Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 106 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Změny italsko-jugoslávských hranic po druhé světové válce
Susová, Petra ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce nazvaná "Změny italsko-jugoslávských hranic po druhé světové válce a jejich důsledky" se věnuje poválečnému uspořádání v terstské oblasti. Zaměřuje se na postoje italských vládních a dalších představitelů k této otázce. Cílem této práce je analyzovat jejich představy a porovnat je s reálným vývojem. Zabývá se především tématy vytýčení hranic, možného ustavení Svobodného teritoria Terst, jeho administrativě včetně složitosti neúspěšného jmenování guvernéra a také cestou k Londýnskému memorandu v roce 1954. Práce si rovněž všímá mezinárodního politického vývoje, který ovlivnil vývoj terstské problematiky, stejně jako vnitrostátní italské politické situace. K tomu patřily i volby do parlamentu v Itálii v roce 1948, jež zasáhly do dění ohledně Terstu poté, co západní spojenci přislíbili italskému státu začlenění dotčeného území pod jeho suverenitu, aby zvrátili výsledky ve prospěch demokratických stran. Dále tato bakalářská práce analyzuje změny, které nastaly po jugoslávsko-sovětské roztržce a rozebírá, jaké měly vliv na události spjaté s dořešením terstské otázky. Také sleduje složitá vyjednávání, která vedla k ukončení problému mezi Itálií a Jugoslávií týkající se Terstu a jeho okolí.
Středoevropská nostalgie a její role v kolektivní identitě Střední Evropy
Strejčková, Barbora ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato práce analyzuje fenomén středoevropské nostalgie skrze eseje Milana Kundery a Jurije Andruchovyče. Zkoumá, jakými způsoby přispívají nostalgické imaginace středoevropského prostoru ke tvorbě kolektivní identity střední Evropy. První část práce nastiňuje historický průběh uvažování o střední Evropě, který je následně využit v analýze zkoumaných textů. Druhá část se věnuje metodě a teoretickým východiskům práce, tedy teorii nostalgie. Mapuje akademickou debatu týkající se jak nostalgie obecně, tak konkrétně středoevropské nostalgie. V následující analytické části práce využívá metodu kritické diskurzivní analýzy, pomocí které zkoumá, za jakými účely a jakými způsoby se autoři ve svých esejích ke střední Evropě přelomu 19. a 20. století nostalgicky vztahují a jakou střední Evropu svým narativem konstruují. Práce argumentuje, že ačkoli se nostalgie Kundery a Andruchovyče svými projevy poměrně liší, oba autoři skrze svou nostalgii zasazují své domoviny do střední Evropy. V kontinuitě s historickým smýšlením je tak ukotvují v Evropě samotné. Nostalgie v jejich textech funguje jako proti-diskurz vzdorující kolektivnímu zapomínání. Stejně jako přechozí koncepce střední Evropy využívají analyzované texty zvolených autorů narativ "jinakosti". Svou středoevropskou (a tím pádem evropskou) identitu...
Demografické proměny v Bosně a Hercegovině v 90. letech minulého století: nucená migrace a její prostorové dopady
Žíla, Ondřej ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Stěžejní pozornost této práce, zabývající se demografickými proměnami v prostoru Bosny a Hercegoviny, je zaměřena na porovnání etno-demografické situace na počátku devadesátých let 20. století se stavem v zemi po ukončení válečného konfliktu. Současná etnická a demografická situace byla (a nadále zůstává) zásadně ovlivněna procesem tzv. nucených migrací. Původně jsem svou práci koncipoval v naivním předpokladu, že může být založena pouze na sekundární literatuře a pramenné bázi v podobě veškerých dostupných dílčích statistických materiálů. Po čase jsem si ale uvědomil, že pokud má mít práce určitou vypovídající hodnotu, musí být doplněna ještě o třetí zdroj informací, čímž by měly být výsledky terénních šetření provedených v prostoru Bosny a Hercegoviny.l Ty jsem postavil do srovnání s výsledky analýzy primárních a sekundárních zdrojů. Vznikla tak práce, která není klasickou historickou studií. Naopak je, i vzhledem k mému studijnímu oboru HistorieGeografie, interdisciplinárního charakteru, usilující o sledování proměn jednotlivých procesů v prostoru a čase, řešená historickými metodami i formami výzkumu, jež využívá současná socioekonomická geografie. Éra devadesátých let 20. století je dobou, za kterou se řada historiků nerada pouští, neboť se jedná již spíše o "přítomnost",2 což přináší četná rizika...
Role mezinárodních organizací ve formování kosovské policie
Perglová, Zdeňka ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reformou kosovské policie po roce 1999 a rolí mezinárodních organizací NATO, OSN, OBSE a EU a jejich misí KFOR, UNMIK, OMik, EULEX v této reformě. Práce je rozdělena do tří částí - v první je vysvětleno pozadí přítomnosti misí UNMIK, EULEX a OMiK a jednotek KFOR v Kosovu. Druhá část je věnována zkušenostem, které mají OSN, EU a OBSE v oblasti policejní práce a reformy v hostitelských státech. Třetí část zkoumá samotnou reformu kosovské policie. Zabývá se vytvořením kosovské policejní školy, spoluprací mezinárodních organizací a předáváním kompetencí mezi analyzovanými subjekty. V závěru jsou identifikovány hlavní problémy provázející reformu kosovské policie a zodpovězeny otázky, zda bylo dosaženo etnické diverzity ve složení personálu kosovské policie a zda se v předávání pravomocí vyskytly problémy.
Úpadek islámského radikalismu v bosňáckém etnickém prostoru na přelomu tisíciletí
Červenková, Romana ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Autorka se v této práci zabývá obdobím úpadku islámského radikalismu v bosňáckém etnickém prostoru v 90. letech 20. století a počátku 21. století. Věnuje se oblasti Federace Bosny a Hercegoviny, distriktu Brčko, které je spravováno jak Federací, tak Republikou Srbskou, a regionem Sandžak, který leží zčásti na území Černé Hory a zčásti na území Srbska. S islámským radikalismem jsou v současnosti spojovány dva proudy, a to salafismus a z něj vycházející wahhábismus. Autorka se podrobněji věnuje rozmachu salafistického hnutí v Bosně a Hercegovině během války (1992-1995). V souvislosti s tím klade důraz na roli zahraničních charitativních organizací a arabských bojovníků v zemi, jejichž aktivity byly, vzhledem k určité kontroverzi, Bosňáky nahlíženy spíše negativně. Samotný počátek úpadku radikalismu v zemi lze datovat od roku 1995, kdy byl nastolen mír a následkem kterého se většina šiřitelů salafismu vracela do rodných zemí. Výrazným mezníkem se stalo 11. září, které obrátilo pozornost nejen Bosňáků, ale i mnoha zahraničních autorů vůči islámskému radikalismu. Zásadním předělem, byla změna zahraničněpolitické orientace Turecka na Balkán. To se prostřednictvím vládních organizací TİKA a Diyanet a nevládního Gülenova hnutí stalo nejvýznamnějším aktérem v zemi. Mimo finanční výpomoc a rekonstrukční...
Problematika pozemních min v Bosně a Hercegovině: současná situace a dopady na místní obyvatele
Zelba, Michal ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Heler, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou pozemních min v Bosně a Hercegovině. Důraz je kladen na ilustrování současné situace a hrozeb, které pozemní miny v zemi představují. Jako metoda výzkumu byla zvolena analýza. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem daná problematika ovlivňuje místní obyvatele a proč se jí do současnosti nepodařilo vyřešit. Úvodní dvě kapitoly představují historický kontext vedoucí ke vzniku problému, společně s přístupy, které jsou v Bosně a Hercegovině ohledně pozemních min aplikovány. Poslední kapitola práce reflektuje současnou situaci a zároveň analyzuje výsledky terénního výzkumu, založeném na dotazníkovém šetření. Míra dopadů problematiky pozemních min se liší napříč bosenskou společností. Vzhledem ke komplikacím (klesající trend mezinárodní pomoci, korupce, neefektivita deminérských týmů a celkový rozsah problému) nebude odminování splněno v původním termínu do roku 2019.
Emigrace z Bosny a Hercegoviny pohledem transnacionalismu: Bosenská emigrace nejen jako odliv mozků
Mrázková, Eva ; Chrzová, Barbora (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Jméno: Eva Mrázková Název práce: Emigrace z Bosny a Hercegoviny pohledem transnacionalismu: Bosenská emigrace nejen jako odliv mozků Abstrakt Emigrace z Bosny a Hercegoviny je téma, které je i přes svou aktuálnost a důležitost nedostatečně zmapováno. V médiích i akademické literatuře bývá prezentováno jako proces, kterým země přichází o pracovní sílu a kvalifikované odborníky. Cílem práce je přispět do diskursu o bosenské emigraci a pomocí konceptu transnacionalismu poukázat na často opomíjený podíl bosenských emigrantů na rozvoji země. Práce si pokládá otázku, v jakých oblastech a jakým způsobem bosenští emigranti na rozvoji země participují. Nejprve představuje koncept transnacionalismu, popisuje vývoj emigrace z Bosny a Hercegoviny od roku 1992 a během 21. století, zmiňuje charakteristiky bosenské diaspory a mediální a akademický diskurs o tématu. Poté nastiňuje jednotlivé oblasti, do kterých členové bosenské diaspory svými aktivitami zasahují, a způsoby, jakými tak činí. Práce došla k závěru, že bosenští emigranti přispívají k chodu ekonomiky země posíláním ekonomických remitencí, či komunikací se svými známými předávají bosenské společnosti takzvané sociální remitence, neboli nápady, dovednosti či hodnoty načerpané v zahraničí, a tím mohou ovlivnit situaci v bosenské společnosti. Bosenská diaspora může...
Stát a organizovaný zločin v Miloševićově Srbsku
Andrlová, Anna ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce Stát a organizovaný zločin v Miloševićově Srbsku pojednává o míře a způsobu propojení státních a nestátních aktérů v souvislosti s pácháním závažného zločinu. Práce zkoumá specifické charakteristiky státního zločinu na případu bývalé Jugoslávie, respektive Srbska a srbského etnika v devadesátých letech. Nejdříve je představena kombinace kriminologických teorií, z níž je následně vycházeno při popisování postavení aktérů a typů zločinu, v nichž se angažovali. Pozornost je věnována konkrétním kriminálním praktikám a propojenosti hlavních aktérů státního i nestátního sektoru, mezi něž patří např. státní bezpečnostní složky, paramilitární síly či obchodní společnosti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 106 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.