|
|
Dvojité kláštery v premonstrátském řádu
Zemanová, Hana ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
RESUMÉ Tato práce o dvojitých klášterech v premonstrátském řádu popisuje chronologicky vznik těchto klášterů od jejich počátku až do 12. století a to nejen na Východě, ale i na Západě. Dvojité kláštery vznikaly živelně především v době rané církve. Jejich vznik a postupný zánik ovlivňovala nejen náboženská, ale i sociální a politická situace v širším okolí. Nejznámější dvojité kláštery vznikaly ve 12. století v premonstrátském řádu a rychle se šířily z Francie i do sousedních zemí, protože svatý Norbert byl stoupencem takového uskupení. Později ale bylo třeba dát soužití obou pohlaví nějaký řád či pravidla. Bylo tedy rozhodnuto oddělit dvojité kláštery nejen vzdálenostně, ale i právně. V období schizmatu, kdy se generálních kapitul účastnili pouze opati řádu jižně od Rýna, bylo těžké prosazovat oddělení komunit a proto se dvojité kláštery na území dnešního Německa udržely déle než ve Francii. To dokládá i vznik dvojitého kláštera ve Weissenau v roce 1145 a následné přemístění sester do nedalekého Meisenthalu v roce 1156. A tak postupným rušením a přestěhováním konventů sester docházelo současně k rušení dvojitých klášterů a začal se více uplatňovat systém zakládání samostatných ženských klášterů. Dvojité kláštery měly v církevních dějinách svoje místo takové, jaké odpovídalo historické etapě, byly však...
|
|
| |
|
|
Genetická diverzita v populaci západního poddruhu antilopy Derbyho (Taurotragus derbianus derbianus) chované v polozajetí v Senegalu, fylogenetické vztahy mezi západním (T. d. derbianus) a východním poddruhem antilopy Derbyho (T. d. gigas)
Zemanová, Hana ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Jarmila, Jarmila (oponent)
Zástupci čeledi Bovidae jsou předmětem mnoha výzkumů, které se zabývají jejich fylogenezí, taxonomií, časem divergence, nebo genetickou diverzitou. Taxonomie se řeší pomocí srovnání morfologických znaků nebo genetickými metodami, genetická diverzita může být zjištěna analýzou rodokmenu nebo taktéž genetickými analýzami. Tragelaphinae čítají devět druhů v rámci dvou rodů Tragelaphus sp. a Taurotragus sp. Antilopy rodu Taurotragus (T. derbianus and T. oryx) patří mezi největší antilopy světa. Antilopa Derbyho (Taurotragus derbianus) má dva poddruhy, západní (T. d. derbianus) a východní (T. d. gigas), které se rozlišují na základě morfologických znaků. Západní poddruh antilopy Derbyho (T. d. derbianus) patří ke kriticky ohroženým živočichům. Jediná populace tohoto druhu, čítající méně než 200 jedinců, žije národním parku Niokolo Koba v Senegalu. Pro záchranu tohoto poddruhu byl v roce 2000 založen chov v polozajetí. Vznikl za účasti šesti zakladatelů (jednoho samce a pěti samic), u kterých předpokládáme, že nejsou příbuzní. Populace v roce 2013 čítá 95 jedinců, žijících v sedmi stádech v rezervacích Bandia a Fathala v Senegalu. Populace je spravována managementem, který se snaží minimalizovat příbuznost jedinců. V roce 2008 byla vytvořena plemenná kniha antilopy Derbyho (T. d. derbianus), která je každoročně publikována. Jedná se o malou populaci s nízkým počtem zakladatelů a bez genového toku, ohroženou inbreedingem a genetickým driftem. Genetická diverzita této populace byla zhodnocena pomocí mikrosatelitních markerů a výsledky této analýzy byly porovnány s výsledky analýzy rodokmenu. Analýza rodokmenu ukázala největší genetickou diverzitu v generaci zakladatelů (FOUNDERS). V generaci potomků zakladatelů (OFFSPRING 1; narozených v sezóně 2007/2008) genetická diverzita klesla díky tomu, že reprodukce se účastnil jediný samec. V další generaci potomků, tj. mláďat potomků zakladatelů (OFFSPRING 2; narozených v sezóně 2009/2010) diverzita vzrostla díky zapojení více jedinců do reprodukce. Pro genetickou analýzu bylo vybráno patnáct jedinců a pět polymorfních mikrosatelitních lokusů (z celkového počtu třinácti testovaných). Byly hodnoceny parametry genetické diverzity (HE a HO, Ar a odchylky od Hardy-Weinbergovy rovnováhy, a FIS a FST).Nebyly zjištěny žádné odchylky od Hardy-Weinbergovy rovnováhy. Výsledky genetické analýzy potvrdily nejvyšší genetickou diverzitu u zakladatelů (FOUNDERS: Ar = 2.79; HE = 0.664; HO = 0.750; FIS = --0.154). V obou generacích potomků hodnoty alelické bohatosti a pozorované a očekávané heterozygotnosti klesly (Ar = 2.15; HO = 0.580; HE = 0.586 u OFFSPRING 1 a Ar = 2.14; HO = 0.370; HE = 0.480 u OFFSPRING 2). Oproti výsledkům analýzy rodokmenu nebylo pozorováno žádné zlepšení v generaci OFFSPRING 2. Výsledné hodnoty parametrů genetické diverzity byly celkem uspokojivé, navzdory nízkému počtu zakladatelů a páření příbuzných jedinců.
|
|
|
Prediktivní řízení založené na modelu pro aplikaci plynulého odlévání oceli
Zemanová, Hana ; Mauder, Tomáš (oponent) ; Štětina, Josef (vedoucí práce)
V diplomové práci je odvozena rovnice vedení tepla zahrnující fázové a strukturální změny, včetně různých okrajových podmínek, jak po matematické stránce pomocí parciálních diferenciálních rovnic, tak i čistě z pohledu fyziky a přenosu tepla. Jako nejvhodnější se ukazuje výpočet rovnice metodou entalpie. V této rovnici se vyskytuje nejen entalpie, ale také teplota a převodní vztah mezi těmito veličinami je nelineární a poměrně komplikovaný na to, aby byl vyjádřen matematickým vztahem. K převodu mezi entalpií a teplotou využíváme hodnoty naměřené nebo vypočtené pomocí solidikačních modelů v určitých bodech. Výpočet je implementován v Matlabu do rozšiřujícího prostředí Simulink. Toto blokové prostředí je v praxi v oblasti regulace velmi oblíbené. Vytvořený program vychází z ustáleného stavu, který byl nastaven s pomocí odborníků, tedy reálně použitelný. Program dopočítává intenzitu chlazení v závislosti na vstupní licí rychlosti, vstupní licí teplotě a požadovaných teplotních průběhů. Míru ovlivnění chlazení podle daných kritérií je možno měnit. Do programu je implementován prediktivní regulátor, který reguluje chlazení na základě předpokládaného vývoje. V práci je porovnán průběh povrchových teplot a chlazení pro případ výpočtu s prediktivním regulátorem a bez něj.
|
|
| |
|
|
Změny při posuzování nároku dávek pěstounské péče od roku 2013
ZEMANOVÁ, Hana
Pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné péče v České republice. Dítě svěřené do pěstounské péče i jeho pěstoun jsou státem hmotně zabezpečeni dávkami pěstounské péče. Do roku 2012 upravoval dávky pěstounské péče zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. V roce 2012 byly novelou č. 401/2012 Sb. přeneseny dávky pěstounské péče do zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Zároveň s touto změnou došlo i ke změně podmínek nároku na dávky pěstounské péče a k nastolení snahy o profesionalizaci pěstounské péče. Cílem této bakalářské práce je analýza a porovnání legislativních změn dávek pěstounské péče z pohledu zákona o státní sociální podpoře a zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V empirické části práce je popsán kvantitativní výzkum, jehož snahou bylo potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy. Hypotézy byly zaměřeny na porovnání stavu před novelou a po novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Zvolenou technikou výzkumu bylo studium dokumentů, v rámci kterého byla provedena sekundární analýza dat. Využity byly statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Úřadu práce ČR a krajských úřadů. Výsledky výzkumu ukazují, že nárok na dávky pěstounské péče má větší okruh pěstounů. Snaha o profesionalizaci pěstounské péče, zejména uzákonění pěstounské péče na přechodnou dobu, pozitivně ovlivnilo zvýšení počtu zájemců o výkon pěstounské péče. Bakalářskou práci lze použít jako studijní materiál pro studenty sociálních oborů či pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Práce by mohla být zároveň i zpětnou vazbou pro ministerské úředníky o reálném stavu provedených změn.
|
|
|
Management potermínové gravidity
ZEMANOVÁ, Hana
Při výběru tématu bakalářské práce jsem vycházela z praktických zkušeností práce porodní asistentky na porodním sále. S potermínovou graviditou ? těhotenstvím po termínu se na porodním sále setkávám velice často. I přes to, že žijeme v době neomezeného přístupu k informacím, ne vždy jsou ženy dostatečně informované o rizicích souvisejících s tímto stavem. Domnívám se, že žena by proto měla znát a být dostatečně informována o postupu vedení porodu, v tomto případě. Je jedno, zda se jedná o prvorodičku či vícerodičku. Toto je třeba brát v úvahu při managementu potermínové gravidity.Teoretická část práce je zaměřena nejprve všeobecně na těhotenství, jeho diagnostiku, trvání a výpočet termínu porodu. V dnešní době se za nejpřesnější způsob výpočtu termínu porodu považuje výpočet termínu porodu podle ultrazvukového vyšetření plodu. Provádí se v prvním trimestru těhotenství, tedy do ukončeného 12. týdne. Nemáme-li u těhotné spolehlivý záchytový UZ je velmi těžké provádět adekvátní management potermínové gravidity. Následně, se blíže zabývám potermínovou graviditou těhotných. O potermínové graviditě hovoříme tehdy, neporodí-li žena do termínu porodu, tedy do konce 40. týdne těhotenství. Za prodloužené těhotenství je označováno takové, kdy jeho délka přesáhne 42 týdnů či 294 dní od prvního dne poslední menstruace anebo také 280 dní od ovulace. Podle doporučení České gynekologicko-porodnické společnosti se odesílá těhotná nejpozději na počátku 41. týdne k dalšímu předporodnímu sledování do zařízení, kde se žena rozhodla rodit. Po 41. týdnu by měly být podnikány kroky vedoucí k ukončení těhotenství. Těhotenství by tak mělo být ukončeno nejpozději v termínu 42+0. Potermínová gravidita 7 ? 14 dní po verifikovaném termínu porodu je indikací k indukci porodu. Práce porodní asistentky je zde zmiňována jak před porodem v poradnách pro těhotné, kdy je zvláště zaměřena na správný výpočet termínu porodu, který je důležitý při stanovení dalšího postupu u potermínové gravidity, tak při hospitalizaci na gynekologickém oddělení a během vedení porodu na porodním sále. Cílem práce je, zjistit, zda těhotné ženy znají rizika spojená s potermínovou graviditou, důvody a postup při indukci porodu a zda se ve mnou sledovaném souboru vyskytují častěji prvorodičky či vícerodičky. Na základě cílů byly stanoveny hypotézy, které je měly potvrdit. V praktické části práce bylo využito kvantitativního výzkumného šetření s technikou sběru dat ? dotazník.Výzkumný soubor tvořily ženy s potermínovou graviditou hospitalizované na GPK FN Plzeň. Po konzultaci se statistikem nebylo doporučeno data získaná pro potvrzení hypotéz statisticky analyzovat, a proto byla zvolena jen statistika deskriptivní. V souvislosti s hypotézou č. 1 bylo zjištěno, že 45 % těhotných žen zná rizika spojená s potermínovou graviditou a 55 % žen tato rizika nezná. U hypotézy č. 2 bylo zjištěno, že 64 % těhotných s potermínovou graviditou zná důvody a postup při indukci porodu a 68 % těchto žen slyšelo o prostředcích používaných k indukci a preindukci porodu. V souvislosti s hypotézou č. 3 odpovědělo 59 % žen, že bude rodit poprvé. Na základě výsledků výzkumu bakalářské práce, byl zpracován informační leták o ošetřovatelských postupech a vedení porodu u žen s potermínovou graviditou. Protože došlo ke schválení vedením GPK FN Plzeň, budou letáky k dispozici na CTG poradnách a gynekologicko - porodnických ambulancích GPK FN Plzeň.
|
|
|
Prekoncepty pojmu číslo a základních aritmetických operací na 1. stupni ZŠ
ZEMANOVÁ, Hana
ANOTACE V této práci se zabývám intuitivními přístupy žáků k řešení některých matematických úloh před tím, než je číselný obor a aritmetická operace potřebná pro jejich řešení uvedena ve škole. Zpracování diplomového úkolu probíhalo ve třech fázích. Nejprve jsem vybrala takové úlohy, které měly děti podle osnov probírat zhruba až za 6 - 12 měsíců. Následovalo otestování žáků 1. - 3. třídy ZŠ v Nýrsku a v Českém Krumlově. Na závěr probíhalo zpracování těchto individuálních rozhovorů po kvantitativní a kvalitativní stránce. Na základě analýzy výsledků jsem hledala odpovědi na následující tři otázky: A) Jaká předkvantitativní schémata si žáci přinášejí do školy? B) Jak je možné jich využít při výkladu v matematice? C) Jak uvedené výsledky korespondují s porozuměním podstaty základních aritmetických operací.
|
host ::
RSS.