|
|
Preparation of New Acetylcholinesterase Reactivators with an Amidoxime Functional Group and Their In Vitro Testing
Zemek, Filip ; Opletalová, Veronika (vedoucí práce) ; Jun, Daniel (oponent)
1. SOUHRN Původně měly být organofosforové látky používány jako pesticidy. Bohužel byly objeveny jejich inhibiční vlastnosti na AChE, což se začalo zneužívat pro výrobu bojových látek. V současné době neexistuje ideální reaktivátor, jenž by kompletně obnovil aktivitu AChE po ireverzibilní inhibici. Proto je speciálně pro vojenské účely důležité hledat novější a zároveň účinnější látky. Protože reaktivátory mohou jak reaktivovat inhibovanou AChE, tak inhibovat intaktní AChE, jsouv posledních letech testovány jako potenciální terapeutika Alzheimerovy choroby. Nová modifikace oximové skupiny pomocí -NH2 byla zkoušena za účelem hledání nových látek s lepší reaktivační nebo inhibiční aktivitou, než mají v současnosti používané sloučeniny. Zároveň se zkoušelo, jestli aktivitu ovlivní, bude-li sloučenina monokvarterní nebo biskvarterní. Bylo připraveno široké spektrum látek, jenž se liší od sebe homologní jednotkou -CH2-. Sloučeniny tímto způsobem vzniklé mají buď krátké postranní řetězci a slabě hydrofilní povahu nebo dlouhé postranní řetězce a silně lipofilní charakter. Byly syntetizovány i biskvartétní sloučeniny s různými řetězci spojujícími dvě pyridiniová centra. Bohužel žádná z modifikací neprokázala pozitivní vliv na účinek ani na inhibici AChE. Některé látky prokázaly mírný účinek, ale v porovnání s již...
|
|
|
Biologická aktivita obsahových látek rostlin V. Vliv alkaloidů z Chelidonium majus L. na acetylcholinesterázu
Brožová, Šárka ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Jun, Daniel (oponent)
SOUHRN Z 41,8 kg celé usušené rostliny byly získány jednotlivé výtřepky. Extrakce byla provedena společně s dalšími diplomantkami Janou Nagyovou, Evou Vítkovou a Dagmar Kubincovou. Z výtřepku A, (182,0 g; světlé medové barvy, vysoce viskózní, nekrystalizující) pak byly získány alkaloidy ve vodě rozpustné (5,0737 g; světle nažloutlý, hrubě krystalický). Dále náš postup pokračoval sloupcovou chromatografií, kde byly získány jednotlivé frakce. Já jsem se věnovala frakci 11 a 12 (žlutá s krystalky), ze kterých byla izolována látka CH-M/A-1. Přičemž přečištěním frakce 11 bylo získáno 10,4 mg jemně nažloutlých jehličkovitých krystalů a z frakce 12 29,2 mg jemně nažloutlých jehličkovitých krystalů. Z matečného louhu frakce 12 bylo pomocí preparativní TLC získáno ještě dalších 14,8 mg téže látky. Byla stanovena teplota tání izolované látky (198 - 204 řC) a IČ spektrum. Na konci naší práce byl určen inhibiční vliv izolované látky na aktivitu AChE. IC50 má hodnotu 54,8 mg/l. Tento výsledek je pouze předběžný, protože není dosud známa struktura látky. Nicméně tato hodnota předběžně ukazuje velmi malý inhibiční vliv na AChE a jako inhibitor při AD by tato látka neměla využití
|
|
|
Vývoj metod pro testování látek ovlivňujících CNS
Hrabinová, Martina ; Jun, Daniel (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent)
1 Abstrakt a klíčová slova Stávající disertační práce je zaměřena na produkci tří enzymů beta-sekretasy 1 (BACE1; beta-štěpící enzym APP-1), acetylcholinesterasy (AChE) a butyrylcholinesterasy (BChE). BACE1 je integrální membránový protein, který hraje ústřední roli při štěpení amyloidního prekurzorového proteinu. Produkt tohoto procesu je následně štěpen y-sekretasou, přičemž v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou (AD) vznikají amyloid-beta peptidy a nerozpustné amyloidové plaky. Podle výroční zprávy České alzheimerovské společnosti bylo v roce 2019 diagnostikováno 158 000 pacientů s touto nemocí. Předpokládá se, že v roce 2050 dosáhne tento počet hranici 300 000 pacientů. Inhibitory AChE a antagonista N-methyl-D-aspartát receptorů jsou v současné době jedinou alternativou pro terapii AD. Význam AChE spočíva nejen v tom, že je cílovým enzymem při terapii AD, ale je taktéž cílovým proteinem při otravách nervově paralytickými látkami (NPL). Katedra toxikologie a vojenské farmacie je pracovištěm, které se zaměřuje na studium účinku těchto látek a zdravotnické ochraně proti nim. Hodnocení nově syntetizovaných reaktivátorů cholinesteras (ChE) inhibovaných NPL a inhibitorů, jakožto profylaktik při otravách NPL je spojeno s testováním na enzymech AChE a BChE. Předkládaná práce byla zaměřena na zavedení...
|
|
|
ln vitro characterization of acetylcholinesterase modulators
Múčková, Ľubica ; Jun, Daniel (vedoucí práce) ; Boušová, Iva (oponent) ; Štětina, Rudolf (oponent)
Pro hodnocení toxicity látek a jejího mechanismu v počátečních fázích procesu vývoje nových chemických entit jsou dostupné různé in vitro přístupy. Tyto systémy se využívají hlavně pro účely screeningu a umožňují komplexně hodnotit toxikologické profily nově syntetizovaných sloučenin. Předkládaná práce je zaměřena na in vitro hodnocení látek modulujících aktivitu acetylcholinesterasy. Tento enzym sehrává klíčovou roli v nervovém systému a vyskytuje se především na cholinergních synapsích a neuromuskulárních spojích. Jeho hlavní biologickou rolí je terminace nervového impulzu na těchto synapsích, a to rychlou hydrolýzou neurotransmiteru acetylcholinu na cholin a acetát. Acetylcholinesterasa je cílovým enzymem pro mnohé léčivá, např. Na Alzheimerovu chorobu nebo jiná neurodegeneratívní onemocnění. Nejčastěji se používají její reverzibilní a pseudoreverzibilní inhibitory. Taktéž sehrává úlohu při otravách chemickými bojovými látkami ze skupiny nervově paralytických látek a organofosfátovými pesticidy. U těchto otrav se jako antidota využívají právě reaktivátory acetylcholinesterasy. Reaktivátory (asoxim, pralidoxim, obidoxim, trimedoxim, metoxim a oximy K027, K048, K074, K075 a K203) a inhibitory (pyridostigmin, galantamin, rivastigmin, donepezil, takrin, 7-metoxytkarin a 6-chlorotakrin)...
|
|
|
SLEDOVÁNÍ BIOMARKERŮ OXIDAČNÍHO STRESU HPLC METODAMI
Váňová, Nela ; Jun, Daniel (vedoucí práce) ; Doležal, Rafael (oponent) ; Hroch, Miloš (oponent)
a klíčová slova Ačkoliv mají reaktivní formy kyslíku a dusíku zásadní význam pro fyziologické procesy probíhající v živém organismu, jejich nadměrná produkce vyvolaná působením vnitřních i vnějších vlivů může vést k závažnému narušení redoxní homeostázy, poškození intracelulárních komponent a tím zásadně ovlivnit jejich funkci nebo dokonce indukovat buněčnou smrt. Oxidační stres patří mezi významné mechanismy toxického působení chemických látek včetně léčiv a může tak přispívat k rozvoji jejich závažných nežádoucích účinků. Vzhledem k nízkému počtu studií, zabývajících se sledováním oxidačního stresu po expozici oximovým reaktivátorům acetylcholinesterasy (AChE) in vitro a in vivo, není vztah mezi toxicitou těchto léčiv a tvorbou specifických markerů oxidativního poškození biomolekul stále zcela objasněn. Pro posouzení antioxidačních/prooxidačních účinků léčiv byla vyvinuta metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie ve spojení s tandemovou hmotnostně spektrometrickou detekcí (LC-MS/MS) pro simultánní stanovení dvou biomarkerů oxidačního stresu, malondialdehydu (MDA) a 3-nitrotyrosinu (3-NT), z biologických matric. V rámci validace této LC-MS/MS metody bylo dosaženo přijatelné selektivity, správnosti, krátkodobé i dlouhodobé přesnosti a návratnosti pracovního postupu a nebyly pozorovány žádné...
|
|
|
Investigation of compouds affecting the neoplastic cell changes
Andrš, Martin ; Jun, Daniel (vedoucí práce) ; Šinkorová, Zuzana (oponent) ; Vávrová, Jiřina (oponent)
Radioterapie a klasická chemoterapeutika patří i po 70 letech od jejich objevu stále mezi základní kameny léčby rakoviny. Bohužel, tento typ léčby není vždy dostatečně účinný a často s sebou přináší závažné nežádoucí účinky. Jednou z hlavních příčin rezistence k této cytotoxické terapii je přirozená schopnost buněk opravovat svou DNA. Signální dráhy i samotné mechanismy oprav DNA jsou u rakovinných buněk díky četným mutacím velmi nevyrovnané, což dělá tyto buňky náchylné k dalším zásahům do ještě funkčních signálních drah. Mechanismy oprav DNA jsou pro léčebný účel studovány již přes dvě dekády. Hlavním cílem pro tento typ léčby je zvýšení účinnosti stávající léčby, snížení nežádoucích účinků a v poslední době především selektivní cílení defektních nádorových buněk. Vývoj inhibitorů pro tento účel byl zprvu pomalý, nicméně první takto působící sloučenina již byla schválena pro terapii rakoviny a mnoho dalších právě podstupuje klinické testování. Mezi velkým množstvím různých signálních a efektorových proteinů účastnících se oprav DNA vyčnívají tři příbuzné kinasy ATM (ataxia telangiectasia mutated), ATR (ataxia telangiectasia and Rad3-related) a DNA-PK (DNA-dependentní protein kinasa). Tyto atypické protein kinasy hrají jednu z hlavních rolí při signalizaci a opravách dvou- a jednořetězcových zlomů...
|
|
|
Syntéza a biologické hodnocení purinových inhibitorů fosfatidylinositol-3-kinas a příbuzných proteinkinas I.
Poledníková, Michaela ; Opletalová, Veronika (vedoucí práce) ; Jun, Daniel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Student: Michaela Poledníková Školitel: doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Martin Andrš Název diplomové práce: Syntéza a biologické hodnocení purinových inhibitorů fosfatidylinositol-3-kinas a příbuzných proteinkinas I. Rakovina je skupina onemocnění charakterizována nekontrolovaným a abnormálním růstem buněk. Protinádorová chemoterapie je jedna ze základních metod léčby, ale mechanismus účinku je nespecifický a zasahuje všechny rychle se dělící buňky, ať už buňky nádorové, tak i normální tkáně. Jedním a v poslední době velmi studovaným způsobem, jak vylepšit stávající terapii, je inhibice reparačních mechanismů DNA. To by potenciálně vedlo k vyšší účinnosti cytotoxické terapie i ke snížení potřebných dávek cytostatik, což by se projevilo snížením nežádoucích účinků. Vhodný kandidát pro tento účel je rodina fosfatidylinositol-3-kinasam příbuzných kinas (PIKK). V rámci této diplomové práce bylo připraveno šestnáct purinových analog neselektivního inhibitoru PIKK, LY29402. Byl stanoven chemosenzibilizující účinek těchto nově syntetizovaných inhibitorů v kombinaci s doxorubicinem na 9 nádorových a 1 nenádorové buněčné linii. Dva z připravených inhibitorů vykazovaly...
|
|
|
Syntéza a biologické hodnocení purinových inhibitorů fosfatidylinositol-3-kinas a příbuzných proteinkinas I.
Poledníková, Michaela ; Opletalová, Veronika (vedoucí práce) ; Jun, Daniel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Student: Michaela Poledníková Školitel: doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Martin Andrš Název diplomové práce: Syntéza a biologické hodnocení purinových inhibitorů fosfatidylinositol-3-kinas a příbuzných proteinkinas I. Rakovina je skupina onemocnění charakterizována nekontrolovaným a abnormálním růstem buněk. Protinádorová chemoterapie je jedna ze základních metod léčby, ale mechanismus účinku je nespecifický a zasahuje všechny rychle se dělící buňky, ať už buňky nádorové, tak i normální tkáně. Jedním a v poslední době velmi studovaným způsobem, jak vylepšit stávající terapii, je inhibice reparačních mechanismů DNA. To by potenciálně vedlo k vyšší účinnosti cytotoxické terapie i ke snížení potřebných dávek cytostatik, což by se projevilo snížením nežádoucích účinků. Vhodný kandidát pro tento účel je rodina fosfatidylinositol-3-kinasam příbuzných kinas (PIKK). V rámci této diplomové práce bylo připraveno šestnáct purinových analog neselektivního inhibitoru PIKK, LY29402. Byl stanoven chemosenzibilizující účinek těchto nově syntetizovaných inhibitorů v kombinaci s doxorubicinem na 9 nádorových a 1 nenádorové buněčné linii. Dva z připravených inhibitorů vykazovaly...
|
|
|
Studium možností farmakologické ochrany srdečních buněk před oxidačním stresem a antracyklinovými cytostatiky
Jansová, Hana ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent) ; Jun, Daniel (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOCHEMICKÝCH VĚD Kandidát: Mgr. Hana Jansová Vedoucí práce: Doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Název disertační práce: STUDIUM MOŽNOSTÍ FARMAKOLOGICKÉ OCHRANY SRDEČNÍCH BUNĚK PŘED OXIDAČNÍM STRESEM A ANTRACYKLINOVÝMI CYTOSTATIKY I když je rozvoj kardiovaskulárních onemocnění spojen s mnoha rizikovými faktory, předpokládá se, že v mnoha z nich hraje důležitou roli oxidační stres. K jeho vzniku může přispívat i produkce volných radikálů katalyzovaná volnými ionty železa, při které je tvořen velmi reaktivní a toxický hydroxylový radikál. Možnou strategií bránící propagaci oxidačního stresu může být chelatace volného železa. Použití klasických chelátorů železa u patologických stavů bez přetížení organismu železem může být ale spojeno s rizikem toxicity v důsledku deplece železa. Z tohoto důvodu se tato práce zabývá nejen studiem kardioprotektivních vlastností chelátorů železa, ale také od nich odvozených prochelátorů. V této práci jsme se věnovali prochelátorům železa, které nemají téměř žádnou afinitu k iontům železa, dokud nejsou aktivovány v patologických podmínkách oxidačního stresu. Dlouhou dobu se předpokládalo, že oxidační stres je i hlavní příčinou antracyklinové kardiotoxicity, avšak nedávné studie se od této teorie...
|
|
|
Kardiotoxicita protinádorových léčiv: Studium molekulárních mechanizmů a možností farmakologické kardioprotekce
Vávrová, Anna ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent) ; Jun, Daniel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Anna Vávrová Školitel: Doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Název disertační práce: Kardiotoxicita protinádorových léčiv: Studium molekulárních mechanizmů a možností farmakologické kardioprotekce Antracyklinová antibiotika patří mezi nejpoužívanější cytostatika. Jejich použití je však omezeno kardiotoxicitou. Jediným doposud registrovaným léčivem schopným omezit kardiotoxicitu antracyklinů je dexrazoxan. Mechanismus jeho kardioprotektivního působení, stejně tak jako mechanismus antracyklinové kardiotoxicity zůstávají i přes půlstoletí výzkumu nejasné. V této práci jsme se soustředili na studium molekulárních mechanismů tohoto poškození, zvláště pak s ohledem na mechanismy kardioprotekce pomocí dexrazoxanu. Neprokázali jsme, že v patogenezi antracyklinové kardiotoxicity hraje významnou roli glutathion a s ním spojený enzymový systém, a to jak v experimentech in vitro tak i při analýze tkáně myokardu v rámci in vivo modelu chronické antracyklinové kardiotoxicity. Dále jsme zjistili, že dexrazoxan je schopen zabránit antracyklinové kardiotoxicitě v našem in vitro modelu izolovaných neonatálních kardiomyocytů, avšak nechrání tyto buňky před toxickým poškozením modelovým oxidačním insultem peroxidem...
|
host ::
RSS.