|
|
Zákonná ochrana vybraných složek životního prostředí v kolizi s vlastnickým právem
Loudová, Sandra Sophia ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Fabšíková, Tereza (oponent)
Tato rigorózní práce se věnuje ochraně životního prostředí, resp. jeho vybraných složek, vlastnickému právu a střetům, ke kterým dochází mezi těmito dvěma ústavně zaručenými právy. Cílem této práce je poskytnout souhrn omezení výkonu vlastnického práva, která vyplývají ze zvolených složkových zákonů. Tato práce se zaměřuje na omezení dotýkající se vlastníků nemovitostí, konkrétně pozemků. Práce je rozdělená do dvou částí, kdy první část práce se věnuje úvodu do problematiky. Druhá část práce poskytuje detailní rozbor právní úpravy jednotlivých složkových zákonů směřující k ochraně životního prostředí. První kapitola definuje ochranu životního prostředí, vymezuje základní pojmy a blíže se věnuje zakotvení ochrany životního prostředí v ústavním pořádku České republiky. Druhá kapitola, krom definice vlastnického práva, jeho předmětu, charakteristice a ústavněprávním základu, pojednává o zákonném omezení vlastnického práva i s ohledem na zákon o vyvlastnění. Třetí kapitola práce nastiňuje vztah ochrany životního prostředí a vlastnického práva. Druhá část práce poskytuje detailní rozbor zvolných složkových zákonů, a to zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o vodách, zákona o lesích a zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Pátá kapitola věnovaná zákonu o ochraně přírody a krajiny shrnuje...
|
|
|
Postavení a úloha veřejných stráží při ochraně životního prostředí
Tomeš, Vítek ; Fiala, Zdeněk (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Postavení a úloha veřejných stráží při ochraně životního prostředí Abstrakt Daná diplomová práce se věnuje tématu postavení veřejných stráží v rámci právního řádu ČR a úloze, kterou veřejné stráže plní při ochraně životního prostředí. Cílem této diplomové práce je jednak podat relativně komplexní analýzu platné právní úpravy jednotlivých veřejných stráží, působících na příslušných úsecích ochrany životního prostředí, jednak učinit návrhy de lege ferenda, vedoucí ke zlepšení efektivity veřejných stráží, a to na základě konfrontace platné právní úpravy s nedostatky, s nimiž se veřejné stráže potýkají při výkonu své působnosti v praxi. Dle současné právní úpravy rozlišujeme mezi čtyřmi druhy veřejných stráží. Veřejné stráže se člení na mysliveckou stráž, rybářskou stráž, lesní stráž a stráž přírody, která se dále člení na strážce a zpravodaje. Dále samotné veřejné stráže mohou být buď dobrovolné, které vykonávají svou funkci na bázi dobrovolnosti a čestnosti, tedy ve svém volném čase a bez nároku na odměnu, nebo profesionální, které vykonávají svou funkci v rámci pracovního poměru. Jako zajímavost lze uvést, že inspektoři České inspekce životního prostředí jsou rovněž lesní stráží. Do funkce veřejné stráže může být ustanovena toliko fyzická osoba, nikoliv právnická osoba, přičemž veřejné stráže při výkonu své...
|
|
|
Právo stavby a jeho srovnání s rakouskou právní úpravou
Kolísková, Zuzana ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Právo stavby a jeho srovnání s rakouskou právní úpravou Shrnutí Tématem předkládané práce je institut práva stavby zavedený do českého právního řádu zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem a jeho srovnání s rakouskou právní úpravou práva stavby vymezenou v rakouském zákoně o právu stavby, č. 86/1912 v účinném znění. Práce si klade za cíl vymezit klíčové otázky institutu práva stavby dle české právní úpravy a srovnat jej s odpovídajícími ustanovení rakouského práva. Práce se rovněž zabývá nejasnými či problematickými ustanoveními české právní úpravy o právu stavby a předkládá jejich možný výklad vzhledem k širším souvislostem založených na komparaci s rakouskou právní úpravou. Obsaženy jsou i úvahy a návrhy na případné zlepšení některých ustanovení českého práva stavby. Vymezené otázky práva stavby jsou v jednotlivých kapitolách z důvodu přehlednosti vždy popsány zvlášť, nejprve z pohledu českého práva, dále dle rakouského práva a poté jsou souhrnně porovnány. V práci je tedy použita analyticko-syntetická a komparativní metodologie. Úvodem textu je zahrnut stručný historický výklad práva stavby a superficiální zásady na území České republiky. Následně je vymezena povaha a podstata práva stavby a jeho charakteristické rysy. Dále jsou v práci popsány způsoby vzniku práva stavby a blíže vymezen pozemek,...
|
|
|
Myslivost a rybářství ve světle vybraných otázek ochrany životního prostředí
Rudolf, Vít ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Myslivost a rybářství ve světle vybraných otázek ochrany životního prostředí Tématem předkládané diplomové práce je myslivost a rybářství ve světle vybraných otázek ochrany životního prostředí. Myslivost i rybářství jsou činnosti, které volnočasových aktivit nicméně jejich hlavním účelem je ochrana přírody a jako takové by měly reagovat na změny v přírodě, které sebou přináší klimatická změna. Cílem diplomové práce je poskytnutí čtenáři základní náhled do problematiky právní úpravy myslivosti a rybářství a hodnocení současné právní úpravy z hlediska připravenosti na změny přírodě, které sebou přináší probíhající klimatická změna. Naplnění druhého cíle je sledováno nalezením odpovědi na tři otázky: Pečuje česká úprava dostatečně o zachování biologické rozmanitosti?", "Bojuje česká právní úprava efektivně s invazivními a nepůvodními druhy?" "Je česká právní úprava připravená na změny v chování zvířat, které nevyhnutelně nastanou klimatickou změnou?". Práce je dělena do pěti kapitol. Začátek práce je věnován problematice klimatické změny je kladen důraz zejména na vyložení problémů týkajících se úbytku biodiverzity, příchodu nepůvodních druhů a změn v chování zvířat. Dále je v práci věnován prostor stručnému vylíčení jak faktické, tak právní historie myslivosti a rybářství a pramenům mezinárodního práva, které...
|
|
|
Mezinárodní obchod ohroženými druhy a jeho právní regulace (50 let CITES)
Vinduška, Vojtěch ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Mezinárodní obchod ohroženými druhy a jeho právní regulace (50 let CITES) Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem právní úpravy mezinárodního obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Hlavním cílem této práce je provést komplexní rozbor systému právní úpravy mezinárodního obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a to, jak na jeho mezinárodní a evropské úrovni, tak jeho promítnutí do české právní úpravy a poskytnout základní srovnání těchto úrovní. Práce by měla vést k zamyšlení nad nutností a důležitostí ochrany ohrožených druhů, a to zvláště v případě jejich využívání k mezinárodnímu obchodu. Diplomová práce je rozdělena do čtyř částí. První část se zabývá samotným mezinárodním obchodem s ohroženými druhy. Podává vysvětlení pojmu mezinárodního obchodu s ohroženými druhy, rozbor jeho celosvětového rozsahu, vlivu na biodiverzitu planety a cílů, kterých se snaží právní úprava tohoto odvětví mezinárodního obchodu dosáhnout. Druhá část pojednává o Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a to prvotně z hlediska historického vývoje této oblasti a postupného vývoje samotné Úmluvy. Dále představuje stanovený systém regulace mezinárodního obchodu založený na udělování a...
|
|
|
Nástroje environmentální politiky v České republice
Bavšenkov, Sabina ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Nástroje environmentální politiky v České republice V této práci se zabývám nástroji environmentální politiky a s tím související problematikou. V úvodu rozebírám obecně to co životní prostředí je a jakou roli v našem životě hraje a jeho důležitost pro život, dále pak také krátkým historickým exkursem a také samotnou definicí toho co je to životní prostředí a také samotná environmentální politika. Velkou část zde zaujímají subjekty, které jsou nedílnou součástí této oblasti, neboť bez nich by nebylo možné vykonávat environmentální politiku. Dělím je na státní a nestátní, mezi nimiž je hlavní rozdíl zejména v dobrovolnosti při zapojení se. Popisuji jejich činnost a příklady využití jednotlivých nástrojů při výkonu jejich činnosti. Důležitou částí je i nahlédnutí do mezinárodní oblasti v oblasti mezinárodních konferencí týkajících se životního prostředí, a také oblast akčních plánů Evropské unie. V této části představuji stručný přehled ve vývoji mezinárodních konferencí týkajících se životního prostředí a udržitelného rozvoje. V rámci Evropské unie poté podrobně rozebírám zatím poslední sedmý akční program. V neposlední řadě je to také Státní politika životního prostředí ČR jako důležitý strategický dokument, určující další směr vývoje environmentální politiky v ČR. Věnuji se jejím jednotlivým...
|
|
|
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy
Komárek, Matěj ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy Práce se zabývá vztahem mezi ochranou přírody a územním plánování na Šumavě. Na Šumavě se nachází náš největší národní park a celé území je chráněno dalšími nástroji územní ochrany přírody a krajiny. Zároveň se však na Šumavě nachází velké množství obcí a katastry některých z nich zasahují i do nejpřísněji chráněných území. V roce 2017 byla zákonem č. 123/2017 Sb., schválena novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Práce vznikala na přelomu let 2019 a 2020, kdy se některé nástroje, jako jsou klidová území, zásady péče o národní park a především zonace podle novely nově vymezovaly. Tato novela významným způsobem změnila nástroje ochrany přírody a krajiny a na území národních parků jejich roli posílila. Proti této novele se otevřeně stavěli starostové některých šumavských obcí, kteří argumentovali tím, že v důsledku této novely bude omezen rozvoj šumavských obcí. Práce se zabývá specifiky koncepčních nástrojů územního plánování na Šumavě, tedy tím, jakým způsobem jsou obce při svém územním rozvoji omezeny existencí zvláště chráněných území a to i v souvislosti s možnými dopady předmětné novely. Dále se práce mimo jiné zabývá vztahem státní správy a samosprávy na úseku ochrany přírody nebo...
|
|
|
Compensation for damage caused by wild animals
Tichý, Ján ; Fabšíková, Tereza (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Náhrada škody spôsobenej voľne žijúcimi živočíchmi Abstrakt Táto diplomová práca sa zaoberá porovnaním inštitútov náhrady škody spôsobenej voľne žijúcimi živočíchmi v rámci právnej úpravy Slovenskej republiky a Českej republiky. Spoločným menovateľom týchto inštitútov je skutočnosť, že objekt, ktorý škodu spôsobil (teda voľne žijúci živočích) nemá z právneho hľadiska žiadneho majiteľa, jedná sa o res nullius. Preto zákonodarcovia v porovnávaných právnych poriadkoch vytvorili tieto inštitúty, aby nedochádzalo k "živelnému" loveniu daných živočíchov. Prácu tvoria štyri hlavné časti, v rámci prvej časti sa venujem teoretickým východiskám, definíciám využívaným v jednotlivých právnych poriadkoch a ich ekvivalentom. Postupne definujem pojmy ako zviera, živočích, zver, voľne žijúci živočích, zvlášť chránený živočích, určený živočích a podobne, podľa toho, aký pojem ktorý zákonodarca využíva. Prvá časť tak predstavuje teoretický základ pre nasledujúce časti práce. Druhá a tretia časť sú z veľkej časti podobné, keďže systém ich spracovania som držal čo najpodobnejší. Druhá časť obsahuje podrobnú analýzu zákona o poskytování náhrad škod a zákona o myslivosti (v rozsahu úpravy náhrady škody spôsobenej zverou). V tejto časti sa venujem analýze právnej úpravy týchto inštitútov, ale aj rozhodovacej praxi súdov pri...
|
|
|
Ochrana biodiverzity hlubokomořského dna za hranicemi národní jurisdikce
Kopecký, Martin ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Ochrana biodiverzity hlubokomořského dna za hranicemi národní jurisdikce Ochrana mořského prostředí včetně ekosystémů a biodiverzity mořského dna je jedním z důležitých cílů, k jehož naplnění by mělo směřovat mezinárodní právo životního prostředí. V první části této diplomové práce jsem představil nejvýznamnější ekosystémy hlubokomořského dna a upozornil jsem na některé rozdíly mezi přírodovědným náhledem na ně a jejich právním pojetím. Ve druhé části práce jsem představil stěžejní principy a přístupy, které se při ochraně biodiverzity hlubokomořského dna uplatní, včetně příkladů konkrétních závazných a nezávazných právních nástrojů mezinárodního práva. Též jsem stručně nastínil jejich postavení v současném systému mezinárodního práva, zejména pak s ohledem na mezinárodní obyčejové a smluvní právo. Ve třetí části jsem se zaměřil na rozbor konkrétních mezinárodních úmluv, které se týkají ochrany biodiverzity hlubokomořského dna. Nejprve jsem analyzoval Úmluvu OSN o mořském právu a poté jsem se zaměřil na dvě regionální právní úpravy, a to Úmluvu o ochraně mořského prostředí v severovýchodním Atlantiku a antarktický smluvní systém. U každé z nich jsem se nejprve zabýval tím, zda reflektují stěžejní principy a přístupy, které jsem představil ve druhé části této práce. Následně jsem se zabýval rozborem...
|
|
|
Právní aspekty provozování volnočasových aktivit v přírodě
Kamler, Jindřich ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Právní aspekty provozování volnočasových aktivit v přírodě Abstrakt Účelem práce bylo zkoumat právní úpravu provozování volnočasových aktivit v přírodě s cílem zhodnotit, zda se zákonodárcům podařilo dostatečně zohlednit veřejný zájem na ochraně životního prostředí a současně nastavit režim takovým způsobem, aby lidem nebyl znemožněn přístup k přírodním statkům, při čemž je zkoumán především režim ve zvláště chráněných územích a v lese. V diplomové práci se zaměřuji na přehlednost právní úpravy, jelikož ta je i vzhledem k omezené možnosti kontroly v oblasti ochrany životního prostředí nesmírně důležitá, když u dobře informovaného provozovatele volnočasové aktivity lze spíše očekávat, že bude stanovená pravidla respektovat a přírodu tedy nepoškozovat, což je vlastně cílem právní úpravy i s ohledem na skutečnost, že škoda na životním prostředí je často nevratná. V diplomové práci se dostávám k závěrům, že právní úprava volnočasových aktivit v přírodě dostatečně chrání životní prostředí za užití široké škály institutů, které zároveň umožňují stanovit omezení v takové míře, aby byly přírodní statky stále přístupné. Právní úprava však není dostatečně přehledná pro běžného uživatele, což může vést k jeho rezignaci na dodržování stanovených pravidel, a proto může být veškerá snaha zákonodárce o nastavení vhodného...
|
host ::
RSS.