|
|
Vodovodní a odvodňovací systém břevnovského kláštera
Linart, Petr ; Horyna, Mojmír (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Petr Linart Bakalářská práce Vodovodní a odvodňovací systém břevnovského kláštera Resumé Břevnovský klášter byl založen na velmi zvodnělém území v prameništi potoka Brusnice. Tato poloha vždy vyžadovala specifikou ochranu klášterních budov a současně dávala možnosti k využití vodních zdrojů. Dochovaný systém štol pochází ze začátku 18. století a jeho původní funkce byly obnoveny ku prospěchu stability opukového i cihelného zdiva budov, které vyžadují vyvážené vlhkostními poměry. Důležitá součástí vodovodního sytému je i původní zásobování pitnou vodou a odvádění splašků a dešťové vody z území kláštera.
|
|
|
Proboštský chrám Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem pod vlivem baroka
Zentner, Jakub Václav ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
RESUME Historicky doložené počátky Roudnice nad Labem sahají do 12. století. Roudnice byla tehdy městem pražských biskupů, kteří zde zbudovali románský hrad. V průběhu 13. století dostává osídlení pod hradem městský charakter. Po osvobození města z jeho obsazení vazalem Oty Braniborského (1279) dává pražský biskup Tobiáš z Bechyně město opevnit a v roce 1294 zde zakládá kostel Narození Panny Marie. Rozkvět města přichází za episkopátu Jana IV. z Dražic. Ten dal v roce 1310 postavit v Roudnici druhý kostel, zasvěcený sv. Václavovi. Po svém návratu z Avignou, kde se deset let soudil před papežským dvorem, přivedl do Čech novou řeholi augustiniánů kanovníků, pro které roku 1333 zakládá v Roudnici klášter. Vedle kostela Panny Marie byl pro řeholníky postaven nový kostel bazilikálního typu, přičemž ze starého kostela se stala sakristie. Nový klášter se stal centrem hluboké mariánské zbožnosti, vzdělanosti a umění. V roce 1421 byl však klášter vypleněn husitskými vojsky. Pokus o obnovu řeholního života po roce 1436 se nakonec nezdařil a duchovní správa v Roudnici v průběhu 15. století plynule přešla k utrakvismu. Katolickou obnovu zahájila po roce 1603 Polyxena z Pernštejna, provdaná roku 1603 za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Ke kostelu Panny Marie byl opět dosazen katolický kněz s čestným proboštským...
|
|
|
Děkanský kostel Povýšení sv. Kříže v Děčíně
Vavřička, Miloš ; Horyna, Mojmír (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Resumé Děkanský kostel Povýšení sv. Kríže v Děčíně z let 1684-1691 je jednu z nejvýznamnejších ukázek raně barokní architektury na Děčínsku (severní Čechy, Česká republika). Vznikl jako zámecký kostel na místě staršího středověkého kostela. Jeho donátorem byl Maximilian von Thun-Hohensten (1638-1701). Kostel vykazuje silné vlivy klasicistní římské architektury okruhu Gian Lorenzo Berniniho. Maximilian von Thun-Hohensten - říšský diplomat měl dostatek příležitostí pověřit stavbou tohoto svatostánku někoho z předních architektů středoevreopského regionu. Tato práce uvažuje o jednom z barokních tvůrcu ovlivněných berniniovskou školou v Římě 1. poloviny 17. století. Tím však ani není vyloučena možnost že se jedná o projekt zaslaný korespondenčně, či získaný během pobytu hraběte Maxmiliana v Římě nebo v Salzburku. Na výzdobě se podílela řada skvělých umělců a řemeslníků přelomu 17. a 18. století, jako byl sochař Franz (František) Preiss, kameník Santin Aichel či štukatér Johann Peter(Giovanni Pietro) Palliardi. V roce 1791 vzniká skvělá fresková výmalba od Josefa Kramolína s námětem příběhu svatého Kříže.
|
|
|
Johann Hoffmann, umělec jihozápadních Čech
Šmilauerová, Adéla ; Horyna, Mojmír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
RESUME Jméno a příjmení: Adéla Šmilauerová Katedra: Ústav dějin křesťanského umění Vedoucí práce: Prof. PhDr. Mojmír Horyna Rok obhajoby: 2008 Název práce: Johann Hoffmann, umělec jihozápadních Čech Název v angličtině: Johann Hoffmann, an artist in the region of southwest Bohemia Počet znaků 178 913 Resume: Diplomová práce pojednává o Johannu Hoffmannovi (1700 - 1747), který působil jako řezbář, malíř, sochař a architekt převážně v jihozápadních Čechách. První část práce je zaměřena na život tohoto umělce, který byl stručně popsán na základě prostudování dílčí literatury a zejména dochovaného archivního materiálu. V druhé části jsou stručně popsáni jednotliví objednavatelé, pro které J. Hoffmann pracoval. Třetí částí je katalog archivně doložených i připsaných děl J. Hoffmanna. K popisu díla je připojena i historie vzniku, sestavená podle již publikované literatury a dostupných archivních pramenů.
|
|
|
Filip Spannbrucker
Rychnová, Lucie ; Horyna, Mojmír (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
RESUME Jméno a příjmení: Lucie Rychnová Katedra: Ústav dějin křesťanského umění Vedoucí práce: Prof. PhDr. Mojmír Horyna Rok obhajoby: 2008 Název práce: Filip Spannbrucker Název v angličtině: Filip Spannbrucker Počet znaků 179 561 Resume: Výsledkem diplomové práce je první monografická studie shrnující poznatky o tvorbě pražského stavitele Filipa Spannbruckera (přibližně 1672-1729). Autorka se pokusila uvést dílo tohoto projektujícího stavitele do kontextu dobového uměleckého a společenského dění. V první části práce byla postupně odkryta základní fakta z jeho života a zároveň vymezen rámec jeho profesní činnosti. Zvláštní pozornost byla věnována zadavatelům a patronům stavebních prací a projektů, jejichž autorem či provádějícím stavitelem Spannbrucker byl, čímž bylo jeho dílo uvedeno do přímé souvislosti soudobých nejen kulturních, ale i sociálně- ekonomických vztahů. Nejvýznamnějším stavebníkem a objednavatelem děl tohoto stavitele byl František Josef Schlik, na jehož panství ve východních Čechách se nacházejí nejpozoruhodnější díla Filipa Spannbruckera. Na základě formální analýzy v druhé části práce byly nastíněny pravděpodobné inspirační zdroje a přesně charakterizován Spannbruckerův osobní styl. Součástí práce je také první katalog dosud známých děl tohoto pražského stavitele.
|
|
|
Pražské raně barokní oltáře
Kolář, Jan ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
RESUMÉ Práce pojednává o pražských oltářích vyniklých v době raného baroka v letech 1620 - 1680. Práce obsahuje krátký nástin historie, kdy začal naplno pronikat barokní sloh na území Českých zemí v souvislosti s protireformací a rekatolizací po porážce stavovského povstání v roce 1620. Církev podporovaná státem měla za úkol obnovit v Čechách katolictví a k tomuto účelu využívala i umělecké prostředky. Barokní kostel v sobě spojoval všechny druhy umění. Hlavní pozornost byla věnována oltářním stavbám. Text práce se dále zabývá historií a typologií oltáře a jeho částí - oltářního stolu, retábula a tabernáklu. V práci je popsán obecný vývoj raně barokních oltářů v průběhu doby od pozdně renesančního manýrismu po začátek vrcholného baroka, postupná proměna koncepce oltářních architektur, uměleckého zpracování oltářů a jejich ozdobných prvků. V práci jsou vyjmenovány a popsány dochované i některé nedochované oltáře nalézající se v Praze v oblasti Hradčan, Malé Strany, Starého Města a Nového Města. Na příkladech pražských raně barokních oltářů je dokumentován jejich slohový i umělecký vývoj. Uvedeni jsou i umělci, zejména truhláři a sochaři, kteří pražská oltářní díla a památky vytvářeli. Zvláštní pozornost je věnována dvornímu truhláři Marku Nonnenmacherovi, který se stal významným reprezentantem pražské raně...
|
|
| |
|
|
Kostel sv. Andělů Strážných ve Veselí nad Moravou
Břečka, Petr ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
Kostel sv. Andělů Strážných ve Veselí nad Moravou Vlastní zadání mé práce bylo na téma kostel sv. Andělů Strážných ve Veselí nad Moravou. Hlavní důraz měl být pak kladen na vnitřní výzdobu tohoto vrcholně barokního chrámu. Součástí kostela je bývalý servitský klášter, který je též nedílnou součástí mé práce. Popisovaný církevní komplex se nachází v mém rodném městě Veselí nad Moravou, které je součástí Hodonínského okresu. Město leží přímo hlavním toku řeky Moravy, která dává městu nejenom svůj název, ale velmi výrazně promlouvá i do vlastního života místních obyvatel. Na úvod jsem se zabýval historií města, po které následovalo přiblížení o vlastnících (rodech) spravující zdejší veselské panství. Původně jsem se chtěl zabývat něčím konkrétnějším z tohoto zcela jistě kvalitativně a uměleckohistoricky zajímavého kostela sv. Andělů Strážných, ale nejen pro nedostatek dochovaných písemných materiálů jsem se rozhodl pojednat práci jako komplexní rozbor tohoto vrcholně barokního chrámu včetně areálu přilehlého kláštera původně sloužícímu řádu Servitů, jimž jsem se taktéž věnoval. Především pak jejich činnosti na veselském panství a následnému zrušení.. Před popisem výzdoby interiéru kostela sv. Andělů Strážných se zabývám otázkou autorství zdejšího chrámu. Snahou je rozlousknout, zda-li se jedná o dílo...
|
|
|
Vodovodní a odvodňovací systém břevnovského kláštera
Linart, Petr ; Horyna, Mojmír (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Petr Linart Bakalářská práce Vodovodní a odvodňovací systém břevnovského kláštera Resumé Břevnovský klášter byl založen na velmi zvodnělém území v prameništi potoka Brusnice. Tato poloha vždy vyžadovala specifikou ochranu klášterních budov a současně dávala možnosti k využití vodních zdrojů. Dochovaný systém štol pochází ze začátku 18. století a jeho původní funkce byly obnoveny ku prospěchu stability opukového i cihelného zdiva budov, které vyžadují vyvážené vlhkostními poměry. Důležitá součástí vodovodního sytému je i původní zásobování pitnou vodou a odvádění splašků a dešťové vody z území kláštera.
|
|
|
Pražské raně barokní oltáře
Kolář, Jan ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
RESUMÉ Práce zpracovává téma pražských oltářů vzniklých v období raného baroka mezi léty 1620 - 1680, a to na území historické Prahy v oblasti Starého Města, Nového Města, Malé Strany a Hradčan. První část práce stručně pojednává o historické situaci na území Čech. Dále práce objasňuje historii a typologii oltáře a jeho částí. Uvádí příklady některých zaniklých oltářů a vyjmenovává oltáře dochované. Ty jsou řazeny chronologicky podle doby vzniku. Práce se zabývá problematikou vývoje pražských oltářů v době raného baroka. Tento vývoj dokládá na jednotlivých oltářních architekturách.
|
host ::
RSS.