|
| |
|
|
Lokalizace a transport proteáz mezibuněčné hmoty
Lyková, Dominika ; Tolde, Ondřej (vedoucí práce) ; Doubravská, Lenka (oponent)
Hlavní příčinou úmrtí pacientů se solidním nádorem jsou metastáze. Migrace buněk z prostředí primárního nádoru a zakládání sekundárních ložisek je několikastupňový proces, během kterého nádorové buňky překonávají tkáňové bariéry. Nádorové buňky jsou schopny adaptovat se na vlastnosti extracelulárního prostředí změnou způsobu migrace a dynamiky pohybu za účelem zachování pohyblivosti. Invazivní buňky vytváří výběžky cytoplazmatické membrány, které mají schopnost degradovat komponenty mezibuněčné hmoty, tzv. invadopodia. Tvorba těchto protruzí bohatých na aktinová mikrofilamenta je spojená s produkcí tzv. matrixových metaloproteáz (MMP), které mezibuněčnou hmotu proteolyticky degradují. Tvorba invadopodií, stejně tak produkce MMP, jsou klíčové pro degradaci extracelulární matrix. Nejvýznamnějšími členy skupiny MMP jsou membránově vázaná MMP-14 (MT1-MMP) a sekretované MMP-2 a MMP-9. Struktura a funkce invazivních struktur nádorových buněk ve 2D prostředí je již detailně popsána. Nicméně chybí ucelený model lokalizace a transportu MMP v souvislosti s invazivními strukturami nádorových buněk ve 3D prostředí. Tato diplomová práce je zaměřená na rozšíření poznatků týkajících se klíčových MMP a na optimalizaci podmínek pro studium proteáz ve 3D prostředí, které se více podobá situaci in vivo.
|
|
|
Role cytoskeletu při odštěpování a splývání endozomálních váčků
Získalová, Tereza ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Tolde, Ondřej (oponent)
Cytoskelet hraje klíčovou roli v procesu endocytózy. Po mikrotubulech se váčky pohybují k cílovým membránám. Mikrotubuly se také účastní tvorby membránových tubulů na endozómech, ze kterých jsou odštěpovány recyklované váčky. Aktinová síť má v rámci endocytózy taktéž několikerý účinek. V případě splývání membrán je její funkce jak pozitivní, tak i negativní, neboť v poslední fázi vytváří mechanickou sílu usnadňující splynutí, zatímco ve fázi první se chová jako fyzická bariéra, kterou je pro úspěšnou fúzi nutno rozrušit. Aktin se taktéž aktivně podílí na odštěpování váčků. Aktinová síť i mikrotubuly jsou tedy s endocytickou dráhou propojeny v čase a prostoru. Správné funkční propojení cytoskeletu s dynamikou endocytických váčků je řízeno řadou regulačních proteinů. Mezi významné regulátory aktinové sítě patří například proteiny Arp2/3, WASH komplexu, WASP či Rab a Rho proteiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Biologická léčba nádorů ledviny a role kontrolních bodů buněčné signalizace
Černá, Kristýna ; Otavová, Katarína (vedoucí práce) ; Tolde, Ondřej (oponent)
Principy cílené biologické klinické léčby metastatického renálního karcinomu zahrnují především inhibitory membránových tyrozin-kinázových receptorů VEGFR a intracelulární kinázy mTOR. V nejnovějších léčebných režimech se objevují také blokátory imunitních kontrolních bodů buněk imunitního systému. Detailní molekulární charakterizace nádoru je nezbytná nejen pro aplikaci stávající terapie, ale i pro vývoj nových léčiv cílících specifické molekulární dráhy buněčné signalizace nádorových buněk. Práce se zaměřuje na popis signálních drah VEGF a mTOR u metastatického renálního karcinomu a shrnuje validované klinické biomarkery používané pro stanovení diagnózy a stratifikaci pacientů při léčbě mRCC. Zároveň nabízí náhled na současné experimenty, které se zabývají nalezením nových specifických molekulárních biomarkerů, jež by v budoucnosti mohly posunout diagnostiku směrem k personalizovanému přístupu v léčbě karcinomu ledvin a nádorů obecně.
|
|
|
Invazívní struktury nádorových buněk ve 3D prostředí
Lyková, Dominika ; Tolde, Ondřej (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
Schopnost buněk migrovat tkáněmi hraje podstatnou roli v mnoha fyziologických, ale také patologických procesech. Příkladem může být migrace imunitních buněk, případně invaze nádorových buněk. Buňky vytvářejí cytoplazmatické výběžky, tzv. podosomy a invadopodia, souhrnně nazývané invadosomy nebo podosome-type adhesions (PTA), které jsou klíčovou strukturou buněčné migrace, především metastazujících nádorových buněk. Invadosomy, struktury bohaté na F-aktin, jsou situovány v místech kontaktu buňky s extracelulární matrix a vyznačují se schopností degradovat její komponenty. Nacházíme je jak u normálních buněk (např. monocyty a makrofágy, endoteliální buňky nebo buňky hladké svaloviny), tak u nádorových buněk. Tato bakalářská práce se zaměřuje na i nacházejících se u nádorových buněk, zejména na jejich vznik, regulaci, funkci a morfologii ve 3D prostředí a v situaci in vivo a na jejich roli při metastázi.
|
|
|
Fyziologické a patofyziologické aspekty metabolismu sulfanu u člověka
Neminářová, Kristýna ; Kožich, Viktor (vedoucí práce) ; Tolde, Ondřej (oponent)
Sulfan (H2S) je po dlouhou dobu známý jako toxický plyn a v poslední době se prokázala jeho funkce jako významné signální molekuly. Sulfan vzniká v malých koncentracích v organismu a fyziologicky působí v celé řadě tkání např. mozku, cévách, plicích. V organismu je tvořen enzymaticky v největší míře z L- cysteinu, přičemž nejvíce se na jeho vzniku podílí enzym cystathionin β-syntáza (CBS, EC 4.2.1.22, L-serin hydro-lyáza) vyskytující se zejména v mozku a cystathionin γ-lyáza (CSE, EC 4.4.1.1, L-cystathionin cystein-lyáza) generující sulfan především v tenkém střevě, portální žíle a hrudní aortě. Sulfan působí jako vazorelaxační faktor v cévách a tím snižuje krevní tlak, v mozku se podílí na přenosu nervového vzruchu. Kromě účinků v mozku a cévách hraje roli v procesech spojených se zánětem nebo v procesu přenosu bolesti. Mezi mechanismy působení sulfanu patří zejména aktivace KATP kanálů (cévy, zažívací trakt, zánět), aktivace NMDA receptorů (mozek), redukce molekul způsobujících oxidativní stres (plíce, mozek), či regulace vstupu vápenatých iontů do buněk (retina). Na základě těchto zjištění je patrné, že by ovlivnění metabolismu sulfanu mohlo mít vysoký terapeutický potenciál, jak u srdečních nemocí, tak u zánětlivých procesů. V popředí zájmu je v současnosti objasnění úlohy sulfanu ve zdraví a...
|
|
|
Úloha signální kaskády ERK v regulaci aktinového cytoskeletu a morfologických změn epiteliálních buněk
Rasl, Jan ; Vomastek, Tomáš (vedoucí práce) ; Tolde, Ondřej (oponent)
Signální kaskáda ERK patří mezi základní signální dráhy eukaryotických buněk, která reaguje na široké spektrum podnětů a následně se podílí na vytvoření konkrétní odpovědi. Ukazuje se, že signální kaskáda ERK indukuje rozpad architektury epitelu a indukuje morfologické změny vedoucí k zisku autonomie epiteliálních buněk. Během rozvolnění epiteliální struktury se signální kaskáda ERK účastní remodelace aktinového cytoskeletu, což má za následek ztrátu epiteliální polarity, rozvolnění mezibuněčných spojů a následně spuštění migračního programu, který umožňuje epiteliálním buňkám využít mezenchymálního způsobu migrace. Jednou z nejméně prozkoumaných aktinových struktur epiteliálních buněk je tzv. periferní aktin, kontraktilní aktinová struktura, která obemyká kolonie epiteliálních buněk. Periferní aktin se nachází na bazální straně buněk a pravděpodobně se podílí na udržení integrity epitelu. Nicméně dodnes není známo, jestli, a popřípadě jakým způsobem, se signální kaskáda ERK účastní na regulaci periferního aktinu a jestli remodelace periferního aktinu hraje roli v buněčné migraci. V této práci ukazujeme, že signální kaskáda ERK je důležitá pro remodelaci periferního aktinu. Akivace signální kaskády ERK vede k rozrušení této aktinové struktury a jejího nahrazení dendritickým aktinem lamellipodia a...
|
|
|
Mechanismy invazivity a transkripční regulace nádorových buněk
Tolde, Ondřej
Mechanismy invazivity a transkripční regulace nádorových buněk Nádorové onemocnění má svůj původ v normálních tělních buňkách, které se vymknuly kontrole mateřského organismu. Nádorové buňky se pak mohou uvolnit z místa svého vzniku a šířit se po organismu. Pro průchod mezibuněčnou hmotou nebo vrstvou jiných buněk mohou tyto buňky využít mechanismy, které vedou k efektivnější migraci a invazivitě. Výzkum mechanizmů, které nádorové buňky využívají pro migraci, má význam pro pochopení vzniku a šíření metastáz a následně pro protinádorovou léčbu. V rámci mé disertační práce jsem se podílel na výzkumu vlastností invazivních nádorových buněk. Porovnávali jsme vlastnosti neinvazivní sarkomové buněčné linie a z ní odvozené, vysoce metastatické linie. Ukázali jsme, že buňky invazivní linie využívají améboidní způsob migrace a vykazují zvýšenou aktivitu Rho/ROCK signalizace. Na vedoucím okraji mají tyto buňky nabohacený aktin a myosin a dochází zde ke generování síly. Buňky neinvazivní linie využívají mezenchymální způsob migrace a generují sílu převážně na zatahujícím se konci. Dále jsme porovnávali buňky dvou linií odvozených od prsního karcinomu. Ukázali jsme, že invazivnější linie, odvozená od méně invazivní, vykazuje větší dynamičnost v přestavbě aktinového skeletu. Rovněž jsme u těchto linií popsali přítomnost...
|
|
|
Mechanismy invazivity a transkripční regulace nádorových buněk
Tolde, Ondřej ; Folk, Petr (vedoucí práce) ; Kovář, Jan (oponent) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Mechanismy invazivity a transkripční regulace nádorových buněk Nádorové onemocnění má svůj původ v normálních tělních buňkách, které se vymknuly kontrole mateřského organismu. Nádorové buňky se pak mohou uvolnit z místa svého vzniku a šířit se po organismu. Pro průchod mezibuněčnou hmotou nebo vrstvou jiných buněk mohou tyto buňky využít mechanismy, které vedou k efektivnější migraci a invazivitě. Výzkum mechanizmů, které nádorové buňky využívají pro migraci, má význam pro pochopení vzniku a šíření metastáz a následně pro protinádorovou léčbu. V rámci mé disertační práce jsem se podílel na výzkumu vlastností invazivních nádorových buněk. Porovnávali jsme vlastnosti neinvazivní sarkomové buněčné linie a z ní odvozené, vysoce metastatické linie. Ukázali jsme, že buňky invazivní linie využívají améboidní způsob migrace a vykazují zvýšenou aktivitu Rho/ROCK signalizace. Na vedoucím okraji mají tyto buňky nabohacený aktin a myosin a dochází zde ke generování síly. Buňky neinvazivní linie využívají mezenchymální způsob migrace a generují sílu převážně na zatahujícím se konci. Dále jsme porovnávali buňky dvou linií odvozených od prsního karcinomu. Ukázali jsme, že invazivnější linie, odvozená od méně invazivní, vykazuje větší dynamičnost v přestavbě aktinového skeletu. Rovněž jsme u těchto linií popsali přítomnost...
|
|
| |
host ::
RSS.