|
|
Alternativy k trestu odnětí svobody
Soukupová, Zlata ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Hlavním záměrem mé práce bylo vypracovat rozbor platné právní úpravy institutů alternativních trestů odnětí svobody, analyzovat jejich místo v českém právním prostředí, poukázat na problematické body a shrnout návrhy de lege ferenda, jež by mohly podat předpokládaná řešení budoucích úprav této problematiky. Nezpochybnitelnou problematikou trestní politiky je velký nárůst kriminality spolu s jejími novými formami, přetížení soudů, krescentní procento recidivních pachatelů. Je na místě odolat stoickému rozmýšlení, laxním přístup bude odměněn krizí nepodmíněného trestu odnětí svobody. Nekonečné ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody jako trestu univerzálního a pohodlného celou situaci zhoršuje a je dehonestujícím přístupem.
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Mandíková, Eliška ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje poškozenému, subjektu trestního řízení. Cílem práce je prostřednictvím komplexního rozboru vybraných témat identifikovat nejpalčivější nedostatky současné právní úpravy. Diplomová práce je rozdělena do osmi hlavních částí. Kapitola první se soustředí na samotné vymezení pojmu poškozený a základní rozdělení na poškozené mající nárok na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení se specifickými právy v adhezním řízení na poškozené bez tohoto nároku. Následuje přiblížení postavení poškozené osoby v trestním řízení s důrazem na její zastupování a problematiku společného zmocněnce. Ústředním pojmem třetí kapitoly je oběť trestného činu, její vymezení a odlišení od pojmu poškozený. V této části je pojednáno o a vybraných institutech zákona o obětech trestných činů a o základních zásadách, které mu vévodí. Vývojem právní úpravy se zabývá kapitola čtvrtá. Popisuje právní úpravu postavení poškozeného v historických trestních řádech a významné novelizace současného trestního řádu, které se dotkly práv poškozeného. Navazující kapitola sleduje vývoj pojetí justice od represivnímu k restorativnímu pojetí, jež přinesla osobám poškozeným trestným činem možnost aktivně se zapojit do řešení konfliktu mezi ním a...
|
|
|
Znalec v trestním řízení se zaměřením na oblast zdravotnictví
Krbcová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
1 Znalec v trestním řízení se zaměřením na oblast zdravotnictví Abstrakt Práce se zabývá zhodnocením právní úpravy znalecké činnosti v trestním řízení podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu. Je členěna do pěti kapitol, které se zabývají historií znalecké činnosti, znalcem, znaleckým posudkem, znaleckým dokazováním a posudky z oboru zdravotnictví. První kapitola mapuje historii znalectví jak ve světovém měřítku, tak pozvolný rozvoj znalecké činnosti na našem území. Druhá kapitola se věnuje znalci, jeho postavení, podmínkám výkonu činnosti a jeho právům a povinnostem. Mezi nejdůležitější práva znalce patří právo na znalečné, které je v práci důkladně rozebráno. Třetí kapitola pojednává o znaleckém posudku, jeho odlišnostech od odborného vyjádření, jeho formě a náležitostech. Na náležitosti znaleckého posudku, respektive jejich změny je kladen velký důraz z důvodu nabytí účinnosti nové právní úpravy. Do třetí kapitoly je zařazena i elektronická evidence znaleckých posudků, která byla vytvořena za účelem digitalizace veřejné správy a v souladu s umožněním podání znaleckého posudku v elektronické formě. Čtvrtá kapitola se zabývá znaleckým dokazováním v trestním řízení. Nejprve je nastíněn obecný úvod k dokazování pro...
|
|
|
Pojetí trestného činu v českém trestním zákoníku
Novotný, Pavel ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Pojetí trestného činu v českém trestním zákoníku Abstrakt Diplomová práce pojednává o pojetí trestného činu v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Přijetím nového trestního kodexu došlo k přechodu od formálně-materiálního pojetí trestného činu k pojetí formálnímu. Přijetím zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, byly dokončeny rekodifikační práce, které trvaly bezmála dvacet let. Nejvíce diskutovaným tématem v době příprav trestního kodexu bylo právě pojetí trestného činu. První kapitola diplomové práce přibližuje obecnou úpravu pojmu a pojetí trestného činu v samostatné a kombinované formě a dále nejdůležitější pojmy související s trestným činem. Druhá kapitola přibližuje vývoj trestního práva na území českých zemí od 19. století, počínaje Zákoníkem o zločinech a těžkých policejních přestupcích přes přípravu osnov trestního zákona z let 1926 a 1937 a to až po zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Třetí kapitola přibližuje situaci po roce 1989 na cestě k novému trestnímu kodexu. Je zde popsán věcný záměr trestního zákona, s ohledem na možné alternativy pojetí trestného činu, který byl vládou schválen a následně předložen Poslanecké sněmovně. Návrh zákona byl následně Senátem odmítnut a Poslanecká sněmovna Senát nepřehlasovala. Kapitola je zakončena úspěšným přijetím a vyhlášením trestního zákoníku s jeho...
|
|
|
Europeizace trestního práva
Slezák, Marek ; Kopečný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Europeizace trestního práva Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá europeizací trestního práva. Jde o proces sbližování trestního práva evropských států. Tento proces uvádějí do pohybu především organizace, v nichž se evropské státy sdružují. Ty se její pomocí snaží dosáhnout svých cílů. Práce si klade za cíl analyzovat, jak proces europeizace trestního práva doposud probíhal, a rozebrat nástroje, které uvedené organizace v jeho rámci ke sbližování právních řádů používají. Zároveň však chce poukázat na konkrétní problémy, které se objevují jak obecně v daných organizacích, tak při aplikaci konkrétních nástrojů. První kapitola se obecně zabývá nástroji, které ke sbližování trestního práva svých členských států používají nejvýznamnější evropské organizace, Rada Evropy a Evropská unie. Podává stručný výklad o jejich historii a o tom, jak se v čase měnily jimi používané nástroje. Poukazuje také na fakt, že ne všichni členové dané organizace se na jí iniciované spolupráci podílejí stejně. Druhá kapitola se potom zaměřuje na nejvýznamnější Evropskou unií vytvořené instituce, jejichž činnost přímo souvisí s oblastí trestního práva. Věnuje se jejich legislativnímu zakotvení, poslání, struktuře, ale také konkrétním případům, kterým se věnovaly. Třetí a čtvrtá kapitola se již věnují trestnímu právu, třetí procesnímu...
|
|
|
Obhajoba právnické osoby v trestním řízení
Svoboda, Edvin ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Název práce: Obhajoba právnické osoby v trestním řízení Klíčová slova: obhajoba právnické osoby, trestní řízení, trestní odpovědnost právnických osob Resumé Téma rigorózní práce je Obhajoba právnické osoby v trestním řízení. První kapitola se věnuje základním pojmům a konceptům, kterými se rigorózní práce ve svém obsahu zabývá, konkrétně se tu pojednává především o pojmu a koncepci právnické osoby a o jejím pojetí a definičních znacích, stručně je tu následně nastíněna i historie právnických osob. Druhá kapitola předkládané rigorózní práce je věnována zákonu č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Tento zákon je nejprve stručně charakterizován, načež se dále tato kapitola zabývá tématy, která s tímto zákonem bezprostředně souvisejí, konkrétně analýze stěžejních ustanovení tohoto zákona, proběhnutým novelizacím a jejich důsledkům pro právní praxi, důvodům k trestání právnických osob, rozsahu kriminalizace právnických osob a nakonec i tomu, jaké peripetie provázely přijetí tohoto zákona a jaké kontroverze kolem něj byly v rámci právnické obce diskutovány. V poslední podkapitole druhé kapitoly je provedena komparace stavu této problematiky v České republice s jinými vybranými státy Evropské unie. Třetí kapitola práce se zabývá vybraným aspektům odpovědnosti právnických...
|
|
|
Trestný čin znásilnění podle § 185 trestního zákoníku
Plzáková, Štěpánka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Diplomová práce Trestný čin znásilnění dle § 185 trestního zákoníku je rozdělena celkově do pěti částí, které jsou dále rozřazeny do podkapitol. V první části práce se zaměřuji na historický vývoj institutu znásilnění, a to od první zmínky o znásilnění, jež se datuje do starověku, přes středověkou úpravu, úpravu v novověku a v první a druhé polovině 20. století až do dnešní úpravy v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Konkrétně trestný čin znásilnění nalezneme v § 185 TZ, jenž spadá do hlavy třetí zvláštní části, trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Na to navazuje kapitola druhá, jež podrobně rozebírá pojem trestného činu a jeho jednotlivé znaky. Zde jsem podrobně rozebrala skutkovou podstatu trestného činu, tedy objekt, objektivní stránku subjekt a subjektivní stránku, a to jak z hlediska obecného, jež aplikujeme na všechny trestné činy, tak konkrétně na trestný čin znásilnění. Taktéž jsem se v této pasáži zaměřila i na jednočinné souběhy trestného činu znásilnění a na kvalifikované skutkové pod staty, jež nalezneme v odstavci druhém až čtvrtém daného ustanovení. Dále se věnuji mravnostní kriminalitě, jejíž součástí je znásilnění. V podkapitolách blíže přiblížím pachatele znásilnění a jejich následné odsouzení, dobu a místo spáchání a oběti trestného činu znásilnění. Co se...
|
|
|
Obhajoba právnické osoby v trestním řízení a problematika s obhajobou související
Kalousová, Simona ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Obhajoba právnické osoby v trestním řízení a problematika obhajobou související Rigorózní práce se zabývá vymezením problémů procesní části zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a souvisejících problémů vyplývajících z trestního řádu. Problémy týkající trestní odpovědnosti právnických osob se v české právní úpravě i v právních úpravách ostatních zemí kontinentální právní kultury objevují zejména z důvodu převzetí institutu angloamerické právní kultury. Český právní řád byl založen na trestní odpovědnosti pouze fyzické osoby a včlenění nového institutu tak vyžaduje určité přizpůsobení právního řádu. Povaha právnické osoby je navíc ohledem na svoji specifičnost problematická již z věci. Autor vybírá nejvýznamnější problémy procesní části zákona, dále je rozebírá a hodnotí vhodnost nastavení aktuální právní úpravy. ásledně porovnává zjištěné problémy zahraniční právní úpravou zemí kontinentálního právního systému. Za nejvýznamnější problémy české právní úpravy autor považuje absolutní vyloučení institutu nutné obhajoby právnických osob, problémy související s osobou opatrovníka a problémy týkající se vedení společného řízení obviněné fyzické a právnické osoby. rámci institutu nutné obhajoby právnických osob se autor zabývá především důvody, pro které by bylo zavedení institutu možné a zároveň žádoucí,...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Bicek, Rudolf ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Fryšták, Marek (oponent)
Tématem této disertační práce je původem anglosaský trestně-procesní institut dohody o vině a trestu, který se v posledních desetiletích stal fenoménem trestního řízení v mnoha zemích s kontinentálním typem právní kultury. Tento alternativní způsob řešení trestních věcí zjednodušeně spočívá v možnosti státního zástupce uzavřít dohodu o vině a trestu s obviněným, pokud obviněný za určitých podmínek přizná spáchání skutku a souhlasí s navrženým trestem. Při pohledu na zahraniční, ale i tuzemskou odbornou literaturu je možné bez nadsázky konstatovat, že dohoda o vině a trestu je kontroverzním institutem. Na jedné straně stojí její zastánci, jejichž nejsilnějším argumentem ve prospěch dohod je zrychlení a zjednodušení trestního řízení. Na druhé straně stojí její odpůrci, kteří se odvolávají především na flagrantní nesoulad tohoto institutu se základními zásadami kontinentálního trestního řízení. Tato práce zkoumá dohody v trestním řízení jednak v obecné rovině, přičemž se soustředí na jejich vznik, historický vývoj a jednotlivé formy, ve kterých se dohody v trestním řízení ve světě vyskytují. Zvláštní část je věnována právní úpravě institutu dohody o vině a trestu ve všech 27 evropských státech, kde byla dohoda o vině a trestu zavedena, a to včetně České republiky, kde byl tento institut zaveden...
|
|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody
Marešová Haškovcová, Michaela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
1 Nepodmíněný trest odnětí svobody Abstrakt Předkládaná rigorózní práce je zaměřena na institut nepodmíněného trestu odnětí svobody, který je ukládán ultima ratio a v českém trestním právu představuje nejpřísnější trest v systému trestů. Rigorózní práce je vedena snahou podat ucelený pohled na nepodmíněný trest odnětí svobody, s jehož uložením je spojen především výkon tohoto trestu, jemuž je v práci věnován značný rozsah. V úvodu rigorózní práce jsou představeny jednotlivé kapitoly, o kterých práce pojednává včetně svých podkapitol. Obsah práce je rozčleněn do šesti základních kapitol. První kapitola pojednává o trestu a jeho účelu. Zároveň se zaměřuje na základní zásady ukládání trestů a postavení nepodmíněného trestu v systému trestů. Do první kapitoly je logicky začleněna podkapitola týkající se vybraných alternativ k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Druhá kapitola je věnována již zmíněnému výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody a institutu podmíněného propuštění z nepodmíněného výkonu trestu odnětí svobody, která se rovněž zaměřuje na významná rozhodnutí Ústavního soudu v této oblasti. Třetí kapitola pojednává o problematice přeplněnosti věznic, a to především v kontextu ubytovacích podmínek odsouzených. V této souvislosti analyzuje rozhodnutí ESLP ve věci Muršić proti Chorvatsku. Ve čtvrté...
|
host ::
RSS.