|
|
The attempts of Spain at Power Recuperation int the sixties of the 19 th Century
Hertel, Petr ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Disertační práce Pokusy Španělska o znavunabytí svých mocenských pozic v šedesátých letech 19. století analyzuje pět akcí vojenského a námořního charakteru podniknutých španělskou monarchií mimo svá území zhruba mezi lety 1858 a 1866, s jejich předpoklady, okolnostmi, průběhem, výsledky. Ve srovnání se dvěma akcemi uskutečněnými nebo zahájenými Španělskem již na sklonku padesátých let 19. století (účast na francouzské intervenci ve Vietnamu v letech 1858-1863, válka proti Maroku v letech 1859- 1860), hlubší pozornost je věnována třem intervencím realizovaným od roku 1861 v amerických zemích, které ještě zhruba čtyři desetiletí předtím tvořily součást jeho velkého zámořského impéria (reanexe Santo Dominga v letech 1861-1865; účast v tzv. Třístranné intervenci v Mexiku v letech 1861-1862; námořní expedice k pacifickému pobřeží Jižní Ameriky, která vyvrcholila ve španělsko- peruánskou kontroverzi roku 1864 a následně v tzv. první pacifickou válku, svedenou v letech 1865- 1866 Španělskem proti jihoamerickým pacifickým republikám, v první řadě proti Chile a Peru). Ostatně, právě hispanoamerická emancipace, dovršená ve dvacátých letech 19. století (a tudíž, rozklad velkého španělského impéria v kontinentální Americe po třech stoletích jeho existence), představuje výchozí myšlenku pro téma této práce - přestože,...
|
|
|
The Argentine Army as an economic factor
Daříčková, Eva ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Disertační práce Argentinská armáda jako ekonomický faktor se zabývá problematikou vojensko-civilních vztahů, které jsou klíčové pro pochopení historie, vývoje moderní společnosti, a to včetně reality současné Argentiny. Hlavním mýtem provázejícím argentinskou historii je, že vývoj demokratizačních procesů byl násilně přerušen zásahy armády. V argentinské společnosti podobně jako u světové veřejnosti převládá jednoznačně negativní názor na argentinskou armádu, zvláště v důsledku poslední vojenské diktatury, jejíž dopad dodnes narušuje morální a kulturní tvář argentinské společnosti. Tato práce nabízí jiný pohled na argentinskou armádu a snaží se přispět nějakou formou k rozbití extrémně zjednodušeného vnímání a z toho plynoucích předsudků vůči argentinským vojákům. První část práce analyzuje vznik vojenské moci a rysy politického sytému první poloviny 20. století. Ukazuje příčiny, které vedly argentinskou armádu k opuštění svých specifických funkcí a k vstupu na politickou scénu. Druhá část se zabývá argentiským ekonomickým sytémem a jeho charakteristikami, od včlenění země do světového trhu a jejího vývoje prostřednictvím ekonomických vládních politik. Tato sekce se soustředí na otázku, proč země nebyla schopna uskutečnit industrializační proces. Třetí část dokazuje zájem vojáků o průmysl a vývoj...
|
|
|
Ohrožení ekonomických zájmů EU v Jižní a Střední Americe.
Frýda, Jiří ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
V dizertační práci analyzujeme hrozby pro ekonomické zájmy Evropské unie v Latinské Americe - náš okruh je zúžen převážně na země MERCOSUR. Oba regiony pojí historicky sdílené vazby, které však byly přerušeny vstupem Studené války, kdy se Latinská Amerika stala přirozenou zájmovou zónou Spojených států. Základním časovým předělem je proto pro nás konec mocenské bipolarity, přičemž jádro práce je v hrubém rozsahu jednoho desetiletí 2003-2013. Ve třech základních kapitolách definujeme pojem ekonomické bezpečnosti, vztah EU-Latinské Ameriky v historickém vhledu a nakonec asertivní vstup Číny do Latinské Ameriky ve vymezeném období. Klíčovým prvkem je skutečnost, že po skončení Studené války došlo k významnému posunu vnímání ekonomické moci státu/regionu z bezpečnostního (vojenský) na vlivový (kondicionalita, sankce). Do toho rámce zasazujeme také Latinskou Ameriku, která procházela vlnou neo-liberalismu a privatizace. V úvaze o asymetrii vztahů mezi oběma regiony zvažujeme více historické souvislosti včetně tzv. "společných hodnot", která částečně (nikoliv však zcela) zpochybňujeme. Vycházíme z pohledu, že vztahy mezi oběma regiony se značně pragmatizovaly se silným důrazem na obchodní vazby. Čína je novým prvkem v regionu, kde tradičně soupeřili Spojené státy a Evropa. Nevnímáme Latinskou Ameriku již...
|
|
|
Brazilská zahraniční politika 2. pol. 20. století
Pelant, Matyáš ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Barteček, Ivo (oponent) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Disertační práce se věnuje analýze brazilské zahraniční politiky ve druhé polovině dvacátého století. Jádro práce tvoří případová studie ke vztahům Československa a Brazílie v období studené války. Ta vychází z dosud nepublikovaných materiálů z českých archivů. Případové studii předchází dvě části: první se zabývá tradicí a formováním brazilské zahraniční politiky. Tato kapitola sleduje především vymezení území Brazílie, posílení vztahů se Spojenými státy nebo pozice Brazílie v mezinárodní politice. Další část pak pro účely případové studie a s cílem uvést československo-brazilských vztahů do širšího kontextu popisuje v hlavních bodech vývoj brazilské zahraniční politiky v druhé polovině dvacátého století. Kapitola se zaměřuje na vztahy s východním blokem, Spojenými státy a západní Evropou. Činí tak v celkem v šesti obdobích. Stejné časové dělení pak kopíruje vlastní případová studie. Ta je ještě doplněna o kapitolu k tradici československo-brazilských vztahů před rokem 1945 a o základní popis činnosti československé rozvědky v Brazílii. Případová studie se primárně zabývá politickými a obchodními vztahy. Případová studie ukazuje, že zásadní pro zachování brazilsko-československých vztahů v daném období byl obchod. Obě země nejen, že stály v opačných táborech světové války, ale Československo během velké...
|
|
|
Deconsolidation of Venezuelan Democracy: Erosion of tha Party System, Neo-Populism and Repoliticization of the Armed Forces
Buben, Radek ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Barteček, Ivo (oponent) ; Kovář, Martin (oponent)
Disertační práce PhDr. Radek Buben Dekonsolidace demokracie ve Venezuele: rozklad stranického systému, neo-populismus a repolitizace ozbrojených sil Disertační práce Dekonsolidace demokracie ve Venezuele: rozklad stranického systému, neo- populismus a repolitizace ozbrojených sil se věnuje procesu dekonsolidace demokracie ve Venezuele v letech 1973-1993. Studie kombinuje teoretické a komparativní přístupy vycházející především z institucionální komparativní politologie (v případě analýzy systémových a institucionálních okolností analyzovaného procesu), historické sociologie a politické teorie (v případě studia fenoménu populismu a neo-populismu) a přístupy standardní historické analýzy politických procesů v konkrétním vymezeném období. V teoretické části se text zaměřuje na problematiku demokracie v Latinské Americe, na otázky typů politických režimů a institucionalizace stranických systémů, vojensko-civilních vztahů a na problematiku tzv. prokletí ropných zdrojů. Podstatnou část teoretického oddílu tvoří rozbor fenoménu populismu, jeho definice a dosavadního bádání o něm. Historická část je vymezena vytvořením petro-státu a bipartismu na stranické úrovni v roce 1973 a rozpadem tohoto systému v roce 1993, kdy vlastní strana odvolala prezidenta Carlose Andrése Péreze, autora politicky neúspěšné...
|
|
|
Visión de José Martí sobre Europa, a través del estudio de sus "Escenas europeas"
Perryman Figueroa, Armando Laureano ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Barteček, Ivo (oponent) ; Kovář, Martin (oponent)
Tato disertační práce zkoumá náhled José Martího na Evropu ve studiích o kronikách, které psal mezi listopadem 1881 a červnem 1882 pro noviny La Opinión Nacional de Caracas. Všechny studie byly seskupeny do čísla 14 pod názvem Evropské scény a řeší závažné události, které se staly v hlavních evropských státech, dále vztahy mezi nimi a jejich postoje ke Spojeným státům americkým, k Latinské Americe a k jiným světovým regionům. V rozsáhlé literatuře o Martího životě a díle se témata týkající se Evropy téměř nevyskytují. Literatura na toto téma je pasivní a prakticky neexistuje. Tato mezera vytváří mnoho otázek a poptávku po studii s odpověďmi, ke které se hodlám přiblížit v této práci. Mezi primární zdroje mého výzkumu jednoznačně patří elektronické vydání sebranných spisů Centra pro Martího studia z listopadu 2001. Jádrem této práce je analýza Španělska a Francie. Vztahuje se ale i na Itálii a další evropské země. Celá práce zahrnuje oblasti, ve kterých José Martí rozvíjí své aktivity, tedy prevážně jako novinář a jako významný myslitel Latinské Ameriky v dějinách XIX. století.
|
|
|
Possibilities for maintaining the Cultural Identity of the Nahuas from the Northeastern Mountains of the Puebla State: The Case of the Organization Union de Cooperativas Tosepan Titatiniske
Bernkopfová, Michala ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Barteček, Ivo (oponent) ; Vrhel, František (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou kulturní identity etnických skupin v moderní společnosti Mexika, zkoumá její povahu a podstatu a hledá možnosti jejího uchování. Ústřední otázkou práce je, jakým způsobem mohou indiánské skupiny svobodně rozvíjet svou kulturu v moderní mexické společnosti, a tím si zachovat vlastní svébytnost a identitu. Hlavním nástrojem je případová studie nahuaských komunit obývajících území Severovýchodního pohoří mexického státu Puebla, kde působí organizace Unión de Cooperativas Tosepan Titataniske, usilující o zlepšení životní úrovně a posílení kulturní identity vesničanů v regionu. Etno-historická studie nahuaských komunit v daném regionu, doplněná o analýzu kulturní identity současných obyvatel vycházející z terénního výzkumu, ukazuje, že indiánské kultury si mohou udržet svou identitu i navzdory výrazným vnějším zásahům do jejich tradičního způsobu života v průběhu staletí a že kontinuita jejich identity není závislá na zachování konkrétních, časově podmíněných kulturních projevů. Naopak významným faktorem pro udržení kulturní identity je funkční kontinuita dané skupiny a její integrita, dále existence společných identifikačních prvků a také vědomí vlastní odlišnosti. Nahuaské komunity v regionu si svou identitu ve větší či menší míře dosud zachovávají a silně vnímají...
|
|
|
Československo, Guatemala a Mexiko v období guatemalské revoluce
Perutka, Lukáš ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Barteček, Ivo (oponent) ; Kovář, Michal (oponent)
Práce se zabývá doposud prakticky neprobádaným vztahem Československa a Guatemaly v období tzv. guatemalské revoluce v letech 1944-1954. Ohled je také brán na vysvětlení širších souvislostí mezinárodních vztahů, především Guatemaly, Mexika a Spojených států amerických. Práce se opírá především o dosud nepublikovaný archivní materiál z archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, Ministerstva zahraničních věcí Mexika, Národního archivu České republiky a také americké Central Intelligence Agency. Československý vztah ke Guatemale vnikl již v meziválečném období, kdy se malá středoevropská republika stala jedním z největších odběratelů guatemalské kávy. Právě obchodní zájmy Československa napomohly vzniku oficiálních diplomatických styků v tomto období, na jehož konci byla uzavřena významná obchodní dohoda v roce 1936 a Guatemalou byly ve stejném roce nakoupeny v Československu zbraně. Po skončení 2. světové války tyto styky nebyly obnoveny, nicméně nový demokratický režim presidenta Arévala měl eminentní zájem na obnovení vztahů a jako gesto dobré vůle uznával nadále obchodní smlouvu z roku 1936, byť nebyla aktualizována. Ve stejném duchu pak pokračoval i Arévalův nástupce ve funkci, prezident Jacobo Arbenz. Tomu se skutečně podařilo obnovit vztahy na diplomatické bázi a v roce 1954...
|
|
|
Dictatorships as a Literary Inspiration: Fiction in the 20th Century
Alfaro Negrete, Ximena del Carmen ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Barteček, Ivo (oponent) ; Binková, Simona (oponent)
Diktatury jsou politickým a společenským fenoménem přítomným napříč celými dějinami nezávislosti Latinské Ameriky a svět je zná nejen z historiografie, ale i z literatury. Díla zabývající se tímto tématem nemají za cíl připravit Historii o její místo, naopak, přispívají k jejímu porozumění, protože představují diktaturu z jiné perspektivy, z perspektivy čtenáři bližší a srozumitelnější. Diktatury jako zdroj literární inspirace, próza 20. století je práce vystavěná na třech pilířích: historii, ve které nalezneme příčiny, které vyústily v bezpočetné režimy diktatur na latinskoamerickém kontinentu. Tyto diktatury se pokusíme systematizovat tak, abychom je mohli jasněji studovat a zviditelnit jejich dopad na literaturu. Druhým pilířem je inspirace, pátrání po kauzách, které vedou autora k pojednání tak kontroverzního tématu, zejména pokud je současné s autorovým životem, tématu zdánlivě tak málo atraktivního pro čtenáře. Třetím pilířem je samotné literární dílo, tvorba jako taková; zde se budeme věnovat slavným románům v rámci tohoto podžánru, ale i jiným, málo známým, které ale vytvářejí významný přínos pro intrahistorii diktatury, jelikož nám přinášejí náhled v literatuře ne tolik prozkoumaný.
|
|
|
Československo a Kuba v letech 1959 - 1962
Bortlová, Hana ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Práce analyzuje dosud málo probádané téma vztahů Kuby a Česko-slovenska v prvních letech kubánské revoluce (konkrétně 1959-1962). Opírá se především o archivní dokumenty tehdejšího čs. komunistického vedení, ministerstva zahraničních věcí, ministerstva zahraničního obchodu a civilní rozvědky (součást tehdejšího ministerstva vnitra). Kapitola, je-jímž předmětem je čs. propaganda zabývající se Kubou, je výsledkem stu-dia dobového tisku a tzv. odborných publikací. Československo na Kubě působilo jako důležitý prostředník sovět-ského vlivu. Čs. výrobky, známé na Kubě už z meziválečného období, ale i z časově méně vzdálené éry Batistovy, zpočátku vhodně doprovázely ex-port sovětské ideologie (léta 1959-1960), později - od druhé poloviny roku 1961, kdy Kuba vstupuje do "socialistického tábora" - se staly ne-zbytnou součástí tzv. internacionální pomoci, kterou sovětský blok Kubě poskytoval. Hospodářská pomoc, zejména investiční celky hrazené ze štědrých úvěrů a dodávky čs. zbraní pak tvořily pilíř čs. politiky vůči Kubě. V souladu se sovětskými zájmy participovalo Československo na konsoli-daci kubánského socialistického režimu ještě dalšími způsoby: pomáhalo organizovat kubánské bezpečnostní služby, příslušníkům kubánských oz-brojených sil poskytovalo vojenský výcvik nebo na Kubu vysílalo své ar-mádní experty....
|
host ::
RSS.