|
|
Souvislosti rozmístění socioekonomických charakteristik obyvatelstva a hospodářství ve vztahu k železniční síti v Československu v letech 1921 a 1930
Marek, Martin Václav ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Nováček, Aleš (oponent)
Souvislosti rozmístění socioekonomických charakteristik obyvatelstva a hospodářství ve vztahu k železniční síti v Československu v letech 1921 a 1930 Abstrakt Doprava spolu se společenskými a hospodářskými procesy v prostoru jsou úzce propojeny a navzájem se ovlivňují. Historie dopravy, dějiny hospodářství i obyvatelstva jsou vcelku dobře zpracovanými tématy, ale pokusů synteticky zpracovat dějiny dopravy a společnosti a jejích činností v prostoru nebylo dosud mnoho a spíše jen s poukazy na příklady, ač je doprava, a to především železniční, zmiňována jako důležitý faktor rozvoje. Diplomová práce analyzuje sílu statistických závislostí vybraných demografických a socioekonomických charakteristik z národních cenzů 1921 a 1930 a hospodářských charakteristik živností a zemědělských závodů v roce 1930 na železniční infrastruktuře v Československé republice. Stěžejními statistickými daty jsou tedy vybrané výsledky sčítání lidu (např. věk obyvatelstva, gramotnost či pracovní činnost v sektoru národního hospodářství), výsledky sčítání živnostenských a zemědělských závodů (ku příkladu vybavenost závodů) za úroveň soudních okresů v českých zemích (resp. slúžnovských a politických na Slovensku). Důležitým zdrojem jsou i prostorová data (mapové podklady) umožňující statistické a visualisační operace v prostředí...
|
|
|
Andokidova řeč O mystériích. Překlad, komentář a úvodní studie
Novotný, Matěj ; Souček, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent)
Andokidova řeč O mystériích představuje zajímavý pramen k athénským dějinám konce 5. století př.n.l. Zabývá se především procesy s bezbožníky, kteří roku 415 př.n.l. zohavili hermovky a znesvětili eleusínská mystéra, dále revizí athénských zákonů z roku 403 př.n.l. Předkládaná práce si klade za cíl představit tuto řeč v dobovém kontextu, kriticky zhodnotit její věrohodnost a upozornit obecně na potíže, které se pojí s využíváním korpusu attických řečníků jako pramene k politickým a právním dějinám. Těžistě práce proto leží v komentáři, který je připojen ke zcela novému českému překladu Andokidovy řeči.
|
|
|
Mincovnictví v Justiniánově době
Drápelová, Pavla ; Marek, Václav (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Cílem této práce je nastínit vývoj mincovníctví a změny na mincovních vyobrazeních v období vlády císaře Justiniána I, tedy období, které se ještě aktivně hlásí k odkazu antiky, ale většinou soudobých historiků je pokládáno již za počátek středověku. Mou hlavní snahou bylo postihnout změny, ke kterým v mincovnictví v této době došlo, a to především změny v ikonografii. Chtěla jsem popsat prvky, kterými Justiniánovy mince navazují na pozdně nmskou tradici, a také charakterizovat ty motivy, které již není v žádném pnpadě možné považovat za antické. Císař Justinián se aktivně hlásil k odkazu římského impéria a jeho mateřským jazykem byla zřejmě latina. Na druhé straně to byl křesťanský panovník, pro kterého se spíše než imperátor hodí označení autokrátor. Byl to císař, který se nezajímal o antickou filozofii, uzavřel Platónovu Akademii, zabýval se teologickými otázkami a nechal kodifikovat nmské právo. Byzantská říše byla ve své době chápána jako pokračovatel říše římské. Označení "Byzanc" bylo formulováno teprve humanisty a samotní "byzantinci" sami sebe označovali jako Romaioi. Ačkoli řečtina byla jazykem lidových vrstev, na úřadech a ve vojsku v raném období Byzance stále ještě byla hlavním jazykem latina. K naprosté převaze řečtiny došlo až v 7. století. Samozřejmě je také otázkou, do jakého období je...
|
|
|
Řecké osady v Hispánii
Gočová, Veronika ; Souček, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent)
Řecká kolonizace západního Středomoří a konkrétněji Ibérského poloostrova je v rámci řecké kolonizace spíše okrajovým tématem, avšak je stěžejním tématem naší práce. Řekové ve své době zdaleka nebyli jedinými osadníky, kolonizátory, příležitostnými návštěvníky a objevovateli Ibérského poloostrova a tehdejšího západního světa. Předstihli je Foiníčané a je zřejmé, že oni byli hlavními představiteli kolonizace tehdejšího Ibérského poloostrova. Avšak dle dnešních badatelů je nelze považovat za jediné protagonisty a Řekům připsat pouze roli obchodníků. Nové epigrafické poznatky a archeologická bádání ohledně "Kontestánie" jsou dostatečným důkazem zásadní přítomnosti Řeků v této oblasti. Obraz v literárních pramenech výrazně doplňují archeologické objevy. V naší práci bychom se rádi pokusili přinést syntézu těchto nových poznatků na základě konfrontace různých pramenů, které máme k dispozici. Klíčová slova Ibérský poloostrov - kolonizace - Řekové - Kontestánie
|
|
|
Oligarchie čtyř set v Athénách roku 411 př. n. l.
Nývlt, Pavel ; Souček, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Do roku 1891 bylo všeobecně uznávaným nejdůležitějším pramenem pro poznání vlády čtyř set v Athénách roku 411 př. n. l. Thúkýdidovo líčení. Situace se změnila publikací aristotelského spisu Athénské státní zřízení, jehož popis událostí se zásadně lišil od Thúkýdidova. Následovalo mnoho pokusů určit, která zpráva je spolehlivější, případně obě zprávy kombinovat. Těžištěm této práce jsou tyto kontoverze, ale její ambicí je též rekonstruovat co nejpřesnější chronologii vlády čtyř set v kontextu peloponnéské války a představit omezení, která pro tyto snahy představuje povaha textů, které máme k dispozici. Stručně je též představena návaznost převratu roku 411 na předchozí vývoj a jeho vliv na pozdější události.
|
|
|
Elogia Scipionum. Překlad, gramatický a historický komentář.
Buláková, Jana ; Marek, Václav (vedoucí práce) ; Pultrová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá skupinou latinských nápisů z období římské republiky, dochovaných v hrobce Scipionů v Římě a nazývaných "elogia Scipionum". Práce nejprve stručně charakterizuje samotnou hrobku a saturnský verš, jímž je část elogií psána. Jejím těžištěm je ovšem překlad jednotlivých elogií, doplněný o podrobnou interpretaci jejich obsahu. Práce se přitom zaměřuje na specifika archaické latiny i na historické souvislosti týkající se jednotlivých zesnulých, jejich činů a jiných podrob- ností, které jsou v elogiích uvedené.
|
|
|
Cicero a Caesar v roce 46 př. n. l.
Bříza, Daniel ; Marek, Václav (vedoucí práce) ; Ctibor, Michal (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vylíčit poměry na římské politické scéně v roce 46 př. n. l. a předložit komentovaný překlad vybraných Ciceronových dopisů adresovaných jeho přátelům, a které se nějakým způsobem vztahují k jedné z událostí onoho roku, a sice k Marcellově omilostnění.
|
|
|
Morální aspekty války v Tacitově díle.
Brebera, Jan ; Marek, Václav (vedoucí práce) ; Prchlík, Ivan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá Tacitovým pohledem na vedení římských válek, hodnocení dopadů římského imperialismu a jeho názor na činy císařů a dalších důležitých činitelů římské říše s přihlédnutím k jejich výkonům při vedení války. V úvodu bude stručně vylíčen Tacitus a jeho dílo a to především jeho dvě menší monografie. Dále bude podána základní charakteristika římské doktríny bellum iustum. Následně bude představena řeč barbara Calgaca a jeho kritika římské výbojné politiky. Poté bude interpretována Tacitova charakteristika barbarů a jejich válek, aby v poslední části analýzy byl pohled zaměřen na Tacitovo hodnocení římské strany a římských osobností spojených s válčením. V závěru bude na základě zjištěných faktů interpretován Tacitův pohled na militaristickou oblast tehdejšího Říma a tato interpretace bude konfrontována s některými názory moderních badatelů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Administrativní budova
Marek, Václav ; Ostrý, Milan (oponent) ; Struhala, Karel (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh administrativní budovy v Chotěboři. Budova je navržena jako dvoupodlažní a je členěna na dvě oddělené provozní jednotky. První provozní, dvoupodlažní jednotka je určena pro projekční činnost stavební společnosti. Druhá jednopodlažní jednotka je určena pro využití k výuce přírodních a sociálních věd. Obě provozní jednotky mají svůj oddělený vstup a nejsou vzájemně průchozí. V první jednotce jsou umístěny místnosti, které svým typem odpovídají administrativnímu charakteru objektu. Jsou to jednotlivé i otevřené kanceláře, místnosti pro ohřev jídla, hygienické zařízení – pro muže a ženy zvlášť, serverovny, vrátnice. Druhá jednotka je navržena jako jedna učebna s odděleným kabinetem, skladem učebních pomůcek a hygienickým zařízením. Budova svým půdorysným zobrazením zaujímá tvar písmene Z a je osazena do velice svažitého terénu, z toho vyplývá tvarové řešení. Podzemní podlaží je přibližně z poloviny zasazeno do okolního terénu, první nadzemní podlaží je viditelné z příjezdové komunikace. Obě části budovy jsou patrné z vnitřního prostoru pozemku ve vzniklém zapuštěném dvorku. Budova je nad administrativní částí zastřešena šikmou sedlovou střechou, nad výukovým střediskem je střecha plochá. Obě střechy jsou uvažovány jako plně ozeleněné extenzivní vegetací. Objekt je z velké části prosvětlován francouzskými okny, nebo i skleněnou stěnou s bezrámovým zasklením. Vnější obálka objektu je opatřena pohledovým betonem. Nosné konstrukce, vodorovné i svislé jsou v provedení z monolitického betonu, střední nosné zdi jsou zhotoveny z dutinových keramických bloků, stejně jako nenosné dělící příčky. Parkování osobních vozidel je řešeno v rámci pozemku v těsné blízkosti objektu, řešeny jsou i plochy pro parkování tělesně postižených. Projekt byl zpracován v grafickém programu ArchiCad. Veškeré navržené konstrukce odpovídají platným normám a předpisům.
|
|
|
Virtus jako hodnotový pojem ve třetí dekádě Liviových Dějin
Maixnerová, Monika ; Marek, Václav (vedoucí práce) ; Ctibor, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá jednu z klíčových hodnot antické římské společnosti, virtus. Podává stručný přehled vývoje konceptu této hodnoty v období římské republiky na základě analýzy pasáží vybraných antických pramenů. Ukazuje proměnlivost jejího významu, který závisí na zdůrazněném aspektu hodnoty. Hlavním tématem práce je interpretace virtus ve třetí dekádě díla Ab Urbe condita historika Tita Livia na základě analýzy originálního autorova textu. Práce sleduje Liviovu motivaci k využití této hodnoty: zaměřuje se na akcentované aspekty této hodnoty, na osoby, kterým ji připisuje, charakteristiku jejích konkrétních projevů. Interpretace virtus v Liviově díle může pomoci lépe porozumět antické římské mentalitě, která tuto hodnotu v průběhu celých svých dějin vnímala jako zásadní.
|
host ::
RSS.