|
|
Consequences of inconvenient information: evidence from sentencing disparities
Šoltés, Michal
Inconvenient information about the performance of public institutions may undermine public trust. In an experiment, I test how information about sentencing disparities among judges in the Czech Republic affects respondents’ perception of the judicial system. I find no effect on respondents’ declared institutional trust and willingness to rely on the formal judicial system. Instead, the information marginally increased respondents’ policy involvement: They became more likely to: (i) sign a petition that invites politicians to address the underlying issue, and (ii) consider fairness of the judicial system a more important policy issue. The increased interest in the petition was driven by mothers, who are arguably more sensitive to the particular treatment information in the presented case of a failure to pay alimony.
|
|
|
Sentencing decisions around quantity thresholds: theory and experiment
Drápal, Jakub ; Šoltés, Michal
We study the implications of the structure of criminal codes on sentencing decisions. To limit sentencing disparities, criminal codes typically divide offenses into subsections with specific sentencing ranges. The classification into corresponding subsections often depends on exceeding a given quantity threshold, such as drug amount. We study the consequences of these quantity thresholds on sentencing decisions and argue that the threshold effect can be decomposed into two opposing mechanisms: the severity mechanism and the reference one. An experiment with Czech prosecutors shows that thresholds drive substantial increases in sentences, leading to sentencing disparities. We further introduce empirical measures of (in)justice and quantify the consequences of quantity thresholds on the probability of imposing a just sentence.
|
|
|
Essays in Applied Economics
Šoltés, Michal ; Matějka, Filip (vedoucí práce) ; Drago, Francesco Drago (oponent) ; Engel, Christoph (oponent)
V první kapitole studujeme vliv politických stran při výběru kandidátů v komunálních volbách v České republice. Za použití dat z více než 20 000 kandidátních listin ukazujeme, že politické strany řadí kandidáty na kandidátku systematicky podle jejich kvalit a stranické hodnoty. Kvalita kandidátů, měřena nejvyšším dosaženým vzděláním, zachycuje hodnotu kandidáta pro voliče, zatímco stranická hodnota, měřená politickými dary nebo členstvím ve straně, reprezentuje vnitřní hodnotu kandidáta pro stranu. Pozorované chování je konzistentní s tržní situací, kdy kandidáti nabízejí lídrovi kandidátní listiny jejich kvalitu a stranickou hodnotu výměnou za lepší postavení na kandidátní listině (a tedy i vyšší pravděpodobností zvolení). Na datech ukazujeme, že kvalitnější kandidáti a kandidáti s vyšší stranickou hodnotou jsou řazeni na lepších místech na kandidátce, a to navzdory tomu, že kandidáti s vyšší stranickou hodnotou získávají ve volbách zpravidla méně hlasů než kandidáti s nízkou stranickou hodnotou, ceteris paribus. Dále ukazujeme, že pokud strana očekává lepší volební výsledek, a tedy i více zastupitelských míst, vzroste na její kandidátní listině podíl kandidátů s vyšší stranickou hodnotou. V druhé kapitole studujeme dopady struktury zvláštní části trestního zákoníku na ukládání trestů. Ve snaze...
|
|
|
Lottery Premium in Video Gaming Environment
Karhánek, Tomáš ; Šoltés, Michal (vedoucí práce) ; Pertold-Gebicka, Barbara (oponent)
Hazard, stejně jako další typicky fyzické formy zábavy, se stal populárním i v digitální formě. V posledních letech si našel cestu do video herního průmyslu. V tomto prostředí je prvek hazardu reprezentován takzvaným loot boxem, to je virtuální nádoba obsahující digitální předměty, která se dá převážně pořídit jen za reálné peníze. Autor se domnívá, že existuje proměnná, loterijní prémie, která může pomoct vysvětlit proces, kterým se lidé při nákupu loot boxů řídí. Autor sbírá data od nakupujících, která mu pomůžou zjistit, jaké proměnné ovlivňují množství peněz, které lidé za loot boxy utratí měsíčně. Je použita metoda nejmenších čtverců, která pomůže odhadnout sílu a směr efektu, které jednotlivé proměnné mají, stejně jako signifikanci těchto proměnných v této regresi. Loterijní prémie je detekována jako jedna ze signifikantních a autor se rozhodl provést druhou regresi stejnou metodou, aby zjistil, které faktory ovlivňují velikost této prémie. Signifikantní proměnné, které ovlivňují množství peněz utracených měsíčně, jsou: věk, účast v aktivitách zahrnujících finanční riziko, zkoumání pravděpodobností loot boxů, množství přátel, kteří kupují loot boxy, hodnota nejdražší věci, kterou jedinec obdržel z loot boxu, disponibilní příjem a již zmíněná loterijní prémie. Proměnné signifikantně...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
Korbel, Václav ; Novák, Vladimír ; Šoltés, Michal ; Tóth, L.
Zhruba tři týdny po oznámení první nakažené osoby virem covid-19 v České republice, tj. ve dnech 20.–21. března, jsme dotazníkovou formou ověřovali, jak komunikace vládních omezení ovlivňuje ochotu obyvatel se jimi řídit. Prvotní zjištění byla publikována ve studii IDEA anti COVID-19 # 7. Dotazování bylo doplněno o experiment ve formě poskytnutí pěti různých informací ohledně vládních opatření pěti náhodně vybraným skupinám. Tato studie se soustředí na prezentaci výsledků tohoto experimentu.
|
|
|
Sorting of candidates: evidence from 20,000 electoral ballots
Svitáková, Klára ; Šoltés, Michal
Using over 20,000 electoral ballots from proportional representation elections, we document that political parties systematically sort candidates on the ballots according to their valence and intra party value. Valence, measured by education level, captures the public value of the candidates, while intra party value, measured by political donations and membership, represents the value of the candidate to the party. The patterns we observe are consistent with market mechanisms between candidates and party leaders where the party leaders benefit from the valence and intra party value of candidates and offer ballot positions (i.e. the probability of winning a seat) in exchange. We show that candidates with high valence and those who possess more intra party value are placed in higher level positions, despite the fact that candidates with more intra party value tend to receive relatively fewer votes than their counterparts with the same characteristics in the same position on the ballot. We also show that as a party expects to hold more council seats and thus has more bargaining power over candidates, the share of their candidates with higher intra party value increases. Overall, we provide strong evidence that political parties skew political representation based on a quid pro quo relationship with the candidates.
|
|
|
Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: aktuálně z terénu
Korbel, Václav ; Novák, Vladimír ; Šoltés, Michal ; Tóth, L.
Tato studie prezentuje aktuální názory Čechů ohledně pandemie covid-19 ze šetření, které bylo realizováno na reprezentativním vzorku uživatelů internetu kolem 20. března 2020. Jde tak o velmi aktuální informace o tom, jak lidé přistupují k nákaze a především k opatřením zavedeným vládou. Zjištění poskytují nové a důležité informace pro přípravu dalších opatření. Pokud by například lidé nepovažovali omezení volného pohybu nebo nutnost nosit roušky za vhodná a nezačali je dobrovolně plnit, musely by příslušné orgány přistoupit k vynucování takových opatření. Víc než polovina lidí má obavu, že se nakazí koronavirem. Důvěra lidí v to, že vládní opatření povedou k úspěšnému překonání současné situace, je vysoká. Většina lidí, zhruba 75 %, deklaruje ochotu omezit svůj pohyb venku na nutné činnosti a jinak zůstat doma. I tak ven chodí každý den skoro 53 % dotázaných. Pokud bude potřeba, mnoho lidí je připraveno odpustit si společenské a venkovní aktivity klidně i měsíce. Lidé si myslí, že je středně vysoká šance potkat na ulici infikovaného člověka. Nošení roušek se velmi rychle stalo samozřejmostí. 92 % procent lidí vychází ven jedině s rouškou, většina souhlasí, že do veřejných prostor by neměli být vpuštěni lidé bez roušky, a pokud potkají člověka bez roušky, tak 42 % lidí je připraveno a ochotno dotyčnému říct, ať roušku nosí a čtvrtina by projevila svůj nesouhlas tím, že by se na dotyčného zamračila. Na tuto studii brzy naváže další, která odhaluje, jak připomínání vládních nařízení a doporučení (nošení roušek a společenský odstup) ovlivňuje ochotu lidí je dodržovat a jak tuto ochotu ovlivňuje forma komunikace těchto opatření. Sledujte další studie IDEA.
|
host ::
RSS.