|
|
Reflections of the deleuzian "time-image" in the films of Andrei Tarkovsky and of Alain Resnais
Konoreva, Evguenia ; Armand, Louis (oponent) ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo rozebrat filmy vybraných režisérů (Andrej Tarkovský, Alain Resnais) na základě filozofických úvah francouzského filozofa - Gillese Deleuze. Ve své knize "Film: Obraz-pohyb a Obraz-čas" zmíněný filozof vypracoval komplikovaný systém klasifikace kinematografických dílů a obrazů. Deleuze udává, že vývoj kinematografie prošel dramatickou změnou v poválečné době, kdy došlo ke zhroucení klasického schématu obrazu-pohybu. V důsledku totálního kolapsu konvenčních narativních metod a kolapsu předválečné individuality, poválečná kinematografická scéna, zejména v Evropě, zaznamenala vznik "obrazu-času". Táto práce se zaměřuje na analýzu uměleckých dílů v rámci "obrazu-času" a zkoumá způsoby, které umožnily vybraným režisérům realizovat netradiční a často kontroverzní pochopení světa. V části "Introduction" je uvedeno krátké shrnutí dějin filmové teorie a také stručný přehled knihy "Film: Obraz-pohyb a Obraz-čas". Vysvětluji, proč táto kniha nabízí širší a zajímavější přistup ke zkoumání filmového díla. V první kapitole rozebírám postavení filmu ve filozofii G. Deleuza, zapojení filmu do filozofického a estetického systému, ve kterým film je zbaven representativní funkce a vystupuje jako událost - "event". Nabízím přehled základních vlastností "obrazu-času". Druhá kapitola je věnována ruskému...
|
|
|
The Emersonian Pynchon
Naser, Safwan ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Ralph Waldo Emerson ajeho postmodernf kolega Thomas Pynchon ... zdanlive neslucitelne spojenf. Tato dimplomova prace si klade za cH prozkoumat neobvykle spojeni mezi temito autory a poukazat na znacny vliv, ktery Ralph Waldo Emerson bezpochyby mel nejen na autory, ktere od nej nedelila takova casova propast, ale i autora naprosto soucasneho, ktery by se podle vetsiny definic toho, co je v literature povazovano za postmodemi mel zcela oprostit od vlivu autora devatemicteho stoleti. Tento spletitY vztah bude prokazan hlavne na nejnovejsim dile Thomase Pynchona, Mason and Dixon, ktere odrazi mnoho aspektU toho, co bylo pro Emersona naprosto kllcove. Za zakladni tema prostupujfci celym dilem Mason and Dixon lze povazovat stanovovani hranic, a to jak v doslovnem, tak velmi abtsraktnim smyslu. Sam Emerson se zab)'val timto tematem velmi podobrobne a je patme, ze Pynchon ma s Emersonem z tohoto hlediska mnoho spolecneho, a to do takove miry, ze samotna hranice mezi postmodernim a romantick)'m cell znacnemu tlaku prehodnoceni, coz je stezejni myslenka, kterou oba auton sdileji.
|
|
|
Edward W. Said: postcolonial studies and the politics of literary theory
Machátová, Bibiana ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Ciel'om tejto diplomovej pnice bolo identifikovat' a interpretovat' kl'ucove momenty v diele litenirneho teoretika, kulturneho kritika a v neposlednom rade politickeho myslitel'a Edwarda W. Saida. Táto praca sa tak venuje literamo-kultlirnej rovine Saidovho die la a vyechava rovinu politickeho zivota, ktora je tiei d6lezitou sucast'ou Saidovej biografie. Pnicu som rozdelila do siestich kapitol, ktore mapuju premenu Saida z literamiho kritika na angazovaneho intelektuala. Prva kapitola sa zaobera Saidovym zivotom a jeho kulturnyrn pozadim. Pre pochopenie Saidovho diela je totiz nevyhnutne poznat' jeho osobnu historiu. Said, ktory sa narodil v Jeruzaleme a striedavo vyrastal v Egypte, Palestine a Libanone je hlboko poznaceny skutocnost'ou, ze po vytvoreni statu Izrael sajeho rodina nemohla vrátit' do Palestfny ana zvysok zivota straca "Domov". Druha kapitola pojednava 0 Saidove diele v oblasti Iiterarnej teorie. Ked'ze Said sa cely svoj zivot na ziadnom miste necftil uplne doma, "Text" se stal pre neho nahradnym domovom. Kapitola nacrtava vzt'ah Saida k Josephovi Comadovi a vysvetl'uje Saidovu snahu analyzovat' koncept zaciatkov. Dale tiez vysvetl'uje Saidov pohl'ad na text, ktory Said vidi v zlozitej struktlire vzt'ahov s okolitym svetom na rozdiel od prevladajuceho postsstrukturalistickeho prudu v mysleni...
|
|
|
The metaphysical detective story in Paul Auster's The New York trilogy and Thomas Pynchon's The crying of lot 49
Buršíková, Marika ; Robbins, David Lee (oponent) ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je analýza žánru metafyzického detektivního příběhu v konfrontaci s klasickým detektivním příběhem. Základní motivy a prvky žánru jsou ilustrovány konkrétními příklady z děl Newyorská trilogie Paula Austera a Dražba série 49 Thomase Pynchona. Obě tato díla užívají konvenčních prvků klasického detektivního příběhu, avšak tyto prvky určitým způsobem modifikují tak, že dochází k narušení navyklého způsobu čtení detektivního příběhu. Zatímco klasický detektivní příběh klade důraz na racionalitu a nabízí vždy jedno logické vyústění, ke kterému děj směřuje; metafyzický detektivní příběh popírá existenci jediného řešení a logocentrismu jako takového. Nejednoznačnost závěru vrací čtenáře zpátky k dílu samotnému, přičemž klade otázky o roli autora, čtenáře, jazyka a textu samotného. Porovnání klasického detektivního příběhu (žánru zabývajícího se epistemologickými otázkami) a metafyzického detektivního příběhu (směřujícího spíše k otázkám ontologickým) může posloužit i jako ukázka rozdílu mezi modernistickým a postmodernistickým způsobem chápání reality. Ústřední postavy románů Paula Austera a Thomase Pynchona se snaží v řešení 'případu' postupovat jako detektivové z klasických detektivních příběhů. Jejich pátrání však selhává právě z důvodu jejich víry v logocentrismus. První kapitola...
|
|
|
The disappointment of the Western intellectual in the twentieth century (in Saul Bellow's novels Mr. Sammler's Planet and Herzog)
Slováčková, Hana ; Roraback, Erik Sherman (oponent) ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si klade za cíl rozebrat d vody zklamání západního intelektuála ve 20. Století. Tato analýza je založena na dvou románech amerického intelektuála ve 20. Století. Tato analýza je založena na dvou románech amerického autora židovského p vodu, Saula Bellowa - Planeta pana Sammlera a Herzog. Jako relevantní sekundární literaturu jsem zvolila práce a zápisy ze seminá prof. M. Machovce, který se d kladn v noval vývoji antropologické sebereflexe až do sou asnosti: snaží se co nejvíce upozornit na problematické vít zství individualismu v d jinách západní civilizace a jeho možnou osudovost pro její budoucnost. Dále jsem se opírala o filosofické teorie t í známých filosof - Sv. Augustina jako p edstavitele základ západní civilizace a od sou asnosti vzdáleného chápání podstaty lov ka; F. W. Nietzscheho reagujícího na patrnou zm nu duchovního života západní civilizace svými p evratnými koncepty lov ka; a J. P. Sartra, který se pokusil vytvo it z d sledného atheismu opravdový humanismus. Nejd íve jsem se pokusila stru n nastínit vývoj západní civilizace od individualizace k individualismu. Západ dostal do kolébky t i druhy d dictví - z eckého génia základy všech v d a dovedností s d v rou ve vlastní rozum, dále z judaismu a k es anství získal Evropan chápání p ítomnosti za len né do budoucnosti, což...
|
|
|
Giving a voice to the Other: Said's theory of anti-colonial resistance
Daghman, Ali ; Roraback, Erik Sherman (oponent) ; Armand, Louis (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou problematiky protikoloniálního odporu, jak jej zpracovávají Michel Foucault, Homi Bhabha a Edward Said. Konceptu protikoloniálního odporu se v porovnání s tématy koloniální moci a koloniálního diskursu dostává podstatně méně pozornosti. Tato diskrepance je jedním z důsledků současného pojetí koloniální moci a koloniálního diskursu v rámci postkoloniálních teorií. Teoretické zpracování koloniální moci a odporu proti ní v díle Edwarda Saida a Homi K. Bhabhy vychází z díla Michela Foucaulta. Foucaultova koncepce moci se s otázkou odporu vyrovnává tak, že definuje odpor jako funkci moci, čímž omezuje možnosti odporu a přesouvá odpor z dosahu kolonizovaného do rukou kolonizátora. Podobně oslabuje Bhabhovu koncepci odporu absence úvah o domorodém, protikoloniálním a politickém vědomí. Said nabízí ve svém díle podstatně diferencovanější popis koloniální zkušenosti, odmítá jednotnou koncepci koloniální moci a naopak vytváří prostor pro protikoloniální subjektivitu a konání. Tato práce se nejprve zamýšlí nad pojetím moci a odporu v díle Michela Foucaulta a následně analyzuje, jak s ním ve svém díle pracují Edward Said a Homi Bhabha: kde se s Foucaultovým pojetím prolínají, kde se od něj liší nebo jej, v Bhabhově případě, naplňují. I když Saidův a Bhabhův přístup charakterizují odlišné...
|
|
|
Robert Frost: the village and beyond
Mecner, Michal ; Roraback, Erik Sherman (oponent) ; Quinn, Justin (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá básnickým dílem Roberta Frosta (1874-1963), významného amerického básníka a uznávané ikony amerického národa. Frost byl básník natolik výjimečný, že se mu dostalo vzácné výsady, a sice že podobně jako William Shakespeare, který byl básníkem nejen Anglie, ale i samotného anglického jazyka, rovněž Frostovo dílo přesahuje hranice Ameriky a lze jej po právu považovat za básníka jazyka anglického. Frost mistrně zachází s hovorovým jazykem a novoanglickými dialekty. Po zvukové a formální stránce pak zachovává úroveň takřka nedostižnou. Takto se Frostovi podařilo propůjčit jazyk obdivovaných anglických básníků obyčejnému novoanglickému lidu. Přestože velkou část života strávil na farmách a ve venkovských regionech, čímž jej lze zařadit po bok pastorálních básníků-farmářů, jejichž tradice sahá k Publiu Vergiliu Marovi, Frost sám z venkova nepocházel. Narodil se v San Francisku v Kalifornii a vyrůstal ve městě, tudíž jeho příběh je spíše příběhem cizince, kterému Nová Anglie učarovala natolik, že se v ní rozhodl zůstat, což jej řadí po bok mnoha předních amerických literátů a myslitelů. Frost však zůstává bytostným modernistou, neboť patřil k prvním zástupcům tohoto nového literárního hnutí, jež prolomilo konvence literárních směrů všech předešlých epoch. A zrovna tak lze hovořit o...
|
|
|
Contemporary revaluation of southern local color fiction
Pegues, Dagmar ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent) ; Ewell, Barbara Claire (oponent)
Tato dizertacni pnice si klade za cH prehodnotit dHo Kate Chopin a Grace King, dvou nejvyraznejsich predstavitelek fikce takzvaneho mistniho koloritu (local color) americke Louisiany piSicich ve druhe polovine devatemicteho stoleti a na prelomu devatemicteho a dvaciiteho stoleti a aplikovat nove kriticke nahledy na jejich dilo, ktere se castecne odchyluji jak od soucasnych feministickych reinterpretaci jejich del, tak od jejich soudobych interpretaci, ktere zdurazfiuji rozpor mezi narodni a regionalni perspektivou. Jak tato prace v peti kapitolach dotvrzuje, postkolonialni literami teorie nabizeji altemativni nahled na kategorii rasy, ktera je jednim ze zasadnich temat zanru mistniho koloritu. Kategorie rasy, ktera je v ramci modemich interpretaci tohoto zanru casto zjednodusovana Ci do urCite miry ignorovana, je v teto praci posuzovana v ramci kontextu daneho regionu za vyuziti pristupu postkoloniaInich literamich teorii, jez jsou zachyceny predevsim v dilech nasledujicich autorU a autorek: Frantz Fanon (Black Skin, White Masks), Homi K. Bhabha (Location of Culture), Gloria Anzaldua (Borderlands/ La Frontera. The New Mestiza), Edward Said (Orientalism), Patricia Yaeger (Dirt and Desire) a Ania Loomba (Colonialism/Postcolonialism). V dusledku tato prace zkouma zobrazovani rasovych stereotypu, predevsim...
|
|
|
The Puzzle Novel
Stock, Richard Thomas ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Peprník, Michal (oponent) ; Miller, J. Hillis (oponent)
Tato disertační práce vychází z tvrzení, že studie románu nevyužila pojmenování jedinečných charakteristik románu ze strany myslitelů počátkem dvacátého století. Mým konkrétním úkolem u sestavovaného románu je v jistém smyslu pouhé určení příkladu typu studie, jenž považuji za nezbytný pro další porozumění jak románu, tak příběhu. Snahu naratologie ve dvacátém století chápu jako nutný projekt, který však svých cílů nakonec nedosáhl. Teorie románu se mezitím ve třicátých letech dvacátého století jevila být v lepší pozici pro dosažení užitečné kritiky, ale od té doby nezaznamenala žádný svůj vliv na oblast bádání, jenž mít měla. Disertační práce proto pojednává o různých filozofických pracích, zejména od autorů Gillese Deleuzeho a Maurice Blanchota. Jako sestavované romány jsou v práci podrobně rozebírány tři romány a přestože byly vybrány záměrně, nepředstavují žádný ucelený celek: dílo Ulysses (1922) od Jamese Joyce, které nazývám prvním sestavovaným románem ve smyslu této studie; Gravity's Rainbow (1973) od Thomasa Pynchona, přední postmoderní román a rovněž příklad extrémního sestavovaného románu; a Prisoner's Dilemma (1988) od Richarda Powerse, sestavovaný román ukazující opravdové možnosti románové formy. Účelem této studie není dospět k absolutním závěrům románů, na které se zaměřuje nebo žánru, jenž...
|
|
|
Authentic existence and the "American dream" in Dreiser's fiction
Černá, Pavlína ; Procházka, Martin (oponent) ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat pojetí mýtu "amerického snu" v následujících dílech Theodora Dreisera: Sestra Carrie, Jennie Gerhardtová a Americká tragédie. První kapitola nás uvádí do problematiky mýtu "amerického snu" a vysvětluje jeho kulturní a historické kořeny. Další část se zabývá již konkrétně Dreiserovým pojetím daného konceptu a zároveň dává do kontextu autorův život a jeho fikci. Následující tři kapitoly pojednávají o hlavních hrdinech a hrdinkách a jejich vyrovnání se s realitou "amerického snu" a společností, ve které žijí. V závěru se zabývám Dreiserovým přínosem pro americkou literaturu, jeho stylem, spisovateli, kteří jím byli ovlivněni a v neposlední řadě také termíny, pod které je autor tradičně i netradičně zařazován. V úvodní kapitole se seznamujeme s pojmem mýtu "amerického snu". Každý národ do jisté míry spojují a vytvářejí specifické atributy jako např. společný jazyk, rasa, sdílené území či historie. V případě Spojených států amerických, které jsou zemí přistěhovalců a tudíž zemí mnoha kultur, je společným stavebním kamenem mýtus. Konkrétně mýtus "amerického snu", jinými slovy víra, že každý může skrze svojí odhodlanost, vytrvalost a tvrdou práci dosáhnout v životě úspěchu bez ohledu na svůj původ a prostředí, ze kterého pochází. "Americký sen" má svoje kořeny v...
|
host ::
RSS.