|
|
Právní úprava provozování zoologických a botanických zahrad
Leš, Adam ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Právní úprava provozování zoologických a botanických zahrad Tato diplomová práce se zabývá současným stavem právní úpravy provozování zoologických a botanických zahrad. Vzhledem k neustále aktuálnější potřebě zachování biologické rozmanitosti přírodního prostředí vystupuje čím dál víc do popředí role zoologických a botanických zahrad. Tomu odpovídající úroveň právní úpravy by měla provozovatelům těchto zařízení za dodržení všech zákonných podmínek umožnit co nejefektivnější přispění k druhové ochraně ohrožených rostlin a živočichů. Zoologické a botanické zahrady se významně zapojují do druhové ochrany ex-situ, tj. mimo přirozená stanoviště druhů, zejména chovem ohrožených živočišných druhů v co nejpřirozenějším umělém prostředí či pěstováním ohrožených rostlinných druhů za účelem ochrany genofondu, a druhové ochraně in-situ, tj. přímo v místě přirozeného výskytu, a to prostřednictvím navracení odchovaných a vypěstovaných ohrožených jedinců zpět do přírody. První část práce poskytuje základní historický, společenský a ochranářský kontext existence zoologických a botanických zahrad, a zároveň uvádí nejvýznamnější organizace a sdružení, které svou činností a vzájemnou spoluprací různou měrou přispívají k plnění cílů směřujících k ochraně přírodního prostředí. V druhé části práce je mimo přehledu...
|
|
|
Pandemie Covid 19 a ochrana životního prostředí z právního pohledu
Homolková, Kateřina ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Falteisková, Sabina (oponent)
Pandemie Covid - 19 a ochrana životního prostředí z právního pohledu Abstrakt Pandemie Covid - 19 zásadním způsobem ovlivnila téměř všechny aspekty života na Zemi, životní prostředí a jeho ochranu nevyjímaje. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv měla, má a případně bude mít koronavirová pandemie na jednotlivé složky životní prostředí a jejich ochranu z právního pohledu. Vliv pandemie v oblasti práva životního prostředí můžeme pozorovat ve dvou rovinách. Tou první je její přímý, respektive materiální vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Práce se zaměřila na vzduch, vodu a odpady, jakožto složky, jež byly pandemií ovlivněny nejvíce. Materiální vliv pandemie na životní prostředí a jeho složky znamená, že se v přímém důsledku pandemie zlepšila, či zhoršila jejich kvalita, případně kvantita. Druhá rovina vlivu pandemie na jednotlivé složky životního prostředí se projevila nepřímo, a to reakcí práva na změny ve složkách životního prostředí způsobené pandemií Covid-19. V této rovině bylo možné pozorovat, jak pružně, rychle a efektivně zvládlo, nebo nezvládlo právo reagovat na aktuální události. Práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž nejpodrobnější je druhá z nich, která analyzuje přímý a nepřímý vliv pandemie Covid - 19 na některé vybrané složky životního prostředí. Dále se práce věnuje vlivu...
|
|
|
Zoologické a botanické zahrady a jejich provoz z pohledu práva
Mouchová, Pavlína ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Zoologické a botanické zahrady a jejich provoz z pohledu práva Zoologické a botanické zahrady mají svůj původ již ve starověku. Prošly dlouhým vývojem, během kterého se měnil důraz na jejich jednotlivé funkce. Dnešní zoologické i botanické zahrady mají několik důležitých funkcí, z nichž se v současné době dostává čím dál víc do popředí jejich funkce při ochraně ohrožených druhů a zachování biodiverzity. Ubývá přirozených stanovišť živočichů i rostlin, přičemž právě zoologické a botanické zahrady poskytují jejich ochranu formou ex-situ, tedy mimo přirozená stanoviště těchto organismů. Provozování zoologických zahrad je v českém právním řádu upraveno především zákonem č. 162/2003 Sb., zákonem o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů, který vychází ze směrnice Rady 1999/22/ES ze dne 29. března 1999 o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách. Tento zákon zavádí systém licencování zoologických zahrad. Zoologickou zahradu podle tohoto zákona může provozovat pouze provozovatel s platnou licencí udělenou Ministerstvem životního prostředí podle tohoto zákona. Nyní je v České republice 28 zoologických zahrad s platnou licencí k provozování. Botanické zahrady na rozdíl od zahrad zoologických bohužel zvláštní právní úpravu nemají. Jejich provozování se tedy řídí...
|
|
|
Mikroplasty a plasty z právního pohledu
Novák, Adam ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Fiala, Zdeněk (oponent) ; Průchová, Ivana (oponent)
Mikroplasty a plasty z právního pohledu Abstrakt: Disertační práce se věnuje nakládání s mikroplasty z pohledu práva, a to v návaznosti na stále rostoucí znečištění životního prostředí plasty. Jedná se o problematiku, která dosud na této úrovni v českém prostředí zpracována nebyla. V rámci disertační práce je řešeno nejen nakládání s primárními mikroplasty, které je existující právní úpravou na úrovni jednotlivých států řešeno nejčastěji, ale také nakládání se sekundárními mikroplasty, které je dosud právně řešeno pouze nepřímou regulací, a to prostřednictvím omezování plastového odpadu jako zdroje tohoto typu mikroplastů. Cílem práce je především vytvořit přehled existující právní úpravy věnující se nakládání s mikroplasty na úrovni mezinárodní a evropské (včetně jednotlivých právních úprav členských zemí EU) a na základě tohoto přehledu provést analýzu této právní úpravy a formulovat návrhy a doporučení pro zlepšení nakládání s mikroplasty a zejména pro omezení jejich úniku do životního prostředí. Disertační práce je rozdělena do devíti kapitol: První kapitolou je úvod, ve kterém je řešeno uchopení tématu, výzkumné otázky a struktura práce včetně použitých metod. Druhou kapitolou je věcný úvod, který se věnuje úvodu do problematiky nakládání s mikroplasty, a to včetně současného poznání ohledně dopadů...
|
|
| |
|
|
Globální změna klimatu z pohledu práva
Rydlová, Miroslava ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Závěr Roku 1993 na světové konferenci v Rio de Janeiru a následně v roce 1997 v Kjótu světové společenství prokázalo, že se dokáže shodnout na potřebě přijetí účinných opatření v reakci na globální environmentální hrozbu - podobně jako panovala široká shoda při řešení problému ochrany ozónové vrstvy Země. V případě omezování látek poškozujících ozónovou vrstvu však byla situace o mnoho jednodušší především díky tomu, že za regulované látky existují široce dostupné náhrady a přechod na ně nečinil v praxi závažné problémy. Podařilo se tak výrobu některých z nich zcela zastavit, u jiných alespoň výrazně omezit na případy, kdy není náhrada není dostupná (např. ve zdravotnictví). Výraznější omezení produkce skleníkových plynů pocházejících z lidské činnosti, a zejména oxidu uhličitého, je naproti tomu zřejmě mnohem složitější úkol. Skleníkové plyny jsou produkovány v širokém okruhu nejrůznějších hospodářských odvětví - od zemědělství přes průmysl a energetiku až po dopravu - a je obtížné nalézt pro jejich provozování nějakou - z hlediska emisí skleníkových plynů příznivější - alternativu a přitom tyto činnosti samotné příliš neomezit. Již při projednávání textu Rámcové úmluvy o změně klimatu se projevily rozdílné postoje a zájmy jednotlivých států a jejich skupin. Spory jsou dosud vyhrocené zejména pokud jde o...
|
|
|
Právní úprava obnovitelných zdrojů energie a jejich využívání
Makovec, Václav ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou právní úpravy obnovitelných zdrojů energie se zaměřením na právní úpravu a systém podpory v České republice. Práce obsahuje také přehled dokumentů a nástrojů na úrovni práva mezinárodního. Z důvodu členství České republiky v Evropské unii se tato práce zabývá i nástroji, které poskytuje unijní úprava, která skrze sjednocování právních úprav členských států a vytyčování závazných cílů směřuje k jednotnému, otevřenému a liberálnímu energetickému trhu. Práce stopuje historický vývoj tohoto fenoménu od prvotních dílčích právních úprav až po úpravy komplexní a sofistikované, včetně uměle vytvořených systémů podpor a dává je do souvislostí se sociálně-ekonomickými aspekty sledovaného časového období. Díky užití komparativní metody práce přináší nejenom srovnání právních úprav tak, jak následovaly v čase na úrovních Evropské unie a České republiky, ale současně je také hodnotí a snaží se u vybraných institutů odhadnout další vývoj a poskytnout i možné způsoby řešení. Jedním z cílů této práce je poskytnout pohled na právní úpravu obnovitelných zdrojů energie z pozice podnikatele a uvést tento vztah v souvislosti s institutem ochrany životního prostředí.
|
|
|
Právní úprava zvláštní územní ochrany přírody a krajiny v České republice a v Izraeli
Šichmanová, Kateřina ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza a porovnání právní úpravy zvláštní územní ochrany přírody v České republice a v Izraeli. Tato práce za hlavní cíl klade poskytnout základní přehled o právním rámci zvláštní územní ochrany přírody v komparovaných státech a srovnáním uvedených institutů upozornit na problematická místa právních úprav. Diplomová práce se člení na pět kapitol. Druhá kapitola, navazující na úvod, se zabývá právní regulací zvláštní územní ochrany přírody a krajiny v České republice a její součástí je pět podkapitol. První podkapitola nastiňuje historický vývoj vyhlašování zvláště chráněných území v českých zemích a popisuje rovněž dřívější právní režimy zvláštní územní ochrany přírody. Vzhledem k úzkému propojení národní a mezinárodněprávní úpravy práce v druhé podkapitole představuje nejvýznamnější mezinárodní smlouvy, týkající se zvláštní územní ochrany přírody včetně evropské právní úpravy. Dále práce pojednává o jednotlivých kategoriích zvláště chráněných území zřizovaných v České republice a o procesu jejich vyhlašování. Čtvrtá podkapitola analyzuje právní nástroje ochrany zvláště chráněných území, zejména administrativně-právní, koncepční, ekonomické prostředky a nástroje právní odpovědnosti. Na systematizaci orgánů státní správy v oblasti zvláštní územní ochrany přírody je...
|
|
|
Právo na příznivé životní prostředí v českém právu a v právu Britské Kolumbie
Čechtická, Alena ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
- 70 - Závěr Ve své diplomové práci jsem se pokusila porovnat právo na příznivé životní prostředí v právním řádu České republiky a v právním řádu Britské Kolumbie. Pojem práva na příznivé životní prostředí jsem pojala široce, nejen jako ustanovení právního řádu, ale také jako princip ovlivňující celou oblast práva životního prostředí. Přistupuji k němu jako k neoddělitelné součásti právní ochrany životního prostředí a zkoumám jej především v kontextu práva životního prostředí obou srovnávaných zemí, a to z mnoha hledisek. Na začátku jsem se zabývala pojetím základních pojmů týkajících se práva životního prostředí v obou zemích. Z porovnání vyplynulo, že pojem "životní prostředí" je v právních řádech obou zemí definován poměrně jednotně. Shodnost pojetí definice životního prostředí vychází především z toho, že problematika životního prostředí a jeho ochrany byla v minulosti a je dodnes diskutována především na poli mezinárodních konferencí s účastí prakticky všech států vyspělého světa a v současné době můžeme říci, že na poli základů práva životního prostředí došlo již k určitému sjednocení. U pojmu "příznivé životní prostředí" již narážíme na problém. Přívlastek "příznivé" je velmi obtížně definovatelný, neboť co může být v jednom případě považováno za příznivé, v jiném případě pak příznivé být nemusí;...
|
|
|
Přeprava a nakládání s nebezpečným odpadem z pohledu mezinár.práva
Diblíková, Anna ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
72 Závěr Základ pro fungování jakéhokoliv lidského společenství představuje existence určitého souboru pravidel, kterým se bude společenství řídit. Pravidla se mění s ohledem na potřeby lidí. Zásadní předpoklad pro jejich efektivní uplatnění představuje shoda dané skupiny ohledně jejich obsahu. Mezinárodní právo životního prostředí jako soubor pravidel vzniklo, v poměru k jiným právním odvětvím, například obchodnímu právu, nedávno. Málokdo zajisté pochybuje o nutnosti regulace obchodních vztahů, bohužel leckdo v 21. století váhá nad potřebou právní úpravy ochrany životního prostředí. Oproti zmíněné obchodněprávní úpravě, se bere ochrana před zdroji ohrožení životního prostředí jako "něco navíc" a při tvoření právních pravidel zůstává někdy na okraji zájmu. Každý soubor pravidel se vyvíjí z určitých právních idejí, které jsou danému společenství vlastní. Takovéto vedoucí postoje mnohdy překračují hranice jednotlivých společenství a stávají se jednotící myšlenkou pro rozličné právní řády. Řečené platí také pro úpravu mezinárodního práva životního prostředí. Princip prevence, předběžné opatrnosti, odpovědnosti původce odpadu, blízkosti a soběstačnosti představují základ, z kterého vychází mezinárodní, evropská i národní úprava. Mezinárodněprávní úprava se zaměřila, s ohledem na svůj nadnárodní dosah, především...
|
host ::
RSS.