|
|
The Hybrid Research Method Used for (Un)Planned Bratislava Examination and Interpretation
Bočková, Monika
This paper describes the hybrid method used in the (Un)Planned Bratislava research (2019). The city of Bratislava was analysed as a permanently open work consisting of layers of fragmentary built visions. Part of this research was based on the visual interpretation of archive findings in the spatial context. The use of architectural digital tools allowed new complex comprehension of the issue. Various visualisations of selected locations helped to reveal new causalities in the history of their development.
|
|
|
Multifunctional biomolecular assemblies for parallelized analysis of biomolecular interactions
Bocková, Markéta ; Homola, Jiří (vedoucí práce) ; Brynda, Eduard (oponent) ; Procházka, Marek (oponent)
Název práce: Multifunkční biomolekulární soubory pro paralelizovanou analýzu biomolekulárních interakcí Autor: Markéta Bocková Katedra: Fyzikální Ústav MFF UK Vedoucí disertační práce: Prof. Ing. Jiří Homola, CSc., DSc., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i. Abstrakt: Biosenzory s povrchovými plazmony (SPR biosenzory) představují jednu z nejrozvinutějších optických metod pro pozorování interakcí biomolekul v reálném čase a bez použití značek. Tato disertační práce shrnuje pokroky ve vývoji SPR biosenzorů a jejich využití pro studium biomolekulárních interakcí. Práce představuje pokroky především ve dvou hlavních oblastech výzkumu SPR biosenzorů: metodách imobilizace biomolekul a metodikách pro detekci biomolekul a studium biomolekulárních interakcí. V rámci této disertační práce jsou zkoumány metody pro imobilizaci široké škály biomolekul a jejich prostorově-kontrolované ukotvení na povrch SPR biosenzoru. Dále jsou popsány nové přístupy k SPR metodě, které umožňují potlačit nežádoucí vliv nespecifické adsorpce a omezeného transportu molekul, a tím zvýšit přesnost a spolehlivost SPR biosenzorů. Pokroky ve vývoji SPR biosenzorů jsou rovněž využity pro studium biomolekulárních interakcí se vztahem k relevantním problémům molekulární biologie. Klíčová slova: rezonance povrchových plazmonů, optické...
|
|
|
Nábytek
Bocková, Markéta ; Mitura, Vojtěch (oponent) ; Tobola, Ondřej (vedoucí práce)
Výstupem diplomové práce je návrh a prototyp nábytku ve formě modulárního policového systému, který je určen k úschově a vystavení lahví s alkoholem. Přínosem práce je kombinace tradiční likérového bufetu a sektorového nábytku.
|
|
|
Study of biomolecular interactions by the method of surface plasmon resonance
Bocková, Markéta ; Homola, Jiří (vedoucí práce)
Název práce: Biomolekularní interakce a jejich studium metodou rezonance povrchových plasmonů Autor: Markéta Bocková Katedra / Ústav: Katedra Biochemie, PřF UK Vedoucí diplomové práce: Prof. Ing. Jiří Homola, CSc., DSc., Ústav fotoniky a elektroniky Akademie věd České Republiky Abstrakt: Diplomová práce se zabývá využitím metody rezonance povrchových plazmonů (SPR) pro studium dvou typů biomolekulárních interakcí: hybridizace částečně komplementárních oligonukleotidů (ON) a interakcí enzymů a peptidů, které hraji roli v patogenezi Alzheimerovy nemoci (AD). Studium interakcí ON se konkrétně zaměřuje na určení kinetických parametrů procesu hybridizace. Z výsledků vyplývá, že rovnovážná asociační konstanta klesá se zvyšující se hustotou ON na povrchu senzoru. V rámci studia interakcí molekul souvisejících s patogenezí AD je navržena a vyvinuta metoda pro rychlou a citlivou detekci enzymu 17-HSD10 a jeho komplexu s peptidy amyloidu β (Aβ). Zároveň je ukázáno, že navržená metoda umožňuje detekci komplexu 17-HSD10/Aβ v klinických vzorcích mozkomíšního moku (MM) a že vzorky MM pacientů trpících AD obsahují vetší množství komplexu 17-HSD10/Aβ než kontrolní vzorky. Výsledky prezentované v této diplomové práci byly publikovány ve dvou mezinárodních vědeckých časopisech. Klíčová slova: rezonance povrchových...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Povrchový fenotyp nádorových kmenových buněk (CSC) lidských karcinomů
Bočková, Marie ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
Nádor se sestává z heterogenní masy buněk, které lze - podobně jako zdravé orgány a tkáně lidského těla - rozdělit dle morfologických, funkčních či expresních hledisek na jednotlivé buněčné populace. Populaci buněk, která dává vznik všem těmto buněčným liniím, označujeme jako nádorové kmenové buňky (CSC). Tyto CSC nejen že mají vlastnosti běžných kmenových buněk, tj. schopnost sebeobnovy a dát vzniku heterogenní populaci diferencujících se buněk, ale jsou zpravidla také nejodolnější subpopulací v nádoru, která je vysoce odolná vůči léčbě a způsobuje reziduální nemoc. Znalost CSC biomarkerů jednotlivých typů nádorů významně zvýší účinnost léčby, která může být skrze tyto biomarkery lépe zacílena. Hledání unikátního genového otisku pro CSC jednotlivých nádorových onemocnění je umožněno díky tak zvaným -omickým přístupům, zvláště charakteristice povrchového proteomu buněk, jehož prostřednictvím buňka komunikuje s okolím. Dnes je známo, že CSC karcinomu močového měchýře exprimují ve vysokých množstvích CD44, CD90 a CD49f, které jsou používané k identifikaci těchto buněk, mezi ostatními znaky ještě jmenujme molekulu CD47 s imunosupresivní funkcí.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.