|
|
The German Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin : The Decision about the Government and Parliament Seat of the Re-United Germany
Báčová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Otázka hlavního města Německa se v historii této země ukázala mnohokrát jako sporná. Nejdramatičtějšího osudu pak nabyla v zajetí ideologických a teritoriálních změn studenoválečného 20. století. Až konec stavu železně rozděleného státu postavil Německo v otázce definování své metropole na nový počátek a s jeho znovusjednocením v roce 1990 před zcela základní úkol - definitivně určit hlavní město a správní sídlo státu. Předložená práce "Die deutsche Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin; Der Beschluss über den Regierungs- und Parlamentssitz des vereinten Deutschlands" se zabývá vnitropolitickou debatou Německa o otázce hlavního města právě v této její, doposud poslední etapě, v níž proti sobě stanuli dva kandidáti - Bonn a Berlín. Konečné zvolení Berlína hlavním městem a sídlem vlády a parlamentu znovusjednoceného Německa z 20. června 1991 je zkoumáno perspektivou postupného vývoje debaty již od jejího zahájení v roce 1989, kdy tento způsob komplexního bádání pomáhá výsledek závěrečného hlasování německého parlamentu blíže ozřejmit. Práce dochází k závěru, že klíčovou úlohu ve prospěch volby Berlína sehrálo množství faktorů ještě před samotným hlasováním (sjednocovací smlouva, politický vliv prominentních politiků, kompromisní návrh zákona berlínské strany aj.), stejně pak jako v samotné rozpravě rétorická,...
|
|
|
Finanční vyrovnání spolkových zemí. Klíčové vnitroněmecké politikum přelomu tisíciletí
Mynaříková, Romana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Rigorózní práce "Finanční vyrovnání spolkových zemí - klíčové vnitroněmecké politikum přelomu tisíciletí" se zabývá jedním z nejvýznamnějších prvků finančního uspořádání Spolkové republiky Německo. Finanční vyrovnání zemí patří k nejvýznamnějším instrumentům německé finanční politiky. Je zakotveno již v německé ústavě, tzv. Základním zákoně, a jeho hlavním úkolem je vyrovnat rozdílné finanční síly jednotlivých spolkových zemí, neboť nezbytným předpokladem pro plnění státních úkolů jsou dostatečné finanční prostředky. Finanční vyrovnání se děje především na základě přerozdělení daňových výnosů (z daně z příjmu fyzických a právnických osob a daně z obratu) nejen vertikálně, tedy mezi spolkem a zeměmi, ale především horizontálně, mezi finančně silnými (plátci, Geberländer) a slabými zeměmi (příjemci, Nehmerländer). Určitý podíl má v systému i spolek, který může potřebným zemím přidělit doplňkové příspěvky, které mají vyrovnat nevýhodné postavení zemí plynoucí ze strukturálních nedostatků. Vzhledem k tomu, že vyrovnání trvale zatěžuje ekonomiku plátců vyrovnání, vedou se především od 90. let, kdy došlo ke sjednocení obou německých států, na toto téma vleklé spory. Ty vyvrcholily v roce 1998, kdy tři plátci podali stížnost na protiústavnost systému k Spolkovému ústavnímu soudu. Jeho rozsudek se potom...
|
|
|
Řešení finanční krize ve Spolkové republice Německo v letech 2008-2009
Kimlová, Klára ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Diplomová práce Řešení finanční krize ve Spolkové republice Německo v letech 2008-2009 je založená na tezi, že státní zásah při řešení finanční krize ve Spolkové republice Německo (SRN) byl v souladu s modelem sociálně tržního hospodářství. K potvrzení nebo vyvrácení této teze se tato diplomová práce snaží dospět prostřednictvím zodpovězení dílčích otázek: Na jakých principech stojí sociálně tržní hospodářství v SRN? Jak funguje bankovní systém SRN? Jaký byl průběh finanční krize v SRN? Jaká opatření byla pro překonání krize přijata? Jakou roli v těchto opatřeních hrál stát? V rámci zodpovězení položených otázek se diplomová práce zabývá hospodářským systémem a hospodářskou politikou v SRN a rolí státu na formování hospodářské politiky. Dále je zpracován bankovní systém SRN a poté finanční krize jako modelový příklad pro promítnutí obecných postojů do konkrétních regulativních opatření. V tematickém celku finanční krize jsou nastíněny počátek a příčiny globální finanční krize, její dopad na SRN a konečně a hlavně způsob řešení finanční krize v SRN. Klíčová slova Finanční krize, řešení finanční krize v SRN, zákony pro stabilizaci finančního trhu, sociálně tržní hospodářství, hospodářský systém, hospodářská politika, bankovní systém SRN.
|
|
|
Finanční vyrovnávání spolkových zemí - klíčové vnitroněmecké politikum přelomu tisíciletí
Mynaříková, Romana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Diplomov prce "Finančn vyrovnn spolkovch zem - klčov vnitroněmeck politikum přelomu tiscilet" se zabv jednm z nejvznamnějšch prvků finančnho uspořdn Spolkov republiky Německo. Finančn vyrovnn zem patř k nejvznamnějšm instrumentům německ finančn politiky. Je zakotveno již v německ stavě, tzv. Zkladnm zkoně, a jeho hlavnm kolem je vyrovnat rozdln finančn sly jednotlivch spolkovch zem, neboť nezbytnm předpokladem pro plněn sttnch kolů jsou dostatečn finančn prostředky. Finančn vyrovnn se děje předevšm na zkladě přerozdělen daňovch vnosů (z daně z přjmu fyzickch a prvnickch osob a daně z obratu) nejen vertiklně, tedy mezi spolkem a zeměmi, ale předevšm horizontlně, mezi finančně silnmi (pltci, Geberlnder) a slabmi zeměmi (přjemci, Nehmerlnder). Určit podl m v systmu i spolek, kter může potřebnm zemm přidělit doplňkov přspěvky, kter maj vyrovnat nevhodn postaven zem plynouc ze strukturlnch nedostatků. Vzhledem k tomu, že vyrovnn trvale zatěžuje ekonomiku pltců vyrovnn, vedou se předevšm od 90. let, kdy došlo ke sjednocen obou německch sttů, na toto tma vlekl spory. Ty vyvrcholily v roce 1998, kdy tři pltci podali stžnost na protistavnost systmu k Spolkovmu stavnmu soudu. Jeho rozsudek se potom stal předlohou pro reformu finančnho vyrovnn platnou od roku 2005. Tato diplomov prce tak m nastnit vvoj sporů od 90....
|
host ::
RSS.