|
|
Co drží společnost pohromadě? Pojetí societální komunity a konstitutivního symbolismu u Talcotta Parsonse, Richarda Müncha a Jeffreyho Alexandera
Německý, Marek ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Skalník, Petr (oponent) ; Musil, Jiří (oponent)
v českém jazyce 1. Ve své práci se pokouším odpovědět na otázku: "Co drží společnost pohromadě? " a to na základě teoretického instrumentária Parsonsovy funkcionalistické sociologie. Pracuji zejména sjeho pojmem societální komunity, jak je definován v jeho knize Společnosti, vývojové a srovnávací hodnocení [Parsons 1966]. Vycházím ze zde použité definice societální komunity: Societální komunita ,je tvořena jednak normativním systémem řádu, jednak statusy, právy a závazky vyplývajícími z členství. To se může u různých podskupin komunity lišit. Má-li společenská komunita žít a vyvíjet se, musíjako základ své sociální identity udržovat integritu společné kulturní orientace, jež je v široké míře sdílenajejími členy. " [ Parsons 1966: 31], Cílem této práce je pokus tento Parsonsem pouze načrtnutý pojem propracovat a rekonstruovat na základě použití koncepcí ostatních autorů zejména z řad neofunkcionalistů (Jeffrey Alexander, Richard Miinch, Shmuel Eisenstadt), ale i ostatních autorů (David Lockwood, Stein Rokkan, Lewis Coser, John Rawls). Přestože práce hodně pracuje s interpretacemi názorů těchto autorů, domnívám se, že ji lze považovat za originální teoretickou práci, neboť zejména posledně zmínění autoři s pojmem societální komunity explicitně neoperují (a když, tak pouze marginálně), navíc mnozí z...
|
|
| |
|
|
Přechod k demokracii ve Rwandě s ohledem na roli náčelnictví
Syslová, Eliška ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Skalník, Petr (oponent)
Diplomová práce "Přechod k demokracii ve Rwandě s ohledem na roli náčelnictví" analyzuje demokratizační proces ve Rwandě, který probíhal před genocidou i po genocidě v roce 1994. Diplomová práce vychází z teoretických koncepcí demokratizace představených v první kapitole. Pro pochopení kontextu, v němž se přechod k demokracii odehrává, je v dalších částech rozebrána historie Rwandy od počátku kolonizace do období první republiky. V následujícím období je analyzován vliv důležitých faktorů formujících politickou podobu režimu druhé republiky. Jádrem práce je analýza demokratizačních procesů, jejichž počátky jsou nacházeny již v druhé polovině 80. let. Demokratizace a postoje jednotlivých aktérů jsou analyzovány do roku 2003, kdy byla schválena nová ústava. V krátkosti jsou představeny události genocidy. Závěrečná část rozebírá klientské vztahy a náčelnictví a jejich úlohu během demokratizace. Teoreticky vychází analýza z díla Maxe Webera. Úloha klientských vztahů po roce 1994 je rozebrána na tribunálech gacaca. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Postavení Libanonu v současných mezinárodních vztazích
Šabacká, Yvona ; Skalník, Petr (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Gombár, Eduard (oponent) ; Lehmannová, Zuzana (oponent)
Libanon se vyznačuje významnou geopolitickou polohou na Blízkém východě, z hlediska mezinárodní politiky a vztahů měl Libanon a v budoucnu bude jistě mít významné geopolitické poslání a stejně tak i úlohu na Blízkém a Středním východě. Avšak jeho role a stát jako takový, jeho zahraniční, ale i vnitřní politika a vývoj jsou ovlivněny působením vnějších světových a regionálních aktérů působících na Libanon. Jejich cíle, prostředky, nástroje jsem ve své práci analyzovala z pohledu neorealismu. Libanon je křižovatkou světových kultur, náboženství, etnik. Je to mnohokulturní, multikonfesní stát. Multikulturalismus by mohl Libanonu velice napomoci překlenout všechny jeho problémy, zejména složitou vnitropolitickou situaci Libanonu a ovlivnit, resp. přispět k lepšímu budoucímu vnitropolitickému vývoji státu, což je právě mj. ovlivněno multikonfesním a multikulturním složením (faktory) v Libanonu. Libanon a jeho multikulturalismus, resp. multikonfesionalismus by zároveň mohl být i příkladným státem pro ostatní státy regionu (viz Irák) a koexistenci na Blízkém a Středním východě. Možnosti naplňovat multikulturalismus v případě Libanonu jsem posuzovala na základě sociálního konstruktivismu a jeho úlohy v mezinárodních vztazích.
|
host ::
RSS.