|
|
Molecular basis of endothelial sysfunction: endothelial nitric oxide synthase and heme oxygenase 1 genetic variations
Král, Aleš ; Martásek, Pavel (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent) ; Schneider, Bohdan (oponent)
Endoteliální dysfunkce je patologický stav charakterizovaný narušenou rovnováhou mezi vazodilatačními a antitrombotickými mediátory a vazokonstriktivními a protrombotickými mediátory produkovanými cévním endotelem. Řada faktorů vede k narušení produkce nebo zvýšené konsumpci oxidu dusnatého (NO), produkovaného syntázami oxidu dusnatého (NOS), který je klíčovým mediátorem cévní homeostázy. Endoteliální dysfunkce představuje jeden z počátečních kroků v rozvoji aterosklerózy, chronického zánětlivého onemocnění cévní stěny. Inducibilní enzym hem oxygenáza 1 (HO-1) představuje jeden z hlavních buněčných obranných mechanismů proti zvýšenému oxidativnímu stresu a snížené dostupnosti NO, které jsou průvodními jevy endoteliální dysfunkce a aterosklerózy. Studovali jsme genetické determinanty endoteliální dysfunkce a aterosklerózy pomocí hodnocení vlivu G894T polymorfizmu endotelové NOS (eNOS) a (GT)n polymorfizmu promotoru HO-1 na rozsah a rizikový profil koronární aterosklerózy a jejich vývoje během hypolipidemické léčby. Dále jsme hledali genetické varianty v exonech 25 a 26 genu eNOS kódujících C-terminální část proteinu, která je považovaná za klíčovou pro správnou funkci enzymu a 3' nepřepisovanou oblast klíčovou pro stabilitu eNOS mRNA. Nenalezli jsme asociaci eNOS G894T polymorfizmu s rozsahem a...
|
|
|
Molecular pathology of selected porphyria with skin manifestation
Sameh Anwar Hussein Farrag, Mohamed ; Martásek, Pavel (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent) ; Raman, C. S. (oponent)
SOUHRN Porfyrie jsou skupinou heterogenních dědičných metabolických poruch způsobených defekty enzymů biosyntézy hemu, které vedou k nadprodukci prekurzorů porfyrinů hemu v různých tělesných orgánech. Tyto enzymy jsou kódovány specifickými geny a patogenní změny v jejich sekvenci podmiňují konkrétní typ porfyrie. V těchto genech byly zjištěny četné mutace, které vedou k poškozením funkce enzymu, a tím k rozvoji klinických projevů porfyrie. Cílem této práce bylo zkoumat na molekulární úrovni gen UROD u pacientů s pozdní kožní porfyrií (PCT) a hepatoerytropoetickou protoporfyrií (HEP) a dále gen FECH u pacientů s erytropoetickou protoporfyrií (EPP). Identifikovali jsme řadu mutací v genech UROD a FECH ve třech různých populacích - české, slovenské a egyptské. Popsali jsme nové mutace v genu UROD u pacientů egyptského původu s onemocněním HEP a mutace v genu FECH u pacientů českého a slovenského původu s onemocněním EPP. Studovali jsme mutovaný enzym UROD na úrovni proteinu a určili, že jeho enzymová aktivita představuje 19 % zdravé kontroly. Stávající studie předkládá poprvé frekvenci sestřihové varianty IVS3-48c genu FECH u zdravých kontrol z české populace. Analyzovali jsme 624 alel u nepříbuzných jedinců z běžné české populace a zjistili, že frekvence alely C v české populaci je 5,5 %, podobná jako je v...
|
|
|
Význam laktátu v diagnostice mitochondriálních onemocnění u dětí
Magner, Martin ; Zeman, Jiří (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent) ; Procházková, Dagmar (oponent)
Vyšetření hladin laktátu v krvi, likvoru a v moči zastává důležitou roli v diagnostice mitochondriálního onemocnění u dětí. Interpretace výsledků je však často obtížná pro nespecifičnost a variabilitu i u jednotlivých mitochondriálních poruch. V disertační práci byly stanoveny tři specifické cíle: 1. Analyzovat význam vyšetření laktátu v diferenciální diagnóze mezi dětmi s mitochondriálním onemocněním a dětmi s jinými chorobami. 2. Charakterizovat hladiny laktátů u různých mitochondriálních syndromů. 3. Popsat klinické a laboratorní data novorozenců s mitochondriálním onemocněním a navrhnout diagnostické algoritmy pro tuto věkovou skupinu. Byl zpracován klinický průběh a výsledky dětí vyšetřovaných na Klinice dětského a dorostového lékařství (KDDL). Laboratorní vyšetření byly provedeny v spolupráci s Mitochondriální laboratoří KDDL a s Ústavem dědičných a metabolických poruch. 1. Výsledky studie s vyšetřením laktátu u 107 dětí prokázaly, že krátké křeče trvající méně než 2 minuty nezvýšily koncentraci laktátu v likvoru. Laktát v likvoru tak byl spolehlivým markerem v diferenciální diagnostice dětí s mitochondriální poruchou od dětí s epilepsií. 2. Závažnost příslušného fenotypu je pro tíži laktátové acidózy důležitější než vlastní syndrom. 3. Byly navrženy diagnostické algoritmy pro novorozence s podezřením...
|
|
|
Určení frekvence mutací genu pro fumaráthydratázu u pacientek s děložními myomy
Kubínová, Kristýna ; Mára, Michal (vedoucí práce) ; Halaška, Michael (oponent) ; Baxová, Alice (oponent)
Úvod: Děložní myomy jsou nejčastějším benigním onemocnění ženského pohlavního traktu s vrcholem výskytu ve čtvrtém a pátém decenniu. Etiopatogeneza děložních myomů zůstává i v současné době z velké části neobjasněna. Nesporný podíl na vzniku děložních myomů mají faktory genetické. Byla identifikována řada genů, jejichž mutace jsou popisovány u určitého procenta pacientek s děložní myomatózou. Jedním z kandidátských genů je i gen pro fumaráthydratázu (FH). Heterozygotní germinální mutace tohoto genu způsobují dva dědičné syndromy: Multiple smooth muscle tumors of the skin and uterus (MCUL1)/ Hereditary leiomyomatosis and renal cell cancer syndrome (HLRCC) charakterizované familiárním výskytem kožní leiomyomatózy, děložních myomů mezi 20-30 rokem života a renálním papilárním karcinomem. Cílem naší práce bylo identifikovat frekvenci výskytu mutací FH u mladých pacientek se sporadickými děložními myomy. Metodika: Do studie byly zařazeny pacientky s děložními myomy diagnostikovanými do 30 let věku, jako kontrolní skupina sloužil soubor pacientek do 30 let s absencí děložních myomů. V lymfocytech izolovaných z periferní krve pacientek byla stanovena aktivita fumaráthydratázy (fumarázy) a kontrolního enzymu citrátsyntázy a byla porovnána s kontrolním souborem. Následně byla provedena mutační analýza genu...
|
|
|
Molekulární syndromologie: molekulárně genetické příčiny vzácných onemocnění na příkladu Kabuki a Kabuki-like syndromů
Paděrová, Jana ; Macek, Milan (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent) ; Fajkusová, Lenka (oponent)
Kabuki syndrom (KS) je dominantně dědičné onemocnění způsobené většinou de novo patogenními mutacemi v genech KMT2D (dříve MLL2) nebo KDM6A. Jedná se o vzácné multisystémové onemocnění charakterizované především intelektovou nedostatečností (ID - "intellectual disability") a typickou obličejovou dysmorfií. KS je klinicky velmi heterogenní, což znesnadňuje jeho klinickou diagnostiku. Prvním cílem této dizertační práce bylo zavedení testování patogenních mutací ve dvou známých KS kauzálních genech metodou Sangerova DNA sekvenování a následně metodou MLPA (Multiple Ligation Probe Amplification) na pracovišti Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol a následně pak identifikace mutací v genech KMT2D či KDM6A u reprezentativního souboru 43 pacientů s fenotypem typickým pro KS, kteří byli indikováni k tomuto molekulárně genetickému vyšetření z několika spolupracujících genetických ambulancí v České republice. Výsledkem této studie bylo potvrzení či vyvrácení klinické diagnózy pacienta, studium spektra mutací v genech KMT2D/KDM6A v české populaci, korelace fenotypu s genotypem a zhodnocení využití fenotypového "MLL2-skóre" (publikovaného Markrythanasisem et al., 2013) jakožto predikčního nástroje k selekci pacientů pro sekvenování genu KMT2D. U 40% (17/43) analyzovaných pacientů s KS...
|
|
|
Korelace genotyp-fenotyp u vybraných vzácných onemocnění s využitím molekulární analýzy genomových a genových variant
Vlčková, Markéta ; Sedláček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Gaillyová, Renata (oponent) ; Baxová, Alice (oponent)
Práce byla zaměřena na podrobnou analýzu pacientů se vzácnými genomovými a genovými variantami. Studován byl vliv těchto variant na fenotyp pacientů. Vzhledem k tomu, že většina našich pacientů, ať už syndromických nebo nesyndromických, byla k podrobnějšímu vyšetření indikována z důvodu mentální retardace a/nebo poruchy autistického spektra, byla práce zaměřena na tyto dvě klinické jednotky. Nejprve byli k analýze vybráni pacienti s mikroskopicky detekovanými chromozomálními aberacemi, jejichž rozsah, genový obsah a mechanismus vzniku byly upřesněny pomocí molekulárně genetických metod, nejčastěji array CGH s vysokým rozlišením. Později byli analyzováni pacienti se vzácnými nebo jedinečnými submikroskopickými aberacemi, zjištěnými právě pomocí aCGH nebo SNP array. S využitím těchto metod jsme v průběhu práce analyzovali pacienty s delecemi Xp22.1-p22.3, 6q11-q13, 6q14-q16, Xq25, 1q21.1, Xp21.2-p21.3, 2p14-p15, 17q21.31, 9q21.3 a 2p15-p16.1, a pacientku s duplikací Xp21.2-p21.3. V posledních letech jsme přistoupili k analýze syndromických pacientů metodami sekvenování nové generace. Tak byly odhaleny varianty v genech HCFC1, KAT6B, SOS2 a KMT2D, které byly dále studovány. Práce přispěla k poznatkům o vlivu nalezených genomových a genových variant na fenotyp pacientů, o mechanismech vzniku genomových...
|
|
|
Molecular pathology of selected porphyria with skin manifestation
Sameh Anwar Hussein Farrag, Mohamed ; Martásek, Pavel (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent) ; Raman, C. S. (oponent)
SOUHRN Porfyrie jsou skupinou heterogenních dědičných metabolických poruch způsobených defekty enzymů biosyntézy hemu, které vedou k nadprodukci prekurzorů porfyrinů hemu v různých tělesných orgánech. Tyto enzymy jsou kódovány specifickými geny a patogenní změny v jejich sekvenci podmiňují konkrétní typ porfyrie. V těchto genech byly zjištěny četné mutace, které vedou k poškozením funkce enzymu, a tím k rozvoji klinických projevů porfyrie. Cílem této práce bylo zkoumat na molekulární úrovni gen UROD u pacientů s pozdní kožní porfyrií (PCT) a hepatoerytropoetickou protoporfyrií (HEP) a dále gen FECH u pacientů s erytropoetickou protoporfyrií (EPP). Identifikovali jsme řadu mutací v genech UROD a FECH ve třech různých populacích - české, slovenské a egyptské. Popsali jsme nové mutace v genu UROD u pacientů egyptského původu s onemocněním HEP a mutace v genu FECH u pacientů českého a slovenského původu s onemocněním EPP. Studovali jsme mutovaný enzym UROD na úrovni proteinu a určili, že jeho enzymová aktivita představuje 19 % zdravé kontroly. Stávající studie předkládá poprvé frekvenci sestřihové varianty IVS3-48c genu FECH u zdravých kontrol z české populace. Analyzovali jsme 624 alel u nepříbuzných jedinců z běžné české populace a zjistili, že frekvence alely C v české populaci je 5,5 %, podobná jako je v...
|
|
|
Význam IGF-I a vybraných polymorfismů v IGF1 genu pro postnatální růst dětí SGA/IUGR a extrémně nezralých novorozenců.
Kytnarová, Jitka ; Zeman, Jiří (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent) ; Houšťková, Hana (oponent)
Souhrn Prognóza dětí s extrémně nízkou porodní hmotností závisí na řadě endogenních a exogenních faktorů. Jejich studium včetně analýz polymorfismů genu IGF1 může prohloubit znalosti o poruchách postnatálního růstu a přispět k prevenci rozvoje kardiovaskulárních onemocnění a diabetu mellitus 2 u dětí s extrémně nízkou porodní hmotností v dospělosti. Cílem bylo prospektivní sledování antropometrických parametrů dětí narozených ve 22−25. a 26−27. týdnu gestace a studium vztahu mezi postnatálním růstem extrémně nezralých dětí, dětí malých vzhledem ke gestačnímu věku (SGA) a donošených dětí s přiměřenou porodní hmotností a délkou (AGA) a výskytem polymorfismů v IGF1: (CA)10-24 repetitivních polymorfismů v promotoru, (CT)n polymorfismů ve 2. intronu, mikrosatelitního markeru D12S318 v 3'UTR, (CA)n polymorfismu 216 bp v 2. intronu a 185 bp v 3'ÚTR. Materiál a metody. Soubor tvořilo 242 dětí narozených ve 22-27+6 týdnu gestace. Antropometrická data byla měřena ve 2 a 5 letech u 72 dětí narozených ve 22-25+6 týdnu (skupina I) and 85 dětí narozených ve 26-27+6 týdnu (skupina II). Polymorfismy IGF1 byly analyzovány u 51 extrémně nezralých dětí, 208 dětí s AGA a 59 dětí s SGA pomocí fragmentační analýzy. Antropometrické parametry byly měřeny u extrémně nezralých dětí a dětí s SGA ve věku 12 a 24 měsíců a u dětí s AGA...
|
|
|
Spektrum mutací genu FGFR3 u hypochondroplázie
Janoušková, Simona ; Křepelová, Anna (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent)
Hypochondroplázie (MIM 146000) je skeletální dysplázie, která se projevuje různě závažným disproporčním malým vzrůstem s rhizomelickým nebo mesomelickým zkrácením horních i dolních končetin. Pacienti mají také často makrocefalii s normálními obličejovými rysy. Hypochondroplázie je onemocnění s autozomálně dominantní dědičností. U části nemocných je příčinou onemocnění zárodečná mutace v genu FGFR3, u části nemocných však příčina onemocnění zůstává stále neznámá. Gen FGFR3 kóduje tyrosin kinázový receptor, který negativně reguluje přeměnu chrupavky na kost. Mutace v genu FGFR3, které jsou příčinou hypochondroplázie, vedou ke konstitutivní aktivaci receptoru a tím inhibici růstu dlouhých kostí. V této práci byly molekulárně genetickými metodami analyzovány vybrané oblasti genu FGFR3 u 98 pacientů s disproporčním malým vzrůstem a klinickou diagnózou hypochondroplázie, z nich bylo 18 nemocných z 12 rodin s familiárním výskytem onemocnění a 80 bylo sporadických případů. U všech zařazených pacientů byla již dříve standardním molekulárně genetickým vyšetřením vyloučena přítomnost častých rekurentních zárodečných mutací v exonu 13 (v kodonu 540) a v exonu 15 (v kodonu 650). Genomová DNA pacientů byla izolována z leukocytů periferní krve, vyšetření bylo provedeno s informovaným souhlasem pacienta nebo jeho...
|
|
|
Molecular basis of endothelial sysfunction: endothelial nitric oxide synthase and heme oxygenase 1 genetic variations
Král, Aleš ; Martásek, Pavel (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent) ; Schneider, Bohdan (oponent)
Endoteliální dysfunkce je patologický stav charakterizovaný narušenou rovnováhou mezi vazodilatačními a antitrombotickými mediátory a vazokonstriktivními a protrombotickými mediátory produkovanými cévním endotelem. Řada faktorů vede k narušení produkce nebo zvýšené konsumpci oxidu dusnatého (NO), produkovaného syntázami oxidu dusnatého (NOS), který je klíčovým mediátorem cévní homeostázy. Endoteliální dysfunkce představuje jeden z počátečních kroků v rozvoji aterosklerózy, chronického zánětlivého onemocnění cévní stěny. Inducibilní enzym hem oxygenáza 1 (HO-1) představuje jeden z hlavních buněčných obranných mechanismů proti zvýšenému oxidativnímu stresu a snížené dostupnosti NO, které jsou průvodními jevy endoteliální dysfunkce a aterosklerózy. Studovali jsme genetické determinanty endoteliální dysfunkce a aterosklerózy pomocí hodnocení vlivu G894T polymorfizmu endotelové NOS (eNOS) a (GT)n polymorfizmu promotoru HO-1 na rozsah a rizikový profil koronární aterosklerózy a jejich vývoje během hypolipidemické léčby. Dále jsme hledali genetické varianty v exonech 25 a 26 genu eNOS kódujících C-terminální část proteinu, která je považovaná za klíčovou pro správnou funkci enzymu a 3' nepřepisovanou oblast klíčovou pro stabilitu eNOS mRNA. Nenalezli jsme asociaci eNOS G894T polymorfizmu s rozsahem a...
|
host ::
RSS.