|
| |
|
|
Logopedická intervence u dospělých osob se získanou verbální dyspraxií
Částková, Martina ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá problematikou logopedické intervence u dospělých osob se získanou verbální dyspraxií. Hlavním cílem tohoto speciálně-pedagogického výzkumu je zjistit, jaké postupy používají kliničtí logopedi na území České republiky v rámci logopedické intervence u pacientů s verbální dyspraxií. V souladu s hlavním cílem práce jsou stanoveny dílčí cíle, jež zjišťují, jaké diagnostické materiály kliničtí logopedi užívají k diagnostice získané verbální dyspraxie u dospělých pacientů, u kterých se vlivem cévní mozkové příhody, traumatu či neurogenního onemocnění projevila neurogenní porucha komunikace, a jaké terapeutické metody kliničtí logopedi užívají v terapii osob s touto diagnózou. Další dílčí cíl porovnává, jaké mají kliničtí logopedi povědomí o příznacích verbální dyspraxie a zda ji dokážou na základě těchto poznatků bezproblémově rozpoznat. V práci jsou uvedeny údaje týkající se neurogenních poruch komunikace, z nichž byl detailněji popsány dysartrie, afázie a orální apraxie. Další kapitola se poté věnuje verbální dyspraxii samostatně, jelikož je hlavním tématem této práce. Práce je zakončena kvantitativním výzkumem, který byl zprostředkován elektronickým dotazníkovým šetřením, jehož respondenty byli kliničtí logopedi a logopedi v předatestační přípravě na území České republiky....
|
|
|
Foniatrická a logopedická intervence u osob s hlasovými poruchami
Králová, Helena ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce je z oboru Logopedie. Zabývá se oblastí hlasových poruch a vzájemnou spoluprací logopedů a foniatrů v této oblasti. Východiskem teoretické pasáže práce je vymezení oborů logopedie a foniatrie. Dále se teoretická část zabývá hlasovými poruchami a vymezením hlasu. Poslední kapitola teoretické části se věnuje oblasti diagnostiky, terapie a prevence u hlasových poruch. Cílem praktické části práce bylo, s využitím poznatků a znalostí z teoretické části, zjistit, jak probíhá vzájemná spolupráce logopedů a foniatrů, analyzovat využívané postupy diagnostiky a léčby u osob s hlasovými poruchami a odhalit jaké další možnosti spolupráce mezi logopedy a foniatry se nabízejí. K dosažení cílů výzkumného šetření byl proveden kvalitativní výzkum s šesti respondenty formou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření umožnily naplnit vytýčené cíle. Ukázalo se, že vzájemná spolupráce je ovlivněna mnoha faktory, přičemž jeden ze zásadních faktorů představují typy pracovišť, ve kterých odborníci působí. Vyšlo najevo, že v nemocnicích a specializovaných klinikách je vzájemná spolupráce snadnější a efektivnější, neboť foniatři a logopedové zde využívají osobního kontaktu ke co nejvhodnějšímu společnému nastavení a řešení terapie hlasových poruch. Naproti tomu na ambulantním pracovišti je...
|
|
|
Alternativní a augmentativní komunikace jako prostředek komunikace u osob s kombinovaným postižením
Kopalová, Pavla ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Chleboradová, Barbora (oponent) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Předkládaná disertační práce s názvem Alternativní a augmentativní komunikace jako prostředek komunikace osob s kombinovaným postižením si klade za cíl popsat současné zahraniční trendy a výsledky vybraných výzkumných šetření zahraničních odborníků daného tématu. Práce prezentuje klasifikace komunikačních schopností u osob s kombinovaným postižením (CFCS - Systém klasifikace komunikačních schopností osob s mozkovou obrnou, VSS - Škála řeči Viking), které jsou v zahraniční běžně používané. Předkládá též základní informace o této problematice. Zabývá se otázkou vhodnosti a správného načasování pro zavedení augmentativních a alternativních systémů komunikace. Vyvrací mýty spojené s oblastí AAK, které jsou bohužel dodnes ve společnosti přítomné. V práci jsou stručně popsány formy AAK - systémy bez pomůcek a systémy s pomůckami, odlišnosti mezi jádrovou a okrajovou slovní zásobou či jak by mělo vypadat správné hodnocení a intervence v oblasti AAK. V neposlední řadě je zdůrazněna důležitost spolupráce rodiny a celého týmu AAK, do kterého spadají odborníci, ale zároveň i všichni komunikační partneři jedince. V rámci této disertační práce vznikly dva výzkumné projekty, které se zabývají komunikačními schopnostmi osob s kombinovaným postižením. První kvantitativně zaměřený projekt se zabývá klasifikací...
|
|
|
Rozvoj jednotlivých jazykových rovin u dětí v předškolním věku
Křepelová, Šárka ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem jazykových rovin u dětí ve věku 5 až 6 let. Jedná se tedy o děti před nástupem do základní školy. V tomto věku se uzavírá etapa předškolního vzdělávání a s ní spojený vývoj. Konec tohoto období je specifický tím, že se děti připravují na začátek povinné školní docházky. S koncem předškolního období by mělo dítě dosahovat jistých výsledků v rozvoji jazykových rovin. Cílem prakticky orientované části diplomové práce je analyzovat rozvoj jazykových rovin u dětí v předškolním věku. Práce je logicky rozdělena do dvou částí. První z nich seznamuje s řečovým vývojem, definuje předškolní období a vymezuje jazykové roviny na základě podkladů z odborné literatury. Jedná se o teoretické poznatky nezbytné pro utvoření komplexního obrazu zkoumané problematiky. Dále jsou v práci popisovány nejčastěji se vyskytující druhy narušené komunikační schopnosti typické pro toto období. V neposlední řadě je představeno předškolní vzdělávání a související oblasti logopedické prevence. Druhá část práce se věnuje samotnému výzkumu. Zkoumán je skutečný stav jazykových znalostí a dovedností dětí ve výše vymezeném období. Na základě studia odborné literatury byl pro potřeby výzkumu vytvořen materiál, pomocí kterého byly hodnoceny znalosti a dovednosti dětí v oblasti jazykových rovin. Výzkumné...
|
|
| |
|
|
Informovanost veřejnosti o elektivním mutismu
Stryhalová, Nela ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá elektivním mutismem. Pozornost byla věnována vymezení, symptomatologii i logopedické intervenci této narušené komunikační schopnosti, a především analýze míry informovanosti veřejnosti o elektivním mutismu. Analyzovat míru informovanosti veřejnosti o elektivním mutismu bylo hlavním výzkumným cílem práce. Motivací pro zkoumání této problematiky byla skutečnost, že v České republice v současné době neexistuje výzkumné šetření, které by mapovalo informovanost veřejnosti o elektivním mutismu. Přitom vyšší míra informovanosti veřejnosti o této poruše má pozitivní vliv na včasnou diagnózu a včasná diagnóza pozitivně ovlivňuje úspěšnost následné terapie. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvantitativního šetření, jako výzkumný nástroj bylo použito dotazníkové šetření. Administrace dotazníku proběhla online, sběr dat byl ukončen po získání 200 odpovědí. Získaná data byla zpracována v programu MS Excel. Následně byly ověřeny dvě předem stanovené hypotézy, z nichž se potvrdila hypotéza, že výše informovanosti o elektivním mutismu je závislá na oboru vzdělání respondentů. Z odpovědí dále vyplynulo, že většina respondentů není o elektivním mutismu informována a zastává názor, že je třeba veřejnost o tomto tématu více informovat. Na závěr byl na základě analýzy dat o...
|
|
|
Slovní zásoba u dětí ve věku od 2 do 3 let
Lacinová, Martina ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou aktivní a pasivní slovní zásoby u dětí raného věku 2-3 let. Teoretická část práce se zaměřuje na vymezení vývoje řeči u dětí, podrobně je zde popsán vývoj slovní zásoby a hodnocení slovní zásoby v České republice, na Slovensku a v zahraničí. Dále jsou zde popsány vybrané kategorie narušené komunikační schopnosti daného věku, konkrétně se jedná o vývojovou dysfázii a opožděný vývoj řeči. Hlavním cílem práce je otestovat a zhodnotit aktivní a pasivní slovní zásobu dětí ve věku od dvou do tří let. Výzkumné šetření je kvantitativního charakteru. Představuje výsledky testování, které bylo realizováno pomocí vytvořeného testu aktivní a pasivní slovní zásoby pro děti od dvou do tří let.
|
|
| |
|
|
Vnímání kvality života osobami s narušenou komunikační schopností po cévní mozkové příhodě
Suchá, Marie ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce, jejíž cílem je analyzovat subjektivně vnímanou kvalitu života osob s diagnózou afázie po cévní mozkové příhodě ve vybraných oblastech, je rozčleněna do čtyř hlavních kapitol. V prvních třech kapitolách jsou představeny teoretické poznatky z oblasti cévní mozkové příhody, narušené komunikační schopnosti po cévní mozkové příhodě a dále je představena problematika kvality života. Poslední kapitola obsahuje samotný výzkum práce, který byl zaměřen na jedince v důchodovém věku s diagnózou afázie po cévní mozkové příhodě. Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno za pomocí výzkumné triangulace a zahrnovalo metodu dotazníku doplněnou o polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována a následně v textu práce interpretována. Výzkumné otázky týkající se vybraných oblastí kvality života byly zodpovězeny v následující části práce. Mezi nejproblematičtější oblast kvality života by bylo možné považovat vliv narušené komunikační schopnosti na sociální vztahy osob s diagnózou afázie po cévní mozkové příhodě. Tyto vztahy jsou mnohokrát omezeny či přerušeny, a to se promítá i do další zkoumané oblasti výzkumného šetření, problematiky sebepojetí, která je po cévní mozkové příhodě negativně hodnocena. Další zkoumané oblasti jako samostatný pohyb, sebeobsluha a rodinné vztahy nejsou...
|
host ::
RSS.