|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Assembling a Medical Condition. Adermatoglyphia Case.
Iormark, Daniel ; Tremčinský, Martin (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zdravitním stavem adermatoglyfií. Použila teoretický rámec a metodologie založené na Foucauldově myšlence a ANT, které navrhují, pro zjištění, jak jsou různí aktéři a síly zapojený vědci ve svých článcích za účelem produkce adermatoglyfie. Práce odhalila, že pro prozkoumané vědecké clánky je charakteristická oklika k požadavkům na identifikaci a autorizaci, popis otisků prstů, postava zdravého pacienta, přítomnost biopolitických, technologických a biomedicínských dispositivu a také rovné zacházení s lidskými i nelidskými aktéry. V práci byla identifikovana podmíněnost adermatoglyfie na mechanizmech disciplinární moci a biopolitice, technologickém řešení snímání otisků prstů a západní biomedicínské vědé, patologizace lidí s adermatoglyfií, problémy zrady a překladu. Obsahuje také makro perspektivu adermatoglyfie a také pokus využít koncept rozšířeného fenotypu k vyrovnání technostrojů a intelektuálních konstruktů.
|
|
|
Sociologické aspekty umělé inteligence
Zálešák, Tomáš ; Bureš, Jiří (vedoucí práce) ; Tremčinský, Martin (oponent)
Tato práce je přehledovou studií literatury, která má za cíl představit téma umělé inteligence (AI) jako sociologicky relevantní a plodné pro další výzkum. Proto má práce tři kapitoly, které společně tvoří základ pro pochopení různých aspektů tématu. První kapitola se zabývá technickou stránkou AI na základě technické literatury. Tato literatura je za prvé důležitá pro pochopení příčin nebývalého nárustu zájmu o AI v několika posledních letech. Za druhé je také důležitá pro pochopení fungování současné AI a jejích slabých a silných stránek v dalších kapitolách. Druhá kapitola představuje přehled sociologicky relevantních prací autorů, kteří se různým aspektům AI a jejím sociálním dopadům věnují. Z tohoto přehledu jsou vybrány práce čtyř autorů, jako příklady šíře možností nahlížení na AI a také jako zdroje pro další diskuzi. Poslední třetí kapitola představuje skrze oborovou literaturu příklady dvou ze široké řady oblastí, kde existují snahy AI v současné době aplikovat. Tato kapitola vyvažuje předchozí teoretické kapitoly pohledem na situaci v oblastech medicíny a transportu, a aplikuje poznatky z předchozích dvou kapitol. Výsledkem práce je jakýsi průvodce tématem sociologických aspektů AI pro sociology, které oblast AI zajímá nebo by ji chtěli dále zkoumat. Je to zároveň také argument pro to,...
|
|
|
Identity plug-ins: Towards post-human theory of informational privacy
Tremčinský, Martin ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Numerato, Dino (oponent)
Tento text se zabývá informačním soukromím v infosféře. Infosféra podle Luciana Floridiho představuje nový druh techno-vědecké ekologie, ve které se západní společnosti organizují a fungují. Soukromí je formulováno jako dělící práce v infosféře, kde každý (quasi)subjekt mobilizuje různé aktéry, aby uchránil své vnější hranice a odporoval objektivizaci. Dělící práce v infosféře je potom porovnána s podobnými typy aktivit v odlišných ekologiích a společnostech (např. Amazonský prales a Mongolsko)v zájmu identifikace klíčových aktérů, vykonávajících tuto dělící práci, založenou na zjednávání kategorií jako lidský/mimo-lidský, vlastní/nevlastní. Text rozlišuje tři typy dělících aktérů vycházejících ze tří vzájemně propojených narušitelů soukromí: obchodníků, dohlížitelů a zločinců. Argument je poté takový, že mobilizací různých dělících aktérů, závislých na typu narušitele, vznikají různé (quasi)subjekty, takže subjektivita je politický projekt spoluutvářený mimo-lidskými dělícími aktéry. Poslední část práce pak nabízí obecná etická východiska, která by mohla být v budoucnu užitečná, při řešení problémů spojených s informačním soukromím.
|
|
|
Reenactment a genderové aspekty rekonstrukcí událostí druhé světové války
Blažková, Eliška ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Tremčinský, Martin (oponent)
Tento výzkum se zaměřuje na českou komunitu lidí se zájmem o druhou světovou válku, tzv. reenactors. Tato komunita se zaměřuje na autentické ztvárnění minulosti. V této souvislosti se do hloubky zabývám genderovými aspekty rekonstrukcí událostí druhé světové války skrze reenactingovou scénu. Zda ženy v komunitě přijímají své role a zda jim nevadí navracet se zpět k původnímu postavení, které měly ženy ve čtyřicátých letech. Klíčové je pochopení toho, jak členové reenactmentu smýšlejí o roli muže a ženy za druhé světové války a jak tuto představu produkují do dnešní doby v reenactmentová scéně. Důležité jsou též motivace členů k participaci a jejich představy těla. Veškerá bádání během tohoto výzkumu se opírá o existující sociálně antropologické rámce. Tento výzkum je kvalitativního charakteru. Bylo provedeno celkem devět rozhovorů se členy této skupiny tak, aby byl zachován poměr mužů a žen stejný. Nakonec se rozhovorů tedy zúčastnilo 5 mužů a 4 ženy. Ženy se necítí být omezovány ve svých příležitostech, i když jsou jim ve skutečnosti omezovány na základě genderových rolí, které jsou jasně dichotomicky rozděleny. K participaci je vede, stejně jako muže, láska k historii a připomínání zásluh žen, které se účastnily bojů za druhé světové války.
|
|
| |
|
|
Analýza internetových diskuzí z hlediska teorie zaměřené interakce Ervinga Goffmana
Čížková, Anna ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Tremčinský, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá fenomén internetových diskuzí na Facebooku. Výchozím teoretickým rámcem je pro ni koncept zaměřené interakce Ervinga Goffmana a principy teorie fun in games v rámci zaměřené interakce. Cílem práce je odhalit, zda se prvky zábavy vyskytují ve zkoumaném prostředí a to, jakou zde nabývají formu. Výzkumné jednotky byly specifikovány na diskuze na stránkách na Facebooku vybraných zpravodajských webů. Tyto diskuze jsou součástí sekce komentářů pod sdíleným příspěvkem politického článku. 70 výzkumných jednotek bylo podrobeno konverzační analýze. Výsledky analýzy ukazují, že většina ze zkoumaných internetových diskuzí může být uznána za zaměřenou interakci a prvky hry jsou v diskuzích silně přítomny. Konkrétní situace ve virtuálním prostředí se však liší od toho, jak se prvky her projevují ve face-to-face interakci, pro kterou Goffman koncept zaměřené interakce definoval. Tato práce také zkoumá situaci odchodu účastníků diskuze z interakce. Na tomto případě se ukázalo, že ne všechny charakteristiky internetových diskuzí mohou být interpretovány z hlediska teorie fun in games. Některé aspekty interakce ve virtuálním prostředí zůstávají skryty přinejmenším z důvodu zvolené výzkumné metody této práce. To ovšem vytváří prostor pro další výzkumné náměty, které by mohly na tuto práci...
|
|
| |
host ::
RSS.