek). Těžiště celé práce spočívá v kapitole číslo tři poměrně detailně popisující první fázi kolektivizace zemědělství v Československu (její přípravný proces, přijetí zákona o JZD, přechod k sovětskému pojetí kolektivizace a především pak rozbor metod používaných v procesu likvidace velkých statkářů a zabavování jejich majetku). Značná část této kapitoly se věnuje Akci "K" (příprava, průběh, problémy v realizaci). Stranou mého zájmu nezůstal ani zevrubný rozbor pojmu "kulak". Následující, čtvrtá kapitola, poměrně stručně přibližuje druhou fázi kolektivizace české vesnice. Práci uzavírá kapitola pátá popisem a detailní analýzou případu konkrétního českého sedláka, který se stal obětí "kulackého procesu" a promítnutí teoretických částí práce právě do tohoto případu. Cílem této...
|
|
|
Vývoj evidence nemovitostí v letech 1883-1993
Peňázová, Soňa ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
The thesis deals with the development of the register in the years 1883 - 1993. Real estate always played a very important role in human life and therefore their ownership played the key role. Not all the periods were favourable to property rights. This is a theme that is still current today, and each of the citizens can get acquainted in the practical life with the land register, which inter alia, contains the documents of the previous registers. That was one of the reasons why I chose this theme. Another reason was my not only professional, but also my private interest in the development of the real estate register. The purpose of the thesis is not to submit the coherent interpretation of the fabric. There are outlined the various important periods of the development of the real estate register in the thesis, including constitutionally-legal development of the ownership right. The core part of the work describes the individual principles and their development in the registers of real estate. The core part of the thesis describes the individual principles and their development in the register of real estate. There is also described in detail the contents of the land register and the contents of the register of real estate, because of the differences in the registration of property. Overall, the...
|
|
|
Kolektivizace a transformace československého a českého zemědělství v letech 1945 - 2004, právně normativní pohled
Hraba, Zdeněk ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
1 Abstrakt Předmětem této práce je sledování proměn určitého výseku právního řádu, regulujícího organizaci a fungování zemědělství, v období přechodu z jednoho režimu do jiného režimu a v období jejich stabilizace. Práce pojednává o normativní regulaci československého a českého zemědělství v období uplatňování jeho kolektivizované podoby a v druhé části pak v období přechodu československého a českého zemědělství na jeho tržní podobu. Kolektivizace a vlastní vývoj socializovaného československého zemědělství je vymezena léty 1949 až 1990, transformace či spíše dekolektivizace a další vývoj tržního, nejprve československého a poté českého zemědělství, je datován od roku 1990 prakticky dodnes, přičemž tato práce se zabývá vývojem zkoumané právní úpravy jen do roku 2004, tedy do doby vstupu České republiky do Evropské unie. Od roku 2004 právní úprava již přestává být výlučnou záležitostí českého státu a musí být přizpůsobena právu Evropské unie, stejně jako ekonomické podmínky fungování tržního zemědělství jsou modifikovány uplatňováním společné zemědělské politiky Evropské unie. Kolektivizace a dekolektivizace je v této práci pojata z hlediska jejich družstevních forem, přičemž specifická problematika státních statků byla v této práci ponechána vědomě stranou, přestože podíl státních statků na socializaci...
|
|
|
Zdomácnění emfyteutického práva ve 13. a 14. století na Čáslavsku
Pehal, Zdeněk ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Adamová, Karolina (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Šouša, Jiří (oponent)
1 SOUHRN: Práce se zabývá procesem pronikání a doklady emfyteutického práva v Čáslavské provincii ve středověku. Tuto oblast můžeme přibližně vymezit pásmem Železných hor ze severu, z jihu pak řekou Sázavou. Zde působilo několik významných pozemkových vrchností, jako kláštery vilémovský, sedlecký a želivský, zvláště významná byla kolonizační činnost Lichtenburků, která se v oblasti rozvíjela od konce první poloviny 13. století. Lichtenburkové přišli do oblasti ze severozápadních Čech, z kontaktního území Českého státu, kde jsou doloženy jejich poměrně rané emfyteutické smlouvy a vůbec se předpokládá pronikání časných forem německého práva. Toto středověké právo, označované občas v písemných pramenech jako "stabilní a pevné" s sebou přinášeli noví osadníci, kolonisté z oblasti dnešní západní Evropy (také z Nizozemí), kteří s sebou přinášeli kromě nových znalostí kultivace krajiny (odvodňování, přeměna lesa v pole) také právní zvyklosti, kterými si upravovali právní vztahy při zakládání vesnic. Nebyli to jenom zemědělci, ale i jiní specialisté, především horníci, kteří s sebou přinesli technologie dobývání barevných kovů. Protože k nám přicházeli z jihozápadu (Porýní, Bavorsko) a severozápadu (Slezsko) hovoří nejstarší listiny o německém právu, později právu emfyteutickém. Zkušenosti těchto osadníků a horníků...
|
host ::
RSS.