|
|
Jazyk a styl čechoamerických periodik
Skružná, Lucie ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Práce si klade za cíl představit imigraci Čechů na území Spojených států, jejich kulturní a především literární a žurnalistickou činnost, první čechoamerická periodika a jejich redaktory. V druhé části se pak práce zaměřuje na popis těchto periodik, konkrétně týdeníků Národní Noviny a Slávie, a to jak formální, tak obsahový. Na závěr je provedena analýza rubriky inzerce. Analýza se týká stránky hláskoslovné, tvaroslovné a lexikální. Představuje základní rysy jazyka v těchto rovinách a jejich vývoj od roku 1860 do roku 1894.
|
|
| |
|
|
Frazeologie v současné sportovní publicistice
Fischerová, Simona ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Tento příspěvek se zaměřuje na popis výskytu frazémů v současné sportovní puhlicistice. Cílem je pokusit se zmapovat různé druhy frazémů, které se objevují v současných českých denicich, a to z hlediska jejich frekvence a způsobu užití. Výběr deníků byl prováděn tak, abychom měli zástupce seriózního tisku,~. deník Lidové noviny, představitele bulvárního tisku, tj. deník Blesk. K těmto dvěma periodikům byl pro srovnání přiřazen deník Sport, který jako jediný denně pojednává pouze o sportovních tématech. V teoretické části této práce jsou definovány pojmy frazém a idiom dle Čennákových studií. Dále se zabýváme jejich klasifikací a tříděním, které se objevuje v současných dnešních mluvnicích. Analytická část sestávala z výčtů nalezených frazémů z hlediska různých jazykových rovin, přičemž bylo zjištěno, že některé frazémy se ze současné psané publicistiky nevytrácejí, naopak přibývají v nové aktualizované podobě. Specifické užití frazémů je v deníku Sport, jenž se tímto způsobem snaží vymanit {e ze stereotypu a modelovosti, které jsou pro sportovní publicistiku charakteristické.
|
|
|
Řečtina jako zdroj obohacení české slovní zásoby
Petáková, Helena ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Helena Petáková, Řečtina jako zdroj obohacení české slovní zásoby Abstrakt: Předkládaná diplomová práce z různých úhlů pohledu zkoumá vliv řečtiny na českou slovní zásobu. V úvodu vymezujeme základní pojmy, jichž v textu užíváme. Je to zejména termín "přejímka" a s ním synonymní "lexikální výpůjčka". Následující kapitola je věnována problematice přejímání slov v obecné rovině (motivace přejímání, způsoby zapojování cizích slov do systému přijímajícího jazyka a možnosti třídění slov přejatých). Třetí kapitola mapuje přejímání řeckých slov do češtiny v různých obdobích vývoje. Dále nás zajímá česká recepce řečtiny (obdiv k řečtině, srovnávání češtiny s ní) v klíčových momentech novodobých dějin a její souvislost s obrannými tendencemi národními a jazykovými. Po tomto kulturně- historickém vhledu se v kapitole páté, šesté a sedmé vracíme k lexikálním výpůjčkám z řečtiny a sledujeme různé cesty, kterými se dostaly do češtiny, dále způsob jejich zapojení do české slovní zásoby a konečně sémantické a stylistické oblasti, v nichž se grecismy u nás nejvíce uplatnily. Jako samostatnou přílohu za závěrečné shrnutí připojujeme ještě soupis slov řeckého původu, který vznikl excerpcí etymologických slovníků češtiny.
|
|
|
Duál ve slovanských jazycích
Adamovičová, Šárka ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Práce mapuje projevy duálu diachronně od praindoevropštiny, přes indoevropštinu, praslovanštinu, staroslověnštinu, až k moderním slovanským jazykům. v každém jednotlivém období popisuje synchronně konkrétní projevy duálu u jmen a sloves. V úvodu je nastíněno členění nesingulárního pólu čísla v různých jazycích. Jádro práce je zaměřeno na popis konkrétních duálových tvarů u jmen, sloves a většinou i zájmen v jednotlivých vývojových fázích jazyka. Pozoruje vývoj duálu - jeho nárůst, ústup i zánik.
|
|
|
Lexikální vybavování u bilingvních mluvčích češtiny a polštiny
Karešová, Pavla ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce předkládá metodologický návrh psycholingvistického výzkumu, který se zaměřuje na lexikální vybavování bilingvních obyvatel z regionu českého Těšínska, kteří jsou vysoce fluentní v češtině a polštině. Teoretická část tento region definuje jak z jazykového, tak i historického hlediska, posléze se zaměřuje na řečovou produkci bilingvního mluvčího a v jejím závěru shrnuje výzkumy, které se lexikálním vybavováním zabývaly z hlediska bilingvních mluvčích s vysokou mírou fluence v obou jazycích. Na základě východisek z odborné literatury a z představených výzkumů práce předkládá vlastní metodologický návrh psycholingvistického výzkumu s detailním procesem výběru participantů do experimentální bilingvní skupiny a dvou kontrolních skupin. Pro zkoumání lexikálního vybavování bilingvních mluvčích poté práce navrhuje dvě metody: pojmenovávání obrázků a test verbální fluence. V rámci úlohy pojmenovávání obrázků je předložen experimentální set obrázků, který byl vytvořen na základě normování mezi českými a polskými mluvčími. Obrázky byly vybírány především na základě kognátového statusu pojmenování. Pro metodu testu verbální fluence byly navrženy konkrétní kategorie pro úlohu sémantické a písmenné fluence. V závěru jsou vysloveny hypotézy, které se týkají v rámci úlohy pojmenovávání obrázků...
|
|
|
Oronymie Džbánu, Křivoklátské vrchoviny a Hořovické pahorkatiny
Lužická, Michaela ; Harvalík, Milan (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Hlavním úkolem této diplomové práce bylo shromáždění a představení kompletního oronymického materiálu z oblasti Džbánu, Křivoklátské vrchoviny a Hořovické pahorkatiny s co největším možným počtem historických dokladů. Ve vymezené oblasti se podařilo nalézt celkem 327 pojmenovaných horských objektů, ke kterým bylo dohledáno celkem 634 historických dokladů, minimálně jeden takový doklad je uveden u 282 oronym. Následovala lingvistická analýza, a to slovotvorný rozbor jednotlivých oronym a jejich sémantická a motivační analýza. Z vlastního oronymického slovníku byla do samostatné kapitoly vyčleněna skupina tzv. oronymických apelativ, která jsou obecným označením horského objektu a pojmenovávají vrch bud' samostatně, nebo ve spojení s určující složkou (nejčastěji adjektivem). Ze slovotvorné analýzy všech oronym vyplynulo, že nejpočetnější skupinou jsou přímé názvy jednočlenné derivované, následované přímými názvy víceslovnými determinativními se shodou. Menší výskyt jsme zaznamenali u přímých názvů jednočlenných nederivovaných a nepřímých názvů předložkových. Nejproduktivnějším sufixem, který se v oronymickém slovníku Džbánu, Křivoklátské vrchoviny a Hořovické pahorkatiny vyskytuje, je přípona -ka, a to hned s pěti funkcemi, z nich nejvýraznější uplatnění má funkce deminutivní a univerbizační. Podobně výraznou...
|
|
| |
|
|
Názvy hokejových klubů v České republice
Lupoměská, Klára ; Štěpán, Pavel (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
(česky): Práce podává detailní analýzu názvů současných českých hokejových klubů. V úvodní kapitole se zabývám chrématonymy v onymickém systému, a zvláště pak postavením tohoto specifického druhu chrématonym. Názvy hokejových klubů také porovnávám s dalšími chrématonymickými skupinami proprií. V další kapitole předkládám materiál shromážděný z dostupných internetových zdrojů. Klasifikaci je věnována další část práce. Je založena jak na hledisku motivačním, tak na hledisku formálním. Nakonec věnuji pozornost dalším aspektům, jako je počet jednotlivých komponentů, gramatická a pravopisná stránka názvů (důraz je kladen hlavně na užívání velkých písmen, které je do značné míry ovlivněno angličtinou).
|
|
|
Lexikální výpůjčky z amerických indiánských jazyků v češtině
Chmelařová, Nikola ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Teoretická část této práce je věnována obecné teorii jazykového kontaktu a lexikálního přejímání, klasifikaci výpůjček z hlediska jejich motivace a různým způsobům adaptace. V praktické části jsou shromážděny lexikální výpůjčky z domorodých indiánských jazyků obou amerických kontinentů. Vycházíme z českých a anglických etymologických a výkladových slovníků a ze slovníků cizích slov, případně i jinojazyčných slovníků. U výpůjček jsme zjišťovali výchozí zdrojový jazyk, cestu přejetí do češtiny, dobu přejetí a dále četnost výskytu v češtině na základě korpusových dat. Klíčová slova: výpůjčka, přejímání, jazykový kontakt, indiánské jazyky
|
host ::
RSS.