|
|
Politické probuzení islámu (Blízký východ, nerovnoměrná modrnizace a vzestup islamistických hnutí)
Černý, Karel ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Mendel, Miloš (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Anotace: Studie se zabývá příčinami (a) růstu politického napětí a především (b) příčinami vzestupu popularity islamistických hnutí (od umírněných egyptských Muslimských bratří či turecké AKP až po militantní skupiny uchylující se k terorismu) v regionu Blízkého východu v druhé polovině 20. století. Zabývá se tak konfliktem stávajících zdiskreditovaných a nepopulárních politicko-ekonomických elit a jejich vyzyvateli v podobě politického islámu. Základní příčiny jsou spatřovány v nerovnoměrném procesu modernizace: (1) příliš rychlém tempu socio- demografické změny (urbanizace, demografická revoluce, expanze vzdělávacích systémů a médií), (2) pomalejším a nestabilním růstu ekonomickém (především trh práce) a (3) zcela mizivé změně politického subsystému. Nerovnoměrnost blízkovýchodního modernizačního procesu ve všech jeho uvedených dimenzích je podrobně mapována a dokládána s pomocí příslušných empirických ukazatelů. Tento pohled je rozšířen o systematickou komparaci průběhu modernizace v dalších post-koloniálních regionech současného světa. Ale je naznačeno také srovnání s ranou modernizací evropskou, která byla provázena také obdobně vyostřeným sociálním konfliktem, který se však odlišoval dominancí soupeřících sekulárních ideologií. K tomuto nerovnoměrnému vývoji dochází v kontextu diskreditace sekulárních...
|
|
|
Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace
Lánský, Ondřej ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Arnasson, J.H. (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Ondřej Lánský Zkoumání jedné podoby morálního zázemí atlantické modernizace Abstrakt Tato disertační práce se zabývá kritikou fundamentálního atlantického morálního vzorce, který spoluformuje některé významné rysy pojetí sociálna, politiky a lidského jednání v globální éře a podporuje tak legitimitu panujícího řádu. Konkrétně je hlavním cílem této práce ukázat patologické momenty současného vývoje společnosti pomocí srovnání určitých konstitutivních prvků atlantických a latinskoamerických společností. Nejširším teoretickým východiskem je potom teorie uznání Axela Honnetha. Jako artikulace konstitutivních prvků sociální normativity (tedy jako vyjádření sociálně sdílených morálních představ o sociálním uspořádání) autor používá vybrané sociálně- filosofické koncepty: liberalismus Johna Rawlse a filosofie osvobození Enrique Dussela. Práce spočívá na čtyřech krocích v rámci tří kapitol. Prvním krokem je důkladná sociologická analýza pojmu sociálního ocenění v rámci teorie uznání. Druhým krokem je analýza normativní teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Třetí krok spočívá v upozornění na jisté momenty, které dovolují určitou interpretaci a kritiku pojmu sociálního ocenění a liberálního vymezení morální legitimizace společností atlantického civilizačního okruhu. Čtvrtým krokem je zkoumání určitého sebereflexivního...
|
|
|
Útvar rychlého nasazení: Vnímání terorismu příslušníky protiteroristické jednotky ve vztahu k české bezpečnostní politice
Hladík, Jan ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky (ÚRN) jako o specifické protiteroristické jednotce. Cílem bádání bylo vykreslení pozice útvaru v kontextu strategických zájmů ČR. Zároveň provést hlubší rozbor významu tohoto typu bojové jednotky pro principy společenské smlouvy - Ústavy ČR. Nejprve byl vytvořen model inovativního terorismu a následně teroristy, následován anti-modelem antiterorismu a antiteroristy. Následně je popsán vzájemný vztah těchto protipólů se svými implikacemi. Opíraje se o tento model vzájemné konfliktní dynamiky byl proveden empirický výzkum uvnitř ÚRN. Ten měl za cíl reflektovat teoretická zjištění a testovat modely pomocí kvalitativního pozorování a dotazování. Metody výzkumu kombinovaly techniky zúčastněného pozorování, neformální a nahrávané rozhovory s otevřenými otázkami, s řadou konzultací. Práce pak v závěrečné diskusi výsledků motivuje k zavedení inovujících protiteroristických mechanismů a politik. Klíčová slova: Útvar rychlého nasazení; ÚRN; URNA; terorismus; politické násilí; protiterorismus; antiterorismus; speciální jednotka; protiteroristická jednotka; terorista; antiterorista; bezpečnost; Česká republika; bezpečnostní politika; bezpečnostní systém; Irák; Afghánistán
|
|
|
Vliv mediálního obrazu na vývoj občanské iniciativy Ne základnám
Remundová, Ivona ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá vlivem mediálního obrazu na následnou činnost sociálního hnutí. Práce analyzuje situaci součinnosti vytvořeného mediálního obrazu a následnou reakci či změnu v argumentaci ze strany sociálního hnutí. Analýza se zabývá interakcemi mezi médii a aktivisty - členy jedné z největších občanských iniciativ porevolučního období - hnutí Ne základnám, a to po dobu datovanou od vzniku této Iniciativy do konce roku 2007. Hlavní částí práce je analýza několika klíčových organizovaných akcí a jejich mediálního ohlasu. V práci je výpověďmi bývalých členů Iniciativy nastíněno, jakým způsobem byla prováděna analýza médií. Z této teze vyplývají výzkumné otázky - jakým způsobem byla (argumentační i reprezentační) činnost této Iniciativy ovlivněna interpretací mediálních výstupů a dále do jaké míry byla tato Iniciativa úspěšná v prosazování svých argumentů a rámců do médií? Metodami zkoumání jsou zúčastněné pozorování, analýza dokumentů, diskursivní analýza mediálních výstupů a rozhovory s klíčovými aktéry Iniciativy. Výběr analyzovaných událostí byl proveden na základě faktu, zda byla akce pořádána za účelem upoutání pozornosti médií, výběr akcí byl konzultován s klíčovými respondenty výzkumu.
|
|
|
Postoje České republiky k bezpečnostní a obranné dimenzi EU: hodnocení a perspektivy
Málek, Jan ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Anotace: Práce je případovou studií, která se zabývá postojem České Republiky k bezpečnostní a obranné dimenzi Evropské unie. Zaměřuje se na kontext Evropské bezpečnostní a obrané politiky EU. Předkládá podrobný vhled do systému tvořeného evropskými institucemi, jejich pravomocemi a rozhodnutími na straně jedné a členskými státy na straně druhé. V rámci tohoto kontextu formuluje čtyři hlavní problémy, kterými se evropská bezpečnostní a obranná politika projevuje v bezpečnostní politice členských států. Na nejvýraznější z těchto problému se text zaměřuje a zkoumá, zda a jak se tyto problémy projevují v postojích definovaných aktérů české bezpečnostní politiky. Klíčová slova: Evropská unie, Společná bezpečnostní a obranná politika, Česká republika, bezpečnostní politika
|
|
|
Role Střední Evropy v americké zahraniční politice po studené válce
Jireš, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Kořan, Michal (oponent) ; Ellinger, Jiří (oponent)
Hlavním cílem této práce je zmapovat americké pohledy na postavení Střední Evropy v americké zahraniční politice v období od skončení studené války. Její ambicí je systematizovat tu výseč amerického myšlení, jež se dotýká Střední Evropy a vztahů USA s tímto regionem, a porozumět tomu, jak jednotlivé americké myšlenkové směry a tradice na tuto tematiku pohlížely a pohlížejí. Za tímto účelem využívá dvě existující typologizace amerického zahraničněpolitického myšlení a následně se pokouší formulovat typologizaci vlastní, jež by byla vhodnější pro postižení spektra amerických pohledů na Střední Evropu. Práce nepopisuje, co se ve středoevropsko-amerických vztazích skutečně stalo, ale snaží se přispět k porozumění americkému zahraničněpolitickému myšlení, respektive jeho jedné tematické součásti: té, jež se týká středoevropsko-amerických vztahů a postavení Střední Evropy v mezinárodní politice. Prostředkem, jenž k tomuto účelu práce využívá, je analýza amerického diskursu o Střední Evropě po skončení studené války, přičemž práce nepředpokládá přímý kauzální vztah mezi touto diskusí a reálnou podobou americké zahraniční politiky. Předpokládá nicméně, že praktická podoba americké zahraniční politiky vůči Střední Evropě je touto diskusí ovlivňována, respektive že postoje, názory a návrhy v ní vyjádřené...
|
|
|
Gruzínsko-ruské vztahy v období let 2004 -2011 Boj za nezávislost Gruzie
Achvlediani, Ketevan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá mapováním a analýzou Rusko-gruzínských vztahů v období mezi roky 2004-2011. Zaměřuje se především na vývoj vztahů po nástupu nového gruzínského prezidenta Mikhaila Saakašviliho a po jeho transformaci gruzínské politiky. Práce je chronologický rozdělena na historické ose vývoje událostí, počínaje od historie Gruzie a vzniku gruzínského národa se autor dostává k problematice srpnové války v roce 2008. Hlavním cílem této práce je najít příčiny války mezi Ruskem a Gruzii, zmapovat jejích dlouholeté nepřátelské vztahy a pokusit se najít možnost jejich řešení. Východiskem práce je předpoklad, že Gruzie a Rusko vždy byli národy kulturně si velmi blízké a proto i jejích přátelské vztahy jsou nutností pro regulaci konfliktů na hranicích Gruzie. Rusko jako silnější soused, vždy mělo převahu nad Gruzii, proto v dalších kapitolách je zdůrazněná nutnost zásahu mezinárodních organizaci, jako je NATO, OBSE, EU atd. do otázek rusko- gruzínského konfliktu, aby se mocenské síly vyrovnaly na obou stranách. V posledních kapitolách se práce věnuje intervenci mezinárodního společenství, jestli i nadále jejich tlak na Rusko bude intenzivní a zda v budoucnu budou schopné uskutečnit jednání mezi Ruskem a Gruzii, které by schválilo řešení konfliktů mírovou cestou? Klíčová slova: Abcházie,...
|
|
|
Hledání legitimního vládce v sektách šī'itského islámu
Růžička, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce je klasifikovat podobu panství a vlády v šī'itském politickém myšlení, jejich vývoj i schopnost obstát v politické praxi. Především si všímám způsobu chápání politické moci a jejího kardinálního spojení s osobou imáma, jež představuje světského i náboženského vůdce komunity. K popisu výše uvedených problémů využívám realitu prvotního islámu včetně šī'itské argumentace pro rozpad muslimské ummy, dále důvody, které vedly k mnohonásobnému štěpení šī'ismu včetně analýzy konkrétních příkladů (Dvanáctníci, Ismā'īla, Hašašíni, Alawi, Duryz, moderní Íránská islámská republika) a konečně deskripci zásadní reformulace panství a vztahu komunity k němu provedené ajatollāhem Chomejnīm. Právě od jeho politického konceptu Wilājat al-faqīh odvíjím i analýzu modernizačních procesů v šī'itském politickém myšlení vedených za tím účelem, aby bylo stále aktuální, ale neodchýlilo se od zjeveného. Moji snahou je proto analyzovat, zda Wilājat al-faqīh lze ještě chápat jako návrat ke kořenům šī'ismu či zda jde o novou kvalitu, která buď sakrální a moderně profánní propojí, nebo naopak trvale oddělí.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.