|
|
Evropskoprávní aspekty ochrany soukromého a rodinného života dítěte
Matysová, Monika ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent) ; Forejtová, Monika (oponent)
Disertační práce "Evropskoprávní aspekty ochrany soukromého a rodinného života dítěte" se zaměřuje na ochranu soukromí a zejména ochranu osobních údajů dětí v kontextu tradičních a moderních komunikačních technologií. V prostředí tradičních i moderních komunikačních technologií při zajištění výkonu práva na ochranu soukromí dětí hraje nejdůležitější úlohu rodina - rodiče dítěte. I když právo na ochranu soukromí a osobních údajů náleží přímo dítěti, rodiče musí zajišťovat výkon těchto práv dítěte s ohledem na jeho věk a rozumové schopnosti dítěte. Zejména s ohledem na neustálý rozvoj moderních technologií si lze představit, že k ohrožujícím situacím z hlediska zajištění ochrany soukromí a osobních údajů dětí bude docházet stále častěji. Ve vybraných případech se rozbor zaměřuje na otázku, kdo představuje původce nepřiměřeného zásahu do ochrany osobních údajů či soukromí, do jakého práva či kombinace práv daný původce zasáhl, a jak soudní orgány a národní autority ochrany osobních údajů vymezují v jednotlivých případech přípustnou míru zásahu do práva na soukromí a ochrany osobních údajů dětí.
|
|
|
Právní postavení rodinných příslušníků unijních občanů ve světle evropského práva
Jirsa, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent)
V raných fázích evropské integrace byl za účelem umožněn pobyt v jiné členské zemi nejen ekonomicky aktivním občanům z členských států, ale též jejích rodinným příslušníkům, kteří je doprovází. Unijní zákonodárce si totiž již tehdy dobře uvědomoval sílu rodinných vazeb. V průběhu desetiletí došlo k vytvoření statusu unijních občanů a posílení jak jejich právního postavení, tak postavení jejich rodinných příslušníků. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat aktuální otázky spojené s právním postavením rodinných příslušníků unijních občanů podle evropského práva a poskytnout komparaci těchto práv s právy státních příslušníků třetích států a s právy unijních občanů samotných. Tato práce nejdříve přibližuje vývoj institutu občanství Unie a práva volného pohybu celkově a soustředí se na jeho věcnou, teritoriální a osobní působnost. Dále je vysvětleno, jak je rodinný příslušník v sekundárním právu EU definován, a jsou naznačeny rozdíly mezi definicí rodinného příslušníka ve směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a ve směrnici 2003/86/ES o slučování rodin. V neposlední řadě práce detailně zkoumá a porovnává konkrétní práva (např. právo vstupu a pobytu na území hostitelského členského státu, prostředky právní...
|
|
|
Perspektivy harmonizace přímých daní důchodového typu v Evropské unii
Vondráčková, Aneta ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Bakeš, Milan (oponent) ; Forejtová, Monika (oponent)
Tématem této disertační práce jsou perspektivy harmonizace přímých daní důchodového typu v Evropské unii. Důvodem volby tohoto tématu byla na prvním místě aktuálnost problematiky, která nabízí široký prostor pro výzkum a polemiku nad novými přístupy a řešeními v evropském i mezinárodním daňovém právu. Evropská unie představuje nadnárodní organizaci založenou na principu svěřených pravomocí. Myšlenky o sbližování právních předpisů však nejsou vlastní pouze jí, ale objevují se napříč celým světovým společenstvím, jelikož díky harmonizaci některých právních předpisů lze maximalizovat užitek z mezinárodního obchodu. V Evropské unii harmonizace práva přímo souvisí s budováním vnitřního trhu. Evropská unie si dlouhodobě klade za cíl vytvořit trh, který se chová jako trh jednoho státu. Institut harmonizace se snaží odstranit rozdíly mezi jednotlivými právními systémy tak, aby nebránily realizaci čtyř základních svobod vnitřního trhu. Zdanění představuje velmi specifickou a také citlivou oblast. Zdanění je tradičně vnímáno jako výsostný projev státní suverenity. Cílem předkládané práce bude snaha o nalezení řešení nejlepší cesty, jak správně harmonizovat daně z příjmů v Evropské unii. Tato práce si klade dále za cíl potvrdit, že založení zvláštního unijního daňového režimu, který by existoval paralelně...
|
|
|
Právo na smrt ve světle evropské ochrany lidských práv
Pospíchalová, Barbora ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent)
S ohledem na nebývalý medicínský pokrok a neustálé prodlužování života člověka se právo na smrt stává jedním z hlavních témat současné společnosti. V této práci s názvem "Právo na smrt ve světle evropské ochrany lidských práv" se snažím přednést odpovědi na následující otázky: zda je právo na smrt normativně zaručeno v rámci evropského systému ochrany lidských práv a zda se lze práva na smrt efektivně domoci u Evropského soudu pro lidská práva. Právo na smrt může nabývat mnoha forem. Základními dvěma skupinami jsou eutanazie a asistovaná sebevražda na straně jedné a odmítnutí léčby na straně druhé, mezi sebou je rozlišuje zejména úmysl jednajícího. V této práci se snažím podrobněji vymezit hlavní rysy jednotlivých forem práva na smrt, neboť na tomto rozlišení je postaven základ evropské úpravy práva na smrt a řídí se jím i ESLP při své rozhodovací činnosti. V systému evropské ochrany lidských práv lze pro právo na smrt nalézt jistou oporu, práce se proto dále věnuje těm nejvýznamnějším a z hlediska práva na smrt relevantním dokumentům. Evropská úmluva o lidských právech a Úmluva o biomedicíně tuto problematiku explicitně téměř neupravují, některé formy práva na smrt lze však dovodit na základě výkladu jejich ustanovení. Nezávazné dokumenty problematiku práva na smrt a institutů s ním spojeným již...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.