|
| |
|
| |
|
|
Hudební aspekty fenoménu Living History v českém historickém šermu optikou etnomuzikologie
Novák, Josef ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato hudebně antropologická práce je zaměřena na "středověkou hudbu" tak, jak ji provozují nadšenci historického šermu v podobě living history či oživené historie na příkladu dvou českých skupin - Subulcus a Medieval Open Band při projektu Prácheňská manství. V práci se zaměřuji nejen na zvuk a hudební nástroje, ale také na chování aktérů a jejich konceptualizaci středověku, dle konceptů hudby jako kultury Alana Merriama, resp. hudby jako společenského života Thomase Turina. Spojuji zde základní myšlenky etnomuzikologie s myšlenkami hudebního vzpomínání v návaznosti na soudobé koncepty sociální paměti a v neposlední řadě také s koncepty "zlatých časů", nostalgie, inscenované autenticity a vynalézání tradic. Cílem práce je přiblížit vznik a podobu hudby, kterou aktéři chápou jako středověkou, ač se ne vždy jedná o repertoár ze středověku opravdu pocházející.
|
|
| |
|
|
Virtuozita a performance maskulinity: Hudební etnografie jednoho pražského neromského gypsy jazzového uskupení
Kašparová, Žofie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Jurková, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Bakalářská práce Virtuozita a performance maskulinity: Hudební etnografie jednoho pražského neromského gypsy jazzového uskupení autor práce: Žofie Kašparová 2014 Abstrakt V této práci etnografickou metodou zkoumám pražskou gypsy jazzovou kapelu Sylvanio Orchestra (název je kvůli zachování anonymity změněn). Ve výzkumu vycházím převážně ze svých pozorování při performancích, z rozhovorů se členy kapely i ze své osobní zkušenosti hudebnice a často jediné ženy v mužském kolektivu. Práce je tedy do jisté míry autoetnografií. Svůj výzkum jsem soustředila na pražskou neromskou kapelu Sylvanio Orchestra, která hraje gypsy jazz. Popisuji, jak vypadají jejich performance, převážně jam sessiony (tedy participativní performance) a jaké mechanismy v nich fungují. Jednou ze základních charakteristik žánru je virtuozita a s ní úzce souvisí soutěživost. Skupina se zvenku jeví poněkud nepřístupnou, což je způsobeno převážně intelektuálními hudebními kódy, které jsou pro outsidera neprůhledné a které souvisí s virtuozitou pro gypsy jazz typickou. Domnívám se, že virtuozita, soutěživost a další znaky gypsy jazzové performance mohou být vnímány jako maskulinní projevy. V závěru práce se pokouším vysvětlit, proč je gypsy jazz dominantně mužskou záležitostí....
|
|
| |
|
| |
|
|
Transgenerational transmission of romani musical knowledge and skills in Klenovec and Kokava
Nuska, Petr ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Skořepová, Zita (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou transgenerační transmise hudebních znalostí a dovedností, tedy metodami hudebního vyučování a učení, v komunitě romských hudebníků v Klenovci a Kokavě na středním Slovensku. Práce bojuje proti hojně rozšířenému mýtu o vrozené romské muzikalitě a navrhuje alternativní vysvětlení domnělé romské hudební excelence skrze odlišnosti v jejich tradičním hudebním vzdělávání. První část práce shrnuje diskuzi o dědivosti hudebního talentu v přírodních a společenských vědách. Tato část dochází k závěru, že navzdory dlouhé diskuzi o této problematice a recentním objevům v genetice nemůžeme předpokládat, že za domnělou romskou hudebnost může být odpovědná vrozená genetická komponenta. V druhé části jsou představeny teoretické rozdíly v různých hudebně- vzdělávacích systémech (Merriam, Van den Bos, Turino) a je představen majoritní institiucionalizovaný vzdělávací system hudebního vzdělávání v České a Slovenské republice. Třetí část pak porovnává hudebně-vzdělávací systém majority s tradičními metodami hudebního vyučování a učení mezi Romy v Klenovci a Kokavě; jsou diskutována specifika těchto metod a jejich podílu na utváření romské hudebnosti. Páteří této komparace jsou data z autorova etnografického výzkumu. V závěrečné části je diskutována povaha změny hudebně-vzdělávacích metod,...
|
|
| |
|
|
Ustavování hranic hudebního světa kapely Ortel
Mára, Jaromír ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat praxe ustavování hranic hudebního světa kapely Ortel, respektive komunity Ortel, vyjednávané aktéry zevnitř i vně komunitu a zasadit toto jednání do souvislosti s bojem o legitimitu hodnot komunity ve veřejném prostoru, s ekonomickými aspekty, politickou angažovaností, pojímáním radikality a zažíváním kulturní úzkosti a marginalizace členy komunity. Téma nahlížím prizmatem etnomuzikologie a sociální a kulturní antropologie a ve středu mého zájmu je hudba. Hudbu definuji jako sociální objekt, jako lidskou činnost, expresivní kulturu a zásadní prvek ustavování (a čtení) hudebních komunit. Dynamičnost a heterolokální charakter hudebních komunit nahlížím skrze koncept hudebních světů. Pozornost při popisu komunity zaměřuji na prostupné a nejasné kontury hranice komunity, které jsou aktérsky vyjednávané zevnitř i zvnějšku komunity, kdy tato hranice se neobejde bez obrazu vnějšího nepřítele. Výzkum je postaven na etnografické metodologii. Primárním zdrojem dat je terénní výzkum formou zúčastněného pozorování na koncertech kapely, polostrukturované rozhovory a analýza souvisejících materiálů v kyberprostoru, mediálním světě a dalších dokumentů. Ukazuji, že důsledkem konání zainteresovaných aktérů je cílené i nezamýšlené posilování homogenní reprezentace skupin na obou...
|
host ::
RSS.