|
|
Zdravé bydlení
Zhuravlyova, Yelena ; Koutný, Jan (oponent) ; Peřinková, Martina (oponent) ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Každé velké město se postupem času dostává do těžko řešitelných problémů: přelidnění, dopravní zácpy, zhoršení ekologické situace. Přechod od průmyslové k informační fázi růstu proběhl v některých zemích rychleji, než se podařilo přetvořit infrastrukturu. Proto environmentální navrhování a stavebnictví by neměly být krátkodobou módou, ale spíše dlouhodobou cíle pro všechny skupiny spojených s výstavbou. Zdravé bydlení je jedním z mnoha požadovaných cílů, jak začít složitou a dlouhodobě ekologicky orientovanou rekonstrukci měst. Pro jejich úspěšnou ekologickou obnovu je nutná znalost již realizovaných příkladných řešení. Za tím účelem disertační práce analyzuje základní ekologické problémy sídel, analyzuje příklady přístupů ke zlepšení ekologických parametrů měst na referenčních zahraničních příkladech a vytváří kritéria a zásady navrhování urbanistických struktur pro zdravé bydlení v České republice.
|
|
|
Mobilní stavby pro nouzové bydlení
Kučerová, Petra ; Selcová, Lubica (oponent) ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Tato práce si bere za cíl představit problematiku post-katastrofické rekonstrukce území a obydlí se zaměřením na dočasné formy bydlení. Kvůli komplexnosti tématu je v textu představeno vícero různých aspektů, od mobilních staveb a základů environmentalistiky a zahraniční pomoci, přes dočasná post-katastrofická sídla a stavby, až po hodnotící databáze přechodných post-katastrofických staveb. Pozorování je zaměřeno především na přístřešky vznikající těsně po katastrofě. Na základě studia příruček, směrnic, post-katastrofických zpráv a analýzy objektů do nouzových situací byla autorem formulována hypotéza, stanovující nejdůležitější faktory, na kterých závisí úspěšná implementace mobilních staveb do post-katastrofických podmínek. Těmito faktory jsou: transportovatelnost, ekonomičnost, univerzálnost s možností adaptace na místo katastrofy a vývoj v čase. Hypotéza byla ověřena na příkladech vybraných 17 mobilních staveb a v ateliérových studentských pracích. Vedle globálního představení problematiky post-katastrofické rekonstrukce obydlí z více úhlů a formulování základní hypotézy spočívá přínos této práce ve stanovení tří okruhů současných mobilních staveb, v určení základních typů vznikajících přechodných staveb a v popisu post-katastrofických staveb a sídel.
|
|
|
Pracovní (výrobní) prostředí bez bariér
Boleslavská, Yvona ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; doc.Ing.arch.Peter Daniel,PhD. (oponent) ; Ing.Kateřina Poláčková (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
ABSTRAKT Disertační práce Pracovní prostředí bez bariér se snaží upozornit a zvýraznit některé faktory, které se promítají a stále více budou promítat do architektonické tvorby - práce architekta. Otázka staveb určených k vytváření pracovního prostředí bez bariér se nyní i do budoucna bude stávat velmi exponovanou oblastí rozvoje společnosti, neboť bude nezbytné stále citlivěji reagovat na disproporce v možnostech člověka a v možnostech společnosti vytvářet nová pracovní místa, zavádět progresívní technologie, počítačové systémy a v neposlední řadě reagovat i na nové možnosti ve využívání tvůrčí invence člověka. Prezentovaná dizertační práce vychází z definic klíčových slov tohoto tématu – pojmů zdraví a handicap. Směřuje do oblasti etiky vzájemné komunikace ve společnosti a jejího vnímání člověkem s určitou odlišností – handicapem. Analyzuje také limity lidských možností v kontextu soudobých a budoucích progresívních technologií. Téma pracovního prostředí bez bariér nutně čerpá z historického vývoje prostorů pro pracovní aktivity člověka a naznačuje jeho budoucí trendy. Podstatná část dizertační práce se zabývá podmínkami vstřícného pracovního prostředí nejen po stavební stránce, ale především tvorbou interiéru a jeho vybavením flexibilním mobiliářem a kompenzačními pomůckami, a to nejen pro osoby s handicapem. Vědecká podstata a přínos práce spočívá ve vyhodnocení terénního dotazníkového průzkumu, jehož respondenty byly společnosti zaměstnávající osoby s handicapem. Analýza a následně syntéza odpovědí kompetentních osob z reálného života, snažících se zaměstnávat tuto znevýhodněnou část naší společnosti, přinesla informace, které jsou shrnuty do závěrů a doporučení.
|
|
|
Architektura pasivních domů na venkově
Novák, Petr ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Tato disertační práce prověřuje možnost výstavby pasivních veřejných budov v prostředí venkova České republiky, možnost uplatnění přírodních materiálů při jejich výstavbě a v závěru stanovuje architektonické zásady pro jejich navrhování. Zkoumá stav rozšíření tohoto typu budov v okolních zemích i na našem území, rozdíly v jejich architektonických a technických vlastnostech a možnosti uplatnění přírodních materiálů při jejich výstavbě tak, aby nově navrhované veřejné budovy splňovaly nejen technické a architektonické zásady navrhování pasivních domů, ale aby současně zohlednily i použití tradičních místních přírodních materiálů.
|
|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
| |
|
|
Šetrné bydlení na venkově
Čáslava, Petr ; RNDr.Jiří Svoboda,CSc.,DSc. (oponent) ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Gaillyová, Yvonna (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Zatímco jsem strávil 7 let studiem, praktickými zkušenostmi a věnování se této práci, prošlo stavebnictví vývojem od stavebního boomu až po současnou stavební krizi. Poptávka po levných stavbách, materiálech a vůbec bydlení prudce vzrostla. Ceny energií rostou každým rokem... Zdá se, že dnes nebo v brzké budoucnosti budeme všichni muset řešit zásadní úkol. Tím úkolem je zamezení současného tempa poškozování a ničení klimatu naší planety a našeho životního prostředí. V tomto světle se jeví otázka energeticky úsporné výstavby velmi aktuálně. Zadáním práce bylo prověřit možnosti šetrného bydlení na venkově z hlediska environmentálního. Mojí hypotézou bylo, zda lze ze vzorku předem definovaných, tedy vybraných stavebních systémů porovnáním jejich vlastností určit vhodného kandidáta pro stavbu pasivní dřevostavby svépomocí. Cílem je nabídnout stavebníkům a projektantům přehled vhodných stavebních systémů pro úsporné dřevostavby s možností porovnat jednotlivé faktory ovlivňující rozhodování stavebníka o výběru konstrukce dřevostavby. V práci předkládám porovnání sedmi stavebních konstrukčních systémů jakožto základního prvku architektury. Při realizaci energeticky úsporného domu je architektonická forma mnohdy podmiňována konstrukcí. Z tohoto důvodu je potřeba projektantům nabídnout přehled možností a parametrů jednotlivých stavebních systémů, které je pak možné použít pro svobodné navrhování domu a jeho snadnou realizaci svépomocí. Pro investory rodinných domů svépomocí je zásadní otázka financí, z tohoto důvodu v závěru vyhodnotím vhodný stavební systém ve vztahu výkon versus cena. Je potřeba brát v úvahu také architektonickou stránku domu a to zejména prostorové a dispoziční řešení a design fasády a celkově vztah domu s kontextem rurálního prostředí. Mým cílem bylo dokázat, že kvalitní architektonický návrh může být součástí levného, energeticky úsporného a environmentálně šetrného domu postaveného svépomocí.
|
|
|
Architektura soudobého rodinného domu v Beskydech
Mrva, Kamil ; Žabičková, Ivana (oponent) ; Peřinková, Martina (oponent) ; Rak, Milan (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá tématem architektury soudobého rodinného domu v Beskydech. V úvodu této práce je popsáno území včetně dokumentu Chráněné krajinné oblasti (CHKO). V posledním období několika let je toto téma velice diskutované mezi architekty a projektanty v dané oblasti. Na území CHKO je dlouhodobě patrná soudobá architektonická stagnace, neboť v dané oblasti kvalitní architektura na jen trochu vyšší úrovni nemá možnost vznikat jinak, než v konfliktu s devastující politikou CHKO Beskydy. Cílem práce jsou zásady jak vytvořit soudobý rodinný dům v Beskydech. Experimentální ověření práce je popsáno na návrhu a realizaci rodinného domu na Prostřední Bečvě. Tato disertační práce, včetně analýzy získaných poznatků, sběru informací, odborných posouzení, soudně znaleckých posudků, se stala důležitou součástí inženýrské činnosti, při schvalování daného projektu mezi institucemi státní správy.
|
|
|
Nové formy participace při obnově malých a středních měst
Chladil, Jan ; Sklenář, Vavřín (oponent) ; Mgr.František Kubeš (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Cílem práce je analýza současného stavu obnovy Dolního Rakouska a Jižní Moravy a vyvození důsledků kroky vedoucí k úspěšné obnově v budoucnosti. Srovnání současných metod obnovy kraje Dolního Rakouska a Jižní Moravy a pozorování současných trendů obnovy na evropské úrovni nás vede k úkolu, kdy chceme tuto zkušenost předat a pomocí práce naznačit podporu obnovy u nás a participovat s obnovou zahraniční. Vytvoření vize obnovy je dostatečné zádostiučinění práce. Mezi kraji jižní Moravy a Dolního Rakouska můžeme vidět také historickou paralelu. Jsou to slavné doby rakousko-uherské monarchie, ale i neplánovitých ekodevastací a agrokultury. Malé a střední město jižní Moravy začíná v porevolučním čase s hledáním nové identity i s hledáním nových způsobů, jak obstát v tržní konkurenci vůči jiným městům. Právě snaha rozvinout a obohatit stávající systém po vzoru dolnorakouských přátel je zaslíbenou písní budoucnosti.
|
|
|
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
|
host ::
RSS.