|
|
Současné pojetí liturgického prostoru ve stavbách ČCE a jeho architektonické kořeny
Boučková, Anna ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Text práce se zaměřuje na specifikum současného liturgického prostoru s důrazem na jeho pojetí ve stavbách Českobratrské církve evangelické. Ústředním bodem celé práce jsou nejnovější realizace i nerealizované soutěžní projekty na úpravy bohoslužebných interiérů, které v sobě zrcadlí různé výchozí podmínky, architektonické přístupy, a především konkrétní potřeby daného sboru. Cílem práce je představit církev v roli investora a zadavatele, vysledovat její postoje k architektonické teorii i praxi a popsat dějinné aspekty, které položily základy současnému uvažování o sakrální architektuře. Důležité téma představuje také otázka obecných tendencí formujících evangelický liturgický prostor od roku 1989 do současnosti. Klíčová slova sakrální architektura, architektura 20. století, architektura 21. století, liturgický prostor, Českobratrská církev evangelická
|
|
|
Menší města v Čechách jako laboratoře památkové péče 19. a 20. století
Veverka, Lukáš ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Práce se zabývá památkářskou činností v rámci menších a středně velkých měst v Čechách na přelomu 19. a 20. století se zaměřením na architekturu a urbanismus. Uvedené časové období je klíčové pro vývoj domácí památkové péče v poválečné době (vyhlašování městských památkových rezervací od roku 1958), a tím zásadně ovlivňuje i její dnešní podobu. Formulace hlavních teoretických zásad a praktických postupů probíhala v době zápasů o konkrétní objekty a zachování charakterů daného města, právě na přelomu století. Menší měřítko je ideální díky "laboratornímu prostředí", které se zde vytvářelo a generovalo památkové precedenty pro další rozhodování na celostátní úrovni a formulaci názorů vedoucích postav památkového dění v této době. Pro pochopení těchto základů je důležitá reflexe dobových diskusí a střetů, které byly v pozdější době překryty lineárním výkladem dějepisu památkové péče v Čechách, a to až v době poválečné. Tento topos se práce pokusila ověřit, či revidovat, a zároveň hledala "variantní příběhy" vedoucí ke kýžené plošné ochraně měst. Nejedná se o pokus zpracovat téma plošně, katalogovým způsobem. Byl nutný kvalitní výběr případových studií konkrétních měst postihujících hlavní památkové problémy doby a jejich podložení rozsáhlou rešerší dalších příkladů potvrzujících dané obecné principy na...
|
|
|
Klášterní kostel sv. Josefa v Moravské Třebové v kontextu barokní architektury
Skopalová, Veronika ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kostelem sv. Josefa v Moravské Třebové, sumarizuje historii kláštera a kostela. Popis kostela a historická fakta v první kapitole jsou východisky pro kapitolu druhou, tedy srovnání s prací autora kostela, Jacopa Braschy, soudobou architekturou na území Moravskotřebovska a Svitavska a šířeji s architekturou Moravy. Poskytuje začlenění do architektury řádu františkánů v době provinciála Bernarda Sanniga a stavebními podniky knížete Karla Eusebia z Liechtenštejna. V závěru je stavba zhodnocena. Kostel sv. Josefa je charakterizován bezvěžovým trojosým průčelím a půdorysem s rovným závěrem a bočními kaplemi mezi vtaženými pilíři. Ze srovnání však vyplývá, že to jsou znaky většiny františkánských kostelů. Přesto můžeme moravskotřebovský kostel řadit mezi ty honosnější ze staveb řádu. Tato práce se snaží postihnout shody a rozdíly a zhodnotit kostel sv. Josefa v kontextu architektury druhé poloviny sedmnáctého století, jeho vazby na architekturu starší a progresivní prvky.
|
|
|
Zikmund Reach a fotografie staré Prahy. Se zaměřením na menší archivní sbírky.
Žabžová, Michaela ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na fotografický soubor Zikmunda Reache (1839-1935) a jeho soubor fotografií staré Prahy. Úvod práce je věnován životu nakladatele, jeho rodinnému zázemí a postupnému nasměřování k nakladatelské činnosti. Následuje kapitola o fotografii jako komoditě, ve které je podrobně rozebrána historie pochopení fotografie jako zboží na díle francouzského fotografa Eugèna Atgeta. Další část práce se věnuje hlavním tématům Zikmunda Reache, mezi které patří neméně známé fotografie Pražských typů, které budou srovnány s tzv. Vídeňskými typy. Stěžejním tématem jsou fotografická alba Zmizelá Praha, která nejsou doposud známá a budou podrobně popsána. Závěrem jsou stručně zmíněny archivy, ve kterých se Reachova sbírka nachází a jejich vzájemná tematická provázanost.
|
|
|
Působení architekta Pavla Janaka na Pražském Hradě
Řepová, Magdaléna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Předmětem práce je přiblížit dění a úpravy na Pražském hradě, které byly provedeny v době, kdy zde ve funkci hradního architekta působil architekt Pavel Janák. Text se proto zaměřuje výhradně na období mezi lety 1936-1955 a na několik nejvýznamnějších rekonstrukcí, které byly pod vedením Pavla Janáka v této době na Pražském hradě uskutečněny. Tato perioda je v architektově tvorbě úzce spojena s památkovou péčí a práce se proto zabývá také specifickým přístupem Pavla Janáka k úpravám historických objektů a sleduje, zda a jakým způsobem se během let Janákův postoj k tomuto tématu měnil. Cílem práce je tedy za pomoci dostupných materiálů a archivních dokumentů zmapovat dosud nepříliš podrobně zpracované tvůrčí období tohoto všestranného umělce a architekta a zhodnotit, jak se Janákův vztah k památkám v průběhu jeho života vyvíjel.
|
|
|
Vlivy anglické architektury na tvorbu Jana Kotěry
Fabíková, Dita ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
VLIVY ANGLICKÉ ARCHITEKTURY NA TVORBU JANA KOTĚRY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Dita Fabíková RESUMÉ: Cílem této práce je pomocí konkrétních příkladů najít odpověď na otázku proč, jak a do jaké míry se Kotěra inspiroval anglickým domem, jeho dispozicí a teoriemi či názory anglických architektů zabývajících se touto problematikou, a jak se tato inspirace projevila na vybraných Kotěrových raných vilách. Práce je zaměřená na rodinný dům a vilu, protože to je oblast architektury, kterou Anglie na přelomu 19. a 20. století nejvíce ovlivnila architekturu evropskou, potažmo českou. Téma bylo zúženo na rané vily, protože na nich je nejzřetelnější vztah k anglické architektuře, ale byly vybrány jen některé. Tento výběr byl určen jednak dostupností plánů ke stavbám, ale také tím, že určité motivy se opakují. Proto byly vybrány ty vily, kde jsou tyto motivy jasně čitelné. Práce je tématicky rozdělena na dva okruhy - Jan Kotěra v Čechách a Jan Kotěra versus Anglie. Na jedné straně je tedy představen Jan Kotěra, architekt a teoretik, v kontextu českého prostředí. Druhá kapitola je naopak více zaměřena na architekturu v Anglii, a skrze to jsou představeny Kotěrovy rané vily, srovnávané s podobnými díly v Anglii, na základě čehož jsou hledány zdroje inspirace a motivy vycházející z anglické architektury. Výsledkem práce je názor, že...
|
|
|
Zámek Opočno - proměna interiérů
Vrátná, Michaela ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Hlavním předmětem bakalářské práce je zámek Opočno ve východních Čechách a vývoj zámeckých interiérů. První kapitola seznamuje čtenáře s historií města, vývojem hradu jako předchůdce zámku a jeho prvními majiteli. Další dvě kapitoly se věnují dvěma nejvýznamnějším rodům v historii zámku, které se zasloužily o jeho dnešní podobu. Zásluhou prvního rodu Trčků z Lípy získal zámek renesanční podobu. Druhý rod Colloredo-Mansfeldů soustředil své aktivity na drobné úpravy stavby a zámeckých interiérů. V chronologickém sledu jsou zde představeni všichni členové těchto rodů, kteří zámek v průběhu několika staletí vlastnili. Pro postihnutí vývoje interiérů je důležité poznání stavebního vývoje zámku, kterému se věnuje další kapitola. Od svého vzniku prošel zámek mnoha zásadními změnami a stavebními úpravami, které se projevily i na utváření jeho vnitřní struktury. Tyto změny jsou zde popsány, jak po sobě v jednotlivých stylových obdobích následovaly. Na tuto kapitolu zvolna navazuje další část práce zabývající se vývojem vnitřního zařízení od panování rodu Trčků z Lípy po současnost. Práce se snaží postihnout jednotlivé proměny interiérů v souladu s vývojem stavby a následně zdokumentovat jejich dnešní podobu, která vychází z poslední úpravy na přelomu 19. a 20. století.
|
|
|
Zikmund Reach a fotografie staré Prahy. Se zaměřením na menší archivní sbírky.
Žabžová, Michaela ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na tvorbu Zikmunda Reache (1839-1935) a jeho sbírku fotografií staré Prahy. Nejprve je v práci nastíněna historie české fotografie, která navazuje na historický nástin o pražské asanaci a jeho vlivu na fotografii. Stěžejním tématem jsou fotografická alba Zmizelé Prahy a rozsáhlý soubor tzv. "Pražských typů", který je dobovým, sociologickým obrazem společnosti v druhé polovině 19. století. V neposlední řadě jsou zmíněny archivy, ve kterých se Reachova sbírka nachází a jejich vzájemná tematická provázanost. Na závěr se práce zabývá Ústavem dějin umění Akademie věd ČR a pozůstalostí fotografického archivu teoretika Zdeňka Wirtha, jehož součástí je několik tisíc fotografií z Reachovy sbírky.
|
|
|
Klášter Hájek u Červeného Újezda
Štěrbová, Magdalena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Klášter Hájek u Čerevného Újezda se nachází v katastru obce Červený Újezd v okrese Praha-západ, při silnici z Červeného Újezda do Břev. Jde o klášterní komplex, skládající se z loretánského domku, obklopeného klášterním ambitem se dvěma obytnými patrovými křídly (spravoval jej řád františkánů) a dalšími obslužnými budovami. Areál byl v minulosti jedním z nejvýznamnějších poutních míst ve středních Čechách, v 50. letech 20. století kdy byl přeměněn na internační tábor a vojenskou stanici. Na základě literatury a historických pramenů jsme vytvořili popis areálu, jak mohl vypadat a být vybaven na začátku 20. století. S použitím vlastní fotodokumentace a průzkumu namístě jsme pak provedli popis současného stavu areálu. Konstatovali jsme, že z původního vybavení se v areálu nezachovalo téměř nic, několik jednotlivostí je uloženo na jiných místech. Z hlediska stavebního je památka zchátralá, ne však havarijní, a postupně se daří pracovat na její renovaci. V areálu hájeckého kláštera najdeme několik stavebně-historicky zajímavých prvků. Jde zejména o samotnou loretu, jednu z nejstarších na našem území (1623); budovu tzv. poustevny, která snad mohla sloužit pro paraliturgické hry; altán v okrasné zahradě - profánní prvek v sakrálním prostoru; zeď, ohraničující celý areál a v neposlední řadě skupinu...
|
|
|
Brněnská architektura po roce 1990 ve vztahu k architektuře meziválečného období
Ševčíková, Lucie ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Hlavním tématem práce je hledání vztahu mezi brněnskou architektonickou scénou po roce 1990 a meziválečnou architekturou. Cílem je zjistit, zda dvacátá a třicátá léta vybudovala pro Brno architektonickou tradici, na kterou je možné dnes navazovat, zda se navazuje a jak. Práce není strukturovaná časovou posloupností, ale začíná popisem doby kolem revoluce v roce 1989. Nejdříve bude vysvětleno, co se na poli české resp. brněnské architektury odehrává mezi léty 1945- 1989, dále dění kolem revolučního roku a to jak následně ovlivnilo dobu po roce 1990. V druhé kapitole se smyčkou vrátím do doby meziválečné a bude přiblíženo jak se v tuto dobu Brno a jeho architektura proměnila. Pojem Brněnský funkcionalismu bude vysvětlen na pár konkrétních příkladech dobových staveb a jejich architektů s tím, že další část plynule naváže a vysvětlí jak se vybudovaná tradice promítá do filozofie dnešní generace architektů. Na šesti vybraných stavbách se pokusím nastínit i to, jak se vzory dvacátých a třicátých let v jistých stylových prvcích uplatňují v Brně dnes.
|
host ::
RSS.