|
|
Výběr a kvalita cvičení návštěvníků fitness center
Weiser, Martin ; Hájková, Jana (vedoucí práce) ; Dlouhý, Martin (oponent)
Hlavním tématem této práce je zjištění způsobu výběru a provedení cvičení ve fitness centrech u mužů, kteří nepracují pod dohledem osobního trenéra. V teoretické části práce je věnována pozornost stručné historii fitness center a problematice fitness obecně. Dále jsou zde specifikovány zásady cvičení a teoretické předpoklady samotného výběru cviků se zaměřením na správnou techniku provedení vybraných cviků s popisem a názornou grafickou ukázkou. Je zde rovněž část věnovaná zdravotním zásadám a rizikům, které může cvičení ve fitness přinášet. Výzkumná část práce již konkrétně zjišťuje způsob a důvody výběru cvičení pomocí dotazníku a dále zkoumá způsob provedení cviků formou pozorování a konzultace.
|
|
|
Vliv pastvy na semenáče dřevin.
Juřicová, Anna ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Mayerová, Hana (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá vlivy a mechanismy, které působí různá intenzita lesní pastvy především v mírném klimatickém pásu. Pastva může být užitečným nástrojem k zachování biologické rozmanitosti, pokud se intenzita pastvy drží na přijatelné úrovni. Vliv pastvy na semenáčky dřevin závisí především na počtu pasených zvířat a jejich pastevní strategii. Tyto výsledky vznikly srovnáním studií manipulujících se stavy zvěře, pomocí oplocenek nebo ohrad.
|
|
|
Plant body as a behavioural platform - an ecologist's insight
Weiser, Martin ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent) ; Novoplansky, Ariel (oponent)
Souhrn Rostliny rostou. Porovnáváme-li jedince (rostlin) se stejnou sadou vloh, najdeme rozdíly dvou typů: jedny lze předem předpovědět podle toho, do jaké velikosti jedinci narostli, druhý typ rozdílů je dán tím, jakým způsobem narostli, a lze jej předpovědět s menší jistotou. Způsob růstu, který rostlina zvolí, je vlastně jejím chováním. Takto nahlížený růst dovolí předvídat výsledky interakcí jedinců či prostředí, kde lze s takovým chováním (zvolenou formou růstu) uspět. Na druhou stranu, prostor pro možné chování omezují vlohy jedinců, a ačkoliv se jedinci vlohami liší obecně, větší rozdíly lze očekávat mezi málo příbuznými jedinci, kteří nemohou dát vzniknout potomkům s kombinacemi svých vloh. Právě možnost soužití takových skupin jedinců, tedy druhů, je předmětem zájmu ekologie společenstev. V této práci se snažím ukázat, jak souvisí chování příslušníků druhu s jejich společnými, druhovými, vlastnostmi. Protože jde o rostliny, zaměřil jsem se na vlastnosti jejich těl, jakožto výsledků a současně platforem růstu. Tím se pokouším poskytnout pravidla (korelativní povahy), která by v důsledku umožnila spojit vlastnosti těl druhů s jejich soužitím, je-li soužití druhů závislé na jejich chování. Tato práce obsahuje čtyři takové studie a každá z nich se věnuje jinému okruhu vlastností druhů a jejich vlivu na...
|
|
|
Vývoj kořenového systému v raných fázích rostlinné ontogeneze
Mašková, Tereza ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent)
Vývoj kořenového systému v raných fázích rost- linné ontogeneze Klíčení semene a následný vývoj kořenového systému je pro nově vznikající rost- linu kritickým obdobím života. Musí rozpoznat a vhodně a rychle zareagovat na podmínky okolního prostředí, ve kterých se ocitla. Jakým způsobem tento vývoj probíhá a jaká je výsledná architektura kořenového systému, závisí nejenom na podmínkách prostředí, ale také na rostlině samotné. Různé druhy se mohou ve své reakci velmi lišit. Tato práce zkoumá vývoj kořenového systému rostliny v prvních čtyřech týdnech jejího života v závislosti na množství dostupných živin v substrátu a množství dostupných živin, které si nese v semeni s sebou od mateřské rost- liny. Dotýká se také vztahu mezi klíčivostí semen a jejich velikostí a množstvím dostupných živin. Nebyly nalezeny rozdíly v klíčivosti semen v závislosti na koncentraci do- stupných živin. Jednotlivé druhy se však liší v rychlosti klíčení. Hmotnost biomasy rostlinného těla roste s rostoucím množstvím dostupných živin v substrátu. U druhů s malými semeny je tento nárůst relativně větší. Druhy s velkými semeny s rostoucí koncentrací dostupných živin investují relativně více do nadzemní...
|
|
| |
|
|
Sdílení zdrojů u klonálních rostlin - co víme na základě sledování značených látek
Nováková, Tereza Anna ; Duchoslavová, Jana (vedoucí práce) ; Weiser, Martin (oponent)
Klonální rostliny charakterizuje schopnost množit se i bez pohlavního rozmnožování. Děje se tak pomocí tvorby dceřiných odnoží neboli ramet. Při zachování funkčního spojení mezi sebou mohou ramety sdílet informace a zdroje. Vliv sdílení na růst klonálních rostlin sdílením lze zkoumat pomocí biomasových pokusů. Pro podrobnější sledování pohybu látek se využívají značené látky. Pracím zabývajícím se značením látek a zaznamenání jejich translokace budu v této práci věnovat. Jsou to uhlík, voda, dusík, fosfor a vápník. Translokace látek se jeví v mnoha případech ve směru z mateřské ramety na dceřinou, ale existují rostliny translokující naopak. Tato skutečnost je ovlivněna mnoha faktory rostliným druhem, anatomickou stavbou, stářím ramet a jejich aktuáními potřebami, jako i abiotickými faktory a mobilitou konkrétního prvku. Voda jako nosné médium minerálních látek může naznačovat i určitou závislost jednoho prvku na druhém během translokace. Do budoucna by bylo dobré doplnit komplexní informace o sdílení u jednotlivých druhů. K tomu by přispěly informace jak se sdílení mění v průběhu ontogeneze, vícerametové klonální fragmenty a sledování více prvků u rostlinného druhu. Klíčová slova Klonální rostliny, uhlík, světlo, dusík, ontogeneze, radioaktivní izotopy, stabilní izotopy, translokace
|
|
|
Totalitární tendence v německé koloniální politice
Weiser, Martin ; Moravcová, Dagmar (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Diplomová práce Totalitární tendence v německé koloniální politice pojednává o německé koloniální politice vůči africkým domorodcům v letech 1884-1914. Hlavní důraz je kladen na charakteristiku a analýzu německé domorodé politiky v nejvýznamnější kolonii - Německé jihozápadní Africe. Práce se snaží o postižení vztahu kolonistů ke kolonizovaným, o charakterizaci rasistických představ Němců a popis jejich dopadu na koloniální realitu. Dále pojednává o válce Herero a především o německém vedení bojů během tohoto konfliktu. Snaží se identifikovat příčiny jeho radikalizace, jakož i zodpovědět otázku o genocidním záměru. V části totalitarismus jsou rozebrány totalitární aspekty německé domorodé politiky v Německé jihozápadní Africe, jak se rozvinula po skončení války Herero. Následně je věnována pozornost srovnání německé koloniální politiky vůči domorodcům s africkou koloniální politikou ostatních velmocí. Závěrečná kapitola se snaží zodpovědět otázku po kontinuitě německé historie, po kontinuitě mezi německým kolonialismem a nacionálním socialismem.
|
|
|
Role a mechanismy vzájemné identifikace aktérů v kompetici rostlin
Martincová, Aneta ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Kuťáková, Eliška (oponent)
Rostliny, jakožto sesilní organismy, potřebují tedy nějaký způsob, jak se vyrovnat s nedostatkem zdrojů a kompeticí o ně se svými sousedy. Aby mohly co nejefektivněji reagovat, bylo by pro ně výhodné mít nějaký mechanismus, jak identifikovat rostliny v okolí a snadno určit, jak se vůči nim zachovat. V posledních několika desetiletích byla vypracována řada prací, které existenci takových schopností u rostlin navrhují. Některé navrhované druhy takového rozpoznávání se skutečně po provedených experimentech zdají být velmi blízké skutečnosti. Cílem této práce je představit jednotlivé nadzemní i podzemní navrhované typy rostlinné identifikace - mechanický dotyk, světelné signály, volatilní stimuly, kořenové exudáty, akustické emise a elektrická signalizace, a shrnout jejich možné efekty a využití v komunikaci mezi rostlinami. Klíčová slova: rostlinná komunikace, ekologie rostlin, kin recognition, mechanická signalizace, světelná signalizace, signalizace volatilními sloučeninami, kořenové exudáty
|
|
|
Plant perception of soil heterogeneity in the field
Hrouda, Adam ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Martínková, Jana (oponent)
V přirozených ekosystémech jsou živiny v půdě rozmístěny nerovnoměrně, ve formě tzv. půdních kapes. Rostliny v umělých podmínkách často vykazují schopnost na takovou heterogenitu půdy reagovat pomocí morfologické plasticity kořenového systému. Ukazuje se, že přítomnost kompetice může mít vliv na to, zda a v jaké míře plastická odpověď proběhne. Míra uplatnění plastických úprav morfologie kořenů v přirozených podmínkách je však dosud neobjasněná. Ve světle toho jsem provedl terénní experiment, jehož cílem bylo posouzení vlivu uměle vytvořené půdní kapsy bohaté na živiny na podzemní biomasu (a) přítomného společenstva a (b) modelových rostlin. Pokusný prostor sestával z mřížky čtverců (30×30 cm) s modelovou rostlinou uprostřed. V polovině čtverců byla vytvořena umělá půdní kapsa bohatá na živiny, vzdálená 5,5 cm od modelové rostliny. Přítomnost umělé půdní kapsy neměla za následek zvýšení jemné podzemní biomasy ve čtverci. Tato však přibývala se zvyšující se půdní vlhkostí, odhadnutou pomocí průměrných Ellenbergových indikačních hodnot ve čtvercích. Podíl kořenů modelových rostlin v obohacené čtvrtině ani celková biomasa kořenů modelových rostlin nevzrostly ve skupině ošetřených rostlin oproti kontrolní skupině. Kompetice ve čtvercích s umělou půdní kapsou byla pravděpodobně vyšší, o čemž svědčí...
|
|
|
Ekologické specializace ptáků na základě prostorových patrností v koexistenci
Petrová, Kristýna ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Weiser, Martin (oponent)
Ekologická specializace podle prostorových patrností v koexistenci je nová metodika sloužící k měření šířky niky pomocí koexistujícího společenstva využí- vající data o okupanci. Výsledkem je kontinuum druhů na škále od generalistů po specialisty podle hodnoty vybraného indexu. Cílem práce bylo testovat stabilitu indexu na prostorové a časové škále, porovnat index s jinými indexy specializace a studovat změnu indexu s časovou změnou okupance. Pro kvantifikaci speciali- zace byly použity dva vybrané indexy (Theta a multipárový Simpson) na datech o hnízdním rozšíření ptáků na území České republiky a Evropy. Metoda se jeví citlivá k prostorové škále. V případě ptáků je nestabilní zejména malá bodová škála, se zvětšující se škálou roste stabilita i korelace mezi oběma indexy. Problémy při použití bodové škály souvisejí s nevhodností použití bodové škály na ptácích vzhledem k nemožnosti této škály zahrnout habitat ptáků, především vodních druhů. Korelace mezi časovými obdobími jsou silnější na větší prostorové škále, než je bodová. Specializace podle prostorových patrností v ko- existenci nejvýznamněji koreluje se specializací určenou podle expertů. Výsledky vztahu mezi specializací a změnou okupance naznačují, že s poklesem okupance majoritní část druhů opouští odlišnější plochy.
|
host ::
RSS.