|
|
Uzavřené rezidenční areály a rezidenční separace v Praze
Brabec, Tomáš
Práce se věnuje uzavřeným rezidenčním areálům (gated communities) jako příkladu rezidenční separace v současné Praze. Uzavřené rezidenční areály jsou novým specifickým jevem charakterizujícím společnost v současných postindustriálních městech. Jedná se o typ bydlení, kde se za zdmi a ploty koncentruje především sociálně silné obyvatelstvo. Prakticky na celém světě roste počet těchto uzavřených areálů a paralelně s tím se zvyšuje i zájem odborné veřejnosti o tyto areály. Tento typ bydlení vzniká i v Česku, a to především v Praze. Odborný zájem o toto téma v našem prostředí nicméně stále není tak velký jako v jiných postsocialistických státech. Tato práce navazuje na předcházející studie a v kontextu postindustriální transformace hlouběji hodnotí, zda dochází v pražských uzavřených rezidenčních areálech k separaci sociálně silného obyvatelstva a proč tento typ bydlení vzniká. Částečně je pozornost věnována také vývoji a stavu rezidenční separace a důsledkům vzniku uzavřených areálů. Práce vychází z několika kvantitativních (analýza dat, dotazníkové šetření) a kvalitativních (rozhovory) výzkumných metod. Ukazuje se, že na jedné straně v Praze klesá úrovně rezidenční segregace a separace. Na druhé straně je patrné, že roste počet specifických separovaných lokalit, jako jsou především uzavřené...
|
|
|
Výskyt plevelů ve vybraných porostech okrasných rostlin
Brabec, Tomáš
Cílem mé práce bylo vyhodnocení druhového spektra plevelů v porostech růží a zeravu západního, které jsem prováděl v rodinné firmě Zahradnictví Brabec. Tato firma se specializuje na pěstování okrasných dřevin a zeleniny. Vyhodnocení jsem prováděl pomocí početní a statistické metody. Celkově jsem zjistil výskyt 24 plevelných druhů, z čehož se 23 druhů vyskytovalo v porostu růží a 22 v porostu zeravu. Mezi plevely s nejčastějším výskytem byl v obou plodinách laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), merlík bílý (Chenopodium album) a lebeda rozkladitá(Atriplex patula).
|
|
| |
|
|
Novel mechanisms of T cell-mediated intestinal autoimmunity to Paneth cells
Brabec, Tomáš ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
(Cz) Panethovy buňky jsou jedním z hlavních aktérů udržujících homeostatický vztah mezi střevní mikrobiotou a imunitním systémem. Tato funkce je z velké části zajištěna jejich produkcí baktericidních střevních α-defensinů a dalších antimikrobiálních produktů. Poškození funkcí Panethových buněk je spojeno se závažnými onemocněními, jako jsou Crohnova choroba a APECED. Existuje pouze velmi omezené množství informací o interakcích a regulačních smyčkách mezi Panethovými buňkami a střevním imunitním systémem, ať už ve zdraví, či v patologických podmínkách. Předešlá studie provedená v naší laboratoři popsala nový mechanismus zahájení a udržovaní autoimunity namířené proti Panethovým buňkám. Navržený model předpokládal, že T buňky specifické na střevní α-defensiny unikají selekci v thymu, infiltrují střevo a snižují počet Panethových buněk skrze autoimunitní destrukci. Tento proces byl také spojen s nahromaděním prozánětlivých bakterií. Z toho pozorování bylo vyvozeno, že tyto bakterie mohou zhoršovat zánětlivou autoimunitu. Jelikož tento model je značně korelativní, jeho vnitřní mechanismy a funkční vztahy mezi imunitním systémem, Panethovými buňkami a mikrobiotou jsou nejasné. V této práci nejdříve shrnujeme publikovaná data týkající se role Panethových buněk a střevního imunitního systému ve slizniční...
|
|
|
Gentrifikace Karlína. Současný stav fyzického prostředí a vývoj sociodemografické a ekonomické struktury po roce 2002
Richterová, Denisa ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Brabec, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je prozkoumat, zda v pražské čtvrti Karlín probíhá v současné době proces gentrifikace. Karlín je tzv. vnitřním městem a v posledních třinácti letech prochází dynamickou proměnou. Ta je způsobena nejen postsocialistickou transformací, ale regeneraci urychlila také likvidace následků povodně, která zaplavila Karlín v roce 2002. Na základě sumarizace výsledků z terénního mapování, kterým je zjištěn fyzický stav jednotlivých domů, výsledků analýz vlastnických vztahů a cenových hladin pozemků a šetření vývoje sociodemografické a ekonomické struktury, jsou jednotlivé sčítací obvody Karlína klasifikovány podle míry gentrifikace do tří kategorií na oblast gentrifikovanou, negentrifikovanou a podprůměrnou. Klíčová slova: gentrifikace, revitalizace, postsocialistická transformace, fyzické prostředí, sociodemografická a ekonomická struktura
|
|
|
Cell-mediated peripheral tolerance in lymph nodes
Brabec, Tomáš ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Tolerance imunitního systému vůči vlastnímu tělu je zásadní otázka, kterou musí imunologie vyřešit. Přestože mechanismy centrální tolerance jsou nyní už detailně popsány, mechanismy antigenně specifické tolerance na imunologické periferii teprve začínají být objevovány, popisovány a doceňovány. V nedávné době byly objeveny nové modely periferní tolerance. Zvláště model, který je založený na stromálních buňkách lymfatické uzliny, by mohl mít zásadní význam, jelikož přináší odpovědi na některé základní otázky v imunologii tolerance. Dodnes nebyl publikován žádný přehledový článek zaměřený na tyto nově objevené role stromálních buněk lymfatické uzliny. Proto v této práci shrnujeme doposud publikovaná data k tomuto tématu. Dále tento text poskytuje základní přehled funkční anatomie lymfatické uzliny. Pro lepší ilustraci tématu jsme zahrnuli taktéž jistá experimentální data demonstrující architekturu lymfatické uzliny a lokalizaci buněk exprimujících Aire mimo thymus, jedné z buněčných populací sídlících v lymfatických uzlinách, u nichž byla nedávno navržena účast na ustavení a udržování periferní tolerance. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Uzavřené rezidenční areály a rezidenční separace v Praze
Brabec, Tomáš ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Ira, Vladimír (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Práce se věnuje uzavřeným rezidenčním areálům (gated communities) jako příkladu rezidenční separace v současné Praze. Uzavřené rezidenční areály jsou novým specifickým jevem charakterizujícím společnost v současných postindustriálních městech. Jedná se o typ bydlení, kde se za zdmi a ploty koncentruje především sociálně silné obyvatelstvo. Prakticky na celém světě roste počet těchto uzavřených areálů a paralelně s tím se zvyšuje i zájem odborné veřejnosti o tyto areály. Tento typ bydlení vzniká i v Česku, a to především v Praze. Odborný zájem o toto téma v našem prostředí nicméně stále není tak velký jako v jiných postsocialistických státech. Tato práce navazuje na předcházející studie a v kontextu postindustriální transformace hlouběji hodnotí, zda dochází v pražských uzavřených rezidenčních areálech k separaci sociálně silného obyvatelstva a proč tento typ bydlení vzniká. Částečně je pozornost věnována také vývoji a stavu rezidenční separace a důsledkům vzniku uzavřených areálů. Práce vychází z několika kvantitativních (analýza dat, dotazníkové šetření) a kvalitativních (rozhovory) výzkumných metod. Ukazuje se, že na jedné straně v Praze klesá úrovně rezidenční segregace a separace. Na druhé straně je patrné, že roste počet specifických separovaných lokalit, jako jsou především uzavřené...
|
|
|
Uzavřené rezidenční areály a rezidenční separace v Praze
Brabec, Tomáš
Práce se věnuje uzavřeným rezidenčním areálům (gated communities) jako příkladu rezidenční separace v současné Praze. Uzavřené rezidenční areály jsou novým specifickým jevem charakterizujícím společnost v současných postindustriálních městech. Jedná se o typ bydlení, kde se za zdmi a ploty koncentruje především sociálně silné obyvatelstvo. Prakticky na celém světě roste počet těchto uzavřených areálů a paralelně s tím se zvyšuje i zájem odborné veřejnosti o tyto areály. Tento typ bydlení vzniká i v Česku, a to především v Praze. Odborný zájem o toto téma v našem prostředí nicméně stále není tak velký jako v jiných postsocialistických státech. Tato práce navazuje na předcházející studie a v kontextu postindustriální transformace hlouběji hodnotí, zda dochází v pražských uzavřených rezidenčních areálech k separaci sociálně silného obyvatelstva a proč tento typ bydlení vzniká. Částečně je pozornost věnována také vývoji a stavu rezidenční separace a důsledkům vzniku uzavřených areálů. Práce vychází z několika kvantitativních (analýza dat, dotazníkové šetření) a kvalitativních (rozhovory) výzkumných metod. Ukazuje se, že na jedné straně v Praze klesá úrovně rezidenční segregace a separace. Na druhé straně je patrné, že roste počet specifických separovaných lokalit, jako jsou především uzavřené...
|
|
|
Veřejný prostor: využití náměstí v centru Prahy
Michl, Tomáš ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Brabec, Tomáš (oponent)
Práce zkoumá, jakým způsobem jsou využívány veřejné prostory a jaká je souvislost mezi fyzickou podobou náměstí a aktivitami, které na nich probíhají. Nejdříve se zabývá teoretickými charakteristiky veřejného prostoru, jeho funkcemi a faktory, které ovlivňují využívání veřejných prostor. Dále hledá souvislosti mezi uživateli náměstí, automobilovou dopravou, geografickou polohou a způsobem jakým se dané náměstí využívá. V empirické části se autor zabývá Václavským, Karlovo a Senovážným náměstím. Zde se potvrzuje, že fyzická struktura ovlivňuje, jak moc je dané náměstí využíváno obyvateli města. Druh aktivit však závisí jak na kvalitě fyzického prostředí tak i na tom jak moc je významné v rámci města. Klíčová slova: veřejný prostor, náměstí, město, kvalita veřejného prostranství
|
host ::
RSS.