|
|
Středověké kostely na Benešovsku v sídelních souvislostech
Vnoučková, Darina ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje vztahu mezi osídlením v okrese Benešov od raného do vrcholného středověku a tamními románskými a gotickými kostely. Nevynechává také cesty, jejichž trasy v raném a vrcholném středověku měly také vliv na osídlování. Stěžejní částí práce jsou dva katalogy: katalog lokalit s archeologickými nálezy a katalog kostelů. První katalog, tedy katalog pokud možno všech lokalit s archeologickými nálezy od raného středověku do starší fáze vrcholného středověku, je zároveň doplněn o lokality, které sice leží mimo vytyčenou oblast, ale ke zdejšímu osídlení mají nějaký vztah. Na jeho základě byly vytvořeny mapy, které zobrazují osídlování území okresu v jednotlivých obdobích. Tento obrázek doplňuje svědectví písemných pramenů, které bezprostředně souvisejí s majetkovou držbou panovníka, církve, (rané) šlechty a následně šlechtických rodů. Druhý katalog představuje podrobný popis dosud registrovaných a možných románských a gotických kostelů. O něj se opírají mapy, zobrazující jejich výstavbu v jednotlivých obdobích. Kvůli jejich často problematické dataci je více prostoru věnováno oběma stavebním slohům a datačním oporám. Jelikož se stavební sloh šířil hlavně prostřednictvím stavebních hutí klášterů a kanonií, jsou také blíže popsány ty, které se mohly podílet na stavbách...
|
|
| |
|
|
The axe in the Early Middle Ages as a tool, weapon and symbol of the social status
Orgonášová, Ľudmila ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Práce se zaobírá zpracováním nálezů raně středověkých seker z území Moravy a Čech na základě dostupných publikací a v plné míře se o toto zpracování opírá v otázkách řemeslného, ale především bojového a symbolického využití tohto univerzálního nástroje. Cílem práce je seznámit čtenáře se základními typy slovanských seker, s jejich výrobou a výskytem na jednotlivých lokalitách, ale především s kontextem nálezových okolností a jeho intepretací ve vztahu k životu raně středověkého člověka. V poměrně menší míře je využitá výpověď dochovaných ikonografických a písemných pramenů a to zvláště v otázkách, které nejsou dostatečně poznatelné z archeologických nálezů a situací.
|
|
|
Avarské výzdobné motivy v době avarské a jejich transformace v době velkomoravské.
Nováková, Jana ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Práce si klade za cíl přehledově katalogizovat hlavní avarské výzdobné motivy, zachytit jejich proměny v době velkomoravské a nastínit jejich vazby na východní a středomořské kultury. Opírá se o vypracovaný katalog deseti avarských pohřebišť, z jejichž fondu byly určeny hlavní kategorie a podtypy výzdobných motivů na avarských výrobcích. Tyto motivy budou podrobně popsány a na základě tohoto popisu byly hledány paralely v prostředí Velké Moravy. V závěru se zaměříme i na symbolismus vybraných motivů, pokusíme se je interpretovat a rovněž navrhnout, odkud motivy pocházejí. Klíčová slova: Avaři, doba avarská, doba velkomoravská, výzdobné motivy, symbolika, původ motivů
|
|
|
Osídlení ve východním zázemí středověké Prahy: podoba vsí a proměny sídelní sítě (12.-16. století).
Košařová, Markéta ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Předkládaná magisterská práce je příspěvkem k poznání struktury osídlení a podoby vsí ve východním zázemí středověké Prahy. Zájem je soustředěn do mikroregionu v povodí říčky Rokytky. Na základě archeologických a písemných pramenů je rekonstruována soudobá sídelní síť a její proměny mezi 12.-16. stoletím. Jádrem práce je zpracování a interpretace výsledků záchranného archeologického výzkumu v areálu zaniklé středověké vsi Babice. Zasazení mikroregionu do širšího kontextu pražského zázemí dovoluje vyhodnotit jeho ekonomický potenciál a vztah k vrcholně středověkému městu.
|
|
|
Vývoj středověkého osídlení v zázemí hradiště Praha-Vinoř
Kapic, Matyáš ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Hasil, Jan (oponent)
(česky) Hlavním cílem předložené práce je co nejpodrobněji rekonstruovat raně středověké osídlení v okolí hradiště Praha-Vinoř a popsat jeho vztah k této centrální lokalitě. Mimoto jsou zde diskutovány i otázky obecného charakteru tehdejší krajiny, jako je prostorový vztah sídelních a pohřebních areálů nebo stabilizace sídelní sítě. Základem práce byla velmi pestrá pramenná základna tvořená dvěma fázemi velkoplošných povrchových sběrů a drobnými záchrannými výzkumy. Získaná data se velmi lišila svým charakterem, rozložením v prostoru a výpovědní hodnotou, což vedlo k nutnosti vytvořit model, který by umožnil jejich propojení. Podle tohoto modelu pak byly definovány konkrétní sídelní a pohřební areály, které se staly základem pro zodpovězení výše popsaných otázek.
|
|
|
Archeologické doklady vztahů mezi Skandinávií a severozápadem Ruska v raném středověku
Trusova, Daria ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce je věnována raně středověkým kontaktům severozápadní Rusi a Skandinávie. Pozornost je v ní zaměřena na rozkrytí povahy pobytu Skandinávců na území Rusi. K tomu bylo zaměřeno shromáždění a vyhodnocení archeologických nálezů nejdůležitějších ekonomických center podél obchodních cest středověku. Údaje o výzkumech v Rusku a objevených předmětech byly převzaty z novějších ruskojazyčných vědeckých publikací. Práce usiluje o moderní chápání přítomnosti severských přistěhovalců. Jejím výsledkem je uznání Seveřanů jako trvalých obyvatel v několika ekonomických centrech zároveň s ugrofinskou a slovanskou populací. Klíčová slova Skandinávie, severozápadní Rusko, archeologické nálezy, obchodnicko-řemeslnická centra, raný středověk
|
|
|
Sociální struktura budečského hradiště ve výpovědi antropologie
Vondrová, Hana ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Likovský, Jakub (oponent)
Diplomová práce má za úkol vyhodnotit sociální strukturu budečského hradiště v období 2. poloviny 9. století až 10. století z hlediska biologické antropologie. První část práce se zabývá novým zpracováním kosterních pozůstatků z hromadného hrobu v poloze "Na Týnici" z pohledu traumatologie. Druhá část práce je věnována dosud odborně nevyhodnocenému kostrovému materiálu z pohřebiště okolo rotundy sv. Petra, které představuje nejstarší příklad kostelní nekropole na území Čech. Diplomová práce prezentuje antropologické zpracování tohoto kosterního materiálu a jeho statistické porovnání s pohřebišti na hradišti a v okolí Budče (Zákolany, Na Týnici, Brandýsek) a dalšími raně středověkými pohřebišti v Čechách a na Moravě.
|
|
|
Luxusní šperk "velkomoravského" stylu: chronologie a distribuce prestižních předmětů v raně středověké společnosti
Porvazníková, Lenka ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Chorvátová, Hana (oponent)
(slovensky): Práca je zameriava na niekoľko otázok ohľadom šperkov veľkomoravského horizontu na území Čiech a Moravy. Prvá otázka je distribúcia jednotlivých typov luxusného veľkomoravského šperku, či sa výskyt viaže na jednotlivé lokality alebo sa celá škála vyskytuje všade. Druhá otázka sa týka typovej škály šperkov a možnosti rozlíšiť staršiu škálu šperkov na území Čiech a Moravy. Tretia a posledná otázka sa zameriava na existenciu korelácie medzi vekom a množstvom šperkov vložených do hrobu. Cieľom práce je snaha pochopiť mechanizmus distribúcie prestížnych predmetov naprieč rane stredovekov spoločnosťou. Kľúčové slova (slovensky): archeológia, raný stredovek, šperky, Veľká Morava, sociálna štruktúra
|
|
|
Hřebeny ve středověku: archeologicko-kulturně-historická studie
Mezuliáníková, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent)
(česky) Hřebeny jsou na celém světě používány jako toaletní předměty sloužící k úpravě vlasů a vousů, případně jako ozdoba účesu. Hřebeny však mají také řadu symbolických a magických významů. Cílem této práce, je komplexní pohled na hřebeny jako jednu z kategorií hmotné kultury středověku. První část je věnována výrobě hřebenů ve středověku, konkrétně materiálům, ze kterých byly hřebeny vyráběny, technologii jejich výroby, výzdobným motivům, otázce míry specializace kosťařství a dílnám na výrobu předmětů z kostí a parohu. Druhá část je zaměřena na funkci hřebene, vývoj účesu ve středověku, symboliku a magické významy hřebene a s tím související představy o magickém významu lidských vlasů a vousů a rituály spojené s jejich stříháním a česáním. Důležitou součástí této práce je analýza, syntéza a následná interpretace vybraných nálezů raně až vrcholně (případně pozdně) středověkých hřebenů z území České republiky. Cílem této analýzy, syntézy a interpretace je porovnání morfologických parametrů a výzdoby hřebenů z různých období středověku. Z této části do velké míry vychází kapitola věnovaná chronologii, morfologii a typologii středověkých hřebenů a kapitola týkající se sociálně - reprezentačních aspektů užívání hřebenů.
|
host ::
RSS.