|
|
Mikroplasty ve výuce chemie jako všeobecně vzdělávacího předmětu
Marešová, Eva ; Bílek, Martin (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na mikroplasty jako často diskutované téma v souvislosti s ohrožením životního prostředí, a které i přes jeho aktuálnost a popularitu nebývá zahrnováno do výuky chemie jako všeobecně vzdělávacího předmětu. Teoretická část se zaměřuje na velikostní klasifikaci, původ, složení, vzhled, zdroje a výskyt mikroplastů, včetně jejich vlivu na životní prostředí. První část praktické části tvoří analýza rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia a vybraných školních vzdělávacích programů se zaměřením na možné souvislosti tématu Mikroplasty. Druhá část praktické části je věnována návrhu výukových aktivit, prostřednictvím kterých se žáci mohou aktivní formou seznámit s problematikou tématu Mikroplasty v rámci výuky chemie jako všeobecně vzdělávacího předmětu. Aktivní forma seznámení by měla cílit na zvýšení zájmu žáků o toto téma a zároveň by měla přispívat k uvědomování si možných rizik s tím spojených. KLÍČOVÁ SLOVA Mikroplasty, výuka chemie na základní škole a gymnáziu, enviromentální výchova
|
|
|
Formative assessment in the chemistry education
Babinčáková, Mária ; Ganajová, Mária (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent) ; Szarka, Katarína (oponent)
Na Slovensku doposiaľ nedošlo k systémovému kroku, v súvislosti s implementáciou formatívneho hodnotenia do výučby. Presadzovanie formatívneho hodnotenia do praxe nie je jednoduché a pre jeho realizáciu je potrebný podporný systém, ako sú vzdelávacie materiály, digitálne zbierky nástrojov formatívneho hodnotenia, metodické materiály, systém kontaktného a online vzdelávania učiteľov a podobne. V predloženej dizertačnej práci sme sa mnohými z týchto oblastí zaoberali - vytvorili sme zbierku nástrojov formatívneho hodnotenia pre žiaka a učiteľa v tematických celkoch Zmesi, Voda a Vzduch 7. ročníka základnej školy, realizovali sme vzdelávanie učiteľov, ktorí implementovali pripravené a optimalizované nástroje do výučby. Následne sme overovali účinnosť tohto vzdelávania z hľadiska rozvoja konceptuálneho porozumenia, overovania postojov a názorov žiakov a učiteľov k formatívnemu hodnoteniu. Z analýzy výsledkov výskumov vyplynulo, že formatívne hodnotenie poskytuje spätú väzbu všetkým zúčastnením, ktorá pomáha zlepšovať výsledky žiakov a to aj na úrovni vyšších kognitívnych procesov. Zároveň poskytuje učiteľovi spätnú väzbu pre adaptáciu nasledujúcej hodiny a to aj s prihliadnutím na názor žiaka. Prostredníctvom implementácie formatívneho hodnotenia do výučby vnímajú učitelia význam sebahodnotenia žiakov,...
|
|
|
Alternativní pedagogické směry ve výuce chemie u nás
Dalíková, Martina ; Čtrnáctová, Hana (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Bakalářská práce Alternativní pedagogické směry ve výuce chemie podává stručný přehled o alternativních školách rozšířených v České republice. Práce se zabývá krátký popisem a charakteristikou vybraných alternativních škol a jejich metodami využívaných ve výuce. Cílem bakalářské práce je poskytnout ucelený přehled existujících alternativních metod výuky a ukázat jejich využití při výuce chemie.
|
|
|
Indikátory GUR: Návrh modelu a sady indikátorů gramotnosti k udržitelnému rozvoji dospělé veřejnosti v ČR
Končinská, Alice ; Třebický, Viktor (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
V současné době se začíná v České republice uplatňovat Vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Vstupuje do různých strategických dokumentů i do pedagogické a andragogické praxe. K hodnocení tohoto typu vzdělávání vzniká zejména v zahraničí řada indikátorů. Česká republika stojí před úkolem tyto indikátory upravit pro české prostředí či vytvořit vlastní. Tato práce se zabývá výsledkovými indikátory, tedy indikátory dopadu vzdělávání k udržitelnému rozvoji na gramotnost dospělé veřejnosti na místní, mikroregionální a krajské úrovni. Práce analyzuje vybrané národní i mezinárodní strategické dokumenty a českou i zahraniční odbornou literaturu z hlediska koncepcí environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Tyto koncepce pak analyzuje z hlediska vzdělávacích kvalit, ze kterých se skládá gramotnost k udržitelnému rozvoji. Identifikované kvality následně expertně posuzuje podle definice gramotnosti k udržitelnému rozvoji a sestavuje komplexní Model gramotnosti k udržitelnému rozvoji dospělé veřejnosti. Na základě tohoto modelu sestavuje sadu 65 indikátorů gramotnosti k udržitelnému rozvoji dospělé veřejnosti včetně indikátorových listů, která je určena zástupcům veřejné správy na místní, mikroregionální a krajské úrovni. Součástí indikátorových listů jsou i některé již...
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza indikátorů sociálního prostředí v obci na základě různých kritérií pro využití na lokální úrovni
Galgonek, Dina ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Novák, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou indikátorů sociálního prostředí v malých obcích do 2 000 obyvatel na základě různých kritérií pro využití na lokální úrovni. Cílem práce je navrhnout indikátorovou sadu, která bude nejlépe odpovídat nárokům na takovou sadu z hlediska aplikovaných kritérií. Výzkumná otázka zní: Jaké indikátory mají být zařazeny do indikátorové sady pro hodnocení sociálního prostředí obcí do 2 000 obyvatel, aby vyhovovaly odlišnostem a potřebám těchto obcí? Výzkumný problém, který je v práci řešen, se dotýká možnosti měření sociální udržitelnosti na místní úrovni se zaměřením na malé obce do 2 000 obyvatel v České republice. Práce se rovněž zaměřuje na možnost promítnutí cílů SDGs do této sady. Jedná se o kvalitativní výzkum, který předpokládá použití metod analýzy dokumentů, komparace, deskripce, nezúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Na základě prvních čtyř metod a teoretických poznatků byl vytvořen předběžný návrh indikátorové sady. V rámci polostrukturovaných rozhovorů byl tento návrh prodiskutován se zástupci vybraných malých obcí a dalšími stakeholdery. Upravená sada představuje finální indikátorovou sadu sociálního prostředí určenou pro malé obce do 2 000 obyvatel. Navržená sada se může stát podkladem pro hodnocení sociálního pilíře udržitelnosti v...
|
|
|
Vytvoření kompetenčního modelu pro hodnocení přírodovědného uvažování absolventů přírodovědných oborů
Pyskatá Rathouská, Lubomíra ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Bílek, Martin (oponent) ; Kričfaluši, Dana (oponent)
Současná společnost stojí na prahu významné proměny trhu práce přináší průmysl Předpokladem je, že do popředí zájmu se postupně pracovní vyšší kvalifikací aměstnanci schopní zastávat specializované pozice vyžadující hlubší znalosti a dovednosti ovníci se schopností řešit komplexní problémy. Systém těchto znalostí, dovedností, ale do určité míry i systém hodnot a postojů je nazýván kompetencemi pro 21. století. Tyto kompetence se musí promítat i do vzdělávání, včetně vzdělání přírodovědného. V rámci vzdělávání v přírodovědných oborech má být ohledem na shora uvedené kladen důraz nejen na přírodovědné znalosti, také jakými jsou kritické a analytické myšlení, schopnost bádat, schopnost řešení problémů či rozhodování. Systém takových znalostí, schopností a dovedností je zahrnut konceptu vědeckého myšlení a uvažování. Na kurikula škol, včetně škol vysokých, tohoto důvodu kladen požadavek na rozvoj vědeckého myšlení a uvažování studentů, které by jim umožnil uplatnit se dobře na pracovním trhu. Postupně se také budují vztahy vysokými školami a zaměstnavateli, které umožňují přizpůsobovat kurikula škol potřebám trhu práce. Vzniká také potřeba komunikovat, jaké obecnější dovednosti a vědomosti studentů vysokých škol měly být rozvíjeny, a jazykem, kterému by rozuměly obě zainteresované strany (jak učitelé a studenti...
|
|
|
Vývoj nástroje na hodnocení udržitelnosti bydlení
Adamec, Jakub ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Veselý, Martin (oponent) ; Moldan, Bedřich (oponent)
Udržitelný rozvoj se stal klíčovým konceptem nejen pro bydlení, ale také pro celou městskou infrastrukturu, energetiku, dopravu či byznys. Celospolečenské zneužívání a nadužívání termínu udržitelnosti vedlo k vysoké fragmentaci definic. EHK OSN v roce 2015 skrze Ženevskou Chartu OSN o udržitelném bydlení jasně definovala udržitelné bydlení skrze 34 podcílů. OSN nabádá členské státy, aby pokrok v udržitelném rozvoji měřily indikátory a sami je vyvíjely. Existující komerční nástroje používané k hodnocení udržitelného bydlení jsou pro koncept Charty nedostačující. Původně totiž hodnotily pouze tzv. zelenost budov, nicméně významně opomíjely antropocentrický a sociální charakter bydlení obsažený v Chartě. Komerční certifikační nástroje závislé na zisku zpravidla nepracují s transparentním konceptem udržitelnosti, což často vede až k falešné udržitelnosti. Aspirací této práce je návrh transparentního nástroje na hodnocení udržitelnosti bydlení v ČR. Nejprve bylo nutné identifikovat jednotlivé fenomény, jimiž byl hodnocený koncept jasně definován. V druhé části výzkumu byly nalezeny existující indikátory, jež identifikované fenomény hodnotily. Bydlení se skládá z fyzické a sociální struktury. Kromě dočasného teoretického modelu vykonstruovaného vědeckou komunitou může být bydlení v odlišném kontextu...
|
|
|
Porovnání vybraných oborů vzdělávací oblasti Člověk a příroda českého kurikula RVP ZV s integrovaným předmětem Přírodní vědy v evropských kurikulech
Blaško, Michal ; Stratilová Urválková, Eva (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Vzdělávací politika patří k důležitým cílům každé země, neboť má vliv na život a uplatnění jejích obyvatel. V České republice je povinné vzdělávání definováno Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (RVP ZV), přičemž přírodovědné vzdělávání je stanoveno ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Ta je sice rozdělena do jednotlivých vzdělávacích oborů, ale umožňuje svým rámcovým pojetím integrovat obsah oborů dle uvážení školy. Dlouhá desetiletí však byly přírodní vědy na většině základních škol vyučovány odděleně, a tak jsou případné snahy o integraci zatíženy chybějícími příklady dobré praxe. Cílem této práce je proto porovnat vzdělávací obsah oblasti Člověk a příroda českého RVP ZV a integrovaných přírodovědných kurikul vybraných evropských zemí na úrovni nižšího sekundárního vzdělávání (ISCED 2), vytipovat témata, která jsou v těchto kurikulech zařazována navíc a mohou tak být inspirací (ve smyslu policy learning), jaká integrující témata zařazovat do přírodovědného vzdělávání žáků základních škol. Teoretická část diplomové práce popisuje integraci přírodních věd, jak z pohledu historického, tak z hlediska tvorby kurikula. Představeny jsou teoretické modely, popisující různé úrovně integrace, doplněné o porovnání výhod a limitů tohoto pedagogického přístupu k výuce přírodních věd....
|
host ::
RSS.