Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 52 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pohostinství ve stínu viru: Koronavirová pandemie a její dopad na osoby pohybující se v gastronomickém sektoru služeb
Kopčiková, Dominika ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na dvouleté trvání pandemie virové choroby COVID-19 a s využitím metody orální historie pojednává o jejím vlivu na osoby, které se v této době pohybovaly v gastronomickém sektoru služeb v České republice. Text diplomové práce je rozdělen na teoreticko-metodologickou a empirickou část. Teoreticko-metodologická část přináší vhled do problematiky praxe orální historie v době celosvětové pandemie a referuje o studiích, které se tomuto tématu věnují. Současně podrobně popisuje nejen zvolenou metodologii, ale i výzvy vzniklé během terénního výzkumu, jejichž příčinou byla omezení, která tato specifická doba přinesla. Hlavním záměrem empirické části textu je v chronologické posloupnosti vyobrazit, jakým způsobem a do jaké míry ovlivňovaly jednotlivé fáze pandemie koronaviru SARS-CoV-2 profesní i osobní život narátorů. Na základě devíti orálně- historických rozhovorů s pěti narátory, které byly pořízené během terénního výzkumu prováděného na jaře roku 2021 a v zimě roku 2022, je o této problematice pojednáno z časosběrné perspektivy. Prostřednictvím interpretací pořízených svědectví, rešerší dobového tisku a reflexí vládních nařízení jsou tak životní příběhy narátorů zasazené do kontextu pandemické doby. Klíčová slova: pandemie, COVID-19, pohostinství, orální historie, časosběrný...
Za první linií, Rehabilitace v době pandemie Covid-19
Novotná, Klára ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Práce dokumentuje na základě 13 rozhovorů se zdravotníky, kteří jsou součásti multidisciplinární rehabilitační péče na různých pozicích a mohou tedy z různých pohledů reflektovat, dopad pandemie Covid-19 na oblast zdravotnictví (konkrétně rehabilitační medicíny a tělovýchovného lékařství). Kromě dopadů na odborně-profesní rovinu měla práce za cíl zaznamenat také subjektivně vnímaný dopad na osobní život narátorů. Realizace rozhovorů pomocí metody orální historie probíhala na počátku roku 2022, tedy po 2 letech života s pandemií, kdy stále platila přísná omezení. Práce přináší svědectví o prožívání pandemie u zdravotníků za tzv."první linií", kterým nebylo v médiích věnováno tolik pozornosti. Zkušenosti narátorů se pak snaží zasadit do kontextu českých reálií a porovnat s výsledky z obdobných zahraničních studií o pandemie mezi zdravotníky.
Kladenské kino Svět v letech 1960-1990 prizmatem jeho zaměstnanců
Dragounová, Veronika ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Předmětem zájmu předložené diplomové práce je výzkum kladenského kina Svět primárně ve sledovaném období let 1960-1990, přičemž stěžejní část práce se bude soustředit na prožívání každodennosti v biografu očima jeho bývalých zaměstnanců. Výzkum byl realizován prostřednictvím metody orální historie, a jeho výsledky přinášejí vhled do každodenního života v prostřední biografu druhé poloviny minulého století. Závěrem diplomové práce je zamyšlení se nad významem této životní etapy pro dotazované narátory. Klíčová slova: kino, biograf, Kladno, film, zaměstnanci kina, orální historie
Going West: Czech Immigration to California (1960-1970)
West, Anna ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Konstrukce lidské identity obsahuje různé aspekty sebedefinice, často zahrnující souhru mezi etnickými, národními a osobními identitami. V případě emigrantů může jejich sebepojetí o vlastní identitě projít hlubokou proměnou, když opustí svůj domov. Tento výzkumný projekt orální historie studuje zkušenosti českých imigrantů v Kalifornii, kteří emigrovali z Československa v 60. letech, s emigrací, integrací a identitou. Zatímco současný výzkum se soustředil především na Čechy v New Yorku, Illinois, Nebrasce a Texasu, kde historicky existovaly velké české komunity, cílem této studie je zaplnit mezeru v našich znalostech o Češích, kteří se usadili v Kalifornii, o nichž je známo méně. Prostřednictvím orálních rozhovorů s pěti vypravěči tato studie zkoumá jejich rozhodnutí emigrovat, jejich zkušenosti s příchodem do a integrací v Kalifornii, jejich účast v české komunitě v Kalifornii a jejich pohled na svou identitu před pádem komunismu v Československu v roce 1989 a poté. Mezi vypravěči byla zjištěna přítomnost transnacionální identity, jelikož se vyskytovali ve dvou sociálních světech, jejich domovské zemi Československu (a České republice po roce 1993) a jejich hostitelským státem Kalifornie.
Začátek konce výroby bot ve Zlíně: Transformace výrobce obuvi SVIT Gottwaldov v období 1989-1991
Grác, David ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Diplomová práce zkoumá orálně-historickým způsobem výzkumu soudobých dějin dobu polistopadové transformace socialistického hospodářství na příkladu tradičního výrobce obuvi Svitu Gottwaldov. V práci se věnujeme časově omezenému úseku historie, který začal listopadovým převratem v roce 1989 a skončil 26. 11. 1991 zastavením výroby a nucenou dovolenou pro čtvrtinu tehdejších zaměstnanců, druhotnou platební neschopností, ukončením vyjednávání o vstupu firmy Baťa a v podstatě krachem státního podniku Svit, který byl přímým nástupcem firmy Baťa. V první části práce je pospána metodologie, na které je text založen. Základem jsou orálněhistorické rozhovory, které jsou doplněny archivními prameny. Druhá, empirická část, popisuje tehdejší událostí formou příběhu. Děj našeho příběhu začíná popisem tehdejšího stavu věcí před listopadem 1989, následné revoluční události, návrat Tomáše Bati juniora, jeho vyjednávání o převzetí Svitu. Příběh končí nepříliš úspěšnou snahou managementu o transformaci a privatizaci.
Vysídlení německého obyvatelstva z Chřibského údolí. Průběh, důsledky a reflexe v dobových pramenech a vyprávění pamětníků.
Zdražilová, Hana ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat průběh vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce z Chřibského údolí a jeho následky pro vývoj významu oblasti. Práce je vystavěna na studiu archivních pramenů, dobového tisku, dostupné odborné a regionální literatury a rozhovorech s pamětníky metodou orální historie. Rozhovory byly vedeny s pamětníky, kteří byli násilně vystěhováni nebo mohli či museli zůstat, i s pamětníky z řad nových osídlenců. Cílem práce bylo zároveň získat celkový přehled o zaznamenaných svědectvích z regionu a existujících vazbách mezi současným a vysídleným obyvatelstvem. Přínosem projektu je mikro-historická sonda do vývoje života v jednom údolí na pozadí historických událostí a zachycení zkušeností a příběhů pamětníků pro další generace. Klíčová slova: vysídlení; pochody; transporty; osídlení; demolice; mikro-historie
Etablování české psychtroniky jakožto vědy
Niekurzáková, Kateřina ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Diplomová práce se snaží zmapovat dějiny psychotroniky v Československu, která se na konci šedesátých let etablovala jako vědní obor. Cílem práce je především prozkoumat a zhodnotit míru akceptace psychotroniky vědeckou obcí. Práce se dále bude zabývat osobnostmi jednotlivých psychotroniků a vztahy mezi nimi. Důležitá je také míra spolupráce mezi nimi a státní tajnou policií.
Horská služba v Beskydech ve vzpomínkách pamětníků
Novák, Tomáš ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií Horské služby v Beskydech. Rámcově začleňuje její činnost do širší perspektivy historie záchrany v horském prostředí na našem území. Práce přináší vhled do osobního a pracovního života členů Horské služby a popisuje vzájemnou provázanost těchto rovin. Zkoumá subjektivní motivací pro aktivní činnost v organizaci. Na základě vzpomínek pamětníků přibližuje nejvýznamnější změny v činnosti Horské služby, ke kterým během jejich působení došlo. Metodologicky vychází z metody orální historie. Narátoři byli vybráni tak, aby jejich výpovědi poskytly co nejkomplexnější pohled na zkoumanou problematiku. Jsou mezi nimi zastoupeni dobrovolní i profesionální členové z šesti okrsků oblasti Beskydy. Jejich vzpomínky pokrývají období od roku 1966 po současnost.
O svobodě v nesvobodě: Setkávání studentů U Bílého koníčka.
Mejstříková, Dorotea ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Diplomová práce "O svobodě v nesvobodě: Setkávání studentů U Bílého koníčka před rokem 1989." pojednává o vývoji událostí ve studentských redakcích časopisů a novin, které předcházely 17. listopadu 1989 z pohledu začínajících novinářů, editorů a grafiků, kteří se v těchto redakcích sdružovali a kteří se díky síti kontaktů na fakultách dokázali rychle zorganizovat, informovat o zásahu na Národní třídě i sestavit stávkové výbory. Práce reflektuje vyprávění narátorů a narátorek o cenzuře, autocenzuře i o odvaze psát o jinak zapovězených tématech. Zabývá se rolí Svazu socialistické mládeže v možnosti vydávat časopisy i rolí samotných studentů a studentek. Ti svoji historickou úlohu komentují s odstupem několika desítek let. Diplomová práce kromě svědectví narátorů a narátorek, kteří se setkávali ve Studentském tiskovém a informačním středisku v klubu U Bílého koníčka, využívá rovněž i jejich deníkových záznamů a analýzy dobového tisku.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 52 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.