|
|
Symboly a symbolika v procesu formování regionu
Šifta, Miroslav ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Križan, František (oponent) ; Šerý, Miloslav (oponent)
Tato dizertační práce je zaměřena na výzkum role symbolů a zejména grafické symbo- liky (znaky, loga) v procesu formování regionu a regionálních identit v kontextu teorie institucionalizace regionu Anssi Paasiho. Zároveň diskutuje využití symbolů v rozvoji regionů různých měřítek. Obecná východiska výzkumu symbolů v procesu formování regionu založená na rešerši literatury ověřuje na příkladu analýzy symbolů a symboliky Libereckého kraje a způsobu jejich využívání v rámci různorodých regionálních institucí. Liberecký kraj je vhodným zájmovým územím, protože jde o nově konstituovaný region (po roce 2000), je již plně institucionalizovaný, z hlediska přírodního a kulturního dědictví je velmi heterogenní, na jeho území se vyskytují kontinuálně osídlené (tradiční, "české") oblasti i diskontinuálně vyvíjející se oblasti (dosídlené po odsunu českých Němců po druhé světové válce). V první části se práce věnuje proměnám regionální geografie. Stručně představuje, jak tato vědní disciplína reagovala na paradigmatické změny, jak se vyvinula v "novou" regionální geografii. Diskutuje koncept regionu jako sociálního konstruktu. Po ukotvení stěžejního pojmu výzkumu, konstruktivisticky chápaného regionu, následuje stanovení cílů k dosažení zodpovězení otázky, jakou roli hrají symboly a symbolika v procesu for-...
|
|
|
Regionalizace Českého ráje na základě analýzy symbolů využívaných k jeho propagaci
Jenček, Lubor ; Šifta, Miroslav (vedoucí práce) ; Semian, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu regionální identity. Zájmovým územím práce je region Český ráj. Účelem práce je stanovit prostorový a symbolický tvar regionu na základě propagačních materiálů z infocenter z Českého ráje. Prvním cílem práce je prostorově vymezit Český ráj - určit jeho hranice. Druhým cílem je odhalit, jestli propagace utváří z tohoto regionu územně homogenní celek, nebo je Český ráj vnitřně heterogenní. Práce tedy zjistí, jestli je "více Českých rájů" nebo pouze jeden. Posledním cílem práce je identifikovat symboly Českého ráje. Úvodní teoretická část práce má za úkol představit koncepty a pojmy užívané v druhé části práce. Druhá praktická část obsahuje analýzu a vyhodnocení propagačních materiálů. Třetí část práce obsahuje konfrontaci výsledků této práce s výsledky diplomové práce Michala Semiana z roku 2010. Pro získání odpovědí na výzkumné otázky práce byly použity statistické i kvalitativní metody výzkumu. Klíčová slova: region, symbol, nová regionální geografie, institucionalizace regionu, symbolický tvar regionu, propagační materiály, Český ráj
|
|
|
Morfologie sídel suburbánní zóny Prahy
Zevl, Jiří-Jakub ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Šifta, Miroslav (oponent)
Morfologie sídel suburbánní zóny Prahy Tato bakalářská práce se zabývá morfologií sídel v zázemí Prahy a celkovou strukturou suburbánní krajiny. Hlavním cílem této práce je změřit a vysvětlit změny v morfologii sídel, které nastaly po roce 1990 v zázemí Prahy. Práce ukazuje, že morfologie zázemí post- socialistického města je velice specifická, a proto specifikuje koncept urban sprawl pro post- socialistické město a tento koncept operacionalizuje pro měření do tří dimenzí: hustota zástavby, struktura zástavby, land-use vzorec. Hlavním přínosem práce je pak samotné měření urban sprawl a sledování jeho vývoje mezi lety 2007 a 2016. Ukazuje se, že tento vývoj je v některých ohledech paradoxní a neodpovídá plně dominantnímu diskurzu o projevech suburbanizace. Práce zkoumá urban sprawl v měřítku celého městského regionu a ve dvou případových studiích (obce Modletice a Ohrobec) se zaměřuje na konkrétní projevy a aktéry. Klíčová slova: morfologie, urban sprawl, suburbanizace, Pražský městský region
|
|
|
Povodně 2010: Případová studie Chrastava
Bartošová, Martina ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Šifta, Miroslav (oponent)
Diplomová práce pojednává o přírodní katastrofě z pohledu člověka. Detailněji se zaměřuje na pocit ohrožení a migraci z důvodu povodně, která zasáhla Chrastavu na Liberecku v roce 2010. Cílem práce je zjistit, zda závisí pocit ohrožení a úvaha migrovat na pohlaví, věku a vzdálenosti od vodního toku. Výzkum se opírá o kvantitativní a kvalitativní metodu výzkumu. Na základě šetření můžeme tvrdit, že pocit ohrožení a možný odchod z obce nezávisí na výše zmíněných faktorech. Klíčová slova: povodně, pocit ohrožení, environmentální migrace, pohlaví, věk, vzdálenost od vodního toku
|
|
|
Význam grafických symbolů v procesu formování regionu: příklad Libereckého kraje
Šifta, Miroslav ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Práce je zaměřena na výzkum role symbolů a grafické symboliky v procesu formování regionu a územních identit v kontextu teorie institucionalizace regionů A. Paasiho. Cílem práce je přispět do diskuze k uvedenému tématu příkladem konkrétního regionu (Libereckého kraje). V teoretické části práce se diskutují obecná východiska studia územních identit se zřetelem k budování symbolického tvaru regionu. V obecném kontextu se zde posuzuje význam symboliky v procesu utváření regionu, územních identit a mocenských vztahů. To vše s cílem vymezit klíčové pojmy a typy symbolů. V hlavní části práce je nejprve zdůvodněn výběr zájmového území (region s intenzivně přeměněnou krajinou) a provedena jeho stručná situační analýza se zaměřením na společenské jevy, které mohou být regionálními symboly. Poté je zhodnocena symbolika kraje tak, jak je prezentována v sekundárních zdrojích. Ta je následně porovnána s grafickými symboly regionálních i místních institucí a organizací, utříděných a analyzovaných podle formy (znaky, loga), řádovostně-měřítkové úrovně (kraj, 19 mikroregionů, 25 regionálních institucí, 171 obcí) i z hlediska zastoupení prvků (přírodní, krajinné, historické, kulturní atp.). Míra využití grafické symboliky aktéry/subjekty v území, její význam pro formování regionů z pohledu aktérů místního rozvoje i...
|
|
|
Význam grafických symbolů v procesu formování regionu: příklad Libereckého kraje
Šifta, Miroslav
Práce je zaměřena na výzkum role symbolů a grafické symboliky v procesu formování regionu a územních identit v kontextu teorie institucionalizace regionů A. Paasiho. Cílem práce je přispět do diskuze k uvedenému tématu příkladem konkrétního regionu (Libereckého kraje). V teoretické části práce se diskutují obecná východiska studia územních identit se zřetelem k budování symbolického tvaru regionu. V obecném kontextu se zde posuzuje význam symboliky v procesu utváření regionu, územních identit a mocenských vztahů. To vše s cílem vymezit klíčové pojmy a typy symbolů. V hlavní části práce je nejprve zdůvodněn výběr zájmového území (region s intenzivně přeměněnou krajinou) a provedena jeho stručná situační analýza se zaměřením na společenské jevy, které mohou být regionálními symboly. Poté je zhodnocena symbolika kraje tak, jak je prezentována v sekundárních zdrojích. Ta je následně porovnána s grafickými symboly regionálních i místních institucí a organizací, utříděných a analyzovaných podle formy (znaky, loga), řádovostně-měřítkové úrovně (kraj, 19 mikroregionů, 25 regionálních institucí, 171 obcí) i z hlediska zastoupení prvků (přírodní, krajinné, historické, kulturní atp.). Míra využití grafické symboliky aktéry/subjekty v území, její význam pro formování regionů z pohledu aktérů místního rozvoje i...
|
|
|
Hodnocení potenciálu pro formování regionální identity Frýdlantska
Šifta, Miroslav ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem regionální identity na Frýdlantsku. Hlavním cílem je zhodnocení potenciálu pro její formování ve smyslu teorie institucionalizace regionu finského geografa A. Paasiho (1986). Práce diskutuje podmínky vytváření tvaru regionu, sleduje současný hraniční i symbolický tvar regionu, polarizaci prostoru (perifernost regionu), hodnotí míru institucionalizace regionu a současný potenciál formování regionální identity v zájmovém území. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První část podává přehled o obecných východiscích studia územních identit, se zaměřením na dále sledované jevy (identita, regionální identita, potenciál regionální identity). Ve druhé kapitole je vymezen zájmový region a provedena situační analýza Frýdlantska se zaměřením na demografické a hospodářské ukazatele, resp. zhodnocení podmínek pro formování regionální identity. Další kapitola je věnována potenciálu pro formování regionální identity s přihlédnutím k jednotlivým fázím procesu institucionalizace regionu. Podle nich je rozdělena do podkapitol věnovaných prostorovému tvaru regionu (hranicím, přírodnímu a krajinnému potenciálu), symbolickému tvaru (jména, znaky a symboly, historický odkaz) a regionálním organizacím a institucím. Poslední kapitola analyzuje výsledky anketárního šetření zaměřeného na...
|
host ::
RSS.