|
| |
|
|
Úřad práce a jeho úloha při řešení nezaměstnanosti
Stádníková, Jana ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
Závěr Úřady práce jakožto specializované orgány státní správy směřují svou aktivitu k dosažení rovnováhy poptávky a nabídky po zaměstnání na trhu práce. K dosažení této rovnováhy na trhu práce nabízejí úřady práce bezplatné služby zprostředkování zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání, vhodnou rekvalifikaci, informační a poradenskou činnost, ale také poskytují podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci za zákonem stanovených podmínek, pokud se uchazeč o zaměstnání nachází dočasně v tíživé životní situaci. Úřad práce má vzhledem ke své působnosti ideální podmínky k pozitivnímu ovlivňování stability na trhu práce, a to na základě jednání se zaměstnavateli na straně jedné a uchazeči o zaměstnání na straně druhé. Při samotném zprostředkování zaměstnání využívá zejména interakce mezi uchazečem či zájemcem o zaměstnání a úřadem práce, neboť prostřednictvím informací získaných od uchazeče či zájemce o zaměstnání může flexibilně reagovat na jeho potřeby a zároveň mu přizpůsobovat své služby, vždy s přihlédnutím k tomu, aby bylo dosaženo hlavního cíle evidence, kterým je zprostředkování zaměstnání. Zákon o zaměstnanosti, jako základní právní předpis, je předpisem dynamickým a od své účinnosti prošel již více než dvaceti novelizacemi. Mezi kompetence svěřené úřadům práce patří i rozhodovací činnost...
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru
Mandík, Zdeněk ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
65 6. Závěr V otázce výpovědi z pracovního poměru nepřinesl nový zákoník práce žádné zásadní změny a to ani z hlediska zjednodušení úpravy, ani z hlediska zvýšení flexibility, po které zaměstnavatelé volali. Pokud jde o ochranu zaměstnance, tak stávající úprava lpí na pojetí ochrany, která mohla být aktuální v půlce minulého století, ale naprosto nevyhovuje dnešním potřebám. Hlavním problémem současné úpravy je to, že při rozvazování pracovního poměru vůbec nereflektuje rozdíly mezi druhy vykonávaných prací, rozdíly mezi kvalifikací zaměstnanců, rozdíly mezi typy a velikostí zaměstnavatelů. ZP práce se tak v duchu socialistického ZP1965 pokouší stanovit standardy, které by platily pro všechny, ale ve svém výsledku neodpovídají potřebám žádné skupiny, na které mají dopadat. Zákoník práce by se neměl bát přenechat úpravu skončení pracovního poměru ve větší míře individuálnímu nebo kolektivnímu vyjednávání, jako je tomu v případě Dánska, které má v zákonné úpravě velmi málo ochranářských prvků a téměř veškerou ochranu ponechává na kolektivním vyjednávání. Zavedením možnosti "bezdůvodné výpovědi" se zákonem stanovenou kompenzací (kterou by bylo možno ovšem na základě kolektivního nebo individuálního vyjednávání zvýšit) by se předešlo zbytečným soudním sporům, zaměstnavatelé by se nebáli více přijímat...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Srovnání skončení pracovního poměru s ukončením služebního poměru příslušníků policie ČR
Vobora, Petr ; Procházková, Eva (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Závěr Cílem této diplomové práce bylo porovnat některé aspekty skončení pracovního poměru podle ZP a služebního poměru podle ZSP. V první části byly popsány obecné náležitosti pracovního poměru a jeho význam jako základního pracovněprávního vztahu v rámci ZP. Další výklad byl věnován subjektům pracovního poměru, tj. zaměstnavatelům a zaměstnancům, a to s podrobnějším popisem zaměstnavatelského subjektu. Stručně byl definován pojem závislé práce. Hlavní náplní práce byl popis jak skončení pracovního, tak služebního poměru, se závěrečným porovnáním některých hlavních rozdílů v úpravách ZP a ZSP. Po obecném úvodu první části, pojednávajícím o skončení pracovního poměru, jsem se zabýval podrobně jednotlivými způsoby jeho ukončení. Jako základní jsem použil třídění těchto způsobů na právní úkony, právní události a úřední rozhodnutí, z nichž nejvíce pozornosti je věnováno prvnímu z nich. Z výše popsaných způsobů skončení pracovního poměru je největší část věnována výpovědi. Závěr této části práce popisuje odstupné jako jednu z povinností zaměstnavatele spojenou se skončením pracovního poměru. Druhá část byla věnována služebnímu poměru příslušníků Policie ČR. V úvodu této části jsem se zabýval obecnou charakteristikou ZSP, jehož významným rysem je, v protikladu k soukromoprávnímu charakteru ZP, jeho...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.