|
| |
|
|
Mediální obraz mužského a ženského MMA v České republice
Rýcová, Kristína ; Turková, Kateřina (vedoucí práce) ; Chladová, Marta (oponent)
Předkládaná diplomová práce představuje mediální obraz jednoho z nejrychleji rostoucích sportů současnosti. Mixed Martial Arts, zkráceně MMA, má v České republice historii od 90. let 20. století. Mediální zobrazení mužského a ženského smíšeného bojového umění je jedním z aspektů, který v České republice není zcela pokrytý. Za pomoci kvalitativní a kvantitativní obsahové analýzy jsou zkoumány články ze čtyř nejčtenějších tištěných periodik - Blesk, Mladá Fronta DNES, Právo a Sport a čtyř zpravodajských webů - Blesk.cz, iDNES.cz, Sport.cz a iSport.cz, které se alespoň okrajově věnují MMA. Celkově je ve výzkumu analyzováno 1331 článků. Hlavním cílem práce bylo zmapovat mediální obraz tohoto sportovního odvětví a poukázat na možné rozdíly v referování o ženských zápasnicích a mužských zápasnících. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že ačkoliv byla ženskému MMA věnována několikanásobně menší pozornost médií, nedocházelo k bagatelizaci schopností zápasnic. Vedlejším cílem práce bylo nalezení a analyzování možných stereotypů, které se se smíšeným bojovým uměním pojí. Z celkových 1331 článků byly stereotypy vysledovány v pouhých 34 případech. V analýze byl vysledován stereotyp spojený s charakteristikou a vzhledem sportovkyň a stereotyp nazvaný Zlí hoši, jenž zobrazoval MMA jakožto brutální sport.
|
|
|
Proměna práce sportovního novináře a chodu redakce sportu. Případ světových šampionátů v hokeji
Borovský, Jakub ; Chladová, Marta (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnou sportovní žurnalistky na hokejových mistrovstvích světa z pohledu novinářů. Jejím cílem bylo zmapovat změny, jimž se museli žurnalisté na světových šampionátech přizpůsobit v posledních třiceti letech, a popsat, které z nich na ně měly největší dopad. V teoretické části definuji základní pojmy a přibližuji změny, které měly podle odborné literatury silný vliv na proměnu žurnalistické práce. Patří mezi ně například digitalizace, konvergence, vznik internetu a sociálních sítí. V metodologické části představuji kvalitativní výzkum a fenomenologické zkoumání, které jsem využil v analytické části. Ta přináší zkušenosti novinářů, již v rozhovorech popsali svůj pohled na změny, k nimž došlo za poslední tři desetiletí. Analýza prokázala, že žurnalisté pocítili změny, které byly popsány v teoretické části. Některé z nich hodnotili jako zásadní, jiné naopak vnímali jako méně významné.
|
|
|
Mediální obraz Rytířů Kladno ve dvou barážích o extraligu ledního hokeje
Keimar, Jaroslav ; Chladová, Marta (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Tématem této diplomové práce je analýza mediálního obrazu hokejového klubu Rytíři Kladno ve dvou barážích o extraligu. Výzkum kvalitativního charakteru vychází z konceptů rámcování a zpravodajských hodnot. Vzorek zahrnuje čtyři internetové portály ve dvou sledovaných obdobích. Tři z nich spadají do portfolií velkých mediálních domů, jeden je ryze hokejově zaměřený. Cílem práce je poskytnout odpověď na otázku, jak vybraná on-line média rámovala texty o kladenském hokejovém klubu. Jednotlivé rámce jsou včetně příkladů popsány v analytické části, jejíž závěr obsahuje sumarizaci poznatků a komparaci přístupů jednotlivých webových portálů. Zjištění plynoucí z vlastní analýzy jsou v závěru srovnávány s dosavadními vědeckými poznatky o rámcování mediálních sdělení a specifikách sportovní žurnalistiky.
|
|
|
Koronavirus na stránkách deníku Sport
Rossmann, Kryštof ; Vlasák, Zbyněk (vedoucí práce) ; Chladová, Marta (oponent)
Na začátku roku 2020 dolehla na svět zdravotní krize ohledně šíření dosud neznámého typu koronaviru SARS-CoV-2. Státy začaly zavádět opatření, která se přímo či nepřímo dotkla veškerého sociálního života a zároveň všech kulturních složek lidského bytí. Zavřela divadla, nefungovala kina a v nelehké situaci se ocitla především specificky zaměřená média. Příkladem se stal deník Sport (jediný sportovní deník na českém území), který se musel vypořádat se situací, jak dodávat čtenářům zprávy o sportu, když se žádné soutěže kvůli postupně sílícím opatřením nekonaly. V textu budou shrnuty nástroje, jež redakce, konkrétně fotbalové oddělení, používala k vyplnění prostoru, a zároveň její přístup, který se během krize proměnil. Práce se zaměřuje na období takzvané první vlny od samotného počátku roku 2020 až do dohrání nejprestižnější fotbalové soutěže - Ligy mistrů, které se konalo 23. srpna téhož roku. Cílem kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy je získat data vypovídající o četnosti příspěvků týkajících se koronaviru.
|
|
|
Srovnání dvou největších fotbalových přestupů z české ligy v Deníku Sport a MF Dnes
Tůma, Vojtěch ; Trunečka, Ondřej (vedoucí práce) ; Chladová, Marta (oponent)
Bakalářská práce "Srovnání dvou největších fotbalových přestupů z české ligy v Deníku " se zabývá odchody Tomáše Rosického roce 2001 a Tomáše Součka ze Slavie Praha do West Hamu United v Na jejich příkladu zkoumá proměnu sportovní žurnalistiky v českém tisku mezi oběma sledovanými obdobími onkrétně se zaměřuje na články které byly vydány dva týdny před oficiálními oznámeními přestupů a dva týdny po nich. Práce je rozdělena do tří částí. V teoretické části se věnuje tématu sportovní žurnalistiky, jejímu vzniku a vývoji, postavení ve společnosti a aktuální situaci v tištěných médiích. čerpání těchto poznatků slouží především odborná literatura. Dále se zaměřuje na fenomén fotbalových přestupů, které jsou nedílnou součástí sportovního světa, a popisuje okolnosti odchodů Rosického a Součka z české ligy do zahraničí. Ve druhé části je stanoven cíl práce. Dále představuje vybraná média a určuje výzkumné praktické části práce pomocí kvantitativní obsahové analýzy zkoumá, jak periodika o událostech informovala. Důraz klade na počet vydaných textů, jejich délku, žánrové a tematické zaměření. Výsledky se snaží podpořit prostřednictvím grafů. Závěr práce tvoří porovnání Sportu a MF DNES ve sledovaných obdobích a naznačení vývoje sportovní žurnalistiky v českém tisku.
|
|
|
Vzestup MMA v českém prostředí očima novinářů
Liška, Lukáš Josef ; Trunečka, Ondřej (vedoucí práce) ; Chladová, Marta (oponent)
Bakalářská práce Vzestup MMA v českém prostředí očima novinářů zkoumá, jakým způsobem vnímají čeští novináři vzestup zájmu o MMA ze strany médií a veřejnosti v posledních několika letech. Hlavní výzkumnou metodou jsou hloubkové polostrukturované rozhovory s vybranými respondenty, kterými jsou novináři, kteří se MMA v médiích věnovali, nebo věnují. Rozhovory se zaměřují na proces výběru zpráv a nových témat v médiích, ve kterých oslovení novináři pracují a pracovali. Dalšími probíranými tématy jsou hlavní důvody náhlého vzestupu popularity MMA, jeho současné postavení mezi ostatními sporty a predikce jeho budoucího vývoje. Rozhovory reflektují témata teoretické části a navazují na ni. Jelikož jsou rozhovory polostrukturované, kromě zmíněných hlavních okruhů se s každým respondentem probírala i specifická unikátní témata podle toho, jakým směrem se rozhovor ubíral nebo podle specifik média, ve kterých konkrétní respondenti pracují.
|
|
|
Jak vybraná online média informují o úmrtí českých sportovců
Řehák, Matěj ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Chladová, Marta (oponent)
Mezi lety 2017 a 2019 přišli o život fotbalisté František Rajtoral, David Bystroň, Pavel Pergl a hokejista Adam Svoboda. Ve všech případech se jednalo o sebevraždy. Diskurz smrti a zejména sebevražd je v mediálním prostředí velmi citlivým tématem, o kterém se i přes jejich častý výskyt mluví poměrně málo. Ani samotných návodů, příruček či literatury pojednávající o tom, jak by novináři správně měli o těchto událostech psát, neexistuje mnoho a zároveň nejsou dostatečně zakomponovány do novinářských rutin. Na rozdíl od běžné žurnalistiky zde hraje důležitější roli etický a morální kodex, který je spojen s celkovým choulostivým vnímáním smrti a sebevraždy ve společnosti. Cílem médií je však i v těchto případech čtenost a sledovanost vůči konkurenci, kvůli čemuž se často i seriózní zpravodajské portály uchylují k bulvarizaci článků o úmrtí veřejně známých osobností, včetně sportovců. Tyto události splňují základní zpravodajské hodnoty v čele s překvapením, negativitou a vztahem k elitním osobám v oblasti sportu, takže jsou obvykle u publika velmi sledované. Právě v těchto případech je však potřeba jisté opatrnosti a zodpovědné práce novináře, protože zprávy o sebevraždě mohou velmi snadno vést k nepřesné konstrukci reality mezi příjemci, zejména pokud nejsou založené čistě na faktech a podléhají zvýšené...
|
|
|
Bezprostřední poločasové a pozápasové rozhovory ve fotbale, jejich úskalí a specifika
Jonáš, Jakub ; Trunečka, Ondřej (vedoucí práce) ; Chladová, Marta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá živými sportovními rozhovory při fotbalových zápasech v poločasové přestávce a bezprostředně po skončení utkání. První kapitola představuje vzájemné působení sportu s médii, přibližuje současné trendy ve sportovní žurnalistice společně s komercionalizací sportovců. Druhá kapitola se zaměřuje na poločasové a pozápasové rozhovory. Přibližuje specifický druh rozhovorů, nabízí teoretické pohledy k organizaci rozhovorů z pohledu přípravy a podmínek, které jsou součástí vykonání profese ve fotbalovém prostředí. V následujících kapitolách přibližuje práce na základě dotazování pohledy zúčastněných stran rozhovorů se zvláštním důrazem na pozici reportéra, fotbalového hráče a tiskového mluvčího. Cílem práce je především odhalit odlišnosti a specifika poločasových a pozápasových rozhovorů ve fotbale k jejich všeobecnému porozumění. Sleduje především pracovní podmínky, organizaci a komunikaci zúčastněných stran a také prostředí, ve kterém se rozhovory odehrávají.
|
|
| |
host ::
RSS.