|
| |
|
|
Human-driven and natural vegetation changes of the last glacial and early Holocene
Kuneš, Petr ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent) ; Ammann, Brigitta (oponent)
H|avnízáměry a otázky k|adenév prácí . Do jakémírypřesnosti lze předpovídatstudovanouvegetacina zák|aděpovrchovýchpylovýchspektera jakétaxonyk tomu přispívajínejvíce? - prověřit a interpretovatspolu různéfosi|nípylovézáznamy z vrcholnéhoa pozdníhoglaciáluz regionustřednía ýchodně- středníEvropy ve světlesoučasnýchpa|eoklimatologickýchznalostí,a rekonstruovata interpretovatpozdně pleistocénnívegetaciv čase velkéekologickézměny - Existujínějakérysy a specifickéantropogenníindikátory v pyloých datech,lrteréby mohly být dány do souvislostis vlivem mezolitických lidí? - zaměřit se na botanickénálezy a případněi organickéartefakty uloŽenév litorálnímsedimentuna přík|adovéstudii jezera Švarcenberk,a korelovatje s py|ovouana|ýzou,radiokarbonoqými daý a ostatnímiarcheologicými ná|ezy - prozkoumat převážněpřirozenérysy qývojeVegetaceběhem raného holocénua moŽnýmezolitic\ýv|ivv pískovcoých ob|astech . Jakje moŽnépozorovatprocesdegradacek|imaxoých listnaých lesů v různýchlokalitách?Ve kteých případechse tentojev odehrával přirozeně a ve kteých lids\ým působením? z. Výs|edkyazávěry Studiumanalogickéhoprostředípřineslo něko|ikdůleŽiýchzávěrů.Byl nalezenpoměrně těsnývztah mezi složenímpylovéhospektraa klimatic\ými charakteristikamiv analogickékrajině jižníSibiře.To znamená,žefosilnípylová spektramohou...
|
|
|
Gene flow and its consequences for microevolution in Taraxacum (Asteraceae)
Mártonfiová, Lenka ; Štěpánek, Jan (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent) ; Sharbel, Timothy F. (oponent)
[7] Summary Microevolution refers to evolutionary changes at or below the species level. These changes are the result of mutation, natural selection, gene flow and genetic drift. When microevolutionary processes in agamic complexes, like Taraxacum, are studied, gene flow deserves special attention. Taraxacum is very large and widespread genus with a very complicated taxonomy. It forms a polyploid series with basic chromosome number x=8, diploids (obligate sexuals) and triploids (apomicts) prevail. The presented work studies reproductive behaviour and pathways of the gene flow in Taraxacum sect. Ruderalia and compares it with Taraxacum sect. Erythrosperma. Diploid, triploid and tetraploid individuals were sampled from mixed diploid - polyploid natural populations of Taraxacum sect. Ruderalia, diploids and triploids from Taraxacum sect. Erythrosperma. Seeds resulting both from the crosses between particular ploidy levels, from isolated anthodia and from open pollinated anthodia (from cultivated and wild plants) were subjected to the flow-cytometric seed screening (FCSS) to determine ploidy levels in the progeny and to infer breeding behaviour of maternal plants. Three possible pathways of the gene flow were studied: (A) fertilization of sexuals by pollen of apomicts, (B) BIII (2n+n) hybrid formation, (C)...
|
|
| |
|
|
Rodová klasifikace v tribu Triticeae se zaměřením na pýry ve střední Evropě
Bartošová, Romana ; Krahulec, František (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Tribus Triticeae je polyfyletický taxon patřící do čeledi Poaceae, který sjednocuje vytrvalé i jednoleté druhy, kulturní plodiny (Triticum, Secale, Hordeum) i plevele (Elymus, Elytrigia, Aegilops). Tribus byl poprvé popsán na začátku 19. století a od té doby se jeho rodové složení měnilo. Už od začátku byly problémy se zařazováním rodů do tribu a jeho hranicemi. Také je problém v pojetí rodů, protože nejsou monofyletické a kvůli tomu se špatně odhalují evoluční vztahy rodů a druhů, což se týká hlavně rodu Elymus. Složité je zařazení druhů Elymus repens a Elymus hispidus do rodu kvůli morfologické podobnosti ale genomové odlišnosti. Tyto druhy byly od svého objevení řazeny do různých rodů. Ve 30. letech 20. století začalo studium genomu druhů, hlavně kvůli šlechtění pěstovaných obilovin a jejich hybridizaci s ostatními rody tribu. Nejvýznamnější a nejucelenější práce obsahující kombinace genomů publikovali Löve a Dewey a na ně navazovali ostatní, kteří se zabývají genomovovým složením druhů a rodů tribu. Dosud není známo genomové složení všech allopolyploidních druhů tribu a nebyla vytvořena uspokojivá rodová klasifikace, která by co nejlépe vystihovala fylogenetické vztahy mezi rody tribu.
|
|
|
Ecological and evolutionary consequences of edaphic differentiation in plant polyploid systems
Kolář, Filip ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Tribsch, Andreas (oponent) ; Krahulec, František (oponent)
Předkládaná práce se zabývá evolučně ekologickými důsledky souhry mezi procesy edafické specializace a genomové duplikace (polyploidizace). Obecné hypotézy byly testovány pomocí širokého spektra ekologických, karyologických a molekulárních metod na třech modelových systémech krytosemenných rostlin (ploidně variabilní druhy nebo druhové komplexy vyskytující se na běžných i edaficky zvláštních substrátech jako hadce a vápence). V případě Knautia arvensis agg. (Caprifoliaceae) se podařilo detekovat ve střední Evropě zvláštní kryptickou diploidní skupinu vázanou na hadcové a vápencové výchozy, které zřejmě sloužily jako její refugia v průběhu dramatických změn v Holocénu (šíření lesa, člověkem podmíněné změny krajiny). Tyto refugiální populace navíc vykazovaly silný evoluční potenciál jak dokládá jejich nedávná polyploidizace a únik nového tetraploidního cytotypu za hranice hadcového refugia prostřednictvím hybridizace s okolními populacemi. Přežívání obou cytotypů Knautia na hadcové půdě bylo usnadněno tolerancí k hlavním chemickým stresovým faktorům hadců (vysoká koncentrace niklu a nízký poměr vápníku ku hořčíku). Ve skupině Galium pusillum agg. (Rubiaceae) byla odhalena překvapivě vysoká cytologická, ekologická a taxonomická diverzita v dříve zaledněných oblastech západní a severní Evropy. Hlavními...
|
|
|
Endemický taxon Krkonoš Campanula bohemica: zhodnocení rizika hybridizace s C. rotundifolia
Hanušová, Kateřina ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rizikem hybridizace mezi dvěma druhy zvonků, silně ohroženým endemickým druhem Campanula bohemica a sympatricky se vyskytujícím druhem Campanula rotundifolia subsp. rotundifolia, na území Krkonoš. Do této práce byl zahrnut i poddruh C. rotundifolia subsp. sudetica, jehož areál také zasahuje do oblasti Krkonoš. Cílem této práce bylo zjistit, jak častá je mezidruhová hybridizace v populacích studovaných druhů a jaká je populační struktura jejich lokalit. Dalším témetickým okruhem byla morfologická variabilita uvedených druhů s cílem nalezení spolehlivých morfologických znaků pro jejich odlišení. Pro studium stanovených otázek byla použita průtoková cytometrie, morfometrické a molekulární analýzy. Pomocí průtokové cytometrie bylo zjištěno, že se v Krkonoších vyskytují tři ploidní úrovně náležející DNA diploidům, tetraploidům a pentaploidům. Zatímco diploidi odpovídali nominátnímu poddruhu C. rotundifolia, jedinci C. rotundifolia subsp. sudetica a C. bohemica byli tetraploidní. Do analýz bylo zahrnuto i několik populací z Hrubého Jeseníku, kde byly nalezeny diploidní a tetraploidní cytotypy. Většina populací v Krkonoších byla ploidně uniformní, smíšené populace byly zaznamenány jen ve 12 případech. Pentaploidní cytotyp náležející jedincům hybridního původu byl nalezen...
|
|
|
Zdroje variability v Sorbus aria agg.
Bílá, Jana ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent)
Hlavními mikroevolučními mechanismy generujícími variabilitu ve skupině S. aria agg. i v celém rodu Sorbus jsou polyploidie a hybridizace. Spolu s diverzitou v reprodukčních mechanismech (a zejména apomixií) umožnily vzniknout celé řadě blízce příbuzných taxonů. Skupina S. aria agg. (podrod Aria) je výjimečná svou účastí ve všech mikroevolučně významných hybridizačních událostech v celém rodu, a je tedy zodpovědná za velkou část jeho různorodosti. Cílem předkládané práce tedy bylo zhodnotit mikroevoluční procesy této skupiny utvářející a uchovávající její vnitřní variabilitu užitím průtokové cytometrie, analýzy mikrosatelitů i numerické a geometrické morfometriky. V České republice se vyskytují diploidní, triploidní a tetraploidní cytotypy jeřábů. Variabilita ploidních úrovní je u nás vázána pouze na jižní Moravu, která je i díky své taxonomické rozmanitosti centrem diverzity skupiny S. aria agg. i celého rodu Sorbus v ČR. Analýza semen jedinců S. aria agg. průtokovou cytometrií odhalila celkem 7 typů reprodukčních způsobů, zahrnujících sexuální i apomiktické (pseudogamické) rozmnožování s účastí redukovaných i neredukovaných gamet. Všichni diploidní jedinci jsou plně sexuální, kdežto u polyploidních taxonů převažuje apomixie, přičemž pouze u S. danubialis a linie "pinetorum" byl zaznamenán...
|
|
|
Vliv obhospodařování na diverzitu a uchycování rostlin v Krkonoších
Trejbalová, Lenka ; Krahulec, František (vedoucí práce) ; Březina, Stanislav (oponent)
Louky, jako nedílná součást Krkonoš, jsou závislé na pravidelném obhospodařování, bez toho dochází k jejich degradaci. Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv různých typů obhospodařování (mulčování, kosení spolu s hnojením nebo nehnojením) na změnu pokryvnosti, množství biomasy a uchycování rostlin. Pokus probíhal v letech 1997-2011 na lokalitě Sněžné Domky v Krkonoších na třech vlhkostně a troficky odlišných stanovištích. Vliv obhospodařování na změnu pokryvnosti vegetace měl statisticky průkazný vliv. Mulčování nejvíce podporovalo druh Geranium sylvaticum, mulčování + hnojení zejména druhy Holcus mollis, Alopecurus pratensis a Crepis conyzifolia a mulčování + nehnojení druh Achillea millefolium. Kosení preferoval zejména druh Avenella flexuosa, kosení + hnojení vyhovovalo druhům Festuca rubra, Luzula luzuloides, Anthoxanthum odoratum, Agrostis capillaris, Veronica officinalis a Hieracium lachenalii. Kosení + nehnojení preferoval zejména druh Potentilla erecta. Vliv obhospodařování na množství biomasy vyšel statisticky neprůkazný (až na množství stařiny). Biomasa je spíše korelovaná s počasím a trofií stanoviště než typem obhospodařování. Vliv obhospodařování na uchycování rostlin druhů Camapanula rotundifolia, Luzula luzuloides, Leontodon autumnalis, Silene dioica a Silene vulgaris měl...
|
|
|
Evoluční mechanismy a vztahy mezi taxony rodu Pilosella
Urfus, Tomáš ; Krahulec, František (vedoucí práce) ; Oberprieler, Christoph (oponent) ; Rotreklová, Olga (oponent)
Bylo provedeno několik příkladových studií na různých úrovních (populační, regionální, komparativní atd.), jejichž cílem bylo zjištění významnosti zdrojů variability rodu Pilosella (Asteraceae) a sledování mikroevolučních trendů. Série pokusů na různých prostorových úrovních a srovnávací studie blízce příbuzné skupiny (s částečně odlišným typem probíhající mikroevoluce - rod Picris) jasně naznačily společné typy procesů a současně vyzdvihly jedinečnost rodu Pilosella. Mikroevoluční potenciál byl zjišťován na populační úrovni pomocí morfometriky (hybridizační tendence vysoce komplikovaného hybridního roje v Praze Vysočanech). Posléze byla studována cytogeografie druhu Pilosella officinarum na regionální škále (střední Evropa). Tetraploidní cytotyp byl detekován téměř výhradně v Čechách a dále na západ, zatímco pentaploidní a hexaploidní cytotyp převažoval na Moravě a na Slovensku a dále na jihovýchod. Následovalo morfometrické zhodnocení tří nejběžnějších ploidních úrovní (4x, 5x a 6x) P. officinarum v kombinaci s analýzou reprodukčních způsobů. Výsledky potvrdily možnost odlišení jednotlivých cytotypů (intermediární penatploidi se částečně překrývají s tetra- a hexaploidy). Byly též prokázány odlišné morfologické trendy sexuálních vs. apomiktických hexaploidů. Konečně byla ...
|
host ::
RSS.