|
|
Georgius Josephus Camel a jeho dílo: Jezuitská bohemika etnobotanické povahy v oblasti JV Asie v 17. - 18. století
Pokorný, Ondřej ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent) ; Hlúšek, Radoslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšíření stavu poznání o raných kontaktech českých zemí s oblastí JV Asie, zde na příkladu misionáře Georga Josepha Camela. V úvodní části práce autor hodnotí současný stav poznání tématu. Následuje stručný historický exkurz do obecnější problematiky evropské přítomnosti v JV Asii a dějin Tovaryšstva Ježíšova v zemích Koruny české a na Filipínách. Další kapitoly se věnují významu misijního poslání, náležitostem každodenní misijní činnosti a s využitím autentických archivních materiálů přibližují prostředí, ve kterém se misionáři pohybovali. Stručný úvod do dějin botaniky s přihlédnutím k oblasti JV Asie pak uzavírá první část práce. Druhá část práce je věnována osobě Georga Josepha Camela, misionáře z české provincie Tovaryšstva Ježíšova, který na přelomu 17. a 18. století působil na Filipínách. Podrobná biografie informuje o důležitých událostech jeho života a především pak o jeho botanickém, farmakologickém a etnobotanickém zájmu. V dalších kapitolách jsou popsány Camelovy kontakty s předními vědci 17. a 18. století, význam jeho díla v soudobém kontextu a také souborné zpracování dochované pozůstalosti lokalizované v mnoha evropských institucích. V závěrečné části práce autor předkládá obrazovou dokumentaci jednoho z Camelových obrazových konvolutů, který je uložen v Natural and...
|
|
| |
|
|
Translation and interpretation of the chronicles of Andrés de Tapia and Francisco de Aguilar
Vongreyová, Jana ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Jetmarová, Jana (oponent)
Cieľom diplomovej práce je preklad a rozbor kroník dvoch priamych účastníkov conquisty Mexika, Andrésa de Tapiu a Franciska de Aguilara. Samotný preklad je obohatený o poznámky, vychádzajúce z informácií dostupných v českej literatúre, a tiež z poznámkového aparátu posledného španielskeho editora kronikárov Germána Vázqueza Chamorro. Úvodné štúdie majú za cieľ priblížiť životné osudy týchto conquistadorov, ale i podať podrobnú analýzu ich správ, a taktiež ich porovnať s prácami ďalších dvoch dobyvateľov, a to Hernána Cortésa a Bernala Díaza del Castillo, ktorých relácie sú dostupné v českom preklade. Títo štyria dobyvatelia tvoria spolu s Bernardinom Vázquezom de Tapia skupinu "vojakov kronikárov" ("soldados cronistas" - podľa Jorgeho Gurríu Lacroixa). Sú to jediní priami účastníci dobývania Mexika, ktorých kroniky sú doposiaľ známe, a preto sú jedinečným, i keď značne obmedzeným etnografickým prameňom pre štúdium predkolumbovských kultúr, ktoré boli krátko po conquiste nenávratne zničené. Analýza daných kroník má preto za úlohu vyzdvihnúť hlavne etnografické informácie o domorodých kultúrach, a teda o materiálnej i duchovnej kultúre, o náboženstve, o obyvateľoch miest, o architektúre, atď. Diplomová práca je doplnená o register osobných mien, názvov etník a zemepisných názvov.
|
|
|
Burjatský šamanismus
Havlíček, Marek ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Predlozemi prace struene analyzuje situaci burjatskeho samanismu v jeho tradienich aspektech s poukazem na soueasnou situaci jednotlivy-ch jew. V teto posledni easti zbYva doplnit nekolik podnetu, k nirnZ doposud nebyla prilezitost vyjadrit se. Vetsina soueasnych samanu se svemu tradienimu remeslu stale jeste uei. Snazi se pritom, aby jejich zkusenosti zUstaly v souladu s "narodnimi tradicemi", ktere v zivote Burjatu hraji vy-znamnou roli. Podstatna pfitom zllstava vzajemna interakce mezi jednotlivy-mi samany i laiky, behem niz se ustaluji interpretace spomych otazek i)rkajicich se kosmologie, pantheonu, ritualnich praxi, spravneho vy-kladu atributu, znalosti norem a tabu. Individualni pojeti jednotlivy-ch samanu jsou podrobovana vzajemne konfrontaci pri nekdy az ostr)rch polemikach a postupne se tak stabilizuji v urCite obecne koncepce, ktere se stavaji zakladem novy-ch dogmat. Prikladem takoveho procesu muze b)ri sledovani vYvoje v uZivani terminu "sabdag", ktery se postupne dostal do samanske kosmologie. Jelikoz se jedna 0 pojem prevzaty z buddhismu teprve v nedavne dobe, v zadne starsi literature tykajici se samanismu se s nim nelze setkat. Sabdag predstavuje ducha nizsi socialni lirovne, ktery obYva nejruznejsi mista, muze posednout lidi nebo jim Pllsobit problemy. Obetovavani na vetsine posvMnych mist...
|
|
|
Andské hudební soubory a andští hudebníci v Evropě a v Severní Americe
Jetmarová, Jana ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Vrhel, František (oponent) ; Tyllner, Lubomír (oponent)
Na předcházejících stránkách Jsem se pokusila analyzovat nejdůležitější aspekty problematiky andských hudebníků v Evropě a v Severní Americe. V evropském kontextu tento unikátní fenomén v současnosti postupně zaniká, aniž by byl jeho vznik a vývoj dostatečně dokumentován. Přestože se může zdát, že působení andských hudebníků představuje pouze epizodní úsek evropské historie posledních dvou desetiletí, považuji za přínosné se mu věnovat. Andští příchozí nám poskytuj í jedinečnou příležitost studia střetu a vzájemného působení dvou radikálně odlišných kulturních systémů. Evropu navštěvují zpravidla bez jazykových znalostí a bez hlubšího povědomí o kulturněspolečenském kontextu, přesto se zde během poměrně krátké doby dokáží efektivně orientovat. Po několikaletém pobytu není pro většinu hudebníků problém plynně se dorozumět v několika evropských jazycích, mnozí z nich zakládají v Evropě rodinu a někteří dokonce přijímají občanství jednotlivých evropských států. Můžeme tak hovořit o jejich poměrně bezproblémové integraci do evropské společnosti. Přesto však hudebníci nemusej í odkládat vlastní kulturu. V rámci socioprofesní skupiny nadále platí normativní systém mateřských zemí, jsou dodržovány tradice a zvyky které však v rámci jednotlivých evropských států přij ímaj í nové prvky a dostávaj í tak zcela...
|
|
|
Mýtus P. Antonína Koniáše a jeho proměny
Beneš, Pavel ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Fiala, Jiří (oponent)
Pojem "mýtus" - chápaný ve smyslu falešných, iluzorních představ -je používán i v následující disertační práci, jež si klade za cíl zdokumentovat a analyzovat problematiku genese, vývoje a funkce mýtu, s nímž je česká veřejnost již více než dvě staletí konfrontována, mýtu spojeného s osobností českého jezuitského misionáře, P. Antonína Koniáše. Smyslem této práce přitom není shora uvedený mýtus bořit, ale jen vykládat. Koniášovský mýtus je jen jedním z mnoha mýtů a stereotypů, vytvořených českou společností v období novověku a je třeba ho vnímat jako jejich součást. Tento mýtus, podobně jako mnohé další, procházel během své existence řadou proměn a svou roli sehrál i v rámci aktivit, souvisejících s národně - emancipačním hnutím. V souvislosti s tím budeme sledovat, jak byl P. Koniáš českou společností v různých etapách jejího vývoje vnímán. Výslovně zde hovořím o "české společnosti", protože veškeré mé dosavadní výzkumy nasvědčují tomu, že do širšího povědomí českých Němců tento misionář nevstoupil, ač sám německy kázal i psal a rovněž tak nejstarší zmínky o něm jsou vedle latinských pramenů psané právě v německém jazyce. Zaměření disertační práce odpovídá i její struktura. Uvedená tematika je sledována na pozadí proměn české společnosti od doby baroka po současnost, přičemž hlavní pozornost je soustředěna...
|
|
|
Jurodivost a šamanismus
Nesrsta, Radek ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Abstrakt! ! Cílem bakalářské práce je hledání styčných bodů mezi dvěma kulturními fenomény, u kterých na základě sdílení stejného prostředí a intenzivního historického styku předpokládám souvislost. Ač na první pohled jurodivost i šamanismus vycházejí z jiných tradic a kořenů. Rozborem hagiografických legend a historických záznamů o jednotlivých svatých se pokouším identifikovat změny, které vedou ke vzniku typické formy "šílenství pro Krista" na Rusi, jež je v křesťanském světě unikátním jevem. Zabývám se vztahem "arktické hysterie", respektive klikušestvím a menerikem, jež jsou pravděpodobně podobami, které na sebe na území Sibiře bere, k šamanismu. Po stručném představení jeho základních tezí se dostávám k samotnému hledání styčných bodů s fenoménem ruské jurodivosti. Jmenovitě v legendách, procesu iniciace, oděvu a zázračných schopnostech.
|
|
|
Jurodivost a šamanismus
Nesrsta, Radek ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Abstrakt! ! Cílem bakalářské práce je hledání styčných bodů mezi dvěma socionáboženskými fenomény, u nichž na základě intenzivního historického styku etnik, jimž jsou vlastní, předpokládáme souvislost. Rozborem hagiografických legend a historických textů se pokoušíme identifikovat změny, které prodělává byzantský fenomén šílenství pro Krista po jeho introdukci do kultruního prostředí Kyjevské Rusi a jeho proměny v nástupnických státech, a tyto jevy, jež v novém prostředí vzešly a dohromady tvoří fenomén ruské jurodivosti, nahlížíme podrobněji, za účelem komparace analogií s šaminismem středoasijských a sibiřských etnik. ! ! Na počátku práce se zabývám povahou pramenů a představuji kořeny jurodivosti, jež se nacházejí v Byzantské říši, avšak navazují na maloasijské a středomořské kulturní prostředí. Nejprve představuji legendy jednotlivých světců. Fenomén ruské jurodivosti zasazuji do širšího historického a náboženského kontextu, ke kterému patří jevy, jež je možné vnímat na pomezí jurodivosti, a stručně se zabývám středoasijským a sibiřským šamanismem. Na těchto podkladech pak stojí samotný rozbor možné kulturní výměny a komparace podobných rysů daných společensko-náboženských institucí.! !
|
|
|
Tarahumaraský obraz světa
Korecká, Zuzana ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Kašpar, Oldřich (oponent)
Disertační práce nazvaná Tarahuarský obraz světa je pokusem naznačit a případně objasnit vztah jazyka a kultury. Práce vychází z mytického uspořádání přirozeného světa Tarahumarů žijících v Severozápadní oblasti Mexika, z popisu a analýzy některých jazykových rysů a hledání těchto jazykových rysů v kultuře. Dlouhodobý zájem o Tarahumary mne vedly k několika otázkám: jaké je postavení mýtu v obrazu světa - je-li nějaké; jaký je vztah tarahumarštiny a tarahumarské kultury?; je možné vyústění dvou "složek" jedné kultury jako je jazykový a mytický systém v to, co antropologie přijímá jako obraz světa; zobrazuje mýtus a jazyk nějakým způsobem uspořádání jejich přirozeného světa, jejich myšlení; vypovídá mýtu o kulturním zrodu a jak, a i když je tato otázka složitá díky evropským kulturním vlivům, přesto se pokoušíme ptát po původu kultury, tarahumarské kultury v mýtu; jakou roli hraje mýtus a jakou jazyk v obrazu světa. V zásadě se stále ptám po vztazích jazyka, mýtu a kulturních rysů, jaká je míra dosahu vztahu jazyka a kultury: hrají důležitou úlohu, jsou marginální, ale do jisté míry existují, nebo nelze hovořit o komponování obrazu světa na základě vztahu jazykových a kulturních rysů, ba co více, nelze hovořit o obrazu světa vůbec. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.