|
|
Sociální změna v Moldavsku (1991-2017) v sociálně vědní a politicko-expertní reflexi
Matei, Mihaela ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá koncipováním sociální změny a jejím zachycením v sociálně vědní a politicko-expertní literatuře z historického hlediska vývoje post komunistické Moldavské republiky. V první kapitole jsou definovány výzkumný design a hlavní hypotézy, kterými se daná diplomová práce bude řídit. V druhé kapitole budou představeny klasické a nové teorie sociální změny, které budou následně analyzovány. Cílem diplomové práce je identifikace těchto teorií v moldavské literatuře počínaje rokem 1991. Výsledky obsahové analýzy moldavské literatury budou prezentovány ve třetí kapitole. Poslední kapitola je věnovaná diskusi nad výsledky diplomové práce a možnosti jejich dalšího využití.
|
|
| |
|
|
Zdraví v rámci společenského diskurzu
Kučírková, Rút ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Cílem diplomové práce je charakterizovat pojetí "Zdraví v rámci společenského diskurzu" metodou analýzy dat a podkladů důvodových zpráv vládních návrhů zákona upravujících oblasti hygieny, prevence a ochrany zdraví na českém území, zaměřené na oblast veřejného zdravotnictví. Teoretická část je pokusem zasadit uvedenou problematiku do sociálního kontextu soudobé společnosti. Poukázat na ideologickou provázanost chápání zdraví jedince v sociálním systému ve smyslu jeho funkčnosti. Předmětem analýzy bude důvodová zpráva zákona z první republiky č. 332/1920 Sb., dále důvodové zprávy z období komunistické vlády - zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči a zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Posledním analyzovaným úsekem bude období po roce 1989, které bude zastupovat důvodové zprávy zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Pro textovou analýzu je použita metoda diskurzivní analýzy kombinovaná obsahovou kvantitativní metodou. Text práce je členěn na teoretickou část, popis metodologie, historický přehled organizace zdravotnictví a na analytickou část. Závěr práce je věnován komparaci výsledků všech analyzovaných zpráv.
|
|
| |
|
|
Sociologie sebevraždy a český případ
Agakishieva, Zhanna ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Diplomová práce "Sociologie sebevraždy a český případ" pojednává o fenoménu sebevraždy. Problematika sebevražednosti je diskutována ve dvou rovinách. Teoretická část práce obsahuje rozbor a komparativní analýzu sociologických děl věnovaných jevu sebevraždy. Jde o klasické teorie sociologů Emila Durkheima, Piritima Sorokina, Tomáše G. Masaryka a o pozdější koncepce Jacka D. Douglase a Edwina S. Shneidamana. Zmínění autoři považovali sebevraždu za sociální jev, který je ovlivněn především stupněm sociální integrace jedince do sociální skupiny resp. do společnosti. Analýza sociologické literatury věnované fenoménu sebevraždy poskytuje základ k lepšímu pochopení zjištěných statistických údajů o sebevražednosti v českém prostředí a v neposlední řádě umožnuje odvozování sociologických determinant sebevražednosti, které jsou klíčové pro následující analýzu situace v České republice. Empiricko-analytická část diplomové práce se zaměřuje na zkoumání dostupných statistických údajů o výskytu a dynamice vývoje sebevražd na území České republiky. Ve středu pozornosti je struktura sebevražednosti. Jedná se o analýzu souvislosti mezi výskytem sebevražd a konkrétními faktory, jako jsou pohlaví, věk, stupeň dosaženého vzdělání a míra nezaměstnanosti. Diplomová práce se navíc pokusí uvést situaci v ČR do...
|
|
|
Činnost československé rozvědky v Peru v období normalizace
Spurný, Martin ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktivitami československé rozvědky v Peru v letech 1970- 1989. Hlavním cílem práce je podrobný popis a analýza archivních dokumentů. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část popisuje kontext a historii komunistických bezpečnostních služeb. V teoretické části je také definováno použití diskurzivní analýzy a zvláštní pozornost je věnována komunistické ideologii. Empirická část je dále rozdělena na dvě části. První část se zaměřuje na popis hierarchie rozvědky, popis její činnosti, politického kontextu a úlohy dalších tajných služeb. Druhá část se zaměřuje na zkoumání argumentačních strategií a označování sociálních aktérů pomocí diskurzivní analýzy. V závěru práce jsou zodpovězeny výzkumné otázky týkající se činnosti a jazyka konkrétního pracoviště československé zpravodajské služby.
|
|
|
Co drží společnost pohromadě? Pojetí societální komunity a konstitutivního symbolismu u Talcotta Parsonse, Richarda Müncha a Jeffreyho Alexandera
Německý, Marek ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Skalník, Petr (oponent) ; Musil, Jiří (oponent)
v českém jazyce 1. Ve své práci se pokouším odpovědět na otázku: "Co drží společnost pohromadě? " a to na základě teoretického instrumentária Parsonsovy funkcionalistické sociologie. Pracuji zejména sjeho pojmem societální komunity, jak je definován v jeho knize Společnosti, vývojové a srovnávací hodnocení [Parsons 1966]. Vycházím ze zde použité definice societální komunity: Societální komunita ,je tvořena jednak normativním systémem řádu, jednak statusy, právy a závazky vyplývajícími z členství. To se může u různých podskupin komunity lišit. Má-li společenská komunita žít a vyvíjet se, musíjako základ své sociální identity udržovat integritu společné kulturní orientace, jež je v široké míře sdílenajejími členy. " [ Parsons 1966: 31], Cílem této práce je pokus tento Parsonsem pouze načrtnutý pojem propracovat a rekonstruovat na základě použití koncepcí ostatních autorů zejména z řad neofunkcionalistů (Jeffrey Alexander, Richard Miinch, Shmuel Eisenstadt), ale i ostatních autorů (David Lockwood, Stein Rokkan, Lewis Coser, John Rawls). Přestože práce hodně pracuje s interpretacemi názorů těchto autorů, domnívám se, že ji lze považovat za originální teoretickou práci, neboť zejména posledně zmínění autoři s pojmem societální komunity explicitně neoperují (a když, tak pouze marginálně), navíc mnozí z...
|
|
|
The Experience of New Social Media
Farrier, Ellie ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Abstrakt- Uživatelská zkušenost s novými sociálními médii Komunikace s přáteli a s rodinou po celém světě je něco, s čím mají Američané žijící v zahraničí mnoho zkušeností. V této práci se autorka zaměřuje na popis těchto zkušeností uživatelů sociálních médií jmenovitě k novým médiím a také konceptům historické sociologie, abychom lépe porozuměli tomu, jak jsou sociální média používána a chápána. Tento fenomenologický výzkum se zaměřuje na různé zkušenosti čtyř amerických expatů žijících v Praze v České republice, a to od úplného začátku jejich zkušenosti s médii a internetem až po jejich současný věk dospělých. Zdroje použité k interpretaci a porozumění této jejich uživatelské zkušenosti sahají od Ervinga Goffmana a Pierra Bourdieua, až k Marshallu McLuhanovi či Karlu Marxovi. Hlavním záměrem této práce bylo zjištění, jak si nové a historické teorie sdělovacích prostředků stojí ve srovnání s konkrétními zkušenostmi uživatelů se sociálními médii a internetem. Klíčová slova: uživatelská zkušenost, média, technologie, fenomenologický výzkum, sociální média, komunikace
|
|
| |
|
|
(Re)konstrukce Kosovské krize. Kosovská krize z pohledu vybraných historicko-sociologických teorií
Dobešová, Jana ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
1. ABSTRAKT Cílem této práce je rekonstrukce kosovské krize, která vyústila v letecké útoky NATO na Jugoslávii na jaře roku 1999. Událost je analyzována na dvou úrovních; první sleduje a porovnává již existující interpretace krize- příčiny, průběh, řešení i následky, včetně možných vizí do budoucna. Druhá rovina interpretuje krizi z pohledu teorií mezinárodních vztahů. Studium historické sociologie mi dalo možnost dívat se na svět, dění v něm, aktéry komplexním pohledem. Ukázalo mi, že jevy ve světě neexistují sami o sobě/ sami pro sebe, ale že jsou součástí systému, který je propojený různými vazbami, tvořen různými částmi a udržován pomocí pravidel. Kosovská krize je událostí, která byla a je různými způsoby interpretována. Odlišnost interpretací se odvíjí v rámci diskurzu, ve kterém vzniká. Kosovská krize má svá historiografická fakta- místo a čas a aktéry, o které se opírají a které dovytvářejí sociální konstrukce. Kosovská krize je sociálním konstruktem, dějinným mezníkem, symbolem, jevištěm, hrou, polem a procesem. V práci hodlám tato tvrzením dokázat rozborem interpretací a aplikací teorií mezinárodních vztahů.
|
host ::
RSS.