|
|
Role rozhodnutí vyšších soudních instancí v procesu sjednocování judikatury
Špačková, Eva ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
73 Závěr V této práci jsem se zabývala významem judikatury v právním řádu České republiky s důrazem na roli rozhodnutí vyšších soudních instancí, a to v návaznosti na potřebu sjednocování a posléze závaznosti rozhodnutí vyšších soudních instancí pro ostatní články soudní soustavy. Vycházela jsem z podstaty českého práva, jakožto práva kontinentálního, práva postaveném na obecné formulaci norem, kde je soudce vázán toliko zákonným rámcem. I v tomto systému však vždy docházelo a dochází k tvoření práva na úrovni soudního výkladu, zvláště pak ve složitých právních případech. Přestože do kompetencí soudní moci nespadá náprava pochybení zákonodárce, naprosto zásadní význam má judikatura při řešení právních otázek, jejichž právní úprava je neurčitá, obecná nebo není upravena vůbec, neboť denegatio justitiae se nepřipouští. Zastřešující výklad právních problémů je podáván nejvyššími soudy, resp. Ústavním soudem, přičemž vývoj rozhodování směřuje k závěrům, že soudy nižších instancí jsou rozhodnutími vázány nejen ve smyslu kasačním, ale musí judikaturu zohledňovat v rámci zachování principu rovnosti i v obdobných případech. Procesní postup toho kterého soudu s odkazem na příslušnou judikaturu tak jak soudy závaznost postupem času reflektovaly je rozpracován v jednotlivých kapitolách. České soudy judikaturou ve...
|
|
|
Gnozeologické aspekty aplikace práva
Kallai, Vojtěch ; Tryzna, Jan (vedoucí práce) ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Předkládané zkoumání Gnozeologické aspekty aplikace práva se zabývá poznáváním během soudního rozhodování, v pozitivním právu označovanou jako dokazování. Práce se však neomezuje na platné důkazní právo, spíše se soustředí na teorii soudního poznávání stojící v pozadí důkazního práva, a to ne vždy na jasně formulovaných základech. Tyto základy či axiomy teorie poznání v právu se předkládané zkoumání snaží odkrýt a explicitně formulovat. Vedle úvodní kapitoly, představující strukturu a záměr zkoumání, a kapitoly závěrečné, shrnující provedené úvahy, je analýza rozdělena do čtyř částí. V kapitole nazvané Prolegomena k teorii poznání je představena obecná problematika filosofie poznání na pozadí kritiky víry v možnost objektivního poznání - ať už empirického či racionálního - a má posloužit jako východisko pro analýzu svébytné právní gnozeologie. Následující kapitola Specifika poznávání v právu je vedena deskriptivně a snaží se zevrubně prozkoumat soudní poznávání a popsat jeho základní atributy především na základě odlišností, které vymezují poznávání v právu vůči obecnému poznání. Prostor je rovněž věnován komparaci platných procesních předpisů napříč právními odvětvími a jejich přístupu k úpravě zkoumaných otázek. Kapitola nazvaná Pragmatická doktrína se posléze pokouší o syntézu a určité zobecnění...
|
|
|
Právněfilozofické aspekty svobodné vůle
Kutílek, Lukáš ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl nalézt odpověď na otázku, zda jsou společenské normativní systémy, konkrétně právo a morálka, v souladu s nejnovějšími poznatky z oblasti přírodních věd a filozofie. Ty totiž stále častěji dochází k závěru, že lidská vůle není svobodná a proces rozhodování je jen fyziologický proces mozku, který je řízen fyzikálními zákony. Takové závěry pak na první pohled kolidují zejména s institutem odpovědnosti, prostřednictvím kterého dochází k realizaci práva a morálky. Práce proto nejdříve shrnuje dosavadní stav poznaní týkajícího se svobody vůle a představuje zejména směry determinizmu a indeterminizmu. Závěrem první části práce, nazvané Svobodná vůle a determinizmus, je představen takový obraz fungování světa, který nejlépe vyhovuje současnému stavu přírodních věd a je dále označován jako fyzikalizmus. Druhá část, Právo, morálka, fyzikalizmus, krátce představuje právo a morálku jako regulátory lidského chování, pro které je svobodná vůle fundamentální. Pozornost práce je následně věnována těm institutům trestního a občanského práva, které se konceptem fyzikalizmu zdají být nejvíce dotčeny. V závěru je však konstatována obecná slučitelnost fyzikalizmu se zkoumanými normativními koncepty, jejichž místo v rámci fyzikalistického výkladu světa je nalézáno na jiné úrovni, než kde panují...
|
|
|
Teorie rozhodování ve veřejnoprávních a soukromoprávních korporacích
Broulík, Jan ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
2 Jan Broulík - Teorie rozhodování ve veřejnoprávních a soukromoprávních korporacích Abstrakt Práce analyzuje úpravu rozhodování orgánů korporací v českém právním řádu. Při této analýze využívá především aparátu ekonomické analýzy práva, jejíž základní koncepty také stručně nastiňuje. Autor se blíže zaměřuje na dva druhy korporací, kterými jsou veřejné vysoké školy a akciové společnosti. Představeny jsou eticko-právní souvislosti i význam corporate governance v oblasti rozhodování. Analýza právních norem ukazuje, jak souladné či nesouladné se závěry ekonomické analýzy práva jsou tyto normy v oblasti voleb členů orgánů korporace, rozdělení kompetencí mezi orgány a procesu tvorby rozhodnutí orgánů. Kritériem hodnocení kvality právních norem je efektivnost ve smyslu zvýšení celospolečenského bohatství. Hlavními zjištěnými nedostatky jsou chybějící úprava pro distanční hlasování na valných hromadách akciových společností, neexistující právní nástroj pro případ, kdy akcionář poruší povinnost loajality, což má za následek nepřijetí usnesení valné hromady a kogentnost úpravy povinnosti péče řádného hospodáře. Představuje se zde také judikatura významná pro rozhodování v akciových společnostech. Tato judikatura se týká rozhodování jediného akcionáře v působnosti valné hromady a odpovědnosti člena orgánu společnosti...
|
|
|
Rozsah právní odpovědnosti státu za pochybení při výkonu státní moci
Patočka, Vojtěch ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
V předkládané práci studuji koncept odpovědnosti státu za pochybení při výkonu státní moci. Snažím se především ukázat, proč je vhodné tento druh odpovědnosti konstruovat odlišně od odpovědnosti za škodu známé z práva občanského. Zabýváme-li se případy, kdy dochází k výkonu veřejné moci, je právní vztah mezi jednotlivcem a státem svou povahou odlišný od vztahů občanskoprávních. Proto je nutné podmínit vznik odpovědnosti za škodu, která jednotlivcům v takovém vztahu vzniká, splněním specifických kritérií. V první části analyzuji funkci odpovědnosti státu za škodu. Ukazuji, že institut má pozitivní vliv na orgány veřejné moci v tom smyslu, že je nutí chovat se v souladu s právem. Zároveň ovšem není možné tento efekt přeceňovat. V další části rozebírám základní prvky odpovědnosti. Pracuji jak s právem domácím, tak s principy formulovanými judikaturou Soudního dvora EU. Oba systémy odpovědnosti za škodu porovnávám se zaměřením na to, jak reagují na specifika vztahu mezi státem a jednotlivcem. V závěrečné části práce rozděluji veřejnou moc do jednotlivých složek. Na příkladech ukazuji, s jakým druhem újmy se jednotlivec může při kontaktu s mocí výkonnou, zákonodárnou a soudní setkat. Snažím se ukázat, že pojem škoda je v některých případech nutno vykládat opatrně. Pozornost také věnuji snaze domácí...
|
|
| |
|
|
Jazykový výklad právního textu ve filosofickém kontextu
Švára, Ondřej ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Shrnutí Shrnutí diplomové práce "Jazykový výklad právního textu ve filosofickém kontextu" Klíčová slova: právní filosofie, interpretace práva, jazykový výklad Tato diplomová práce se v širším smyslu zabývá problematikou interpretace právních textů a v užším smyslu otázkou jazykového výkladu. Na začátku svého pojednání jsem se pokusil ukázat, proč jsou tato témata v soudobé právní vědě aktuální a závažná. Příčinou je zejména skutečnost, že v důsledku řady změn a událostí je moderní právo složitějším a obsáhlejším, než tomu bylo v minulosti. To přirozeně vede k otázce, jak takové právo interpretovat. Cílem práce bylo pojednat o vztahu práva a jazyka v kontextu analytické filosofie, která byla jedním z nejvlivnějších myšlenkových proudů XX. století. Právě jazyk je paradigmatem mnoha vědeckých teorií i dnes a jako takový si zaslouží více pozornosti právníků. S ohledem na roli významu slov při interpretaci jsem svůj zájem zaměřil zejména na tuto oblast. Obzvláště byla diskutována otázka, zda může být významem právního výrazu pojmenovaná věc. Nejdůležitější poznatek, který z mé práce vyplývá, zní: Ne, věci nemohou být významem výrazů. Na základě dokazování této teze se text zabývá i některými dalšími filosofickými tématy. Kapitola VIII např. popisuje dílo Friedricha Nietzscheho, v kapitole X se nachází...
|
|
|
Jednání právnických osob (Teoretická koncepce)
Šilhavý, Filip ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl nastínit dílčí koncepční, ale i praktické problémy, které přinesla účinnost občanského zákoníku a změna teoretické koncepce právnických osob a jejich jednání v českém právním řádu. V kapitole 2 se autor práce zabývá stručným nástinem historie právnických osob v kontinentální Evropě a vývoj jednotlivých teorií vzniku a existence právnických osob. V závěru kapitoly se pak autor zabývá současnou koncepcí právnických osob v právním řádu České republiky. V kapitole 3 autor popisuje základní aspekty právnické osoby a předpoklady jejího právního jednání. Auto se rovněž stručně zabývá pojmem právního jednání obecně a povahou jednání právnické osoby s ohledem na skutečnost, kdo právní jednání činí a zdali se jedná o vlastní právní jednání právnické osoby či o jednání v zastoupení. V závěru kapitoly se autor zabývá jednotlivými originárními druhy zastoupení právnické osoby a nastiňuje některé otázky, které právní úprava jednotlivých zastoupení vyvolává. V kapitole 4 autor nastiňuje a rozebírá vybrané teoretické otázky, které současná, ale i přecházející právní úprava vyvolává, a to konkrétně otázkou, i) zdali bylo a je možné společné jednání statutárního orgánu a prokuristy, ii) povahou jednání individuálního a kolektivního orgánu právnické osoby a iii) povahou usnesení valné...
|
|
| |
|
|
Proces aplikace práva s akcentem na právní argumentaci a interpretaci
Hutirová, Helena ; Tryzna, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá právní argumentací a právní interpretací jako integrální součástí procesu aplikace práva. Cílem práce je nejen poukázat nesporný význam právní argumentace a interpretace práva v recentní době, ale zmapovat i problémy související s aplikací práva při použití různých výkladových metod na úrovni vnitrostátní i při výkladu evropského práva. V současné době narůstá význam právní interpretace i právní argumentace v procesu aplikace práva, jelikož právní systém obecně trpí zejména hypertrofií právních norem, vnitřní rozporuplností, objevují se mezery v právu. V návaznosti na rekodifikaci soukromého práva v České republice lze oprávněně očekávat nárůst významu judikatury, která bude napomáhat interpretovat novou právní úpravu. V práci je nejprve věnován prostor obecně-teoretickému pojednání o procesu aplikace práva, o právní interpretaci a následně právní argumentaci. Jednotlivé kapitoly práce obsahují judikáty související s analyzovanou problematikou, jak domácí, tak částečně evropské. Značný rozsah práce je věnován analýze metod právní interpretace a teoriím právní argumentace. Předposlední kapitola je zařazena do práce se záměrem prakticky ukázat vývoj judikatury v čase. Za nejdůležitější ...
|
host ::
RSS.