|
|
Klenby v okruhu Benedikta Rieda
Pavlíková, Helena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Bachtík, Jakub (oponent)
Tato práce si klade za cíl prozkoumat klenby z přelomu 15. a 16. století, které jsou připisovány huti Benedikta Rieda. Kromě aktivity Riedovy hutě se bude práce taktéž věnovat stylově podobným klenbám u nás i v zahraničí, které mohly s Riedovou tvorbou souviset. Práce bude obsahovat dále analýzu klenební techniky, popis základních kontrukčních principů a souhrn dosavadního bádání v této oblasti.
|
|
|
Problematika památkové péče u staveb 2. poloviny 20. století na příkladu Správní budovy Vojenských staveb
Kieweg, Jan ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Problematika památkové péče u 2. poloviny 20. století na příkladu stavby Správní budovy Vojenských staveb Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na problematickou ochranu staveb z 2. poloviny 20. století. Problém památkové péče bude představen na budově Vojenských staveb, která byla postavena ve stylu brutalismu. Unikátní stavba architekta Jana Hančla bude monograficky zpracována a hodnocena v širším společenském kontextu spolu se související problematikou její památkové ochrany. Budou objasněny nedávné okolnosti, které vedly k dlouholetému zakrytí budovy velkoplošnou reklamou, načež její následné odstranění vyvolalo řadu emocí a vyústilo v definitivní prohlášení o demolici stavby. Autor si klade za cíl uchopit tuto kauzu a poukázat na nefunkčnost památkového aparátu, ze kterého se pomalu ale jistě stává fenomén. Vedle běžných uměleckohistorických metod při tom bylo použito i ústních svědectví přímých účastníků, především odborné veřejnosti, památkářů a členů Klubu Za starou Prahu. Klíčová slova architektura, brutalismus, modernismus, památková ochrana, Praha, budova Vojenských staveb, Jan Hančl, umění, socialismus
|
|
| |
|
|
Zahradní města na severozápadě Prahy ve 20. letech 20. století
Pujmanová, Monika ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Zahradní města na severozápadě Prahy ve 20. letech 20. století" se zabývá urbanistickým fenoménem zahradních měst v rámci výstavby severozápadního sektoru Velké Prahy. Cílem je zmapování situace vybraných zahradních měst v porovnání s původní koncepcí Ebenzera Howarda a některými zahraničními realizacemi, které ať už úspěšně či nikoliv tuto utopistickou koncepci převedly do reality. Důležité je i zmínění celkové urbanistické situace Velké Prahy po vytvoření regulačního plánu ve 20. letech 20. století. Podrobně se práce zabývá konkrétními realizacemi vilových čtvrtí v dnešní městské části Prahy 6 - Ořechovkou, Hanspaulkou a Vokovicemi. Důraz je kladen především na porovnání ideálního zahradního města s realizacemi takzvaných "zahradních předměstí" Velké Prahy a vytyčení hlavních rozdílů mezi nimi. Klíčová slova: Zahradní město, architektura 20. století, Praha, Ořechovka, Hanspaulka, Vokovice, Velká Praha, Státní regulační komise, regulační plán
|
|
|
Tubingenská antiteze
Šamšula, Jiří ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o pokusu v současné německé evangelické theologii interpretovat spásný význam smrti Ježíše Krista pomocí kategorie expiace, resp. expiační oběti poexilní starozákonní theologie Kněžského spisu, s níž přišli bibličtí a systematičtí theologové spojení s theologickou fakultou v Tübingen a která reaguje na kritiku kultických představ v christologii 20. století (proto "tübingenská antiteze"). V první kapitole reflektuji nejnovější debatu o Kristově kříži v Německu, v níž jsou tradiční pojmy jako oběť, smíření a expiace (něm. Sühne) ostře kritizovány. V druhé kapitole reflektuji současnou debatu o Kristově kříži v Čechách, která se rozpoutala nad knihou Jakuba Trojana, přičemž zjišťuji, že někteří jeho oponenti užili právě Tübingenské antiteze. Ve třetí kapitole reflektuji, v jakých systematicko- theologických souřadnicích se o výkladu spásného významu Ježíšovy smrti tradičně hovoří a v té souvislosti přestavuji tři soteriologické dějinné modely Gustafa Auléna (latinský, klasický, liberální). Ve čtvrté, terminologické kapitole rozlišuji tradiční pojem expiace od tradičního pojmu smíření. V páté kapitole rekapituluji kritiku kultických představ ve 20. století, v kapitole šesté analyzuji pojem expiace z hlediska Starého a Nového zákona. V kapitole šesté, ústřední, nakonec představuji a...
|
|
|
Prostor a eschatologie
Gondáš, Jaroslav ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vnímání prostoru ve vztahu k eschatologii. Jejím záměrem je zmapování hlavních faktorů, které v dějinách křesťanského myšlení vedly k potlačení prostorové dimenze eschatologie ve prospěch dimenze časové. Hlavní pozornost je přitom soustředěna na biblické eschatologické motivy a jejich postupnou transformaci v prostředí církve a v širším kontextu evropského myšlení. Tomuto záměru slouží také analýza dvou fenomenů dějin evropské kartografie a vztahů mezi eschatologií a utopickými teoriemi. V závěrečné části práce přináší pohled do aktuálního stavu teologické reflexe vymezené problematiky a předkládá dílčí závěry a stanoviska. Práce je opatřena seznamem použité literatury a dalších zdrojů. Připojena je také obrazová příloha. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj a podoba trojlodního síňového prostoru sakrální architektury Čech do poloviny 15. století
Beránek, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent) ; Benešovská, Klára (oponent)
Vývoj a podoba trojlodního síňového prostoru sakrální architektury Čech do poloviny 15. století Síňový kostel, dvou-, tří- nebo výjimečně vícelodní, v němčině označovaný jako "Hallenkirche", je obvykle definován jako typ, jehož lodě jsou oproti bazilice shodné nebo skoro shodné výšky. Při takovém uspořádání je střední loď osvětlena nepřímo, neboť se zde neuplatňují bazilikální okna. Variantami nebo přechodnými prostorovými typy jsou pak pseudosíně, variantně označované také jako pseudobaziliky, případně jako pseudosíně (v německé terminologii Staffelhalle, resp. Stufenhalle), které se od ideálního typu odlišují převýšenou střední lodí, která však nemá zmíněné přímé osvětlení. V zásadě však jde o myšlenkový konstrukt dějin umění, jenž vychází z úsilí taxativně roztřídit uměleckohistorický materiál. Různorodost středověké architektury však zřetelně dokládá, že nelze vést ostrou a jednoznačnou hranici mezi bazilikálním a síňovým prostorovým typem, stejně jako je problematické na vyšší úrovni třídění jednoznačné odlišení mezi longitudinálními a centrálními útvary. S tím se pojí rovněž otázka významové podstaty toho kterého řešení a ještě složitější otázka intence volby. Síňový typ je rozšířen v podstatě po celém území středověké Evropy od románského období až do sklonku středověku. Nejoblíbenější a...
|
|
|
Klášterní kostel sv. Josefa v Moravské Třebové v kontextu barokní architektury
Skopalová, Veronika ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kostelem sv. Josefa v Moravské Třebové, sumarizuje historii kláštera a kostela. Popis kostela a historická fakta v první kapitole jsou východisky pro kapitolu druhou, tedy srovnání s prací autora kostela, Jacopa Braschy, soudobou architekturou na území Moravskotřebovska a Svitavska a šířeji s architekturou Moravy. Poskytuje začlenění do architektury řádu františkánů v době provinciála Bernarda Sanniga a stavebními podniky knížete Karla Eusebia z Liechtenštejna. V závěru je stavba zhodnocena. Kostel sv. Josefa je charakterizován bezvěžovým trojosým průčelím a půdorysem s rovným závěrem a bočními kaplemi mezi vtaženými pilíři. Ze srovnání však vyplývá, že to jsou znaky většiny františkánských kostelů. Přesto můžeme moravskotřebovský kostel řadit mezi ty honosnější ze staveb řádu. Tato práce se snaží postihnout shody a rozdíly a zhodnotit kostel sv. Josefa v kontextu architektury druhé poloviny sedmnáctého století, jeho vazby na architekturu starší a progresivní prvky.
|
|
|
Galerie barokních soch pod širým nebem v Liběšicích
Klapetková, Jana ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Horyna, Martin (oponent)
Práce se zabývá zejména sochařskou výzdobou severočeské obce Liběšice. Přestože se jedná o dílo ojedinělé svým urbanistickým rozsahem, je tato bakalářská práce snad první, která se tématem zabývá. Tomu odpovídá i její struktura. Nejprve je obecně popsána historie Liběšic, protože zejména držení Liběšic pražskými jezuity, kteří si zde vybudovali i svou rezidenci, se silně podepsalo na formování celého panství. Dále je zmíněno několik nejvýznamnějších architektonických památek v obci, protože právě na nich se podíleli slavní architekti jako byl Kilián Ignác Dientzenhofer nebo Guilio Broggio. Jedná se tedy o stavbu jezuitské rezidence, kostel Nanebevzetí Panny Marie a kapli sv. Františka Xaverského. Jádrem práce je popis soch na náměstí a jejich ikonografie. Každá socha na ohradní zdi jezuitské rezidence i skupina pěti soch s centrálním výjevem sv. Jana Napomuckého mezi anděly jsou podrobně popsány a částečně je zdokumentován i jejich, většinou dosti nelichotivý, stav. Na závěr jsou naznačeny možné komparace a analogie.
|
|
|
Jan Václav Kosch: severočeský stavitel pozdního baroka
Mandažiev, Petr ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce si netroufá být více než pouhou skicou k tématu činnosti Jana Václava Kosche. Hlavním kritériem výběru informací se stala snaha přiblížit se k podobě staveb v době jejich vzniku. Protože byl Jan Václav Kosch tvůrcem především regionálním, svým životem spjatý s Děčínskem, Českolipskem, Šluknovskem a dalšími zdejšími končinami, považoval jsem za nutné podat, pokud to bylo možné, také stručné příběhy jednotlivých lokalit. V případech jako Nový Bor, Varnsdorf, atp., jsem dějiny vzniku těchto míst rozšířil natolik, aby bylo zcela zřejmé, pro koho zde Jan Václav Kosch své stavby budoval. Tato okolnost vzniku jednotlivých architektur je dle mého soudu o to důležitější, protože upozorňuje na změnu společenských poměrů druhé poloviny osmnáctého století. Jako Koschovi objednavatelé nyní nevystupují pouze jednotlivci, ale také určité společenské vrstvy obyvatelstva, zejména obchodníci a podnikatelé. Ti také mnohdy určují podobu staveb svým vkusem a potřebou reprezentovat životní úspěchy. Dalším důležitým činitelem v určování podoby architektury bylo období josefínské stavební byrokracie, kde se konkrétní tvůrce, Kosche nevyjímaje, zcela ztrácel ve víru mechanismu úřednické mašinérie. Snad lze vyslovit domněnku, že právě toto období výrazně ovlivnilo svou unifikační tendencí charakter...
|
host ::
RSS.